|
| |
|
|
Elementární architektura / Elementy výuky architektury
Juřicová, Magdaléna ; Veselá, Markéta (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší propojení fakulty architektury a fakulty výtvarných umění v nově navrženém objektu. Obě fakulty definuje především praktická tvorba a tomu odpovídající elementární výukové prostory – ateliéry. Z těchto základních elementů doslova vyrůstá konečná podoba školy. Samotný proces návrhu je provázen neustálými změnami a hledáním přiměřeného prostorového vyjádření pro jednotlivé funkce školy. Konečné řešení je výsledkem postupné racionalizace, nacházení jistot a záchytných bodů v návrhu. Z množství variant a úvah o prostoru se tak nakonec vykrystalizuje to nejnutnější, nejelementárnější.
|
|
| |
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Belopotocký, Maroš ; Bureš, David (oponent) ; Sládeček, Svatopluk (vedoucí práce)
Zadaním bakalárskej práce je navrhnúť dostavbu Fakulty architektúry v areáli VUT v mestskej časti Brno-stred medzi ulicami Úvoz, Údolní a Tvrdého, z dôvodov plánovaného presunu fakulty zo súčasných priestorov na ulici Poříčí. Otázka dostavby umožňuje rozšíriť priestory fakulty a doplniť kapacity, na ktoré dnešný stav už nemá miesto. Projekt tiež rieši využitie pôvodných historických budov a spojenie Fakulty architektúry s Fakultou výtvarných umení v rámci jedného areálu.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Kolomazníková, Pavla ; Vojtíšek, Jan (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Cílem práce je přesun Fakulty architektury VUT, která svými prostorovými možnostmi nevyhovuje požadavkům pro budoucí studium. Návrh nové Fakulty architektury usiluje o vytvoření nového prostoru pro studenty architektury, který jim umožní různé možnosti komunikace, dostatečnou flexibilitu, diverzitu prostorů a nabídne jim stát se přímou součástí prostoru.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Cingeľ, Adam ; Müller, Rudolf (oponent) ; Rozwalka, Szymon (vedoucí práce)
Fakulta architektúry ako celok nie je len obyčajným priestorom pre výuku študentov, je sama sebou vzorom a ukazuje svoje možnosti. Mala by využívať svoj potenciál a umožniť užívateľom na vlastnej koži pocítiť rôzne typy priestorov. Oproti ostatným je fakulta architektúry výnimočná práve v tom že má možnosť využiť vlastné priestory ako samotný vzor k výuke.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Bureš, Jan ; Müller, Rudolf (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt řeší budovu nové Fakulty architektury VUT. Řešené území se nachází v jednom z kampusů VUT mezi ulicemi Údolní, Úvoz a Tvrdého. Koncepce nové fakulty architektury je řešena jako vztah vyučujících a studentů. Specifikem vzdělávání architektů je ateliérová výuka historicky odkazující k beaux art akademiím. Ateliér je zde komunitním prostorem, kde se studenti učí od svého „mistra“, ale především také jeden od druhého. Projekt řeší vztah prostorů studentů a vyučujích, který se setkává v ústřední „tovární“ hale, která oba světy propojuje.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Behro, Daniel ; Maršíková, Hana (oponent) ; Sládeček, Svatopluk (vedoucí práce)
Jaký by měl být současný prostor vysokoškolského vzdělávání? A jaký by měl být prostor pro kreativní tvorbu? Odráží se typ výuky v samotné budově školy? Kladu si otázku, zda by například fakulta sociální studiích byla tvořená pouze ze společenských prostor? Pokud by měla fakulta strojního inženýrství vypadat jak hala na výrobu automobilových součástek, jak by vypadala fakulta právních studií? A co fakulta architektury? Určuje vzhled a kvalita budovy podobu tam vzniklých projektů? Ovlivňuje svou strukturou budoucí generaci architektů? Anebo by měla být čistá a bílá jako plátno, před tím, než se na něj promítne první tah štětce? Zabývám se oběma předpoklady: budova jako čistý papír, který dává volnost pro kreativitu a neomezuje mysl a na druhou stranu hmota, struktura, prostor, který ukazuje, co vše architektura dokáže. Dávám přednost svobodě výběru, a proto chci v návrhu popsat oba přístupy. Open-space volné dispozice versus pevně definované uzavřené ateliéry. Prostor umělecký, volný versus prostor technicky a racionálně definovaný. Prostor virtuální versus prostor neměnné hmoty.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Dimitrov, Georgi ; Štojdl, Václav (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt řeší novou budovu Fakulty architektury VUT, která je situován do jednoho ze stávajících kampusů univerzity na křižovatce ulic Údolní a Úvoz. Návrh počítá s umístěním celého programu FA do objektu bývalých kasáren z 19. stol. na ulici Úvoz a navazující přístavby. „Přístavba“ není pouze přístavbou, tedy rozšířením stávající budovy, ale je příležitostí pro její rekonfiguraci. Vzniká hybrid, hra mezi starým a novým, která rámuje nový způsob využití objektu. Programově je celý návrh rozdělen podle tří úrovní přístupnosti: Veřejnost, studenti a učitelé respektive zaměstnanci. Prostorové řešení se pak řeší vzájemnou interakci, uvedených tří skupin uživatelů.
|
|
|
Prostorový kýč
Helešic, David ; Mitášová,, Monika (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Jako student posledního ročníku magisterského studijního programu mohu vyhodnotit, že jsem po celou dobu svého studia byl vystaven působení nespočetných vjemů, ať už během přednášek, povinných cvičení nebo ateliérové tvorby, které mě formovaly jako studenta a budoucího architekta. I přes to, že své studium chápu spíš jako možnost osobního rozvoje a instituci vysoké školy jako platformu „sebezdokonalování“ , tomuto druhu diskurzivního formování se nelze vyhnout. Především z počátku studia jsem pedagogy prezentované teze, informace či řešení vnímal jako univerzální pravdy. Přednášející zřídkakdy zdůrazňují, že se v jejich podání jedná o jednu z možných interpretací, osobní názor, či že se pohybují v určitém filozofickém nebo ideologickém rámci. Postupem času ale člověk začne bilancovat a relativizovat. Jako kritický objekt introspekce „fakultního diskurzu“, kterým jsem si za dobu svého studia prošel, jsem zvolil pojem Prostoru. Rozbor, který jsem ve své diplomové práci provedl potvrzuje, že Prostor většina vyučujících neoddělitelně spojuje s prací architekta. Názory, které cirkulují okolo tohoto pojmu se prostřednictvím výuky dostávají do myšlenkového aparátu studentů, respektive budoucích architektů. Ti si je následně berou jako argumentační arzenál do vlastní praxe. Odpovědět na otázku: „Co je to Prostor?“ nicméně není předmětem této práce. Práce s Prostorem, jenž pro mnoho architektů značí předěl mezi „stavbou“ a „Architekturou“ se na základě mé vlastní analýzy jeví jako kontroverzní koncepce toho, co architekt vlastně dělá. Jasná definice „architektonického Prostoru“ totiž v podstatě neexistuje a v tomto světle se neustálým opakováním pojmu Prostor vystavujeme riziku jeho naprostého vyprázdnění. Prostor se v architektonické teorii, a následně v architektonickém diskurzu, objevil relativně nedávno (1893).
|
host ::
RSS.