|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Koncepce autoritářského režimu Juana Linze a její aplikace na vládu Antanase Smetony
Soušková, Tereza ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Ante, Kristine (oponent)
Tato bakalářská práce bude analyzovat politický vývoj meziválečné Litvy, jejíž nezávislost byla vyhlášena v roce 1918 a skončila v roce 1940 okupací Sovětským svazem. Hlavní důraz bude kladen na období autoritářského režimu Antanase Smetony, který se stal litevským prezidentem po vojenském převratu v roce 1926. V analytické části budu vycházet z konceptu autoritářského režimu politologa Juana Linze, jejž představil ve své knize "Totalitarian and Authoritarian Regimes". Pojednám o základních tezích konceptu a následně provedu analýzu empirických dat ve vztahu k Smetonovu režimu a komparaci. Cílem bude zjistit, nakolik režim Antanase Smetony odpovídá Linzově definici autoritářského režimu.
|
|
| |
|
|
Ozbrojená protisovětská rezistence v Litvě 1944-1953
Skalník, Ondřej ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává komplexně o ozbrojené protisovětské rezistenci v Litvě mezi lety 1944 a 1953. Představuje jednak partyzánské hnutí, jeho strukturu, periodizaci, taktiku, geografické rozmístění a vývoj, jednak také definuje, kdo byli skutečně jeho příslušníci. Tedy důvody, které je vedly k nelehké volbě života v ilegalitě, jejich věkovou, národnostní a sociální strukturu, apod. Na druhou stranu popisuje i metody, používané konkrétními sovětskými bezpečnostními složkami, v boji proti "banditismu" (tedy proti partyzánům) a při "prosazování sovětské zákonnosti". Zároveň obsahuje i kapitolu, věnovanou komparaci aktivní rezistence v regionu, ve které se zaměřuje na srovnání lotyšského, estonského a částečně i ukrajinského partyzánského hnutí a jejich specifika. Guerillová válka a boj litevských partyzánů, neboli lesních bratrů (miško broliai), proti sovětizaci země po obnovení nadvlády Sovětským svazem v roce 1944 je výrazným a kontroverzním tématem v současné historiografii. Přičemž diskuse nad tématem a bádání často podléhá politickému zadání. Práce se proto také zabývá pohledem na příslušníky partyzánských jednotek, optikou "západní", tedy i současné litevské, a sovětské historiografie, do které můžeme zařadit i některé současné práce historiografie ruské.
|
|
|
Koncepce Ukrajina-Litva-Bělorusko a polská východní politika po roce 1989
Kocháňová, Alena ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Šmidrkalová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce zpracovává téma polské východní politiky mezi lety 1989 a 2005 a místo, které v ní zaujímala tzv. "koncepce ULB" - Ukrajina-Litva-Bělorusko, jíž se Polsko ve své zahraniční politice inspirovalo. Byla vypracována za studené války polským exilem ve Francii a prosazovala nezávislost východních sousedů Polska a vzájemné dobré vztahy za účelem stabilizace regionu a omezení sovětského vlivu. Vzhledem k historickým neshodám národů byl tento přístup revoluční. Cílem je zjistit nakolik byla koncepce uplatňována po roce 1989 a s jakou motivací. Proto práce metodou historické analýzy zkoumá oblasti jako nezávislost, bezpečnost, menšiny, společné dějiny, jakou mírou se zde koncepce projevovala a popíše faktory, které aplikaci ovlivňovaly (Rusko, NATO, EU, státní zájmy, polský romantismus, rozdílné politické směřování Ukrajiny, Litvy a Běloruska). Dále se zabývá proměnami užívání koncepce jednotlivými polskými vládami a snaží se identifikovat společné body a rozdíly, ale také je-li užívání koncepce reálné či spíš ústní. Nakonec je hodnocen vliv polského vstupu do NATO a EU na model ULB a jeho (ne)aktuálnost v reorganizovaném středoevropském prostoru. Práce dochází k závěru, že ačkoli podmínky v Evropě po roce 1989 neumožňovaly důslednou aplikaci koncepce v původní podobě a polské vlády s ní...
|
|
|
Hospodářská krize 2008-2010 v pobaltských státech
Nedvěd, Petr ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Kracík, Jiří (oponent)
Hlavním tématem práce je popsat příčiny, průběh a důsledky hospodářské krize let 2008-2010 v pobaltských zemích. Největší důraz je kladen na vývoj ve finančním a realitním sektoru a na trhu práce. Pozornost je upřena také na razantní řešení krize, které je často dáváno za příkladný postup v krizovém období. Práce rovněž obsahuje stručný popis hospodářské historie regionu a vývoj hospodářské krize 2008-2010 ve světě. Hlavní kapitola se zaměřuje na krizový vývoj v Pobaltí, včetně základních příčin ekonomického propadu. Závěrečné kapitoly popisují aktuální hospodářskou situaci v Pobaltí, přináší porovnání s vybranými evropskými státy a nastiňují krátkodobý výhled dalšího vývoje Estonska, Lotyšska a Litvy. Přínosem práce je především to, že ukazuje možné efektivní řešení ekonomických problémů. Příkladu pobaltských zemí, které dokázaly po hlubokém propadu relativně brzo nastartovat opětovný vysoký růst svých ekonomik, by měly věnovat pozornost především tzv. země PIIGS, které se stále nacházejí v krizi a nutně potřebují obnovit svoji konkurenceschopnost a důvěru finančních trhů.
|
|
|
Vzájemná reflexe pobaltských zemí ve společenském životě po roce 1991
Kaucká, Šárka ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současnou vzájemnou reflexí pobaltských zemí. Na základě charakteristiky regionu, kapitol z dějinného vývoje prostoru, na jehož území se nynější státy vyskytují, a uvedením některých určujících kulturních reálií zemí, nacházíme společné a odlišné rysy Lotyšska, Estonska a Litvy a národů, které je obývají. Bakalářská práce pak na této stupnici podobnosti a odlišnosti uvádí některé vzájemné stereotypní představy a automatické asociace Estonců, Lotyšů a Litevců o státech, ve kterých žijí, a jistá vnímání o sobě navzájem a pobaltské vzájemnosti. Práce se také dotýká orientace států na jiné regiony a vnímání blízkosti či odlišnosti k jiným regionům a národům.
|
|
|
Komparace rodinných politik České republiky a Litvy z genderového hlediska
Tuháčková, Pavla ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Zrcková, Alžběta (oponent)
Tato práce se zabývá genderovými přístupy v komparační analýze rodinných politik sociálních států a aplikuje je na srovnání politik České republiky a Litvy. Jsou zde představeny koncepty navazující na kritiku Esping-Andersenovy typologie sociálního státu a jeho opomíjení genderového hlediska. Prvním z konceptů je pojem familializace Singird Leitner, která na něj navazuje utvořením rámce čtyř ideálních typů: volitelný familialismus, explicitní familialismus, implicitní familialismus a defamilialismus. Analytická část pak zařazuje rodinné politiky komparovaných států do jednoho z těchto typů a posuzuje, zda jde o jeho genderovou či degenderovou verzi. Jako druhá je představena typologie genderových režimů Diane Sainsbury. Ta politiky sociálních států z pohledu genderu rozděluje na tři typy: režim muže - živitele rodiny, režim oddělených genderových rolí a režim individuálního výdělku a péče o domácnost. Analytická část opět srovnávané státy k režimům přiřazuje. Práce je uzavřena diskusí uvažující o výsledcích analýzy a podobě české a litevské společnosti.
|
|
|
A comparative study: Electoral systems of the Baltic states
Čavojec, Jakub ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Lacina, Tomáš (oponent)
Cieľom tejto práce bola komparácia volebných systémov Estónska, Lotyšska a Litvy z hľadiska vplyvu na výsledok volieb a na reprezentáciu politických strán v parlamente. Opísaný bol aj vývoj jednotlivých volebných systémov od doby, kedy krajiny získali samostatnosť. Bolo zistené, že Estónsky volebný systém produkuje najproporčnejšie volebné výsledky. Určená bola aj hranica medzi nadreprezentáciou a podreprezentáciou parlamentných strán. Estónsko vykazovalo najvyššiu stabilitu straníckeho systému. Pomocou výpočtu výšky prirodzených prahov nebolo možné určiť, v ktorej krajine majú politické strany jednoduchší prístup k prvému mandátu.
|
|
|
Podnikatelské prostředí v Litvě
Reischl, Václav ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Cook, Gina (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje podnikatelské prostředí v Litevské republic s ohledem na potencionálního investora, který by zvažoval investici do této pobaltské země. V první kapitole bakalářské práce jsou popsány historie a demografický vývoj Litvy. Ve druhé kapitole je použit model PEST pro detailní analýzu politického, ekonomického, sociálního a technologického prostředí v Litvě. Poslední kapitule představuje SWOT analýzu pro litevské firmy ARX a jejího finančního výkonu v posledních letech.
|
host ::
RSS.