|
|
Vliv interkulturality na komunikaci pracovníků v organizaci
Pejková, Nikola ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Eger, Ludvík (oponent)
Práce se zabývá problematikou interkulturality a jejího vlivu na komunikaci pracovníků v organizaci. Zaměřuje se na vliv kulturního původu a souvisejících osobnostních specifik na komunikaci mezi pracovníky a dále komunikaci manažerů s pracovníky. Pozornost je zaměřena na odlišnosti v chování pracovníků z rozdílného kulturního prostředí, na význam znalostí specifik jiných kultur pro překonávání odlišností a optimální spolupráci v interkulturním prostředí. Problematika interkulturality a jejího vlivu na komunikaci mezi pracovníky v organizaci je nahlížena především z pohledu personálního řízení a práce se dále zabývá také odlišnými přístupy k managementu z teritoriálního hlediska.
|
|
|
Ruskojazyčná komunita v České republice
Bušková, Petra ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem procesu integrace u skupiny 5 ruskojazyčných osob v České republice. V první části práce jsou představeny teoretické pojmy spojené s integrací cizinců. Je zde zmíněna migrační politika státu, stereotypy a předsudky či jazykový aspekt procesu integrace. Druhá část práce obsahuje zprávu z výzkumu. Nejprve jsou zde charakterizovány zvolené metody jazykové biografie a následného interview. Následuje jejich analýza a interpretace u jednotlivých mluvčích. V závěru jsou shrnuty výsledky a jsou zde popsány integrační tendence mluvčích.
|
|
|
Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny
Garmash, Sofya ; Nekolová, Kateřina (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou bariér, které se vyskytují při komunikaci mezi migrantem původem z Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska a českým knihovníkem. První kapitola představuje sebou teoretický úvod do interkulturní komunikace; jsou rozepsané takové pojmy, jako kultura, národnostní menšina, asimilace atd. V druhé kapitole jsou podrobně rozebrané bariéry (jazykové a psychologické), které mohou ovlivnit komunikace z obou stran. Třetí kapitola je věnovaná cizincům, jejich typologii (migrant, uprchlík, azylant) a typům pobytu, které migranti mohou získat na území České republiky. Také jsou zde stručně charakterizováni Ukrajinci, Rusové a Bělorusové, kteří přijíždí do tohoto státu (důvody k migraci, počet migrantů v Česku atd.). Čtvrtá kapitola je praktická a popisuje jak situaci v Městské knihovně v Praze, tak i výzkumy - včetně jejich přípravy, metodologie, průběhu a výsledků -, které byly mnou provedené na dvou pobočkách této knihovny. Výzkumy se zúčastnily jak knihovnici, tak i migranti; jsou představené .názory obou skupin respondentů. Na závěr jsou zhodnocené výsledky výzkumů a jsou dané doporučení, jak by mohli být analyzované bariéry překonané. Klíčová slova: interkulturní komunikace, migranti, knihovny, Městská knihovna v Praze, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci, bariéry
|
|
|
Propagace japonské kultury v ČR - analýza komunikace Informačního a kulturního centra Velvyslanectví Japonska v ČR a Česko-japonské společnosti v letech 2009-2010
Špánová, Kateřina ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Dolanský, Pavel (oponent)
Marketingově-komunikační aktivity mezi Japonskem a Českou republikou jsou tématem, kterému se ani přes poměrně významné česko-japonské ekonomické vztahy dodnes nedostalo hlubší analýzy. Tato práce se proto věnuje popisu stavu komunikace s cílem představit japonskou kulturu v ČR v celém jejím spektru. Práce rovněž předkládá popis obou kultur a jejich detailní srovnání, aby tak napomohla pochopení komunikace Japonska a ČR a jejích specifik. Vzájemné vztahy Japonska a ČR mají dlouhou historii sahající až k první světové válce a v závislosti na politických změnách s menšími přerušeními vždy existovaly. Po vzniku ČSFR (později ČR) byla znovuobnovena Česko-japonská společnost a vzniklo Kulturní a informační centrum Velvyslanectví Japonska v Praze - dvě organizace s rozdílným pozadím a podobným cílem: napomáhat vztahům mezi oběma zeměmi a pomáhat českému publiku poznat japonskou kulturu jak v jejích klasických, tak populárně kulturních formách. Tyto dvě organizace jsou v práci podrobeny podrobné analýze a následovně je předloženo několik tipů a připomínek k budoucímu rozvoji jejich komunikace, které by mohly pomoci její větší efektivitě.
|
|
| |
|
|
Problems in Intercultural Communication Caused by Differences in Czech and English
Macasová, Hana ; Vít, Radek (vedoucí práce) ; Morgan, Craig Alan (oponent)
Problémy v interkulturní komunikaci způsobené odlišností angličtiny a češtiny Tato práce pojednává o interkulturní komunikaci a problémech, jež s sebou přináší. Autorka se zde zabývá historií a definicí interkulturní komunikace a problémy, které mohou vzniknout při komunikaci dvou různých kultur, velkou pozornost poté věnuje komunikaci Angličanů a Čechů, kde se zabývá nejen odlišností jazyků, ale také rozdílností v povaze těchto dvou kultur. Na základě výzkumu dotazníkovou metodou poté v praktické části porovnává dva různé vzorky českých vysokoškolských studentů angličtiny. Klíčová slova interkulturní komunikace, kultura, jazyk, komunikace, anglický jazyk, český jazyk, stereotypy, překážky, problémy
|
|
|
Interkulturní masmediální komunikace a hledání dokonalého jazyka
Tesařová, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
(abstrakt) Cílem této diplomové práce je kvalitativní analýza výseku mediální dialogické sítě utvořené okolo chemického útoku, který se odehrál 21. srpna 2013 v Sýrii. Přestože hlavní sociální aktéři následného mezinárodního konfliktu, představitelé Spojených států amerických a Sýrie, prezident Obama, ministr zahraničí Kerry a prezident Asad na druhé straně, se nikdy tváří v tvář nesetkali, masová média jejich reakce usouvztažnila v koherentní dialog mezi západní a východní civilizací a oni to přijali jako součást mezikulturního vyjednávání významů a interpretací reality v rámci globálního masmediálního diskurzu. Metodologické aparáty konverzační analýzy a členské kategorizační analýzy poskytují nástroj k sledování sekvenčních a kategorizačních aspektů dynamického intertextuálního procesu specifikace a respecifikace klíčových kulturních a politických hodnot přímo v kontextu. Díky pojmu strukturované bezprostřednost bylo možné v analýze zohlednit také sekvenční uspořádání antecedentů události v historickém kontinuu. Analýza je založena na tradici etnometodologického výzkumu sociální interakce v masových médiích a inspirována články J. Nekvapila a I. Leudara, které se věnovaly analýze interkulturního dialogu bývalého amerického prezidenta Bushe a vůdce teroristické organizace Al-Káida (a dalších...
|
|
|
Sociální sítě a marketingový obsah: Případová studie mezikulturního srovnání reakcí na reklamní obsah značek Purina
Kubínová, Monika ; Zezulková, Markéta (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Cílem této práce je porozumět tomu, jak se liší účinky stejného marketingového mediálního obsahu na publika různých kultur. Mnoho nadnárodních značek je řízeno centrálně, kdy je jednotné marketingové sdělení dále sdíleno médií napříč všemi státy. Relevantnost obsahu a reakce na něj bývají testovány v zahraničí a nemusejí být nutně relevantní pro všechny země, ve kterých je obsah sdílen. McQuail ve své knize Úvod do teorie masové komunikace zmiňuje, že různé kultury přijímají stejný mediální obsah s různým účinkem. Pro analýzu problematiky interkulturní komunikace centrálně řízenými značkami jsem si vybrala případovou studii, která bude zkoumat rozdílnou reaktivitu uživatelů sociální sítě Facebook na centrálně vytvářená marketingová sdělení na případu značek Felix a ProPlan spadající pod zastřešující značku Purina. Případovou studii jsem rozdělila do dvou částí, první část se bude věnovat obsahové analýze dokumentů, statistik a již existujících výzkumů, na jejichž základě jsem zformulovala výzkumné otázky. Druhou částí je sémiotická analýza komentářů pod příspěvky značek Purina na Facebooku, která na výzkumné otázky odpovídá. Z nich vyplývá, že reaktivita se v obou zkoumaných zemích výrazně lišila v závislosti na kulturních rozdílech definovaných Hofstedeho kulturním srovnáním. Na základě této...
|
|
|
Komunikace mezi školou a rodinami žáků z etnických minorit
Bárová, Adéla ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je komunikace mezi školou a rodinami žáků z etnických minorit. Teoretická část se nejprve zabývá obecně komunikací, vysvětluje pojem komunikace, popisuje sociální a pedagogickou komunikaci a základní složky komunikace. Pozornost je věnována také komunikantům, komunikační situaci, druhům komunikace a komunikaci efektivní. Další část se zaměřuje na interkulturní komunikaci, interkulturní kompetence a interkulturní vztahy. Charakterizuje také základní pojmy jako skupina, kultura, etnikum, etnicita, etnická identita, etnické vědomí, národ, národnost, národnostní a etnická menšina, popisuje žáka s odlišnými životními podmínkami a z odlišného kulturního prostředí, žáka- cizince, žáka s odlišným mateřským jazykem a legislativu. Poslední část se zabývá kulturními specifiky národnostních menšin, blíže představuje vietnamskou, ruskou, ukrajinskou a romskou národnostní menšinu. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem škola komunikuje s rodinami žáků z etnických minorit. Jednotlivá data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s učiteli základních škol, kteří komunikují s rodinami z etnických menšin. Výzkumné otázky se týkaly zkušeností učitelů s jazykovou znalostí u rodičů žáků z etnických menšin, bariér, jež vstupují do komunikace mezi školou a rodiči, a metod a...
|
|
| |
host ::
RSS.