|
Japan in the novels of the British writer Kazuo Ishiguro
Kráľová, Martina ; Beran, Zdeněk (oponent) ; Hilský, Martin (vedoucí práce)
Myslím, že každého, kto prečítal Súmrak dňa (The Remains of the Day, 1989) od Kazua Ishigura, musel zaraziť rozpor medzi autorovým menom, ktoré je tak evidentne japonské, a románom, ktorý je tak dokonale anglický. Na prvý pohľad v ňom nie je nič, čo by naznačovalo, že je dielom autora japonského povodu. Ak však má čitateľ záujem o japonskú kultúru a može sa v tomto smere oprieť o určitú mieru znalostí, može si všimnúť, že téma, charakter aj motívy konania hlavného hrdinu majú s japonskou kultúrou viac než len málo spoločného. Chcela som preto v tejto práci nahliadnuť pod anglický povrch a dostať sa k japonskému jadru tohto románu. Chcela som poodhaliť, kam až v Ishigurovej tvorbe siaha vplyv japonskej kultúry, a preto som do tohto skúmania zahrnula aj prvé dva Ishigurove romány, ktoré sa odohrávajú v Japonsku, Bledý výhľad na hory (A Pale View of Hills, 1982) a Umelec miznúceho sveta (An Artist of the Floating World, 1986). Tieto tri romány dohromady tvoria uzavretý celok, pretože sú časovo najbližšie Ishigurovmu detstvu v Japonsku a tým aj vplyvu japonskej kultúry na autora. Zároveň sú to prvé výsledky autorovej snahy vyrovnať sa s minulosťou a "vypísať" sa z konfliktu stretu dvoch odlišných kultúr potom, čo sa rodina presťahovala do Veľkej Británie. Najvýraznejšie sa táto snaha prejavuje v prvom románe,...
|
|
D.H. Lawrence - Milenec lady Chatterleyové v překladu S. Jílovské a F. Vrby
Petrášková, Radka ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Abdallaova, Naděžda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvěma překlady románu D. H. Lawrence Milenec lady Chatterl~ové a zkoumá vliv genderové příslušnosti překladatele na překlad. Diplomová práce se v rámci svého omezeného rozsahu zabývá následujícúni tématy: Práce představuje stručnou biografů D. H. Lawrence a krátký přehled jeho obsáhlého životního díla, včetně periodizace. Práce zařazuje Lawrence do literárního kontextu jeho doby a vymezuje jeho pozici v souvislosti s anglickým modernistickým literárním proudem a hledá jeho postavení vůči ostatním literárním směrům Lawrenceovy doby a vůči literárním proudům, které této epoše předcházely. Diplomová práce dále zahrnuje nástin Lawrenceovy osobní filosofie, jeho světonázoru a názorů týkajících se žen a vztahů mezí mužem a ženou. Práce se také zabývá Lawrenceovou literární fikcí ženských postav a fikcí ženského prožívání fyzické lásky. Součástí diplomové práce je přehled hlavních momentů geneze Lawrenceova románu Milenec latjy Chatterl~ové, který také obsahuje základní informace o původních dvou verzích. Podrobněji se zabývá obsahem románu Milenec laqy Chatterl~ové, jeho tematickými a stylistickými dominantami a zvláštním užitím jazyka v tomto románu. Práce zasazuje román do širších dobových a kulturních souvislostí, zab}'Vá se recepcí Lawrenceova díla a zejména Milence latjy...
|
|
Jan Škvorecký- Dannyho Kostelec
Bergrová, Adéla ; Dvořáková, Michaela (oponent) ; Županič, Jan (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce, vlastivědně-literární studie o Josefu Škvoreckém a jeho díle, bylo v prvé řadě hlubší seznámení s osobností Josefa Škvoreckého a zdůraznění jeho významu, tak putování po Náchodě s přihlédnutím ke Škvoreckého dílu. Dalším cílem bylo rozpoznat a vyjasnit autobiografické rysy ve Škvoreckého díle. S přihlédnutím k mému studiu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy jsem věnovala určitou část své diplomové práce didaktice a vlastivědné vycházce po Náchodě. Didaktická část nabízí praktické využití získaných poznatků na různých stupních škol. Mým cílem bylo najít klíč ke Škvoreckého mystifikaci, objasnit a najít literární místa a zakotvit je do reálného prostoru. Ne vždy to bylo jednoduché. Škvorecký záměrně fabuloval a zaměňoval literární místa s reálnou skutečností a náchodská krajina se také bezpochyby za ta léta výrazně změnila. Bylo tudíž velmi těžké nalézt budovy, které už dávno neexistují. Některé z nich byly srovnány se zemí a místo nich vyrostly nové stavby. To vyžadovalo důkladné prozkoumání náchodského regionu a hlubší prostudování literární předlohy.
|
|
Towards the analysis of Ludwig Winders novel "Der Thronfolger. Ein Franz Ferdinand Roman" in the context of the narrative of early and late work of its author
Broukalová, Jindra ; Krolop K., (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Ludwig Winder patri k vyraznym predstavitelum prazske nemecke li teratury mezi valecneho obdobi. Po smrti Franze Kafky se stal clenem Prazskeho kruhu. Rodistem i nekterymi rysy sve tvorby je zaroven spjat s moravskou nemecky psanou literaturou. Narodil se 7. 2. 1889 v moravskem Safove a zemrel 16. 6. 1946 v anglickem Baldocku. Po maturi te na nemecke obchodni akademii v Olomouci nastoupil Winder do redakce videnskeho levicove liberalniho listu "Wiener Zeitung" a zurnalistice zustal verny po cely zi vot. Jeho novinarske pusobeni je spj ato predevsim s prazskym nemeckym denikem "Deutsche Zeitung Bohemia", v nemz byl 25 let redaktorem. Po pocatecnim tvurcim hledani se Ludwig Winder venoval proze, v niz byl cenen predevsim pro svou vecnost a objektivitu. Pozornost kri tiky i ctenaru upoutal Winder romanem "Zidovske varhany", ktery je pokladan za j eho nejvyznamnejsi dilo. Asi v polovine 20. let dvacateho stoleti se Winder odklani od expresionismu, ktery se u neho plne projevil pouze v romanu "Kasai" z roku 1917, a v j eho tvorbe se prosadila pro neho tak typicka vecnost, ktera se ohlasovala jiz v drivejsich pracich a byla v souladu s li terarnim proudem nove vecnosti, prevladaj icim tehdy v nemecky psane literature. Za roman "Stefi aneb Dörrova rodina prekonava krizi" a s prihlednutim k dosavadni literarni...
|
|
Usage and meaning of extinct Germanic languages in the novels of J. R. R. Tolkien
Kales, Josef ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Matuchová, Klára (oponent)
Bakalářskou práci tvoří komentovaný výčet proprií, jež anglický spisovatel a znalec zaniklých germánských jazyků J. R. R. Tolkien z těchto jazyků a jimi psaných středověkých literárních děl vypůjčil za účelem literární domestikace systému jazyků, kultur a názosloví dějové oblasti románů Hobit a Pán prstenů. Práce přibližuje etymologický původ jednotlivých jmen v historické struktuře evropských jazyků a ve zobecněné rovině jej porovnává s literární rolí, kterou autor danému jménu či skupině jmen v románech či v jejich ranějších rukopisech přisoudil. Práce dokumentuje význam, jaký Tolkien přikládal literární charakterizaci primárního světa pomocí diachronických jazykových vrstev světa reálného. Současně nastiňuje přibližný model, jejž autor pro tuto charakterizaci během let postupně vytvořil a o němž se ve svých poznámkách sám zmiňuje, a ověřuje všeobecnou platnost tohoto modelu u jednotlivých použitých proprií, případně v omezené míře naznačuje důvody, pro něž některé skupiny proprií tento model nenapodobují.
|
|
The transformation of the "Sanftes Gesetz" by Stifter from "Studien" to "Der Nachsommer"
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám vývojem pojetí přírody v díle Adalberta Stiftera (od rané sbírky povídek Studie (Studien) přes pozdější sbírku Pestré kameny (Bunte Steine) po román Pozdní léto (Der Nachsommer)). Přitom se snažím vysledovat, do jaké míry měl na změny v autorově vnímání přírody vliv "zákon mírnosti" (das sanfte Gesetz), který je zformulován v Předmluvě k Pestrým kamenům. Na úvod stručně shrnuji charakteristické znaky biedermeieru v díle Adalberta Stiftera, jenž je zpravidla označován za typického zástupce této epochy. Navíc ale sleduji i rysy jiných proudů (ať už předešlých nebo nově vznikajících), které Stiftera v jeho tvorbě ovlivnily. Abych mohla pozorovat vztah zásad "mírného zákona" ke Stifterovu pojetí přírody, zabývám se také výše zmíněnou Předmluvou, ve které je "mírný zákon" zformulován. Na příkladech pojmů "velký" (groß), "malý" (klein) a "mírný" (sanft) dokládám, že je "mírný zákon" předjímán již ve Studiích a že jsou jeho principy zachyceny i v pozdějším románu Pozdní léto. Jádro mé práce tvoří kapitola, v níž se zabývám vývojem Stifterova pojetí přírody. Aby byl směr vývoje názorný, rozlišuji mezi pěti koncepcemi přírody, které se očividně stále více snaží přiblížit a přizpůsobit "mírnému zákonu". (První koncepce s "mírným zákonem" téměř nesouvisí, druhá koncepce lze být...
|
|
Klostermannova Šumava. Obraz Šumavy v povídkách a románech Karla Klostermanna
Kofroňová, Lenka ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je obraz Šumavy a jejích obyvatel v dílech Karla Klostermanna. Předmětem analýzy se staly autorovy romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, Skláři a soubory povídek V srdci šumavských hvozdů a Odysea soudního sluhy. Cílem bylo sledovat obraz Šumavy jako celku, jejích proměn v proudu času a jejích svérázných obyvatel. Jednotlivá díla jsou analyzována z žánrového hlediska. Pozornost je věnována též autorovým literárním začátkům a jeho uměleckému vývoji a postupnému zrání. V povídkové tvorbě se zaměřuji především na postavy, které představují různé typy šumavských obyvatel, v případě románu je předmětem zkoumání hlavně obraz šumavské krajiny a její vliv na obyvatele, kteří zde žijí. Nejvýznamnější romány tvořící tzv. šumavskou trilogii jsou zpracovány jako samostatné kapitoly, které tvoří jádro diplomové práce. V závěrečných kapitolách stručně charakterizuji autorovu tvorbu jako celek a pokouším se o srovnání Klostermannova obrazu Šumavy s obrazy jiných spisovatelů, např. Josefa Ranka, Adalberta Stiftera aj., a snažím se vymezit význam a přínos Klostermannových próz pro českou literaturu.
|
|
Příběh různosti čtení. Recepce Kunderova románu Žert a Třetího sešitu směšných lásek v českém a německojazyčném kontextu
Rennerová, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Reakce publika na Kunderův román Žert a Směšné lásky248 (opět reakce zejména na Třetí sešit směšných lásek) byly velmi různorodé. Žert pochopilo publikum českého prostředí jako historické svědectví o událostech padesátých a začátku šedesátých let. V procesu imaginárního dialogu mezi románem a publikem vyvstala hodnota dobového dokumentu, který velmi specifickým, důmyslně pojatým a detailně promyšleným způsobem promluvil o historických událostech padesátých let. Milan Kundera skrze svůj román Žert nabídl publiku jednu z prvních otevřených reflexí této doby. Recepční proces byl rozpoután, Žert se prakticky ihned stal ikonou českého poválečného literárního vývoje, od Zbabělců Josefa Škvoreckého ikonou zřejmě nejpřekvapivější. Publikum ihned přisoudilo románu svébytné místo v literárním kontextu. Recepční proces, jak ukázaly jeho doklady, však téměř opomněl upozornit na literární kvality románu. Často je sice v ohlasech české recepce Žertu zdůrazněn význam polyfonní kompozice románu, důležitost postav; román ale nebyl viděn ve své pravé románové podstatě: jako dílo, které na rozsáhlé ploše zpracovává a osvětluje jednak téma událostí padesátých let, jednak téma identity člověka ve společnosti, a které zpracováním těchto témat nutí své publikum k emocionální zainteresovanosti. Žert musel své čtenáře strhnout,...
|
|
Francouzská recepce česky psaných románů Milana Kundery
Jelenová, Tereza ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Bílek, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá francouzskou recepcí česky psaných románů Milana Kundery, které byly vydány ve Francii v letech 1979 - 1990. Práce představuje francouzskou recepci tří děl: Knihy smíchu a zapomnění, Nesnesitelné lehkosti bytí a Nesmrtelnosti. Vycházíme zde z recepčněestetického přístupu k textu. Jde nám o to ukázat, že jedno dílo může být čteno různými způsoby, a představujeme pak konkrétně, v čem se recenzenti liší, jak jednotlivé tři romány chápou a popisují. Diplomová práce je rozdělena celkem na deset částí: úvod, teoretická východiska práce, stručné představení francouzského tisku, tři velké části pojmenované podle tří románů, jejichž recepcí se zabýváme, závěr, resumé v češtině, resumé v angličtině a bibliografie. Každá ze tří nejdůležitějších kapitol představuje francouzskou recepci románu jednoho románu a je dále rozdělena na podkapitoly, v nichž vydělujeme recepci kontextu, do nějž je román spolu s autorem zařazen, recepci žánru, postav, tematiky a kompozice a konečně hodnocení jak autora, tak románu. V závěru jsme shrnuli vývoj obrazu Milana Kundery a jeho románů ve francouzské recepci, popsali jsme metaforiku v jazyce recenzentů a předložili jsme analýzu francouzského tisku. V příloze č. 1 přikládáme přehled všech děl, které vyšly v letech 1979 - 1990 ve Francii, v příloze č. 2...
|
|
Jean-Philippe Toussaint a Nový román
Veselá Segetová, Zuzana ; Pohorský, Aleš (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo srovnat dílo současného belgického spisovatele Jeana-Philippa Toussainta s hlavními rysy teorie Nového románu, jelikož označení "pokračovatel Nového románu" figuruje za jeho jménem u většiny recenzí, článků nebo obalů jeho románů. Pro odpověď na otázku, do jaké míry a zda vůbec Toussaint navazuje na spisovatele z padesátých let, bylo nutné představit hlavní myšlenky a charakteristiku psaní Nového románu, zejména postoje a díla Alaina Robbe-Grilleta, známého svou oblibou v sáhodlouhých popisech běžných předmětů, na nichž staví poetiku svých románů. Jean-Philippe Toussaint byl po zveřejnění svého prvního románu Koupelna ihned spojován s Novým románem, a to nejen kvůli příslušnosti ke stejnému nakladatelství Minuit. Toussaintův první román také nemá příliš specifikovaný děj, jeho postavy nejsou příliš definované, místo a čas si čtenář musí domyslet. Co je však na knize zajímavé, je autorův styl psaní. Poetika předmětů a jejich nevšední popis je magnetem pro čtenářovo oko. Toussaint dokáže na mnoha stránkách popisovat vybavení koupelny, tapety v obývacím pokoji či kapající kohoutek způsobem, který nenudí, ale naopak zaujme. Čtenáři sice může chybět vysvětlení, kdo je hlavním hrdinou, kde se nachází a jaký je jeho vztah k jisté ženě, ale to vše přebije velmi detailní popis prostředí a pocit...
|
host ::
