|
|
O vztahu pokory a pýchy
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním pokory z pohledu její nepostižitelnosti - nedefinuje pokoru a ani se o to nesnaží. Naopak obchází okolo fenoménu pokory a porůznu na něj ukazuje. Využívá k tomu příkladů zejména z díla Komenského, na než navazuje prostřednictvím paralel například viděných u Junga, Foucaulta, Berďajeva, Jüngera, Drewermanna a dalších autorů. Vymezuje pokoru oproti pýše na příkladu odlišnosti "epoché" u Descarta a Komenského, pýcha je v podstatě spatřována tam, kde člověk neponechává žádnou nesamozřejmost a zcela pohltí svět svým úsudkem; je zde též využita Husserlova kritika Descartova pojetí epoché; z tohoto pohledu je zmiňována také kritika Machiavelliho u Komenského. Odtud práce princip pokory spatřuje v blízkosti principu víry, nebo alespoň obecného vědomí vyšší instance než jakou je člověku jeho vlastní vědomí. Princip pokory je blízký také principu milosti - pro taková zpříkladnění práce pojednává také o Simone Weil a jejím náhledem tíže a milosti; milost je z tohoto pohledu nesamozřejmý krok mimo výkonovou stránku lidského světa. Práce se zmiňovanými jevy zabývá jednak na úrovni pojímání světa, později na úrovni náhledu na lidství (člověk se člověkem teprve stává, je-li lidský) a nakonec naznačuje vazbu pokory k přesahu prostého lidského životního horizontu, ke smrti - coby...
|
|
| |
|
|
Situace mystičky podle Hildegardy z Bingenu aneb hledání výchozího postavení Hildegardy jako autorky Scivitas
Živná, Magdaléna ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na knihu Scivias, kterou napsala Hildegarda z Bingenu. Tato slavná žena, učitelka, kazatelka, prorokyně, abatyše a léčiteka se narodila v roce 1098 ve dnešním Německu a po svém úspěšném životě zemřela v roce 1179. Bakalářská práce pracuje s Hildegardinou mystickou literaturou a pokouší se přiblížit Hildegardin přístup k jejímu vlastnímu mystickému dílu. Ve svých vidění popisuje rozdílné nadzemské obrazy a také se je snaží vyložit, často mnoha různými způsoby. V jejím vlastním úvodu do knihy Scivias sedm bodů, které nám mohou pomoci jejímu přístupu porozumnět. Sedm bodů je také přítomno v jejím dopise Bernardovi z Calirvaux. Mezi body patří: křehkost, nebeský plamen, pochopení knih (především Bible), tajemství, bdělost, vztah s ostatními lidmi a prostotu. Text práce je rozdělen na kapitoly a v každé kapitole se autorka snaží charakterizovat jeden z bodů. Je zmíněna otázka Hildegardina duševního zdraví, sociální pozice žen ve středověku nebo skutečnost imaginace. Na konci je uvedeno schéma, které se pokouší představit vztah mezi jednotlivými body, které byly popsány výše.
|
|
|
Božské i lidské aneb devoční zobrazení ve 14. století s důrazem na vývoj Piety
Cimler, Čestmír ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem nových typů výtvarných děl, jejichž úkolem bylo vzbudit v divákovi silnější emocionální zážitek, který ho měl dovést k niternějšímu prožitku nad utrpením Ježíše Krista a Panny Marie. Tyto tzv. devoční zobrazení začly vznikat na přelomu 13. a 14. století v prostředí mendikantských klášterů a řadíme mezi ně typy mystického Ukřižování, Piety nebo těhotné Panny Marie. V této práci je kladen důraz na ikonografický typ Piety. Pieta jakožto truchlící Panna Marie, která drží v náručí mrtvého Ježíše Krista bezprostředně po sejmutí z kříže je aktuálním námětem po celá staletí, neboť vyjadřuje bolest matky nad ztrátou svého jediného syna. Patří tak k nejpůsobivějším motivům výtvarného umění, který lze parafrázovat na strasti obyčejného lidského života. Ve 14. století se námět Piety postupně rozčlenil do tří základních ikonografických typů (vertikální, horizontální a diagonální), nicméně jeho vznik není dodnes vyjasněn. Mimo prací Wilhema Pindera a Lecha Kalinowského nebylo toto téma dosud podrobněji zpracováno. Základním úkolem této práce je vysvětlení terminologie devočního zobrazení i jeho vznik pomocí shrnutí a kritického zhodnocení dosavadní odborné literatury k tomuto tématu. Hlavní náplň práce představuje stručné objasnění vývoje ikonografického typu Piety na třech...
|
|
|
O víře v moc
Smetana, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
V této práci je fenomén (zejména lidské) moci zkoumán z hlediska principu, na kterém je člověkem přijímán - v tomto smyslu se práce zabývá uvěřitelností různých forem moci. Nejprve vychází z pojetí moci u Machiavelliho (Vladař), v němž se snaží upozornit na nebezpečí absolutizace tohoto principu. Ke vhledům do Machiavelliho myšlení využívá analýzy Ľubomíra Beláse, jakož i pohledů Anny Hogenové, Jana Patočky, Ernsta Jüngera, Václava Bělohradského a dalších autorů. Práce též uvádí Komenského kritiku Machiavelliho pojetí. Vzniká tak určité odhalení principu moci, který přehlíží jiné hodnoty a před nímž práce v tomto smyslu varuje. Dále práce zkoumá pojetí Václava Klause (Modrá, nikoliv zelená planeta), které s pomocí myšlenek zejména Jana Kellera a srovnání s vědeckými názory (Ravi Kumar Kooparapu) na ekologickou problematiku hodnotí jako uzavřené do jisté koncepce ekonomie, která v tomto smyslu vlastně slouží jako nástroj moci či jako nástroj zesměšňující některé druhy tázání. Práce dále zkoumá extrémní formu účelového pokroucení obrazu světa u ideologa Alexandera Dugina (Velká válka kontinentů), ukazuje zde nebezpečné mocensko-demagogické rysy, které porovnává s podobnými jevy u Rudolfa Goebbelse, jakož i vytváří obranu proti Duginovým metafyzicko-dualistickým spekulacím, a to především...
|
|
|
Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období.
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
Disertační práce Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období mapuje způsoby reflexe židovské religiózní, respektive mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů vycházejících z tradice židovské mystiky. Prvotně futurista Aleksander Wat se vůči židovské religiózní tradici kriticky vymezuje - a přesto nedokáže vlastnímu "židovství" uniknout; prozaik Bruno Schulz předestírá čtenářům svébytnou vizi kosmogonie i eschatologie upomínající mimo jiné na vybrané koncepty kabaly; básník Bolesław Leśmian má k této tradici nejdále a motivy interpretovatelné v kontextu židovské religiózní tradice podrobuje originálnímu přepracování. Tvorbou všech tří - jako dědiců "národa Knihy" - se přitom prolíná specifický vztah k jazyku a psanému slovu. Vedle tohoto motivu je v práci věnována pozornost např. motivu golema, stvoření světa či představě Boha. Takto zaměřeným analytickým kapitolám předchází teoreticko-metodologický úvod vycházející z tradic literární hermeneutiky, avšak přihlížející i k vybraným konceptům tradiční židovské mystické hermeneutiky. V českém kontextu je práce rovněž příspěvkem k bližšímu poznání jak autorů známých a...
|
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
| |
|
|
Mystická cesta sv. Terezie od Ježíše: reflexe v českém prostředí od roku 1900 do současnosti
Bušková, Magda ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Svatá Terezie od Ježíše, španělská mystička 16. století a reformátorka karmelitánského řádu, představuje ve svých dílech nauku o vnitřní modlitbě a všech jejích stupních na základě své osobní zkušenosti života s Bohem. Záměrem této práce je analyzovat Tereziinu mystickou cestu jako proces duchovního života s jednotlivými fázemi proměn. Bude se zabývat tím, co pro lidský život znamená být spojený s Bohem v Tereziině pojetí a zároveň předloží, jakým způsobem byla Tereziina nauka o mystické cestě reflektována od roku 1900 do současnosti v českém prostředí respektive autory českými a autory zahraničními, jejichž díla byla přeložena do českého jazyka. Práce bude vycházet z konkrétního textu díla Vnitřní hrad, v němž Terezie vyobrazuje duši s mnoha příbytky. Struktura práce bude definována jednotlivými příbytky, jimiž jsou asketické a mystické etapy modlitby. V úvodu práce bude představeno samotné dílo Vnitřní hrad a rovněž asketické první až třetí příbytky, již byly předmětem předchozí bakalářské práce. Mystické etapy modlitby, jež jsou reprezentovány čtvrtými až sedmými příbytky, budou tvořit hlavní část diplomové práce. Za metodologické východisko se považují reflexe jednotlivých autorů s poukazem na kontext a způsob, jimiž Tereziinu nauku o mystice prezentovali, popularizovali a aktualizovali. Klíčová...
|
|
|
Vize merkavy a její reflexe v rabínském judaismu
Pos, Vladimír ; Holubová, Markéta (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Diplomová práce s názvem Vize merkavy a její reflexe v rabínském judaismu se zabývá židovskou mystikou. Cílem práce je dokázat, že židovská mystika má počátek již v raném středověku. Během staletí se rozšiřuje dále a její linie sahá až do dnešní doby. Porovnává nejstarší mystické texty s jejich výskytem v pozdější literatuře. Zaměřuje se také na mystické skupiny a jejich působení. Práce si také všímá odlišností židovské mystiky v různých zeměpisných oblastech a v průběhu času. Klíčová slova Ezechiel, proroci, mystika, kabala, merkava, sefiry, Bůh
|
host ::
RSS.