|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
| |
|
|
Reflexe reklamy v předškolním vzdělávání
Sialini, Kateřina ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se jmenuje "Reflexe reklamy v předškolním vzdělávání" a zabývá se dětskou reklamou s důrazem na vliv televizní reklamy na dětského spotřebitele a vypracováním závěrů pro učitele v mateřské škole. Teoretická část vychází z odborných didaktických, výtvarně teoretických a psychologických textů, zabývá se vznikem reklamy, její tvorbou a formami reklama. Dále také dětskou reklamou. V praktické části práce zkoumá některé případy účinků televizní reklamy na dětského spotřebitele. Zkoumání je prováděno prostřednictvím výzkumných sond - dotazník, rozhovor a výtvarná řada. Praktická část je rozdělena do dvou částí. Obě části vycházejí z teoretických východisek. Z výsledků šetření a v souladu s teoretickými východisky je sestaven soubor doporučení pro pedagogiky předškolního věku. KLÍČOVÁ SLOVA Předškolní věk, vizuální gramotnost, reklama, výtvarné činnosti, vnímání, tvorba.
|
|
|
Vizuální gramotnost v digitální době
Jarošová, Tereza ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Pudlák, Štěpán (oponent)
Diplomová práce s názvem Vizuální gramotnost v digitální době se primárně soustředí na otázku porozumění obrazu v kontextu současné digitální doby, jež se vyznačuje zejména hojností vizuálních zobrazení. Pomocí analýzy principů nových médií a estetiky surface play, kterou zakládají vizuální komunikační strategie, se snaží definovat nové požadavky na percepční schopnosti diváků a zároveň vyplývající důsledky pro jejich kognitivní funkce. Dále jsou v této práci aplikovány poznatky současné kognitivní psychologie a neurobiologie na umělecké směry 20. a 21. století a obecné umělecké tendence. V závislosti na analýze a aplikaci získaných poznatků je v závěru přehodnocena samotná vizuální gramotnost ve své stávající definici, která neodpovídá vzniklým požadavkům a nezohledňuje současnou úroveň gramotnosti diváků.
|
|
|
Pohádka jako prostor pro výtvarnou reinterpretaci
Švajková, Monika ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Kafková, Helena (oponent)
Pohádka jako prostor pro výtvarnou reinterpretaci Bc. Monika Švajková Abstrakt Diplomová práce představuje autorský pohled na vývoj pohádky v Evropě a její proměnu od 19. století do současnosti v literatuře, výtvarném umění přidružených oborech. Jejím cílem bylo vytvořit výtvarný projekt, který by spojoval kulturu České republiky a Finska skrze pohádky a výtvarné umění. Vzniklé didaktické úlohy rozvíjí v jedné zemi pohádky druhé země skrze současné umění. V úlohách se uplatňuje na několik pojetí výuky, jelikož realizace proběhla na základní umělecké škole, gymnáziu a laponské umělecké galerii. Výtvarný projekt uzavírá autorská výtvarná řada rozvíjející tématiku lesa jako prostoru pro aktualizaci pohádek a současně zachycuje autorský pohled na tematiku pohádky. Výsledkem a přínosem diplomové práce bylo ověření didaktických úloh, které by v současném výtvarném umění aktualizovali klasickou dětskou literaturu a to v kontextu dvou zemí.
|
|
|
Fotografie politických kampaní jako kompromis mezi realitou a propagační inscenací obrazu
Kardová, Helena ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce se zaměřuje na fotografie publikované v denících Blesk a Lidové noviny a týdenících Reflex a Respekt v souvislosti s první přímou volbou prezidenta v České republice. Pomocí obrazové analýzy a rozhovorů s mediálními profesionály zkoumá, do jaké míry byly fotografie v tisku spoluutvářeny PR odděleními jednotlivých kandidátů. Předkládaná práce nabízí stručný historický přehled, jak bylo s inscenací obrazu politika nakládáno ve Spojených státech amerických, a přehled potenciálně manipulativních nástrojů definovaných na poli vizuální gramotnosti (asociační juxtapozice, inscenované chování, Kulešovův efekt, subjektivní záběr, úhel pohledu, zdůrazňující detail). Tyto nástroje jsou zohledňeny v obrazové analýze a společně s kvantitativními daty a výpověďmi fotoreportérů charakterizují vizuální úroveň vybraných mediálních titulů. Cílem práce je upozornit na úzkou spolupráci domén public relations a fotožurnalistiky, která může vést k erozi fotožurnalistických standardů.
|
|
|
Nové formy čtenářství a jejich pedagogicko-psychologický charakter
Vaňková, Eva ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Základním východiskem bakalářské práce je obecné pojetí textu, v jehož rámci autorka řeší svůj primární cíl - uvést nové formy čtenářství. Vychází při tom z formy tradiční, která je založena na čtení psaných a tištěných textů a k identifikaci nových forem textů volí odlišná kritéria: prvním je dominantní komunikační kód, druhým médium, které text zprostředkovává. Na základě dominantního kódu diferencuje čtenářství vizuálně obrazové, založené na čtení obrazu a grafických znaků, z hlediska médií pak čtenářství na platformě digitálních technologií. V souvislosti s nárůstem nových forem čtenářství se autorka věnuje základní problematice čtení, a to porozumění a reflexi tištěných, obrazových a digitálních textů a jejich zpracování. Text práce ústí do závěru, který autorka chápe jako významný problém pro jakékoli učení se a zpracování textu. Na základě srovnání studií čtenářství Čteme?: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize, Čtenáři a internauti, PISA 2000 a PISA 2009 nedochází podle autorky ke kvantitativnímu, ale spíše kvalitativnímu poklesu tradičního čtenářství. Hlavní příčina je spatřována v nerozvinutých čtenářských dovednostech. Tyto dovednosti a jejich rozvoj se tak jeví jako téma, které bude zpracováno v průběhu dalšího zkoumání v rámci diplomové práce.
|
|
|
Symbol, znak. Citace a používání uměleckého díla jako tvůrčí princip
Fricová, Soňa ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Bláha, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá postmoderním používáním symbolu a znaku. Vychází z ustálených definic hlavních pojmů ve spojení s výtvarným uměním, přičemž mapuje především prostor mezi slovem a obrazem, ale i odosobněnou polohu počítačově generovaných kódů. Didaktická část otevírá prostor pro práci se symbolem a znakem ve výtvarné výchově. Základní myšlenkou této práce je analytické a syntetické myšlení, znalost dějin umění ale i schopnost intelektuální fabulace. V praktické části jsou představeny práce zacházející s mnohovrstevnatým způsobem symbolického vyjadřování, formálně opět vycházející z postmoderního uvažování.
|
|
|
Specifika práce s uměleckým dílem 20.století při galerijní animaci
Krechler Barešová, Veronika ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Tato práce zkoumá odlišnost teoretických a didaktických aspektů práce s uměleckým dílem tzv. velkých slohů (od románského umění po slohy 19. století) a moderním a postmoderním artefaktem. Mapuje současné uvažování o umění a vizuální kulturu počátku 21. století, na jejímž pozadí vznikají edukativní programy pro galerijní prostor. V rámci této práce byly následně navrženy dva konfrontační edukativní programy. Na základě jejich srovnání byla v závěru formulována specifika práce s uměleckým dílem 20. století.
|
|
|
Využití powerpointových prezentací v hodinách zeměpisu
Mrázová, Marcela ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Tato diplomová práce studuje využití powerpointových prezentací ve výuce zeměpisu, především z hlediska vlivu vizualizované látky na efektivitu výuky. Na teoretickou část navazuje dotazníkové šetření monitorující současný stav na českých školách. Šetření bylo provedeno na vzorku 62 učitelích a 283 studentech zeměpisu. Zjišťovala jsem, zda jsou uživateli počítače, jejich subjektivní názory a zkušenosti s používáním powerpointových prezentací ve výuce, technické zázemí českých škol a zda je zde vůbec možné využívat audio-vizuální techniku ve výuce. Také jsem zkoumala, jaké metody výuky preferují studenti a zda jim vyhovuje výuka s powerpointovými prezentacemi. Bylo zjištěno, že učitelé i studenti jsou ve většině běžnými uživateli počítače. Powerpointové prezentace jsou ve výuce používány. Učiteli i studenty je používání powerpointových prezentací ve výuce hodnoceno spíše pozitivně. Nejoblíbenější metodou u studentů je výklad, což koresponduje s nejběžnějším využitím powerpointových prezentací ve výuce. Druhá část práce zahrnuje kvalitativní výzkum zaměřený na efektivitu používání powerpointových prezentací ve výuce zeměpisu. V paralelních třídách bylo vyloženo učivo, které bylo (nebo jeho část) v jedné třídě vizualizováno pomocí powerpointové prezentace, ve druhé analogovým způsobem (např....
|
host ::
RSS.