|
|
Protektorát Čechy a Morava: právo nástroj nacistické expanze
Pivarčeková, Zuzana ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Rigorózní práce se zabývá úlohou práva v Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) při jeho hospodářské exploataci, germanizaci a kategorizaci obyvatelstva, jako předpokladu konečného řešení tzv. židovské a české otázky v plánech nacistů. Zaměřuje se na formování tohoto "práva bezpráví", jeho obsah a vynutitelnost a dochází k závěru, že tehdejší normotvorba sehrála důležitou zejména organizátorskou roli při zavádění okupačních pořádků, ale byla-li na překážku rychlým a radikálním řešením, stávala se přítěží, kterou nacisté kdykoliv nahradili bezprávím v podobě "zvláštního zacházení" (Sonderbehandlung), stanných soudů, poprav a deportací do koncentračních táborů. Příklad instrumentálního zneužití práva nacisty pro jejich expanzivní plány pak vede k zobecňujícímu závěru, že pojistkou proti zneužití práva k ovládnutí druhých nemůže být pouze právo samo o sobě, ale demokraticky fungující společnost a historická paměť národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace mediálních agend atentátů na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera
Pavlis, Daniel ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Předkládaná rigorózní práce nabízí zcela konkrétní obraz mechanismu řízení a kontroly legálního protektorátního tisku během dvou jasně definovaných, historicky významných a do jisté míry podobných, událostí (atentát na Reinharda Heydricha a Adolfa Hitlera). Činí tak na základě komparace oficiálních tiskových pokynů s reálným obsahem protektorátního tisku v jednotlivých sledovaných obdobích a následnou komparací vyplývajících závěrů. Tato výsledná komparace obsahuje řadu důležitých bodů, které svědčí o rozdílnosti i shodě ve zpracovávání obou zkoumaných mediálních agend. Rozdílnost tkví především v posunu od konkrétního k obecnému, od vysoké frekvence k menší četnosti, od autorského zpracování k otiskování úředních zpráv a od obrovského zájmu k průměrnosti. Shoda (jediná ale velmi důležitá) je potom dána uplatňováním stejného mechanismu na ovlivňování reálného obsahu tisku, který je v obou případech naprosto stejným typem obrazu, ve kterém se odrážejí nařízení z oficiálních tiskových míst. Jestliže mluvíme o vztahu konkrétnost vs. obecnost, potom je rozdíl patrný nejen v reálném obsahu (u Heydrichovy mediální agendy zcela konkrétní apely, u Hitlera spíše obecné sumáře a vysvětlování situace), ale také v tiskových pokynech (okamžitá nařízení co, kde a v jaké úpravě tisknout naproti politickému hodnocení...
|
|
|
Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě
Vrchlavský, Tomáš ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Reflexe sociální zkušenosti Oty Pavla v jeho literární tvorbě se věnuje osobnosti a literatuře českožidovského spisovatele Oty Pavla. Cílem této práce je podat obraz sociální zkušenosti tak, jak ji Ota Pavel literárně ztvárnil. K Pavlově literárnímu dílu přistupuji jako k prameni hospodářských a sociálních dějin. Ve své práci sleduji následující aspekty. Jak se odráží přístup židů k majoritní společnosti a naopak. Dále na příkladu otce Oty Pavla sleduji vztah jeho rodiny k Československu. Rovněž se věnuji ekonomické situaci Oty Pavla a jeho rodiny počínaje první republikou, přes druhou světovou válku, přechodné období let 1945-1948 až po období komunistického režimu. Dále sleduji zkušenost Oty Pavla a jeho rodiny s okupační mocí a protižidovská opatření během Protektorátu Čechy a Morava. Také se věnuji problematice židů v poválečném Československu, tak ji Ota Pavel reflektoval na základě své zkušenosti ve svých vzpomínkových povídkách.
|
|
|
Česko-německé vztahy na Dačicku v 1. polovině 20. století
Vítková, Romana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat česko-německé vztahy v dačickém okrese v období 1. poloviny 20. století, a to se zaměřením na obec Volfířov a Lipolec. Tyto dvě obce byly vybrány zejména z důvodu jejich odlišné situace po okupaci pohraničí německým vojskem v roce 1938. Obec Lipolec byla po podepsání Mnichovské dohody spolu se slavonickým soudním okresem zabrána Německem, zatímco obec Volfířov zabrána již nebyla. Tyto obce, ač jsou od sebe vzdáleny jen několik kilometrů, prošly také výrazně odlišným národnostním vývojem. Obec Volfířov byla vždy česká, německá menšina se v obci nikdy prakticky nevyskytovala. V Lipolci žilo naopak vždy především obyvatelstvo německé národnosti, po roce 1918 českou menšinou. Obec Lipolec je také zajímavá svým poválečným vypořádáním s německým obyvatelstvem, kdy zde probíhal tzv. divoký odsun Němců. Předmětem této práce je tedy ukázat na česko-německé vztahy v regionu a jejich proměny ve sledovaném období a zasadit je světového kontextu. Klíčová slova česko-německé vztahy, pohraničí, okupace, válka, sudetští Němci, Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
Nástup Červenobílých a Vlajka v letech 1939-1940
Otcovská, Karolina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na dvě periodika, která vycházela paralelně v letech 1939- 1940, tedy v počátečním období tzv. protektorátu Čechy a Morava. Obě periodika vystupovala navenek jako tiskové platformy stoupenců fašistických skupin. Jedno z periodik navazovalo na fašistickou prvorepublikovou skupinu Červenobílých a druhé se odkazovalo na fašistické hnutí Vlajka. I přes navenek podobné zaměření se periodika dostala do vzájemného sporu, který vyústil v rozsáhlou tiskovou kampaň. Cílem mé práce se tak stala podrobná analýza této kampaně. Většina osob kolem Nástupu Červenobílých působila ve Výboru Národního souručenství (jediné legální česká politická organizace), nebo v jeho satelitních institucích. Nástup Červenobílých proto vystupoval vůči Národnímu souručenství loajálně a byl financován jeho čelními představiteli. Oproti tomu se Vlajka od počátku stavěla k Národnímu souručenství negativně, což se také odrazilo v obsahu útoků na Nástup Červenobílých. Tisková kampaň byla vedena v rovině osobních útoků a hlavními protagonisty se stali vydavatel Nástupu Červenobílých Zdeněk Zástěra, na druhé straně Jan Rys a Josef Burda, funkcionáři Vlajky. Obě tiskoviny využívaly k útokům různé rubriky - od standardních článků po kreslené a psané vtipy. Cílem kampaně bylo rozvrácení hnutí Vlajka a její...
|
|
| |
|
|
Reflexe mnichovské dohody v ilegálním protinacistickém časopise V boj
Budská, Eva ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí mnichovské dohody v časopise V boj. Tento časopis byl ilegálně vydáván v protektorátu Čechy a Morava od května roku 1939 do jara roku 1941, přičemž se řadil do tzv. "benešovského křídla" domácího odboje. Práce zobrazuje bezprostřední dobové interpretace mnichovské dohody nejen českých, nýbrž také zahraničních autorů. Prostřednictvím obsahové analýzy jsou zkoumány konkrétní paradigmata, která se obvykle s mnichovskou dohodou spojují. První paradigma reflektuje mnichovskou dohodu jako zradu západních mocností vůči ČSR. Druhým myšlenkovým vzorcem je otázka odpovědnosti Beneše za mnichovské události. Třetí paradigma považuje Mnichov za selhání československé demokracie. V boj umožňuje nahlédnout především do tzv. občanské skupiny, nicméně čtenáře seznamuje také s výtisky, které byly vydávány vojenskou odbojovou organizací: Obrana národa. Práce navazuje na poznatky ze studia obsahu V boje, jež představila reedice časopisu vydaná Růženou Hlušičkovou a kolektivem.
|
|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
|
|
Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost
Obermajer, Pavel ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce na téma "Protektorátní vlády a jejich legislativní činnost" si klade za cíl seznámit čtenáře s činností jednotlivých protektorátních vlád v dobovém kontextu od 15. března 1939 do 5. května 1945 a s jejich legislativní činností. Práce je rozčleněna do tří částí. První část nese název "Od Mnichova k Protektorátu Čechy a Morava". Tato kapitola je rozdělena na dvě části. První část se zabývá koncem dvacetileté existence Československa na základě jednání čtyř evropských mocností na Mnichovské konferenci. Druhá potom popisuje pomnichovský vývoj a obrat v politice nové vlády s orientací na nacistické Německo. V druhé kapitole s názvem "Počátek protektorátu" se v její první části zaměřím na noční jednání státního prezidenta Emila Háchy v Berlíně a souběžnou schůzi vlády v ranních hodinách 15. března 1939. Vymezením hlavní problematiky druhé části této kapitoly je potom státoprávní status protektorátu a tedy zejména rozbor Hitlerova výnosu ze dne 16. března 1939 o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Samotné jádro diplomové práce pak tvoří třetí kapitola s názvem "Protektorátní vlády". Tato kapitola se dělí na čtyři části podle čtyř protektorátních předsedů vlád: Rudolfa Berana, Aloise Eliáše, Jaroslava Krejčího a Richarda Bienerta a pátou část, která statisticky shrnuje...
|
|
|
Retardace, kolaborace a aktivismus armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava
Veselý, Martin ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
4 Abstrakt: Disertační práce se zabývá studiem fenoménu politického aktivismu, retardace a programové kolaborace armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava. Cílem práce je probádat a "zmapovat" veřejný a politický život v Protektorátu Čechy a Morava se zvláštním zaměřením na účast vysokých českých důstojníků a tyto poznatky nejen scelit, ale dát je i do kontextu s vývojem protektorátní a okupační politiky v protektorátu. Práce si nevšímá pouze činnosti organizací či jejich vedoucích osob, ale všímá si i názorů a stanovisek center protektorátní a okupační správy k nim, které měly na činnost těchto organizací a jejich představitelů vliv a zasazuje je do kontextu protektorátní politiky na pozadí dalších událostí. Tematicky se práce soustřeďuje především na činnost hlavních protektorátních organizací bývalých vojáků a to Českého svazu válečníků a Ústředního svazu bývalých vojáků v Čechách a na Moravě a jejich vůdčích představitelů - generálů Otty Bláhy, Roberta Rychtrmoce a Bohuslava Kálala. Dále pak na činnost protektorátních politických a veřejnoprávních organizací Národní souručenství, Český svaz pro spolupráci s Němci a Česká liga proti bolševismu a jejich vedoucích představitelů Jana rytíře Fouska, B. Kálala, O. Bláhy a R. Rychtrmoce. Pozornost byla věnována rovněž činnosti nejvýznamnějších generálů...
|
host ::
RSS.