|
|
Návrhy Ignáce Fr. Platzera pro sochařskou výzdobu kostela Zvěstování P. Marie v Teplé
Kopecká, Zuzana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Práce se zabývá rodinou Platzerů, zejména Ignácem Františkem Platzerem z jehož dílny se zachovalo pozoruhodné množství skic a kreseb, kterým dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Z velkého množství prací uložených v Národní galerii v Praze, jsem si vybrala část spojenou s klášterem v Teplé, pro jehož kostel Zvěstování Panny Marie vytvořila dílna kompletní sochařskou výzdobu. Klíčová slova Ignác František Platzer, premonstráti, Teplá, kostel Zvěstování Panny Marie, kresba 18. století, barokní sochařství, barokní kresba, Národní galerie v Praze
|
|
|
Strahovští katecheté 19. století
Jeřábková, Lenka ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Křišťan, Alois (oponent) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Strahovští katecheté 19. století Tato specifická studie přispívá k poznání pastorační a katechetické praxe na našem území v 19. století, kterou ilustruje na konkrétních realizacích této činnosti v rámci institucí souvisejících s premonstrátským klášterem na pražském Strahově. Téma je zasazeno do širšího kontextu výkladu o vývoji oborů pastorální teologie a katechetiky a rovněž vztaženo k celkovému vývoji premonstrátského řádu s ohledem na dějiny jejich pastorační služby. Katechetické působení premonstrátů na nižších i vyšších školách je pojato v širším kontextu školství zkoumaného období z teoretického i praktického hlediska, a proto je rovněž stručně charakterizován systém škol a vzdělávání. Pozornost je též věnována různým hlediskům specifické problematiky náboženské výuky a výchovy včetně působení v rámci speciálních škol. Kapitola o katechezi a pastoraci v rámci farností se věnuje jak homiletickému působení strahovských premonstrátů, tak zejména problematice příprav na přijetí svátostí a specifické pastoraci zvláštních skupin, jež reprezentují bratrstva. Závěrečná část nabízí tři medailony významných strahovských osobností A. Chládka, J. Zeidlera a Z. Starého, jež se zasloužily o strahovskou katechezi a pastoraci spíše v širším kontextu.
|
|
|
Počátky premonstrátů v Čechách
Zemanová, Hana ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá počátkem vzniku premonstrátského řádu a jeho uvedením do Čech. První pozornost je věnována dějinám, kde je stručně charakterizována politická, hospodářská a církevní situace v Čechách v první polovině dvanáctého století. Další kapitola nás provede životem svatého Norberta, jeho obrácením, okolnostmi vzniku premonstrátského řádu a jeho prvopočátky. Menší pozornost je pak věnována způsobu organizace řádu, jeho charakteristice a denním zvyklostem. Příchod řádu do Čech je pak námětem čtvrté kapitoly. Dále jsou v práci zmíněny osobnosti, které se zasloužily o příchod premonstrátů do Čech. Byl to hlavně jejich největší obdivovatel Jindřich Zdík, dále biskup Daniel a také steinfeldský probošt Eberwin. Logickým vyústěním této práce je pak podrobnější popis zakládání prvních mužských i ženských klášterů v Čechách jako je Strahov, Doksany, Litomyšl, Želiv a Louňovice. V této kapitole jsou pak krátce zmíněni i první opati a probošti těchto klášterů. V závěru této práce je pak stručné shrnutí a zhodnocení přínosu premonstrátského řádu.
|
|
|
Edice vybraných dopisů Bohuslava Balbína a Aloise Hackenschmidta s komentářem a úvodní studií
Podavka, Ondřej ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o části rozsáhlé korespondence z let 16641667 mezi jezuitou Bohuslavem Balbínem (16211688) a premonstrátem Janem Aloisem Hackenschmidtem (16261683), tepelským kanovníkem a ve sledovaném období sekretářem opata Rajmunda Wilferta (†1670). Dochovanou korespondenci tohoto období tvoří 41 Balbínových a 39 Hackenschmidtových dopisů. Ve svých dopisech zasílal Hackenschmidt Balbínovi informace o dějinách kanonií Teplá a Chotěšov a posílal mu opisy listin nalezených v archivech těchto řeholních domů a výtahy z nich, Balbín Hackenschmidtovi sděloval informace o minulosti rodu pánů z Gutštejna. Práce přináší informace o životě obou mužů, shrnuje obsah jejich dopisů a vyjadřuje se ke vzájemnému vztahu obou korespondentů. Závěrečnou část práce tvoří edice osmi Balbínových a šesti Hackenschmidtových dopisů, opatřených komentářem.
|
|
|
Heřman Josef Tyl
Feranc, Daniel ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Práce nazvaná Heřman Josef Tyl nabízí chybějící celkové zpracování života této významné církevní osobnosti, opata jednoho z nejstarších premonstrátských klášterů založeného českých šlechticem blahoslaveným Hroznatou v Teplé, která prožila utrpení dvou totalit 20 století. nacismu v koncentračních táborech a komunismu ve věznicích a uranových pracovních táborech, jakož i různé perzekuční zásahy do jeho života v podobě odebrání státního souhlasu. Práce se přitom věnuje také obdobím jeho života, která doposud postrádala zpracování. To se týká zejména Tylova dětství, dospívání, studií a života po roce 1958, kdy pracoval jako skladník na Cakovském družstvu a vrátil se ke kněžské službě, kterou mu znovu znemožnil zásah komunistické totalitní moci odebráním státního souhlasu, aby se v závěru svého života opět ke kněžské službě vrátil a dokonce byl zvolen opatem tepelského kláštera. Práce nabízí také historicko-kritické zhodnocení údajů známých z Tylovy autobiografie, dotýkajících se zejména období od jeho zatčení gestapem v roce 1942, až do jeho propuštění z komunistických vězení a jejich doplnění na základě získaných pramenů. Zpracování disertační práce se opíralo o shromážděné archivní prameny vztahující se k osobě Heřmana Josefa Tyla: jeho pozůstalost, úřední listiny a dokumenty, materiály vzniklé z...
|
|
|
Premonstrátské školství na českém území v 19. století
Jeřábková, Lenka ; Opatrný, Aleš (oponent) ; Michalcová, Andrea (oponent)
Premonstrátské školství na českém území v 19. století Tato specifická studie přispívá k poznání dějin řádu na našem území v 19. století a zkoumá působení premonstrátských řeholníků na školách, jež sami zřizovali. Téma je pojato v širším kontextu školství zkoumaného období, a proto podává rovněž charakteristiku organizace systému škol a vzdělávání a věnuje se též z různých hledisek specifické problematice náboženské výuky a výchovy. V rámci vlastního tématu je charakterizován premonstrátský řád a zhodnoceno jeho školské působení v průběhu celých řádových dějin, rozsáhlá část je věnována strahovskému klášteru a jeho školským zařízením, zejména školám obnoveným a převzatým ve zkoumaném období. Závěrečná část charakterizuje ostatní řádové školy téhož období na území Čech a Moravy.
|
|
|
Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. Řeholní kanovníci.
Buben, Milan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Kořán, Ivo (oponent) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o řádech řeholních kanovníků, které na našem území působily nebo stále ještě působí (řeholní kanovníci sv. Augustina, řád premonstrátů a antonité). Pozornost je věnována nejen vzniku a dějinám jednotlivých řádů ve světě i v českých zemích, ale také jejich představitelům, světcům či řeholním domům, stejně jako uměleckým památkám, za jejichž vznik uvedeným řádům vděčíme.
|
|
| |
|
|
Želivský klášter ve 40. a 50. letech 20. století
DVOŘÁK, Martin
Práce se zabývá želivským klášterem premonstrátů a osudy jeho členů v období 40. a 50 let 20. století. V úvodu jsou stručně nastíněny dějiny kláštera a premonstrátského řádu. Tématem prostřední části práce je želivský klášter jako celek. Tato pasáž popisuje ekonomická opatření, která proti němu byla zavedena ze strany komunistického režimu. Rovněž je zde, na obecné úrovni, popsána příprava rušení klášterů a samotný průběh této akce přímo v Želivě. Třetí část pojednává o osudu želivského opata Bohumila Víta Tajovského i osudech ostatních členů želivského konventu, kteří byli zasaženi komunistickým režimem.
|
|
|
Cura Animarum v pastoračním okruhu Milevsko
BENEŠOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá historií a vývojem milevského pastoračního okruhu a má dvě části. V první části práce se pojednává o historii každé farní obce samostatně. Časově je zde zpracováno období od vzniku jednotlivých obcí, někdy s malým přihlédnutím i k dobám ještě dřívějším, do období druhé světové války. Druhá část práce zahrnuje období od druhé světové války do roku 1989 a pojednává o milevském pastoračním okruhu jako celku, vývoj tohoto celku se snaží zasadit do kontextu doby, a v jednotlivých událostech se obrací do různých míst této oblasti. V milevském pastoračním okruhu jsou tyto farnosti: Milevsko, Nadějkov, Sepekov, Hodušín, Opařany, Květov, Lašovice, Kostelec nad Vltavou, Bernartice, Veselíčko, Stádlec, Rataje, Kovářov, Předbořice, Chyšky, Jistebnice a Klučenice.
|
host ::
RSS.