|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vizuální gramotnost v digitální době
Jarošová, Tereza ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Pudlák, Štěpán (oponent)
Diplomová práce s názvem Vizuální gramotnost v digitální době se primárně soustředí na otázku porozumění obrazu v kontextu současné digitální doby, jež se vyznačuje zejména hojností vizuálních zobrazení. Pomocí analýzy principů nových médií a estetiky surface play, kterou zakládají vizuální komunikační strategie, se snaží definovat nové požadavky na percepční schopnosti diváků a zároveň vyplývající důsledky pro jejich kognitivní funkce. Dále jsou v této práci aplikovány poznatky současné kognitivní psychologie a neurobiologie na umělecké směry 20. a 21. století a obecné umělecké tendence. V závislosti na analýze a aplikaci získaných poznatků je v závěru přehodnocena samotná vizuální gramotnost ve své stávající definici, která neodpovídá vzniklým požadavkům a nezohledňuje současnou úroveň gramotnosti diváků.
|
|
|
Rozumíme si? Vliv kulturní identity dítěte na jeho vizuální vyjadřování
Schreiberová, Daniela ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivy odlišného mateřského jazyka a kulturního habitu žáků na jejich práci v hodinách výtvarné výchovy. Práce hledá způsoby začlenění kulturních obsahů do VV, aniž by byli žáci s odlišným mateřským jazykem znevýhodněni. Zároveň se snaží popsat podmínky vzdělávání těchto žáků v oblasti VV, a upozornit tak na specifika a nutnost individuálního přístupu. Autorka vychází ze studia odborné literatury, v teoretické části řeší širší kontext této problematiky, tím je vztah jazyka, kultury a myšlení, kulturní obsahy ve VV, sémiotika, vizuální gramotnost nebo také kooperace. Důležité je zde pojetí díla jako komunikačního prostředku a koncepce výtvarné výchovy jako prostoru vizuální i jazykové komunikace. Výzkumná část popisuje několik výukových situací, ve kterých se autorka zaměřuje na způsoby komunikace a spolupráce žáků s odlišným mateřským jazykem, na jejich výtvarnou tvorbu a porozumění úkolům. Vychází z pozorování žáků prvního stupně základní školy. Cílem je nacházet v těchto individuálních případech opakující se situace a zasazovat je do souvislostí. Přispět tak k rozvoji této problematiky v oblasti VV a upozornit na specifické podmínky vzdělávání těchto žáků. Na základě získaných poznatků a zkušeností z realizace vlastní didaktické řady byl navržen výtvarný úkol, který by...
|
|
|
Efektivita výuky Starých pověstí českých a moravských metodou strukturovaného dramatu v porovnání s efektivitou frontální výuky.
Opltová, Petra ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Váňová, Michaela (oponent)
Diplomová práce porovnává efektivitu výuky Starých pověstí českých a moravských metodou strukturovaného dramatu s efektivitou frontální výuky identického učiva. Výzkumný cíl práce se zaměřuje na porovnání výsledků učení žáků, kteří byli učeni metodou strukturovaného dramatu, s výsledky žáků, kteří byli učeni na základě frontální výuky. Dále práce zjišťuje, zda při výuce metodou strukturovaného dramatu žáci lépe chápou motivy jednání druhých. Teoretická část se věnuje definici dramatické výchovy, cílům dramatické výchovy, principům dramatické výchovy, pojednává o dramatické výchově jako o metodě vyučování, a o hodnocení v dramatické výchově. Z metod a technik dramatické výchovy je pozornost zaměřena na strukturované drama. Teoretická část se dále věnuje frontální výuce - základní charakteristika, stručná historie, dnešní pojetí, výhody a nevýhody. Závěr teoretické části se věnuje porovnání dramatické výchovy a frontální výuky. Praktická část obsahuje popis průběhu pretestace - ka školy, průběh a reflexe pretestace. Dále jsou zahrnuty přípravy na hodiny učené metodou strukturovaného dramatu a přípravy na hodiny učené frontální výukou. Hlavním obsahem praktické části práce je popis celého procesu výzkumu - charakteristika školy, ve které byl výzkum realizován, charakteristika výzkumného vzorku, reflexe hodin...
|
|
|
Rozdíly v zapamatování a pochopení antické pověsti přečtené versus uchopené metodami a technikami dramatické výchovy.
Ježková, Kristýna ; Svobodová, Radmila (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá výzkumem, jež porovnává efektivitu a rozdíl dvou protikladných metod užívaných ve školním prostředí. "Metody a techniky dramatické výchovy v kontrastu klasické metody frontální výuky." Cílem této práce je zjistit, zda jednotlivé metody mají vliv, a jak moc rozdílný, pro lepší či horší pochopení a zapamatování dané látky. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se snaží nastínit zadanou problematiku z odborného hlediska, pracuje především s odbornou literaturou. A vytváří tak základ pro praktickou část. Praktická část si nejprve klade výzkumné otázky a volí výzkumné metody. Jako výzkumná metoda je zvolena analýza testů vytvořených na základě odučených lekcí. Východiskem pro praktickou část je kniha "Staré řecké báje a pověsti" od Eduarda Petišky, v níž jsem se zaměřila na jednu konkrétní báji "Trója". Konec praktické části patří zreflektování průběhu lekcí a "poznání", kterého bylo dosaženo díky výzkumu. V závěru bude provedeno shrnutí a vyhodnocení výzkumných otázek.
|
|
|
Jazyk, řeč a rozumění
Zajíc, Václav ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Zika, Richard (oponent)
Tato práce sleduje rozdílná pojetí poznání, jak je vypracovali George Berkeley a Immanuel Kant. V první kapitole se zaměřujeme na Berkeleyho pragmatickou interpretaci poznání, vycházející z lokalizace nepredikativních soudů do vnitřního ustrojení vnímání. Výsledkem je pojetí poznání takového, které člověku slouží k identifikaci podmínek vzniku konkrétních kombinací idejí a k jejich víceméně přesné prognóze. Zaměřujeme se ovšem především na Berkeleyho snahu vyvarovat se "ontologizujících" či "absolutizujících" pojetí "tradičních metafysických pojmů", jako jsou ,podstata', absolutní existence nejáského hmotného jsoucna apod. Ve druhé kapitole předložené práce se snažíme sledovat, jakým způsobem se proměňuje představa o poznání, pakliže jako východisko spolu s Kantem zvolíme popisný rozbor syntetických apriorních soudů, což jsou takové výroky, jejichž obsahem či propozicí je syntéza subjektu a predikátu. Ukážeme si, jakým radikálním způsobem Kant přispěl k novému pochopení metafysiky jakožto transcendentálního průzkumu možnosti poznání a jak se díky tomu proměňují význam a postavení pojmů subjektu a objektu. Ve třetí závěrečné kapitole provedeme prostřednictvím Heideggerovy fenomenologické kritiky apofantických vět završující syntézu stanovisek Berkeleyho a Kanta, abychom doložili, že každý svým...
|
|
|
Přínos individuálně vytvářených vzdělávacích materiálů pro žáky s PAS
Plachá, Lenka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je z oblasti speciální pedagogiky a zabývá se přínosem individuálně vytvářených vzdělávacích materiálů pro žáky s PAS. V teoretické části je vymezena problematika poruch autistického spektra, diagnostika a etiologie. V jednom z oddílů první kapitoly jsou popsány přidružené obtíže, jako je epilepsie, poruchy spánku, poruchy funkce trávicího systému a příjmu potravy. Tyto obtíže se často objevují u dětí s nízko funkčním autismem a mentálním postižením. Dále se tato část práce věnuje vzdělávání žáků s PAS s přidruženým mentálním postižením a narušenou komunikační schopností podle školského zákona, a možnostmi medikace těchto žáků pro eliminaci náročného chování. Praktická část je zaměřena na rozšiřování slovní zásoby metodou globálního čtení za použití strukturovaných a vizualizovaných vzdělávacích materiálů, které pro žáky vytváříme tak, aby vyhovovaly jejich potřebám. Důležitým faktorem je také motivace, proto v materiálech využíváme motivy z oblasti zájmů dětí. Cílem je porozumění žáků novým pojmům a zlepšení jejich komunikačních schopností, což jim usnadňuje pochopení sociálních situací a to následně vede k eliminaci náročného chování a zvýšení kvality života. Jedná se o kvalitativní výzkum aplikovaný u třech nemluvících žáků ve věku 11 - 12 let s PAS se středním a těžkým...
|
|
|
Dialog a otázky ve výuce na 2. stupni základní školy
Sumcov, Jan ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce vystihuje neodmyslitelnou roli dialogu a kladení otázek ve výuce na 2. stupni základní školy. Cílem teoretické části práce je poukázat na důležitost vedení žáků k dialogu a kladení otázek pro osobní rozvoj jedince a také na hlubší porozumění učivu. Zároveň na základě dostupné literatury a výzkumů shrnuje základní principy a předpoklady dialogické výuky. V praktické části práce se autor formou akčního výzkumu snaží reflektovat poznatky a příklady ze své praxe a navrhuje některé metody a postupy, které lze pro podporu dialogického vyučování použít. Zaměřuje se především na otázky, které žáci kladou, a porovnává své výstupy s teoretickým pozadím, z nějž vychází. Zkoumá kontexty a typy otázek položených žáky v prezenční i distanční výuce a dále navrhuje postupy, jak je k aktivnímu tázání více vybízet. Výsledky ukazují, že žáci jsou schopni ve výuce klást otázky, nicméně v běžných frontálně uspořádaných hodinách se tímto způsobem zpravidla účastní promluv pouze zlomek žáků. V tom případě se jako efektivní způsob zapojení žáků do výuky ukazuje možnost klást otázky písemně nebo žáky k formulaci otázek vybízet v rámci zadání úkolu nebo aktivity. KLÍČOVÁ SLOVA dialog, rozhovor, vyučování, otázky, diskuse, porozumění, výchova
|
|
|
Porozumění řeči u dětí před nástupem do školy
Vlasáková, Anna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na oblast porozumění řeči u dětí před nástupem do školy z hlediska logopedie. Práce je zaměřena zejména na diagnostiku. V současné době je nedostatek vhodných diagnostických materiálů, a právě z toho důvodu byl vytvořen Test porozumění řeči před nástupem do školy. Tento test je určen pro děti od pěti let. Teoretická část charakterizuje dítě v předškolním věku z hlediska psychického a motorického vývoje. Dále se zaměřuje na popis komunikace předškolního dítěte. Blíže je zpracován vývoj řeči dle lexikálně-sémantické roviny. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o porozumění řeči, vývoji a procesu porozumění. Součástí toho jsou stručně popsány jevy, jejichž vliv na porozumění řeči byl posuzován ve výzkumném šetření. Praktická část obsahuje zpracování zjištěných výsledků z depistáže porozumění řeči a použití výše zmíněného diagnostického materiálu. Kvantitativního výzkumného šetření se zúčastnilo 125 dětí. U těchto dětí byl posouzen vliv přítomnosti konkrétních hledisek na porozumění řeči. Bylo zjištěno, že na úroveň porozumění řeči u dětí ve výzkumném vzorku má vliv přítomnost opožděného vývoje řeči a potíže ve sluchové paměti. Naopak byl negován vliv dyslalie. Závěrem práce jsou popsány výsledky výzkumného šetření a formulována doporučení pro praxi. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Žákovské porozumění iracionálním číslům
Šiková, Kateřina ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Jančařík, Antonín (oponent)
Diplomová práce zkoumá žákovské porozumění iracionálním čísl·m. Cílem bylo zmapovat a zhodnotit porozumění žák· ze druhého a třetího ročníku na gymnáziu. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazníkového šetření od 69 respondent· a polostrukturovaného rozhovoru od 12 z nich. Výsledky ukázaly, že pro velkou část těchto žák· jsou všechna čísla s neukončeným desetinným rozvojem považována za čísla iracionální a s ukončeným desetinným rozvojem za čísla racionální. V závěru práce uvádím dva přístupy, které by mohly zmírnit tuto chybnou představu. 1
|
host ::
RSS.