|
| |
|
|
Humanistická reportážní fotografie
Pokorná, Eliška ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Bakalářská práce Humanistická reportážní fotografie zkoumá paradigma humanistické reportážní fotografie ve světě a v Československu v padesátých letech 20. století. V první části poskytuje základní představu o tom, jak se dané paradigma ve fotožurnalistice projevovalo. Speciální důraz přitom klade na fotografickou výstavu Lidská rodina a práci fotografů agentury Magnum Photos. Dále se práce zabývá jak inspiračními zdroji, tak tematikou a estetikou těchto fotografií. Nabízí také životopisné profily vybraných fotografů tvořících v rámci paradigmatu, stejně tak jako objasnění důležitosti obrazových zpravodajských časopisů pro fotožurnalistiku ve sledovaném období. V analytické části práce pomocí kvantitativní obsahové obrazové analýzy zkoumá reportážní fotografie ve dvou časopisech - jednom světovém, časopise Life, a jednom československém, časopise Mladý svět. Práce si dává za cíl potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že paradigma humanistické reportážní fotografie tak, jak se ve sledovaném období objevovalo v časopise Life, se do jisté míry projevilo i v časopise Mladý svět. Zároveň ale předpokládá, že zejména práce s fotografiemi na stránkách časopisu bude v obou případech odlišná, stejně tak jako že se bude částečně lišit četnost témat fotografií i jejich formální zpracování. Na základě obdržených...
|
|
|
Myšlení a víra Otakara A. Fundy
Kovářová, Zdenka ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
1 UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra teologické etiky a spirituální teologie Zdenka Kovářová Myšlení a víra Otakara A. Fundy Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Prokop Sousedík, PhD. Praha 2018 2 Anotace Diplomová práce je kritickou analýzou myšlení profesora O. A. Fundy, jehož dílo je přínosem k problematice sekularizace společnosti a mravní obrody. Práce je rozdělena do tří částí. První prezentuje celkový obraz Fundova života a myšlenkového směřování, seznamujeme se zde s badateli, v jejichž dílech Funda nalezl myšlenkové souznění i výzvy. V druhé části představujeme Fundovo myšlení skrze těžiště jeho tvorby témata víra a racionalita. Přestože profesor své myšlenkové směřování dělí na dvě období (teologické a filosoficko-religionistické), tomuto dělení se záměrně vyhýbáme, abychom apriorně nevytvářeli hranice. Témata víra a racionalita jsou v jeho díle přítomny od prvopočátku, jsou to pilíře Fundova myšlení, které ho vždy provokovaly a stále motivují k dalšímu dotazovaní. Třetí část je kritická analýza, kde je hlavním cílem zhodnocení Fundovy práce, zdali se Fundovi podařilo překlenout do jisté míry uměle vytvořené schéma racionalita/transcendence svým klíčem: skutečnost = komplexita komplementarity komponent v korelacích, kontinuitě a kontextu. Klíčová slova etika, kultura,...
|
|
|
Robert Burton: Melancholie v raně novověké evropské společnosti
Potoček, Jan ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Kunca, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je filozoficko-antropologická interpretace Burtonova pojetí konceptu melancholie, potažmo člověka a světa tak, jak je obsaženo v jeho díle Anatomie melancholie. Primární snahou bude postupné nalezení odpovědi na otázku, jak Burton tomuto konceptu rozuměl a jakým způsobem jej využíval ve své představě o melancholickém světě. Na základě toho bude následně určeno, v čem spatřoval lék proti melancholické chorobě, která sužuje celý svět a jaké podoby nabývala jeho léčba v Anatomii melancholie. Tomuto porozumění bude předcházet rozbor pohybující se na pomezí dějin pojmů a idejí, kulturních dějin a filozofické antropologie, s malým přesahem do oblasti dějin mentalit, který nejprve odhalí rozmanitost a bohaté dějiny konceptu melancholie a tím následně čtenáři přiblíží a zpřístupní myšlenkové i myslitelské prostředí, z něhož Burton vycházel při konstituci své představy o melancholickém světě a zároveň při stanovování jeho následné léčby. Zejména závěrečná část práce se pak bude opírat o kontextuální čtení Burtonovy Anatomie melancholie, přičemž pro celkové porozumění celé záležitosti bude nezbytné je doplnit i o krátkou literární analýzu, která poodhalí záměr samotného autora, jeho stanovisko a vztah k potenciálním čtenářům. V posledku se ukáže, že Burtonova kniha není pouze studií a...
|
|
|
Prokop, Jan a ti druzí. Mladší Rabštejnové ve vírech husitského století
Kozler, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Práce se zabývá významným západočeským šlechtickým rodem mladších Rabštejnů v bouřlivém "husitském století", označovaném též jako krátké 15. století (1400-1485). Těžištěm výzkumu je sledování životů a kariér jednotlivých představitelů rodu, z nichž nejznámější jsou kancléř Prokop († asi 1470) a humanista Jan (1437-1473), autor slavného Dialogu. Jejich kriticky zpracované životopisy, náležitě zasazené do kontextu politických, náboženských a kulturních dějin daného období, revidují faktografické omyly dosavadního bádání a přinášejí odpověď na otázku, jak se konkrétní šlechtici z rabštejnského rodu uměli pohybovat v dramatických dějích "husitského století". Výklad zpracovaný na základě klasického genealogicko-biografického přístupu je pak doplněn partiemi o společenském a majetkovém vzestupu mladších Rabštejnů v 15. století, v nichž jsou uplatněny poznatky z moderního, dynamicky se rozvíjejícího studia sociální mobility, dvorské problematiky či šlechtické reprezentace. To spolu s rozsáhlou pramennou i literární heuristikou, z níž práce materiálově vychází, umožňuje nahlížet na dějiny studovaného šlechtického rodu několikerou optikou a zasadit je do širšího kontextu. Používané zdroje jsou přitom kriticky reflektovány a jejich výběr zohledňuje nutnost interdisciplinárního přístupu ke zvolenému tématu.
|
|
|
Jan Blahoslav a evropský humanismus
Šrubařová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce se zabývá životem a dobou bratrského biskupa Jana Blahoslava a jeho vztahem k Jednotě bratrské. Cílem práce je představit Blahoslavův pohled na vyšší vzdělávání a to jak z pohledu humanisticky smýšlejícího člověka, tak také z pohledu člena Jednoty. Práce je strukturována do osmi kapitol, které se zaměřují na tři hlavní témata - Jan Blahoslav a Jednota bratrská, humanismus a školství. Nejdříve je zde představeno období renesance a humanismu. Následuje kapitola pojednávající o historii Jednoty bratrské, která přechází do třetí kapitoly s životopisem Jana Blahoslava. Ve čtvrté části jsou blíže představena Blahoslavova stěžejní díla. Druhá polovina diplomové práce se zaměřuje na školství z pohledu evropského v době scholastiky a humanismu, následně na vzdělávací systém Jednoty bratrské a završena je pedagogickým přínosem Jana Blahoslava.
|
|
| |
|
|
Soucit v ošetřovatelství
POSPÍŠILOVÁ, Vladimíra
Moderní ošetřovatelská péče se vyznačuje zvyšující se odbornou a technickou dokonalostí, ale také oslabováním soucitu a jeho úlohy v ošetřovatelství. S technickým pokrokem tak postupně nabývá na významu humanismus v ošetřovatelské péči. Bakalářská práce "Soucit v ošetřovatelství" má teoretický charakter a jejím cílem je analyzovat problematiku soucitu v ošetřovatelství a poukázat na jeho význam. Práce je koncipována jako analytická studie s následným vypracováním interpretativního textu. V souvislosti s analýzou textu byly položeny otázky: Jak je reflektován soucit v ošetřovatelství? V čem spočívá přínos soucitu pro ošetřovatelství? Z interpretativní analýzy jednotlivých zdrojů vyplynulo, že důležitou součástí ošetřovatelské péče je empatie a soucit jako základní předpoklad humanizace v ošetřovatelství. Ve skutečnosti je však ošetřovatelská péče často ovlivňována nedostatkem empatie a soucitu zdravotnického personálu. Soucit v ošetřovatelství je tak reflektován neuspokojivě z důvodu nedostatečné přípravy sester a malé podpory v organizaci a řízení zdravotnických zařízení. Soucit je významnou součástí profesionálního ošetřovatelství, pozitivně se podílí na poskytované péči, zvyšuje její kvalitu a komfort pacientů. Přínos soucitu pro ošetřovatelství je zcela zřejmý a ničím jiným nenahraditelný. Kromě toho jeho potřeba bude ještě dále narůstat s rozvojem informačních a komunikačních technologií, neboť elektronizace zdravotnictví se projeví v dehumanizaci ošetřovatelské péče. Té bude nutné čelit právě prohlubováním soucitu vytvářením odpovídajících systémů zdravotní péče, systematickou výukou soucitu a oceňováním a odměňováním soucitné péče ze strany managementu. V této souvislosti bude také potřebně u ošetřovatelského personálu zlepšit znalosti a dovednosti v psychologii a psychoterapii, rozvíjet osobnostní předpoklady a posilovat komunikaci včetně aktivního naslouchání.
|
|
|
Gilbert Simondon a jeho vliv na současné myšlení o médiích
Maha, Jiří ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Klíčová slova Gilbert Simondon, Bernard Stiegler, Mark B. N. Hansen, filosofie, média, technologie, humanismus, individuace, informace Abstrakt Tato práce si klade dva paralelní cíle. Za prvé představit původní dílo fran- couzského filosofa Gilberta Simondona a za druhé představit potenciál, který v jeho myšlení existuje vzhledem k našemu uvažování o současném mediálně-technologicky podmíněném prostředí, v němž jako lidé žije- me a skrze které poznáváme svět. V rámci prvního cíle mě motivují dva důvody: za prvé originální dílo Gilberta Simondona je v českém kontex- tu zcela neznámé, a proto považuji za nutné s ním čtenáře seznámit, a za druhé bez potřebného úvodu do jeho myšlení by nebylo možné dále pra- covat se stěžejními pojmy v jeho současných interpretacích, které nabíd- nu v rámci druhé části textu. Druhý cíl je motivován zájmem o vyznačení spekulativní a novomaterialistické linie myšlení vycházející z díla Gilberta Simondona, které se ve svém popisu světa aktivně vymezuje vůči antro- pocentrismu a které nelze ani jednoduše přiřadit k současným objektově orientovaným ontologiím. Cílem textu tedy ani není ukázat, jak důležitým autorem je Gilbert Simondon pro samotnou teorii médií, ale spíše pomocí čtení jeho díla ukázat, jak je teorie médií důležitá pro filosofické myšlení jako takové a konkrétně pak...
|
|
|
Masaryk a filosofie
Namyslo, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je filosofie Tomáše Garrigue Masaryka. Tato práce si klade za cíl podat ucelený a přehledný vývoj Masarykova myšlení. Chce ukázat hlavní vlivy na Masaryka, jakožto filosofa. Práce zkoumá, čím byl Masaryk ovlivněn, kteří autoři nechali na Masarykovi největší stopy, které jednotlivé životní zkušenosti formovaly jeho celkovou filosofii. Práce postupuje chronologicky, tak jako se Masaryk vyvíjel ve svém životě, četl další autory a filozofy a kladl si nové a nové otázky a k nim hledal odpovědi. Jednotlivé etapy jeho myšlení, však nejsou striktně odděleny, proto se práce pokusí nalézt i průniky v jednotlivých vlivech. I témata, kterými se Masaryk zabývá, jsou mnohdy identická, ale již k nim přistupuje jinak a sám si o nich názor upravuje. Každý samotný vliv na Masaryka a jeho reflexe by vydaly samotnou práci, proto zůstáváme jen u těch nejzásadnějších filozofických bodů. Práce se pokouší o tři roviny. První rovina se nachází u Masarykova zdroje, tedy původního autora, který Masaryka inspiroval. Druhá rovina je samotná Masarykova interpretace a jeho pochopení. Třetí rovina pak odkazuje k Masarykovým komentátorům a autorům analyzující právě Masarykovu tvorbu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.