|
| |
|
| |
|
|
Intertextualita ve vybraných dílech Terryho Pratchetta
Nečesaný, Tomáš ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
v ČESKÉM JAZYCE Práce se zabývá intertextovými a architextovými vztahy v některých dílech T. Pratchetta. Snaží se na známých textech uvést některé varianty mezitextového odkazování, jejich možnosti a především zmapovat využití tohoto literárního jevu, spolu s jeho interpretací. Cílem práce je vytvořit alespoň přibližnou mapu odkazů s jejich popisem. Metodou práce je především důkladné studium románů v překladu i jejich originálů. Úvodní část práce je věnována teoretickým východiskům, ústřední část práce pak výtahu jednotlivých pasáží obsahující intertextový, či architextový odkaz a jejich rozboru.
|
|
|
Intertextualita v díle Karla Čapka a Dana Wellse
Horáková, Kateřina ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá intertextualitou v dramatu R. U. R. Karla Čapka a trilogii Partials Sequence od autora Dana Wellse. Cílem práce je interpretace a následná komparace výše zmíněných děl a nalezení vzájemných podobností především v hlavních motivech, které se v obou dílech vyskytují, ale také v charakteristikách žánru, prostředí, dějové souslednosti a dalších tématech, která jsou v dílech reflektována. Jelikož samotné téma práce již předpokládá intertextuální vztah mezi oběma díly, není cílem této práce tento intertextuální vztah dokázat, nýbrž se v ní snažíme určit, do jaké hloubky tyto podobnosti sahají a zda se jedná jen o náhodné intertextuální podobnosti, anebo zda se Dan Wells, ač to sám veřejně nepřiznává, nutně musel inspirovat přímo Čapkovým dramatem. Klíčová slova: intertextualita, Gerard Genette, Roland Barthes, Karel Čapek, R.U.R., Dan Wells, Partials Sequence, robot.
|
|
| |
|
|
Filmové realizace Hrabala v 60. letech.
OBRATAŇSKA, Teresa
Diplomová práce se bude zabývat filmovými realizacemi děl Bohumila Hrabala. Konkrétně se bude jednat o filmy, které vznikly do roku 1969. Jsou jimi: Fádní odpoledne, Perličky na dně, Ostře sledované vlaky, Sběrné surovosti a Skřivánci na niti. Zároveň bude porovnávána slovesná a filmová verze jednotlivých textů. Dále bude práce seznamovat s filmem Soukromá vichřice podle knihy Vladimíra Párala. Zaměříme se na porovnání Hrabalovy a Páralovy poetiky. Součástí práce budou i informace o zlatých 60. letech, a to ve filmu, divadle a literatuře. Poté bude obsahovat informace o postavení Bohumila Hrabala v takzvané šedé zóně. Z hlediska didaktického bude řešeno, jakým způsobem se Hrabal a 60. léta vyučují, a zda lze využít film při výuce literatury a jakým způsobem takto přimět žáky k četbě.
|
|
|
Christologie Markova evangelia 1. 2-3 se zaměřením na starozákonní intertextualitu
Gricyk, Oleg ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Intertextualita jako metoda biblických interpretací je dobře známá a často se zneužívá v teologických kruzích. Práce kriticky popisuje, jak se používá intertextualita a jaké jsou hlavní problémy tohoto termínu a metody. Hlavním závěrem je, že intertextualita jako moderní metoda není moc vhodná pro biblicky studium, jelikož má spíše matoucí a nestabilní přístupy. Na druhou stranu, intertextualita ve smyslu staré a dobře známé metody teorie zdrojů může se používat i nadále, avšak nepřináší nic výjimečně nového. Filozofické předpoklady moderní hermeneutiky by mohly vést k protichůdným závěrům. Již nejde především o pochopení a dosažení původního významu, ale každý může do starých textů uvádět nový význam a smysl. Tato práce ukazuje, že přistup založeny na smrti původního významu, se zakládá na pochybných předpokladech a převádí k nejistým záměrům. Hlavním zájmem této práce je úvodní citace Markova Evangelia. Jelikož Markovo Evangelium je považováno za nejstarší, uvádí se, že jeho Christologie není vyvinuta, a radikálně se liší od Christologie v pozdějších evangeliích. Nicméně v této prací je zřejmé, že Ježíš u Marka má stejné kvality jako Jahve u Izajáše a Malachiáše. Dále, při bližším zkoumání toho, jak Mark používá proroky Izajáše a Malachiáše, můžeme vidět, že klasický výklad o tom, že Jan Křtitel...
|
|
|
Nošení ozdoby jako performativní akt
Stündlová, Barbora ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Ivan, Michal (oponent)
Pojem nebo fenomén performativity se v různých podobách nebo termínech vyskytuje v mnoha studiích humanitních věd, především v druhé polovině 20. století. Zasahuje do lingvistiky, filosofie myšlení, naratologie, genderových a kulturních studií a dokonce i do epistemologie a etiky. Nejprve se pojem performativity objevil ve filosofii a lingvistice spolu s teorií řečových aktů J. L. Austina, který rozlišil konstativní akty a akty performativní. První typ popisuje situaci, druhý svým pronesením situaci vytváří. J. Derrida pak upozorňoval, že realizace řečových aktů a komunikace nejsou vůbec samozřejmé a že závisí na performování, které udržuje jejich status a identitu. J. Derrida dále ukazuje, že se performativita neprojevuje pouze na literárním poli; říká například, že performativní je i zákon, v tom smyslu, že nastoluje sám sebe řečovým aktem. M. Foucault se zase zabýval rolí performativity v rámci sociálně uspořádané tělesnosti a subjektivity. Performativita jazyka a diskurzu je zásadní i v práci J. Butlerové, která mimo další navazuje na M. Foucaulta nebo J. Derridu a popisuje mechanismy ustavování genderové subjektivity a tělesnosti. Dokládá, že tělo vzniká současně skrze jazykové pojmenování, které rozvrhuje. Butlerová tedy popisuje proces rodové diferenciace jako něco s povahou performativních...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.