|
|
Region Building : the process of regionalization of defense and security cooperation in Visegrad and Western Balkan countries
Vanchoski, Aleksandar ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Czoch, Gábor (oponent)
Procesy utváření regionů a regionalizace v posledních dekádách přitahují pozornost historiků, geografů, politologů, ekonomů, diplomatů a zástupců mnoha dalších vědeckých disciplin. Regionalizace se objevuje na různých úrovních geografické hierarchizace - na úrovni nad-státní, vnitrostátní či přeshraniční. Komplexní studium regionů a regionalizace tak představuje vícevrstvý a obtížně uchopitelný problém, integrující rozdílné narativy a kategorie jako regionální identita, prostor, hranice a vymezení, kulturní a sociální homogenita, politické a ekonomické vztahy závislosti apod. Regiony jsou konstruovány v reakci na často protichůdné funkční, teritoriální a administrativní požadavky. V období pokračující globalizace a prohlubování evropské integrace se regiony stávají důležitým nástrojem prosazování protichůdných cílů a zájmů. V současné době jsou otázky regionů, regionální kooperace a regionální identity v politickém i veřejném diskurzu častým prostředkem sociální a politické mobilizace. Západní Balkán, podobně jako Visegrád či Pobaltí, představuje nově vznikající region formovaný v kontextu integračních politik EU. V makedonském politickém a veřejném diskurzu tyto tendence jsou také patrné a stávají se důležitým faktorem politické a sociální mobilizace. Termíny "západobalkánský region" a "regionální...
|
|
|
Vliv vztahů Srbska a Kosova na vstup Srbska do EU
Stuchlík, Petr ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem využití politické podmíněnosti Evropskou unií při přístupových rozhovorech se Srbskem. Formou případové studie se práce věnuje tématu vlivu vztahů mezi Srbskem a Kosovem na vstup Srbska do Evropské unie. Evropská unie využívá svého vlivu na Srbsko k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Evropská unie přikládá stabilizaci vztahů v regionu západního Balkánu velkou důležitost a to dokazuje i v rámci tohoto tématu. Evropská unie se pasovala do role moderátora normalizace těchto vztahů, kdy se snaží formou pobídek ovlivňovat rozhodování Srbska a docílit tak urovnání vztahů mezi těmito státy. Vztahy mezi Srbskem a Kosovem, které bylo do roku 2008 jeho součástí, byly dlouhodobě komplikované. Ke zhoršení těchto vztahů však došlo po jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosovem. Cílem této práce je analyzovat chování Srbska během procesu normalizace těchto vztahů a zhodnotit vliv Evropské unie na tento proces. Práce využívá teorii mezinárodní socializace a hodnotí, který model této teorie je pro tento případ nejvhodnější. Práce ve svém závěru hodnotí celý proces normalizace a odpovídá na otázky stanovené v úvodu práce.
|
|
|
IPA Bridge on the Danube: Cross-border Co-operation and Social Reconstruction in Slavonia and Vojvodina
Vienne, Cassiopee ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Vztahy Chorvatska a Srbska jsou rozhodujícím faktorem pro mír a stabilitu v Západního Balkánu, který ovlivňuje mimo jiné proces rozšiřování Evropské unie v této oblasti. Nástroj Předvstupní Pomoci (NPP) je finanční mechanismus, který byl vytvořen pro podporu implementace politiky rozšiřování EU na západním Balkáně. Diplomová práce zkoumá, do jaké míry byl NPP integrován do místních přeshraničních iniciativ v oblasti kultury a mládeže a do jaké míry podpořil sociální rekonstrukci mezi Chorvaty a Srby ve Slavonii (Chorvatsko) a Vojvodině (Srbsko). Spolupráce v kulturní sféře je důležitou součástí sociální rekonstrukce, neboť prospívá rozvíjení vzájemných kontaktů a pomáhá odstraňovat nepřátelské předsudky vůči odlišné etnické skupině. Cíl tohoto výzkumu je dvojí: zaprvé má prověřit model přeshraniční spolupráce odvozený z teorií evropské integrace a zadruhé si klade za úkol poskytnout přesný obraz přeshraničních iniciativ ve Slavonii a Vojvodině založený na poznatcích z terénu. Analýza získaných dat ukazuje že výsledky, které přinasíl NPP, jsou dvousečné. Na jedné straně NPP se v regionu úspěšně establovala v ramci místních přeshraničních iniciativ díky stimulaci socializace organizací občanské společnosti. NPP také posílil vytváření lokálního vlastnictví přeshraniční spolupráce z pozice...
|
|
|
Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace
Ročejdlová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Jan (oponent)
Práce Programy Evropské unie na podporu regionální parlamentní spolupráce zemí západního Balkánu jako nástroj regionalizace se zaměřuje na regionální parlamentní spolupráci na území západního Balkánu a na programy Evropské unie podporující tuto spolupráci. Studie je zasazena do teoretického rámce nového regionalizmu a socializace v mezinárodních vztazích, které v případě evropské integrace nabízejí vysvětlení, jakým způsobem dochází k regionalizaci. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda je Evropská unie úspěšná v podpoře regionalizace skrze proces posilování parlamentní spolupráce v regionu, tedy zda zvolený socializační mechanizmus je efektivní, a zda programy na podporu této spolupráce vedou k budování institucionální kapacity parlamentů pro tuto spolupráci. A to ať již skrze přímé programy, v nichž EU a národní parlamenty spolupracují, nebo nepřímo skrze regionální iniciativy v oblasti parlamentní spolupráce jako COSAP, Cetinjské parlamentní fórum a Rada pro regionální spolupráci. Analýzou socializačního mechanizmu a prostředí, v němž mechanizmus působí, práce identifikuje zda, a do jaké míry je EU schopná dosáhnout svých cílů v regionální parlamentní spolupráci, případně určit důvody selhání.
|
|
|
Germany's European policy in the Western Balkans on the example of Croatia's accession to the EU
Radalj, Lovorka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Diplomová práce "Německá evropská politika na západním Balkánu na příkladu vstupu Chorvatska do EU" se zabývá rolí Spolkové republiky Německa v procesu evropeizace zemí západního Balkánu. Hlavními cíli Německa byla nenásilná řešení existujících konfliktů a s tím spojené zajištění stability v tomto regionu. Další důležité cíle německé evropské politiky na západním Balkánu byly obnovení demokracie, liberální tržní ekonomiky, zákonnosti, řešení problému uprchlíků, ochrana (etnických) menšin a lidských práv i regionální kooperace. Stabilizace západního Balkánu mělo být docíleno pomocí jeho integrace do EU a NATO. Od rozpadu Jugoslávie v 90 letech 20. století se Německo v této oblasti intenzivně angažuje. V souvislosti s aktivním angažováním za krize v Kosovu posílilo svou vedoucí roli a odpovědnost v rámci EU. Politickou, ekonomickou a humanitární účastí zároveň posílilo svou pozici v oblasti západního Balkánu. Práce se zaměřuje na popis a interpretací motivů německé angažovanosti v rámci integrace západního Balkánu do EU. Cílem je interpretovat kroky Německa jako silného zastánce vstupu Chorvatska do EU. V této souvislosti je dalším cílem najít odpověď na otázku, zda německá podpora byla výjimečná nebo představovala logické pokračování německé politiky rozšíření Evropské unie.
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
ŠINDELÁŘ, Jan. Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu. Praha, 2013. 101s. Rigorózní práce (PhDr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Katedra ruských a východoevropských studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Kateřina Králová, Ph.D. Abstrakt Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké...
|
|
|
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie
Humplíková, Kateřina ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Právní aspekty přistoupení Chorvatska do Evropské unie Abstrakt Politika rozšiřování Evropské unie představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů evropské zahraniční a bezpečnostní politiky, který Unii umožňuje dosahovat svých cílů jako je budování společného prostoru míru, stability a prosperity. Vzhledem k tomu, že ještě v nedávné minulosti se země západního Balkánu zmítaly ve válečném konfliktu a že tyto země jsou přímými sousedy Evropské unie, představuje balkánský region jeden z klíčových zájmů zahraniční politiky Unie. Začlenění do evropských struktur tedy není jednostrannou snahou balkánských zemí, ale je také v zájmu Unie samotné. S ohledem na stále probíhající poválečnou obnovu jihovýchodní Evropy představuje vstup Chorvatska do EU důležitý historický moment jak pro balkánský region, tak pro Evropskou unii. V tuto chvíli již Chorvatsko prošlo celým přístupovým procesem a může sloužit jako model pro ostatní země regionu. V této práci autorka analyzuje průběh přístupového procesu v obecné rovině a specifika přistoupení Chorvatska v kontextu politiky EU vůči zemím západního Balkánu. Přestože EU v primárním právu stanovila přístupová kritéria a procesní pravidla, přistoupení každého státu je individuální proces, který závisí na aktuální situaci v dané zemi. Tato práce analyzuje právní aspekty...
|
|
|
Nový regionalismus a institucionální rámec regionální spolupráce Západního Balkánu
Šindelář, Jan ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Předkládaná práce se zabývá institucionalizací regionální spolupráce na území Západního Balkánu (ZB) a poukazuje na procesy, které se odehrávají v tomto regionu. Studie je netradičně zasazena do kontextu nového regionalismu, teoretického přístupu, který se zabývá regionálními procesy. Současné studie nového regionalismu však prakticky opomíjejí zařadit Západní Balkán do svých studií, což mimo jiné zapříčiňuje nedostatečnou znalost základních charakteristik tohoto regionu. Autor práce dokazuje, že ZB je ve skutečnosti aktérem nového regionalismu. Analýzou institucionální struktury zjišťujeme, že v tomto regionu dochází k několika paralelním procesům, jako je regionální spolupráce, integrace či spolupráce s jinými regiony. Pro účely tohoto výzkumu byly vybrány dva regionální projekty, Proces spolupráce zemí jihovýchodní Evropy (SEECP) a Rada pro regionální spolupráci (RCC), které jsou označovány za hlavní pilíře politické spolupráce na Západním Balkánu. Na jejich pozadí lze dokázat, do jaké míry je region ve skutečnosti samostatným aktérem a jaké jsou cíle samotné regionální spolupráce.
|
|
|
Strategický význam Srbska pro Evropskou unii
Janković, Vukica ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent) ; Němcová, Ingeborg (oponent) ; Kazanský, Rastislav (oponent)
Disertační práce podává analýzu srbské ekonomiky v rámci mezinárodních vztahů mezi Evropskou unií (EU) a zeměmi západního Balkánu. Výchozí základy výzkumu představují předpoklady, že EU a Srbsko, jako neoddělitelná součást balkánské oblasti, mají zájmy o partnerství a spolupráci. Pomocí metody pořadí, a to na základě dosažení největšího obratu v posledních šesti letech, byly vyčleněny následující aspekty: obchod, přímé zahraniční investice (PZI) a energetika. V disertační práci byl gravitační model používán pro analýzu směrů obchodních toků a energetiky. Byl vypracován model obchodního dovozu a vývozu mezi Srbskem a zeměmi EU 28 a zeměmi západního Balkánu, jakož i modely dovozu a vývozu energetických zdrojů mezi Srbskem a zeměmi EU 28 a zeměmi západního Balkánu, s cílem vyhodnotit potenciální obchodní výměny a výměny energetických zdrojů. V disertační práci byla použita metoda linie a extrapolace trendu PZI kvůli stanovování stupně přítomnosti PZI v Srbsku a jejich projekce, které mohou být ukazateli investičního klimatu v Srbsku. Lze konstatovat, že Srbsko má strategický význam jako kandidát na členství v EU z důvodu svého regionálního významu. Vstup zemí západního Balkánu do EU by se neměl odehrát bez přidružení Srbska, neboť Srbsko zaujímá v region poměrně významnou roli vyplývající z ekonomických, historických, kulturních, infrastrukturálních a geopolitických vztahů se zeměmi regionu, z nichž mnohé jsou již členy EU.
|
|
|
Strategie expanze Žateckého pivovaru na zahraniční trh
Ježková, Barbora ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Křečková Kroupová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se tematicky zaměřuje na proces expanze podniku na zahraniční trh. Pro aplikační část práce byla zvolena společnost Žatecký pivovar, spol. s r.o., která patří do kategorie malých a středních podniků. Hlavními cíli práce jsou výběr vhodného zahraničního trhu z regionu západního Balkánu pro expanzi Žateckého pivovaru a následná formulace konkrétní strategie vstupu na zvolený trh. Strategie vstupu pak obsahuje volbu metody vstupu, konkurenční a marketingovou strategii spolu s marketingovým mixem 4P. Dílčí cíle práce zahrnují charakteristiku obchodní politiky pivovaru s akcentem na identifikaci role expanze a finanční analýzu podniku, která podmiňuje jeho expanzivní možnosti. Dalšími dílčími cíli práce jsou konstrukce multikriteriálního rozhodovacího modelu, který mezi zvažovanými trhy určí ten nejatraktivnější, a následná identifikace klíčových faktorů úspěchu expanze předmětného pivovaru na zvolený trh. Z použitých metod dominují analýza, jmenovitě pak finanční analýza, PEST analýza, Porterův model pěti sil a SWOT analýza, a dále komparace. Jako nejvhodnější trh pro vstup pivovaru bylo v daném regionu zvoleno Chorvatsko a pivovaru bylo doporučeno na trh vstoupit s bezlepkovým ležákem za podpory současného vlastníka - pivovarnické skupiny Carlsberg.
|
host ::
RSS.