|
|
Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech
Bílá, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje životu a práci spisovatele a novináře Jiřího Muchy ve vybraných letech 1937-1948. Toto období je dále rozděleno na tři etapy, předválečné (1937-1939), válečné (1939-1945) a poválečné (1947-1948) období. Z každé éry jsou vyčleněny tři nejdůležitější periodika, která tvořila nejsilnější pilíř Muchovy práce. Jsou to Lidové noviny, časopis Čechoslovák a Svobodné noviny. V souvislostech životopisné studie se práce zmiňuje také o publikační činnosti Jiřího Muchy od roku 1929 až do jeho smrti v roce 1991. Každá kapitola obsahuje informace o společensko-historické situaci, o postavení médií v dané době a dále rozebírá konkrétní Muchovy příspěvky do výše zmíněných tiskovin. Cílem práce je zmapovat Muchův přínos zejména v oblasti žurnalistiky, přiblížit jeho osobnost a metodou komparativní analýzy porovnat jeho jednotlivá tvůrčí období. Zjistit, jak se od sebe odlišují, případně jaký vliv měly na jeho psaní společensko-historické události.
|
|
|
Tisk mládeže v letech 1945-1948
Neradová, Alžběta ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce "Tisk mládeže v letech 1945 - 1948" se zabývá historickým kontextem období po skončení druhé světové války, politickými stranami Národní fronty a nástinem dobového tisku se zaměřením na tituly mládežnických organizací politických stran a Svazu české mládeže (SČM). Právě po válce mládeží spontánně vytvořený SČM, který měl být nadstranickou základnou veškeré mládeže bez ohledu na politické nebo náboženské smýšlení, byl často příčinou střetů mezi politickými stranami Národní fronty. Mládež pro všechny představovala důležitou skupinu voličů, a tak se s výjimkou komunistů, kterým idea jednotného svazu dle předlohy sovětského Komsomolu vyhovovala, dříve či později všechny strany bily o vlastní mládežnické odbory. Důležitou součástí tohoto boje byla jejich mládežnická periodika: Mladý socialista (mládež sociálně demokratická), Mladé proudy (mládež národně socialistická), Vývoj (mládež lidovecká) a jako protiklad Mladá Fronta (deník Svazu české mládeže). V jednotlivých titulech je možné sledovat ideologický boj a stupňující se rivalitu nejen mezi jednotlivými stranami, ale hlavně mezi stranami a SČM, který se pomalu stával organizací v rukách komunistů.
|
|
|
Srovnání československé II. a III. republiky z hlediska teorie autoritativních režimů Juana J. Linze
Svoboda, Ladislav ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá dvojicí domácích režimů, které jsou známy pod názvy druhá a třetí československá republiky. Výběr této dvojice období národních dějin byl podmíněn jednak relativním nedostatkem srovnávací politologické literatury na tato období a jednak tím, že téma porovnání dvou domácích režimů, které vznikly v rozmezí deseti let a na základě své životní zkušenosti přistoupily k odmítnutí myšlenek liberální demokracie, je dle mého názoru nadčasové a stále aktuální i v současnosti. Cílem diplomové práce je analýza a porovnání druhé a třetí československé republiky pomocí rámce tvořeném teorií autoritativních režimů Juana J. Linze a následná kategorizace obou režimů. V první části práce přibližuje teorie autoritativních a totalitních režimů Juana J. Linze, přičemž je výchozím předpokladem práce, že oba zkoumané režimy jsou případy autoritativních režimů a tedy je v této kapitole kladen důraz zejména teorii autoritativních režimů, zbylé části teorie zabývající se totalitními a sultanistickými režimy jsou jen okrajově a stručně zmíněny. V druhé části práce je poté provedena vlastní analýza obou režimů v kontextu trojice výzkumných otázek, kdy je analyzován vztah obou režimů k první republice, jejich poloha v rámci trojdimenzionálního prostoru vymezeném teorii, styčné body obou režimů a na závěr poté...
|
|
| |
|
|
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948)
Mádr, Daniel ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Práce se zabývá vybranými aspekty mediálního obrazu Sovětského svazu v době tzv. třetí republiky (1945-1948). Jejím cílem je analýza mechanismů konstrukce mediálního obrazu ve dvou týdenících Komunistické strany Československa a dvou týdenících Československé strany lidové. Dílčí cíl představuje snaha o komparaci podoby tzv. diskursu o SSSR mezi komunistickými a lidoveckými týdeníky a dále úsilí o případné zachycení diskursivní proměny ve sledovaném období. K dosažení cíle využíváme postupů kritické diskursivní analýzy inspirované návrhem J. P. Geeho. První část práce představuje historiografický nástin specifických socio-politických podmínek tzv. třetí republiky, jejichž vymezení slouží jako vodítko pro identifikaci diskursivních strategií. Druhá, teoreticko-metodologická kapitola podává základní přehled o konceptuálním rámcovém ukotvení, který je použit pro analýzu textů. Výzkumná část posléze identifikuje, že některé diskursivní aspekty obrazu SSSR se v průběhu času v komunistickém a lidoveckém pojetí rozrůzňují, jiné jsou odlišné hned od počátku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Třetí republika v Poděbradech
Jelínek, Martin ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Badatelský zájem diplomové práce Třetí republika v Poděbradech je časově i prostorově vymezen na Poděbrady v letech 1945 - 1948. Práce předkládá čtenáři ucelený pohled na události konce Druhé světové války v Poděbradech, na dobu osvobození, příchod Rudé armády a spojeneckých vojenských jednotek do Poděbrad. Zabývá se událostmi odehrávajícími se v Poděbradech v období třetí republiky v letech 1945 - 1948. Zkoumá vznik Místního a Okresního národního výboru v Poděbradech a jejich fungování. Práce se zabývá poděbradským školstvím, případy řešenými místním Sborem národní bezpečnosti, sklářstvím a lázeňstvím v Poděbradech a jejich znárodněním společně s dalšími hospodářskými obory.
|
|
| |
|
|
ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ PŘECHODU KE STÁTNÍ PLÁNOVANÉ EKONOMICE V POVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU (1945-1953)
Smetanová, Kateřina ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu klíčových předpokladů, které usnadnily přechod ke státní plánované ekonomice v poválečném Československu. V teoretické části analyzuje zejména protektorát Čechy a Morava, který slouží pro snadnější pochopení celé problematiky i důležitých návazností. Těžiště práce spočívá ve zkoumání jednotlivých politických, hospodářských a sociálních faktorů, které předurčily další vývoj. Analýzou těchto předpokladů práce přibližuje okolnosti zvratu v únoru 1948, jehož podstatu je ale třeba hledat mnohem dříve. Práce též skýtá prostor pro tzv. uzavírající období socialistické "transformace" a vyvrcholení počáteční vlny upevňování moci. Poválečné nadšení a ideje se změnily v ideologii, která přetrvala po několik desetiletí. Ve své práci autorka došla k závěru, že únorový převrat nebyl realizován v krátkém časovém sledu, ale byl v celku logickým vyvrcholením předválečných, válečných, poválečných událostí a faktorů, které mu předcházely.
|
|
|
Týdeník Tvorba 1946-1948
KREJČÍŘOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá rozborem komunistického týdeníku Tvorba od roku 1946 až do únorových událostí roku 1948. Provedená analýza se zaměřuje na články s kulturně-politickou tematikou, jejichž prostřednictvím se toto periodikum, vydávané Ústředním výborem Komunistické strany Československa, snažilo diskreditovat své politické protivníky. V kulturně-politické oblasti se jednalo především o tiskové kampaně proti ministrovi školství a osvěty, národnímu socialistovi, Jaroslavu Stránskému a proti nekomunistickému tisku. Pozornost byla věnována i článkům, které určitým způsobem vyjadřují postoje KSČ k vybraným kulturním a politickým událostem v sledovaném období. V krátkosti je v práci nastíněn i vývoj periodického tisku od první do třetí republiky, v jehož rámci je stručně popsána i historie Tvorby.
|
|
|
Volby na Chebsku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
MIČUDOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Chebsku po druhé světové válce v letech 1945-1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. V první části je přiblížen stav poválečného Československa v letech 1945-1948, nastíněn politický, hospodářský a sociální vývoj po válce, ustanovení Národní fronty Čechů a Slováků, jsou představeny politické strany, které měly právo vytvářet další osudy Třetí republiky. Druhá část představuje chebský kraj ve 20. století a naznačuje, kam se ubíral vývoj Chebska bezprostředně po válce, je zmíněn odsun německého obyvatelstva, následné problémy s osídlením. Třetí část je zaměřena na volby na Chebsku, na jejich průběh, výsledky, na případné kampaně jednotlivých stran, které byly v roce 1946 povolené - komunisté, sociální demokraté, národní socialisté a lidovci. Kapitola se zabývá také volbami 1948 v souvislosti s únorovým převratem.
|
host ::
RSS.