|
|
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti?
Lovětínský, Petr ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti? Klíčová slova: etika, ctnost, učení, učitelnost, vědění, jednání Tato diplomová práce se zaměřuje na oblast etiky ctností jakožto jednoho z hlavních proudů praktické filosofie a na téma možnosti se ctnosti naučit nebo ji jiným způsobem získat. V úvodu představuje kontext a východisko svého tématu a vedle toho základní kritéria, podle kterých bude posuzovat odpověď na hlavní otázku. Následně přináší také obecný popis principů, na kterých stojí etika ctností. V dalších dvou hlavních kapitolách se věnuje popisu pojetí ctností u dvou nejvýznamnějších představitelů tohoto druhu morální filosofie, tedy Platóna a Aristotela. Tento popis je u obou autorů stavěn s ohledem na ty aspekty ctnosti, které jsou styčnými body s možností a způsobem jejich učení. V další části je pak uvedeno několik dalších příkladů pohledu na obě popsané koncepce z hlediska učitelnosti ctnosti. Závěr pak shrnuje popsané aspekty ctnosti, jakým způsobem se dotýkají učitelnosti a zda splňují požadavky stanovené v úvodu práce.
|
|
| |
|
|
Vliv Visegrádské skupiny na jednání o VFR 2014-2020 a 2021-2027
Němcová, Ivanna ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Základní idea koexistence současných středoevropských států v rámci jednoho geopolitického prostoru má svůj počátek již ve 14. století, kdy panovníci Čech, Polska a Uher našli a formulovali společný zájem na vzájemné spolupráci v obraně proti habsburské mocenské expanzi. Formalizovaná podoba spolupráce byla později realizovaná v rámci Rakouské a následně Rakousko-uherské monarchie. Dominantní role Rakouska zanikla rokem 1918 s rozpadem Rakousko-Uherské monarchie, jako jeden z výsledků první světové války. Současné Visegrádské uskupení pak vzniklo jako potřeba reagovat na nové výzvy, kterým musely tyto státy čelit v geopolitickém uspořádání Evropy. Při uskutečňování realistické politiky se Visegrádská skupina může stát významnou silou, nejen v rámci EU, schopnou hájit ekonomické, vojenské i politické zájmy svých členů. Prosazování ekonomických a národních zájmů jednotlivých členů Visegrádské skupiny lze umocnit vzájemnou spoluprací v rámci Evropské unie, především při projednávání dlouhodobých rozpočtů Evropské unie. Dlouhodobý rozpočet Evropské unie (Víceletý finanční rámec) je základním dokumentem EU, který určuje její dlouhodobé priority a umožňuje EU dosahovat deklarovaných cílů. Cílem mé práce je prozkoumat možnosti a efektivitu vzájemné koordinace při prosazování specifických zájmů států...
|
|
|
Jednání ve sporném řízení
Kolodrubcová, Anna ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Jednání ve sporném řízení Abstrakt Rigorózní práce pojednává o jednání, jakožto klíčové fázi sporného řízení, při níž předseda senátu za součinnosti s účastníky provádí dokazování a činí jiná vhodná opatření za účelem úplného a spravedlivého projednání věci bez zbytečných průtahů v řízení. Cílem rigorózní práce je zejména popsat průběh jednání ve sporném řízení, jakož i zanalyzovat jeho právní úpravu zakotvenou v ustanovení § 115 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Vlastní text rigorózní práce je pro přehlednost rozdělen do pěti částí označených písmeny A až E, které obsahují celkem 11 kapitol. Nejprve jsou v části A vymezeny základní pojmy. Na samém začátku je vymezen pojem "sporné řízení", jsou představeni jeho účastníci stojící v kontradiktorním postavení, vymezena jejich procesní iniciativa, jakož i samotná funkce sporného řízení. Následně je vymezen klíčový pojem "jednání" a jeho účel. Část B je věnována základním principům civilního procesu, a to zejména principu kontradiktornosti, dle něhož mají účastníci v řízení právo vyjádřit se ke všem skutečnostem a k veškerým důkazům; principu veřejnosti, díky kterému je zaručena ochrana účastníků před tzv. kabinetní justicí; principu ústnosti, dle kterého je rozhodující to, co bylo soudu sděleno ústně při jednání;...
|
|
|
Pravda a divadlo
Mrázek, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Předmětem bakalářské práce Pravda a divadlo je zkoumání pravdy propojením pojetí fenomenologa Jana Patočky a divadelního režiséra a výzkumníka Jerzy Grotowského. Cílem je postihnout věcnou souvislost mezi těmito pojetími. Práce téma pravdy spojuje s antickým pojetím ve smyslu alétheia - neskrytost. Odkrývá, jak se toto pojetí projevuje na půdě divadla, jak souvisí s mýtem a rituálem, se situovaností, s tělesností, s výchovou a proč je takové pojetí pravdy neoddělitelné od jednání, sebepoznání a morálky. Práce by měla zmapovat filosofická východiska pro magisterskou práci, která vznikne na KVD DAMU. KLÍČOVÁ SLOVA Jan Patočka, Jerzy Grotowski, Martin Heidegger, pravda, alétheia, fenomenologie, divadlo, performer, jednání, poznání, mýtus, dramatická výchova, péče o duši, paradivadlo
|
|
|
Vnímání autority trenérů basketbalu z pohledu jejich svěřenců
Srníková, Kateřina ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnímáním autority trenérů basketbalu z pohledu jejich svěřenců. Data byla získávána od hráček/hráčů basketbalu ve věku 14-19 let pomocí kvantitativní metody, prostřednictvím online dotazníku. Sesbíraná data byla zpracovávána pomocí programu Microsoft Excel a SPSS. Hlavním cílem práce je zjistit, jak svěřenci vnímají autoritu svých trenérů basketbalu. V práci jsou identifikovány různé formy autority vyskytující se u trenérů a následně určeno, která z nich převládá. Na základě získaných informací je zjišťováno, jak se vnímání autority trenéra liší v závislosti na osobnostních charakteristikách svěřence, jimiž jsou věk, pohlaví a vzdělání. Práce zkoumá také způsob jednání trenéra před svěřenci a to, jak celý tým vede. V práci je také popsáno, jaký je vliv rodičů svěřenců na vnímání autority. Práce je rozdělena na šest částí, první je část teoretická, ve které najdeme definice a teoretické ukotvení všech pojmů, jež jsou v práci zmiňovány. Další části se zabývají metodami práce. Následuje empirická, část, která se zabývá samotným procesem výzkumu, následnou analýzou výsledků, jejich interpretací a zhodnocením. V poslední části práce, tedy v závěru, jsou shrnuty veškerá zjištění a výstupy práce. K hlavním závěrům výzkumného šetření patří zjištění, že u trenérů převládá autorita...
|
|
| |
|
| |
|
|
Francouzsko-česká obchodní komora
Sirotková, Markéta ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Křenková, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vzájemnými obchodními vztahy mezi Českou republikou a Francií a blíže popisuje fungování a aktivity Francouzsko-české obchodní komory (dále jen FČOK). Cílem této práce je charakterizovat činnost FČOK a zhodnotit její přínos k prohloubení obchodních vztahů mezi Českou republikou a Francií. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá vzájemnými česko-francouzskými obchodními vztahy a kulturními odlišnostmi. Druhá kapitola popisuje FČOK, její poslání, členské společnosti a aktivity. Třetí kapitola se věnuje rozhovorům s představiteli členských společností.
|
|
|
Hegelovský proud v československé filosofii 60. let aneb sonda do československé marxistické filosofie na motivu práce
Hanovská, Lenka ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Marek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá československou filosofií v období 60. let 20. století. Neomezuje se přitom na její historický popis, ale pokouší se proniknout do čs. myšlení zevnitř a promýšlet jeho významné kategorie. Soustřeďuje se na kategorii práce jako ústřední marxistickou kategorii a zkoumá, jak se v různých směrech čs. filosofie pojednávala. To dává těmto směrům vystoupit v jejich různosti i stejnosti. Zejména potom práce zkoumá, jak kategorii pojednával tzv. hegelovský proud neboli filosofové praxe, kteří motiv uchopovali v návaznosti na německou klasickou filosofii. Tito kladli důraz na práci jako formu předmětné tvorby skutečnosti, akcentovali autentický životní postoj charakteristický jednotou teorie a praxe, zdůrazňovali filosofický rozměr marxismu a apelovali na jeho autentické (historické) pochopení. Garanci jednoty teorie a praxe a možnost autentického výkladu skutečnosti kladli filosofové praxe do předpokladu rozumného vývoje dějin, čímž se mj. odlišovali od jiných marxistických proudů. Text je rozdělen na tři části. První přibližuje historické souvislosti a podmínky filosofické tvorby v Československu. Druhá tematizuje motiv práce u představitelů "hegelovského proudu" (filosofie praxe) a věnuje se interpretaci motivu z jejich děl. Třetí pak představuje vlastní filosofické promýšlení souvislostí, principů...
|
host ::
RSS.