|
|
Zátěž u vedoucích pracovníků sociálních služeb (Zdroje zátěže u vedoucích pracovníků služeb pracujících s psychiatrickými klienty)
Kubíčková, Antonie ; Havrdová, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Martina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zátěž vedoucích pracovníků služeb sociální rehabilitace pro klienty s duševním onemocněním. Cílem práce je porozumění zdrojům pracovní zátěže optikou těchto vedoucích pracovníků. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část vymezuje duševní nemoc a pojednává o možných charakteristikách a projevech lidí s duševním onemocněním. Dále se věnuje nestátním neziskovým organizacím a jejich managementu. Důležitou součástí práce je kapitola pojednávající o zátěži se zaměřením na vedoucí pracovníky. Všechny poznatky v teoretické části práce vycházejí z poznatků odborné literatury. Empirická část představuje výzkumné šetření, které bylo zaměřeno na porozumění zdrojům zátěže vedoucích pracovníků z jejich pohledu. Výzkumný design vychází z kvalitativního přístupu. S jednotlivými manažery sociálních služeb byly vedeny hloubkové rozhovory, jejichž analýza vedla ke konstrukci tří hlavních tematických oblastí: obecně manažerské, specifické pro danou službu a zátěže ze souběhu a kumulace předchozích oblastí. Klíčová slova: duševní onemocnění, vedoucí pracovník, sociální služby sociální rehabilitace, zátěž, kvalitativní výzkum
|
|
|
Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci
Nováková, Barbora ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci" se zabývá tím, jak dokumentární cyklus Život za zdí, online seriál Nejsi sám a audio série Moje terapie komunikují téma duševního zdraví. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem rámcovaly vybrané novinářské projekty problematiku duševních nemocí. Teoretická část práce se zprvu věnuje duševním nemocem, konceptu stigma a roli médií v jeho přenosu. Zaměřuje se i na destigmatizaci a definování nejdůležitějších destigmatizačních přístupů. V další části jsou přiblížena teoretická východiska vlivu médií, nastolování agendy a rámcování. V analytické části je představeno 10 rámců, které byly v projektech identifikovány s pomocí metody zakotvené teorie. Shrnutí výsledků se věnuje diskuse, kde jsou vyhodnoceny nalezené rámce a jejich limity, a rovněž jsou porovnány s doporučenými postupy, které vycházejí z manuálů určených pro novináře a odborných publikací na téma duševních nemocí.
|
|
|
Úmrtnost v populaci s duševním onemocněním v České republice 2000-2017
Karásková, Anežka ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Malinová, Albína (oponent)
Úmrtnost populace s duševním onemocněním v České republice 2000-2017 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na úmrtnost subpopulace s duševním onemocněním. V první části jsou teoreticky popsány rizikové faktory související s duševním onemocněním, které mají vliv na úmrtnost této subpopulace. Jsou uvedeny behaviorální, sociální a patofyziologické faktory. Dále jsou popsány hlavní příčiny úmrtí této subpopulace a porovnána úmrtnost na jednotlivé příčiny s úmrtností obecné populace z těchto příčin. V druhé části je na základě dat z publikace ÚZIS ČR Psychiatrická péče pro období 2000-2017 o ambulantní a lůžkové psychiatrické péči studován vývoj ukazatelů incidence, prevalence, hospitalizovanosti a hospitalizační letality v těchto zařízeních podle pohlaví, věku a skupin diagnóz. Hospitalizační letalita je srovnána s intenzitou úmrtnosti v České republice pomocí metody přímé standardizace a relativního rizika úmrtí. Porovnána je úmrtnost pro příčinu duševního onemocnění podle místa úmrtí. Intenzita úmrtnosti v lůžkových psychiatrických zařízeních je v celém období zvýšená, postupně klesá a vykazuje diferencovanost podle pohlaví, věkových skupin a skupin diagnóz. Klíčová slova: duševní onemocnění, úmrtnost, hospitalizace, psychiatrická péče
|
|
| |
|
|
Diagnóza Paranoidní schizofrenie pohledem rodičů diagnostikovaných jedinců
Mašková, Kateřina ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Onder, Jakub (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám zkušenostmi rodičů, jejichž potomkům byla diagnostikována paranoidní schizofrenie. Úvodem teoretické části práce nejprve popisuji několik hledisek, ze kterých je možné nahlížet psychotické stavy: hledisko diagnostické, nediagnostické a antidiagnostické. Následně vymezuji paranoidně-schizofrenní diagnózu, a to jak z medicínského pohledu, skrze její diagnostické projevy, průběhové formy a možnosti léčby, tak i jakožto faktor výrazně ovlivňující kvalitu života. Dále se zaměřuji na postoje, emoce, chování a potřeby rodičů potomků majících diagnózu. Teoretickou část práce zakončuji kapitolou o možnostech psychosociální podpory rodinného systému, jehož jeden ze členů má zkušenost s psychotickou epizodou. V empirické části práce jsem se zaměřila na zkušenosti rodičů, jejichž potomkům byla diagnóza ustanovena po 15. roce věku. Uskutečnila jsem osm hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a získaná data podrobila analýze metodou otevřeného kódování. Mezi témata, která rodiče v mém výzkumném souboru opakovaně reflektovali, patří například bagatelizující chování psychiatrů vůči rodičům osob s diagnózou, dále vlastní nedostatečná informovanost ze strany zdravotnického personálu o specifikách potomkovy diagnózy, a také nedostupnost terénních sociálních služeb a služeb...
|
|
|
Multidisciplinární tým v implementaci Center duševního zdraví
Prokopová, Johana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá multidisciplinárními týmy Center duševního zdraví, která jsou budována v rámci implementace Reformy psychiatrické péče v České republice. Cílem práce je zjistit, jaká je role a funkce Center duševního zdraví a jejich multidisciplinárních týmů v systému péče o osoby s duševním onemocněním a jak tento nový prvek psychiatrické péče funguje v praxi. Na implementaci a fungování multidisciplinárních týmů je nahlíženo perspektivou jejich členů, se kterými bylo v rámci výzkumu uskutečněno sedm polostrukturovaných rozhovorů. Na základně výpovědí dotazovaných práce předkládá výhody práce v multidisciplinárním týmu s cílovou skupinou lidí s duševním onemocněním, ale rovněž komplikace, které pracovníci v pilotním provozu Center duševního zdraví pociťují.
|
|
|
Pracovní uplatnění lidí se schizofrenií
BROŽKOVÁ, Adéla
Tato diplomová práce se zaobírá pracovním uplatněním osob se schizofrenií. Hlavní cíle byly stanoveny následovně: jaké jsou možnosti pracovního uplatnění lidí se schizofrenií a dále prozkoumat zkušenosti osob se schizofrenií se zaměstnaností či nezaměstnaností. Diplomová práce se skládá z teoretické a dále z výzkumné části. Část teoretická je rozdělena do šesti podkapitol. Ty specifikují onemocnění schizofrenie, zabývají se problematikou spojenou s touto nemocí a blíže se zaměřují na zaměstnání. Dále se soustředí na historii a současný stav jedinců se schizofrenií či samotnou organizaci Fokus. V empirické části jsou analyzovány a zpracovány výsledky výzkumu. Samotný výzkum této práce byl uskutečněn ve dvou fázích. V první fázi došlo k předvýzkumu. Následně proběhl samotný výzkum. K dosažení potřebných dat a informací byla zvolena kvalitativní strategie, jež byla realizována metodou dotazování za pomoci techniky narativního rozhovoru. Všechny rozhovory byly se souhlasem nahrány a následně přepsány. V programu Atlas.ti došlo k analýze dat za pomoci otevřeného kódování. Výzkumný vzorek komunikačních partnerů byl vybrán metodou sněhové koule. Výběrový soubor tvořilo šest klientů s diagnózou schizofrenie a dvě sociální pracovnice z neziskové organizace Fokus Tábor, které byly záměrně osloveny k rozšíření výsledků. Ze získaných výsledků vzešlo, že možnosti pracovního uplatnění u lidí se schizofrenií jsou sice různorodé, avšak zcela záleží na individuálních potřebách, schopnostech a zdravotním stavu jedince. Dále bylo zjištěno, že pracovní uplatnění je osobami se schizofrenií vnímáno pozitivně, jelikož práce jim napomáhá především v jejich psychické i fyzické kondici a umožňuje jim potřebný kontakt s lidmi. V neposlední řadě byly prozkoumány zkušenosti dotazovaných se zaměstnáním či nezaměstnáním, které jsou dle získaných informací kladné především z důvodu vstřícnosti zaměstnavatelů. Tato diplomová práce může být zdrojem informací jak pro širokou, tak i pro odbornou veřejnost. Získané výsledky mohou dále sloužit jako zpětná vazba pracovníkům organizace Fokus Tábor a je také možné práci využít jako potencionální podklad pro další zkoumání.
|
|
|
Pojetí case managementu v rámci centra duševního zdraví
Řeháček, Pavel ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Palánová, Tereza (oponent)
Hlavním cílem Strategii reformy psychiatrické péče, kterou v roce 2013 vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR, je zvýšit kvalitu života osob s duševním onemocněním. V tomto ohledu u nás vznikají centra duševního zdraví (CDZ), která mají poskytovat individualizovanou zdravotně sociální péči lidem s duševním onemocněním za účelem prevence hospitalizací či jejich zkracování. Služby, které tato centra mají poskytovat, zajišťují multidisciplinární týmy zahrnující profese psychiatra, psychologa, psychiatrické sestry a sociálního pracovníka. Hlavní formou poskytování služeb je case management. Práce se zabývá historickým vývojem case managementu až do současnosti a jeho podobou v centrech duševního zdraví v České republice. Praktická část práce se zaměřuje na konkrétní multidisciplinární tým CDZ, který využívá metodu case managementu. Skrze kvalitativní výzkumné šetření a individuální rozhovory s case manažery jsou identifikovány jednotlivé prvky case managementu a překážky, se kterými se pracovníci v praxi potýkají. Na základě získaných dat jsou pojmenovány problematické oblasti, kterým tým čelí. V závěru práce jsou vytvořena doporučení a opatření, která mohou pomoci vedení organizace při řešení identifikovaných problémových oblastí.
|
|
|
Sociální práce v kontextu domácího násilí v kombinaci s duševním onemocněním
Poláčková, Ester ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi sociální práce s osobami ohroženými domácím násilím majícími duševní onemocnění. V teoretické části shrnuje současnou formu sociální práce s cílovou skupinou klientů ohrožených domácím násilím a cílovou skupinou klientů s duševním onemocněním. V praktické části je popsáno šetření této problematiky, analyzovány rozhovory se sociálními pracovníky a navržena metodika práce. V závěrečné diskuzi je polemizováno nad výsledky šetření a nad úspěšností užití navrhnuté metodiky.
|
|
|
Problematika péče o duševní zdraví v ČR se zaměřením na osobní zkušenosti uživatelů péče
Klikarová, Andrea ; Laurenčíková, Klára (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Ve své diplomové práci bych ráda seznámila čtenáře s problematikou péče o duševní zdraví v České republice. Zaměřím se na definici duševního zdraví, na klasifikaci duševních nemocí, a zároveň představím služby poskytované osobám s duševním onemocněním. Dále se budu zabývat systémem péče o duševní zdraví v ČR, kde se pokusím poukázat na největší pozitiva, ale i slabiny tohoto systému. Čtenář se také dozví o české legislativě spojené s touto problematikou. V neposlední řadě informuji o reformě psychiatrické péče, která v ČR probíhá již od roku 2013 - představím hlavní milníky, plán a strategii této reformy, a klady reformy demonstruji na konkrétních realizovaných krocích a projektech. Ve výzkumné části se zaměřím na osobní zkušenosti uživatelů péče, kde pomocí rozhovorů dokážu čtenářům přiblížit největší úskalí péče o duševní zdraví z pohledu samotných uživatelů této péče. KLÍČOVÁ SLOVA duševní zdraví, duševní onemocnění, systém psychiatrické péče, psychopatologie, reforma psychiatrické péče
|
host ::
RSS.