|
|
Sebevražda včera a dnes
Sekerák, Richard ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
V této práci Sebevražda včera a dnes se zaměřuji na problematiku sebevraždy v perspektivě společenských věd. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části analyzuji tři teoretická díla zabývající se sebevraždou a sebevražedností konkrétně se jedná o díla Émila Durkheima, Tomáše Garriguea Masaryka a kolektivní díla Luďka Brože, Daniela Münstera a dalších teoretiků. V první části docházím k závěru, že na poli teoretickém nepanuje shoda v otázkách interpretace příčin sebevražednosti. V druhé části mé práce porovnávám této tři teoretická díla a dále zde představuji závěry teoretické sondy, kterou jsem v rámci této práce vypracoval. Tato část je dělena do tematických kapitol podle možných příčin sebevraždy, ke kterým jsem došel zejména na základě teoretické části. V druhé části se tedy pokouším o propojení a porovnání vědecko-teoretických pohledů na sebevraždu a názorů nevědeckých. Snahou teoretické sondy nebylo nalezení odpovědí na otázky související s problematikou sebevraždy, jejím cílem bylo přinést nové pohledy do diskuse, týkající se sebevraždy. KLÍČOVÁ SLOVA Sebevražda, Suicidologie, Masaryk, Brož, Durkheim, sebevražednost, příčiny sebevražednosti
|
|
|
Jak vybraná online média informují o úmrtí českých sportovců
Řehák, Matěj ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Mezi lety 2017 a 2019 přišli o život fotbalisté František Rajtoral, David Bystroň, Pavel Pergl a hokejista Adam Svoboda. Ve všech případech se jednalo o sebevraždy. Diskurz smrti a zejména sebevražd je v mediálním prostředí velmi citlivým tématem, o kterém se i přes jejich častý výskyt mluví poměrně málo. Ani samotných návodů, příruček či literatury pojednávající o tom, jak by novináři správně měli o těchto událostech psát, neexistuje mnoho a zároveň nejsou dostatečně zakomponovány do novinářských rutin. Na rozdíl od běžné žurnalistiky zde hraje důležitější roli etický a morální kodex, který je spojen s celkovým choulostivým vnímáním smrti a sebevraždy ve společnosti. Cílem médií je však i v těchto případech čtenost a sledovanost vůči konkurenci, kvůli čemuž se často i seriózní zpravodajské portály uchylují k bulvarizaci článků o úmrtí veřejně známých osobností, včetně sportovců. Tyto události splňují základní zpravodajské hodnoty v čele s překvapením, negativitou a vztahem k elitním osobám v oblasti sportu, takže jsou obvykle u publika velmi sledované. Právě v těchto případech je však potřeba jisté opatrnosti a zodpovědné práce novináře, protože zprávy o sebevraždě mohou velmi snadno vést k nepřesné konstrukci reality mezi příjemci, zejména pokud nejsou založené čistě na faktech a podléhají zvýšené...
|
|
|
Naděje a smysl člověka: srovnání pojetí lidské existence u Gabriela Marcela a Alberta Camuse
Klimešová, Pavlína ; Drozenová, Wendy (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
72 Abstrakt První část práce se zabývá filosofií Gabriela Marcela. Tato část začíná úvodním medailonem o autorovi, včetně zasazení jeho myšlení v kontextu dějin filosofie. Dále je přiblížen pocit bytí, který člověk, dle autora, potřebuje v sobě zacítit, aby tak mohl vstoupit na cestu prozření. Pocit bytí je ale bohužel u dnešního člověka často ztlumený. Poté je představeno autorovo pojetí stavu zajetí člověka. Zajetí je podkladem pro následné hluboké vysvětlení autorovy metafyziky naděje. V závěru této části je síla a důležitost naděje vykreslena na stavu člověka, pro kterého ani smrt jemu milované bytosti neznamená její zaniknutí. Druhá část práce je věnovaná filosofii Alberta Camuse, který je též v úvodu stručně představen, včetně jeho zasazení filosofického systému. Poté je představen pocit absurdna, bez kterého filosofii tohoto autora nelze pochopit. Dále je autorova základní filosofie otevřena výchozí otázkou, tedy otázkou po sebevraždě, kterou se autor ptá, zda lidský život má cenu takovou, aby byl žit. Tato výchozí otázka je také odrazovým bodem Camusovy ústřední myšlenky, která je následně plně znázorněna na Mýtu o Sisyfovi. Téma naděje a smyslu člověka v podobě Camusovy revolty je osvětleno v poslední části, věnované tomuto filosofovi. Třetí a výsledná část práce se zabývá srovnáním pojetí tématu...
|
|
|
Analýza reprezentace sebevražd a sebepoškozování v populární kultuře v letech 1999-2019
Nainová, Victoria ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na reprezentaci sebevražd a sebepoškozování ve filmových a seriálových snímcích americké produkce za období 1999-2019. Cílem práce je zjistit, jak jsou fenomény zobrazeny a s jakými aktéry populární kultura tyto fenomény spojuje. Teoretická část práce se zabývá sociální a mediální konstrukcí reality, stereotypizací, stigmatizací a pojmovým vymezením fenoménů. Jelikož jsou tyto fenomény součástí sociálně deviantního chování, je mu věnovaný krátký popis pro lepší porozumění. Analýza je provedena metodou kvalitativní obsahové analýzy, která je doplněna o kvantitativní analýzu pro porovnání sociodemografických údajů. Na základě vybraného vzorku, který se skládá ze 23 snímků, proběhlo kódování dat, a to prostřednictvím zakotvené teorie. Tento postup mi umožnil získat přehled o datech a vytvořit typologii, po které následuje interpretace zjištění. Tato zjištění ukazují, jak americká produkce fenomény reprezentuje, s jakými aktéry je spojuje a na základě porovnání s reálnými daty přináší přehled o přesnosti této reprezentace. V souvislosti s mediální konstrukcí reality jsou zjištění spojená s těmito fenomény důležitá, protože neodborná veřejnost může považovat zobrazení těchto fenoménů za relevantní a názory na ně přijímat za své vlastní.
|
|
|
Fenomén smrti v práci sociálního pracovníka
Šurková, Diana ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Smrt blízké osoby je velmi aktuální téma, na které je důležité i v rámci sociální práce myslet. Předkládaná diplomová práce se nazývá "Fenomén smrti v práci sociálního pracovníka". Teoretická část je tvořena analýzou obsahu k tématu relevantní literatury, jejíž seznam vznikal metodou nabalování. Tato práce je rozdělena do třech hlavních kapitol, kdy první dvě vymezují teoretický základ a jsou zaměřeny primárně na definování smrti, anticipované a náhlé úmrtí, sebevraždu, truchlení a možnosti pomoci pozůstalým. Třetí kapitola je věnována samotné praktické části, kde jsou získaná data interpretována včetně jejich grafického znázornění. Cílem empirického šetření je skrze polostrukturované online dotazníky zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: "Jak se studenti 2. ročníku Mgr. studia oboru SACH na HTF UK cítí být připraveni zvládat smrt klientů a konfrontaci s pozůstalými v rámci svého budoucího povolání?" Zajímalo mě, zda studenti u nás na fakultě nad touto problematikou přemýšlejí a jak ji vnímají. V rámci šetření bylo zjištěno, že se studenti necítí být připraveni na to se s tímto tématem ve své praxi setkávat. Za stěžejní část této práce považuji samostatnou podkapitolu, která obsahuje rozhovory s pracovníky, kteří se ve své práci setkávají se smrtí a pozůstalými. Skrze tyto citlivé zpovědi mapuji...
|
|
| |
|
|
Chrýsippos a Augustin o sebevraždě
Golatová, Hana ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Šenovský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá sebevraždou a tématy s ní souvisejícími v pojetí Chrýsippa ze Soloi a sv. Augustina. I přes odlišnost svých závěrů o tomto fenoménu oba pojednávají v souvislosti snespokojenostís životem. Vycházejí z předpokladu počáteční nedostatečnosti lidské přirozenosti a možnosti dosažení štěstí díky jejímu zdokonalení. Chrýsippos se domnívá, že za určitých podmínek se může stát sebevražda rozumnýmčinem. Rozvoj racionality člověku umožňuje vidět události z univerzální perspektivy a osvobodit se od závislosti na vnějších objektech plodících vášně včetně lpění na životě. Rozhodnutí dobrovolně ukončit svůj život vychází z vhledu do pochodů přírody a toho, co je pro člověka přirozené. Díky tomuto poznání se sebevražda stává ctnostným činem a projevem souladu s přírodou. Pro Augustina je naopak sebevražda výrazem lidské slabosti, neschopnosti vyrovnat se se strastmi života a zbabělým útěkem před utrpením, ježpřitom považuje za neoddělitelnou součást života skrývající v sobě možnost mravní nápravy. V sebevraždě se projevuje lidský egoismus, který je příčinou prvotního hříchu, degradace původní lidské přirozenosti a překážkou nacestě ke štěstí a spáse.
|
|
|
Pokus o sebevraždu jako zkušenost mladých dospělých
POPOVOVÁ, Linda
Práce je rozdělena na dvě části. Na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu sebevražda, historií sebevražd, členěním a formami. Také léčbou a krizovou intervencí, samostatná kapitola se věnuje suicidiu u dětí a mladistvých. Empirická část je poté zaměřena na zmapování a přiblížení života jedinců, kteří se o sebevraždu pokusili. K výzkumu byli vybráni čtyři respondenti, se kterými byly nahrány hloubkové narativní rozhovory. Jednalo se spíše o volné vyprávění na téma bakalářské práce. Poté byly zodpovězeny výzkumné otázky, které se zaměřovaly na důvody pokusu o sebevraždu, dětství, které respondenti prožili a také jak se na problematiku sebevražd dívali v době pokusu o sebevraždu a jak se na ni nahlíží nyní.
|
|
|
Smrt a nesmrtelnost duše podle Platóna
JOKLOVÁ, Veronika
Práce se bude zabývat hlavně tématem nesmrtelnosti duše tak, jak ji chápal Sókratés. V práci je vysvětleno, proč je duše nesmrtelná a neumírá společně s tělem. Také, proč je důležité pečovat o duši a neposlouchat potřebám těla, což souvisí s posmrtným životem. Dále práce zmiňuje převtělování duše, dokud se znovu neopeří. Práce také vykládá, jak Sókratés na smrt pohlížel, proč ji chápal pozitivně a dokonce se na ni těšil. Také popisuje, proč je smrt vysvobozením, ale také proč je špatné páchat sebevraždu. Dále zmiňuje posmrtná místa, kam se duše odebírají po smrti. A také se zmíním o chápaní boha a jeho starost o člověka.
|
|
| |
host ::
RSS.