|
Nabídka převzetí
Kolarczyková, Eva ; Kříž, Radim (vedoucí práce) ; Chára, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje právní úpravě nabídky převzetí. Na začátku je podána definice a základní dělení nabídek převzetí. Následující kapitola se věnuje účelu, funkcím a ekonomické podstatě tohoto právního institutu. Kapitola pojednávající o evropské úpravě se zabývá směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí. V hlavní části je pojednáno o české úpravě nabídek převzetí, jež se opírá o zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů. V kapitole nazvané "Povinná nabídka převzetí" je podán výklad hlavních specifik tohoto druhu nabídek převzetí a zároveň systematikou jednotlivých kapitol je souhrnně přiblížen celý proces nabídky převzetí.
|
|
Politické procesy v 50. letech 20. století v Československu
Hönigová, Nikola ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
60 8 ZÁV R Politické procesy v padesátých letech jsou velmi temnou kapitolou v novodobých d jinách eskoslovenska a navazující eské republiky. Nedodržování zákon , ani t ch nejelementárn jších lidských práv je smutným d sledkem komunistické ideologie, která v tomto období nedokázala, ba p ímo podporovala tyto nezákonnosti. K t mto nezákonnostem a porušování lidských práv docházelo jen t i roky od druhé sv tové války, od nejv tšího konfliktu novodobých d jin, který m l za následek vyvraž ování milión lidí. Z mezinárodního hlediska je nutno íci, že orientace na Sov tský svaz a jeho ideologii byla následkem ob tování eskoslovenska západními mocnostmi ve prosp ch Hitlerovského N mecka. Povále ná orientace na východní ideologii tak byla bohužel logickým vyúst ním t chto osudových událostí. P ejímání sov tské ideologie a stalinistických metod do eskoslovenského prost edí bylo nep irozeným jevem, který pok ivil eskoslovenský národ na desetiletí dop edu. Režim se zbavil lidí, kte í m li odlišný názor a cht li pokrok ve spole nosti, a chlácholil si obyvatelstvo v berán í nev domosti, slepot a strachu. Pok ivení justice komunistickou ideologií, využití justice jako zást rky nezákonností, dosazení lidí jen poplatných režimu m lo za následek mašinérii, ve které uvízli i její tv rci. Popravy lidi bez d kaz , popravy jen...
|
|
Etická plausibilita sebevraždy
Moravec, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "etická plausibilita sebevraždy" se zabývá problémem sebevraždy z filosofického a etického hlediska. Nastoluje základní metodologické vymezení v pohledu na různé sebevraždy. Důležitým rozdělením je základní nastolení hierarchie lidského tázání po životě. Je ukázána primární ontologická otázka, sekundární kvalitativní otázka a terciární kvantitativní otázka. Toto vymezení mají pomoci při tázání se po ústřední otázce diplomové práce: "kdy je sebevražda morálně přípustná či dobrá." Diplomová práce pracuje s různými důvody a přístupy k sebevraždě a tyto různé důvody a přístupy konfrontuje jak s nabídnutou metodologií, tak s filosofickými a etickými systémy, které se tématu týkají. Tyto vybrané etické a filosofické systémy jsou převedeny do oněch tří základních otázek a následně jsou porovnávány, zda-li nám mohou vypovědět něco o etické přípustnosti dané sebevraždy. Diplomová práce ovšem nezůstává jen u osoby sebevraha a jeho činu, ale přesahuje rámec jedince a snaží se ukázat, jak teoreticky nezúčastnění lidé jsou angažování sebevrahovým jednáním a jak se oni na jeho jednání angažují. Sjednocujícím momentem této diplomové práce je moment tolerance. Na učení Johna Locka o toleranci staví závěrečný přístup k sebevraždě, sebevrahovi a jeho blízkého i vzdáleného okolí. Diplomová práce je také nucena...
|
|
Právní otázky komerčního a investičního bankovnictví
Tkadlec, Jiří ; Dřevínek, Karel (oponent) ; Kotáb, Petr (vedoucí práce)
78 ZÁVĚR Jak vyplývá z výše uvedeného, výskyt konfliktu zájmů není žádnou novinkou posledních let či desetiletí, jeho kořeny sahají hluboko do minulosti, výrazněji všímat si jej začínáme však především s příchodem "moderního" bankovnictví. Již na počátku 20. století se vyskytovaly dva modely možného střetu zájmů v USA. Jednak zde docházelo ke konfliktu mezi investičním a svěřeneckým bankovnictvím, kdy banky zneužívaly svého postavení a následkem toho pak poškozovaly zájmy svých klientů, druhak banky těžily z neveřejných informací, které získávaly od svých klientů a zneužívaly jich při obchodování na finančních trzích na úkor těch, kteří tyto informace nevlastnili. Oba tyto nešvary se ve 20. letech a na počátku let 30. tolik rozmohly, že bylo nutno přijmout zákonnou úpravu, která by tyto eliminovala. Byl tak přijat Banking Act, který měl minimalizovat konflikt zájmů, vytvořit méně rizikový bankovní systém a hlavně obnovit důvěru v něj. Postupem času ovšem dochází opět k další a další liberalizaci trhu, jsou čím dál více stírány rozdíly a bariéry mezi komerčním a investičním bankovnictví, a to je třeba opět vždy vhodně upravit zákonnými prostředky, neboť riziko zneužití jde ruku v ruce s pokračující liberálností. V posledních desetiletích dochází ke globalizaci celosvětového trhu, sjednocování a propojování...
|
|
Japonské kulturní standardy
Matsakyan, Naira ; Khelerová, Vladimíra (vedoucí práce)
Cílem dané diplomové práce je identifikace japonských kulturních standardů z české perspektivy. Tyto kulturní standardy nám pomáhají odhalit a pochopit hlavní specifické rysy, normy chování, myšlení a cítění příslušníků japonského národa. V kontextu současné globalizace a narůstajícího významu meznárodní spolupráce je znalost japonských kulturních standardů nezbytným předpokladem pro úspěšnou komunikaci s japonskými partnery. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. První část je teoretickým úvodem do problematiky kultury a modelů kulturních dimenzí a standardů. Druhá část pojednává o japonské kultuře, jejich charakteristických rysech a specifikách mentality jejich představitelů. Závěrečná část diplomové práce, která je založena na empirickém výzkumu, si klade za cíl charakterizovat japonské kulturní standardy z pohledu příslušníků českého národa a odhalit hlavní rozdíly mezi oběma kulturami.
|
|
Začínat znovu je mým osudem
Hroudová, Anna ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Ve své diplomové práci jsem si vytyčila cíl zjistit, jak je formována identita jedince, který se rozhodl k návratu z emigrace zpět domů. K uchopení samotného problému používám analýzu vyprávění samotnými respondenty - navrátilci. Nejprve se zaměřuji na navrátilcovu rodinu, která prochází celý životem, je důsledkem i předpokladem rozhodování jedince, ale je také nositelem rodinného původu, kořenů, hodnotových orientací a norem, zvyklostí, zásad a tradice. Rodina je navíc vždy nějak propojena s domovem, který se snažím také tematizovat a popsat jako důležitou identifikační kategorii reemigranta. V další fázi se zaměřuji na řeč, znalost jazyka, jako nutného předpokladu pro adaptaci jedince v "cizině". Posléze se zabývám problematikou dvojího začínání, v emigraci a poté opět v Čechách. Celý tento proces sleduji nejen z perspektivy přerušení životní kontinuity, ale také jako šanci jedince využít nabytích zkušeností, poučit se z předchozí známé situace a aplikovat svoji znalost na opětovný pobyt doma. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Aspekty sociální solidarity ve vnímání mladé generace
VANÍČKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá postoji mladé generace na uplatňování principu sociální solidarity v České republice. Hlavním úkolem této práce je zmapovat oblasti, ve kterých dochází k projevům sociální solidarity a zjistit, jak její plnění přijímají mladí lidé. První polovina teoretické časti je věnována charakteristice sociální solidarity, jejímu vývoji a jednotlivými oblastmi, ve kterých dochází k naplňování tohoto principu. Sociální solidarita plní ve společnosti podstatnou úlohu a je její neodmyslitelnou součástí. Solidarita se uplatňuje jednak v systému sociálního zabezpečení, ve zdravotní, vzdělávací, bytové a rodinné politice či probíhá zcela mimo veřejný sektor. Druhá polovina teoretické části blíže popisuje možné způsoby její realizace vůči určitým sociálním skupinám. Vyobrazeny jsou celkem tři typy solidarity a to povinná, dobrovolná a mezigenerační. Povinná solidarita se uskutečňuje prostřednictvím systému sociálního zabezpečení a zdravotní péče. Dobrovolná solidarita probíhá převážně mimo veřejný sektor a je více ceněna než solidarita povinná. K realizaci dobrovolné solidarity dochází nejčastěji prostřednictvím různých charitativních a neziskových organizací a hovoří se tak o formálním typu dobrovolnictví. Naopak neformální dobrovolnictví nastává tehdy, když se člověk něčeho vzdá či poskytne pomoc někomu jinému, aniž by za to očekával jakoukoli odměnu. Mezigenerační solidarita byla dříve chápana jako předávání hodnot, norem, znalostí či dovedností v rámci rodiny. V současné době, vzhledem k prodlužování délky života a růstu velikosti populace, roste potřeba mezigenerační solidarity i mimo rodinu. Nástrojem mezigeneračního učení může být právě dobrovolnictví. Praktická část této práce popisuje názory dotazovaných respondentů na uplatňování principu sociální solidarity. K zajištění potřebných informací byla použita kvantitativní forma šetření. Byla použita metoda dotazování a technika dotazníku. Výzkumu se zúčastnilo celkem 188 mladých lidí. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak mladí lidé vnímají praktické uplatnění principu sociální solidarity. Cílem dílčím bylo, jak mladí lidé vnímají povinnou a dobrovolnou solidaritu vůči vybraným sociálním skupinám. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že mladí lidé vnímají lépe solidaritu dobrovolnou, přičemž sami se spíše podílejí na neformálním typu dobrovolnictví. Formální dobrovolnictví, tj. činnost charit či neziskových organizací, však maximálně podporují. U povinné solidarity byly zjištěny drobné odchylky a to u sociálního pojištění, kde se mimo jiné uplatňuje solidarita vysokopříjmových s nízkopříjmovými. Pro výzkum byly dále stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza tvrdila, že mladí lidé budou lépe přijímat dobrovolnou solidaritu než solidaritu povinnou. Druhá hypotéza předpokládala, že mladí lidé budou vnímat pozitivně potřebu realizace mezigenerační solidarity. Obě dvě hypotézy byly statisticky potvrzeny. Domnívám se, že mladí lidé vnímají nastavení sociální solidarity v České republice kladně. Většina oslovených projevuje solidaritu vůči jednotlivým sociálním skupinám a navíc vnímají pozitivně potřebu realizace mezigenerační solidarity. Výsledky však poukazují na mírný nesouhlas s redistribuční politikou státu. Tato práce může posloužit k lepšímu pochopení vztahu mladé generace k základním atributům sociálního občanství. Případně k identifikaci postojů směřujících k omezování míry redistribuce vůči sociálně potřebným jedincům ve společnosti.
|
|
Smlouva o dílo ve výstavbě
Šťásková, Kamila ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat právní úpravu smlouvy o dílo ve výstavbě, především její úpravu v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku. Soustředila jsem se také na nejdůležitější změny spojené s přijetím nového občanského zákoníku a osvětlila podstatu některých nových právních institutů. Tato práce je rozdělena do 9 kapitol, některé z nich se dále dělí na podkapitoly. Kromě toho práce zahrnuje Obsah, Seznam zkratek a Seznam použité literatury. V úvodu se zaměřuji na vymezení cíle této práce a dále na historický kontext smlouvy o dílo, její vývoj od starověku až po současnost. Současnou úpravu smlouvy o dílo pak porovnávám se smlouvou kupní a charakterizuji její náležitosti, především smluvní strany, jejich práva a povinnosti a předmět díla. Ve čtvrté kapitole se zabývám provedením a převzetím díla, dle občanského zákoníku je dílo dokončeno, je-li předvedeno, že je způsobilé sloužit svému účelu. Dále rozebírám cenu díla a možnosti, které si mohou smluvní strany v souvislosti s ujednáním a placením ceny sjednat. S cenou se pak pojí i pozastávky, smluvní pokuty a institut snížení ceny, o kterých pojednávám v dalších kapitolách. V osmé kapitole se věnuji vadám díla. Právní úprava vad díla je dále odkazuje na úpravu vad vyplývajících ze smlouvy kupní. Vady dělíme na podstatné,...
|
|
Možnosti tvůrčí herecké práce v uzavřené divadelní skupině
Krippnerová, Tereza ; HLAVICA, Lukáš (vedoucí práce) ; NĚMEC, Marek (oponent)
Cílem této práce je hledat možnosti tvůrčí herecké práce v uzavřené divadelní skupině. Klade otázky, jak může herec nebo skupina tvůrčí potenciál podporovat, nebo ho naopak zavírat. Pojmenovává, jaké překážky je třeba překonávat a jaká pravidla je třeba dodržovat, aby tento organismus zdravě fungoval. Práce poskytuje náhled do uzavřené divadelní skupiny Gruppo Jobel, nabízí porovnání se zkušenostmi ze studií na pražské DAMU v oboru činoherní herectví a opírá se o nastudovanou literaturu. Výsledky této práce umožňují především inspiraci pro další tvůrčí činnost, která může pozitivně ovlivňovat průběh zkoušení divadelních inscenací.
|
|
Státní podnik
Koukal, Tomáš ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou zákona o státním podniku. Jejím hlavním cílem je popsat fungování státního podniku od jeho vzniku až po zánik a zd raznit d ležité právní otázky týkající se státního podniku. Mou touhou také bylo navrhnout v ní zlepšení právní úpravy státního podniku. Práce je rozd lena do n kolika kapitol. Každá z nich se v nuje jednotlivým aspekt m státního podniku. První kapitola podává výklad o právnických osobách a zkoumá, zda je státní podnik podle civiln právní nauky v bec právnickou osobou. Další kapitola pojednává o založení a vzniku státního podniku. Kdo je oprávn n státní podnik založit a jaké jsou náležitosti zakládací listiny. Popisuje proces zápisu do obchodního rejst íku a jeho d sledky. Tato práce dává také nahlédnout na vztah mezi orgány státního podniku a státním podnikem. M la by vymezit pravomoc a odpov dnost t chto orgán . Další ást práce se v nuje hospoda ení s majetkem státu, s nímž má státní podnik právo hospoda it. Zkoumá, jakým zp sobem m že stát erpat ze státního podniku zisky vzniklé podnikatelskou inností. Kapitola se také zabývá státním podnikem ve vztahu k ve ejným zakázkám. Poslední kapitola popisuje zrušení a zánik státního podniku, v etn procesu likvidace, která je v n kterých p ípadech vyžadována.
|
host ::
