|
|
Surviving Auschwitz with pre-existing social ties
Jurajda, Štěpán ; Jelínek, T.
Survivor testimonies link survival in deadly POW camps, Gulags, and Nazi concentration camps to the ability of prisoners to get help from friends present in the camp. We study the case of several hundred prisoners of a small, low-security Nazi agricultural labor camp located in todayís Czech Republic, who were ultimately on transports to Auschwitz, a deadly extermination and labor camp. We ask whether their chances of surviving the Holocaust depended on how many of their former co-laborers from the agricultural camp were present on their transports to Auschwitz, which included another 9 thousand Czech male prisoners. We uncover a large, 10 percentage point survival advantage to having arrived in Auschwitz with at least 50 former co-laborers from the agricultural labor camp. This evidence is similar to that provided by Costa and Kahn (2007) for a US Civil War POW camp, and consistent with the fundamentally selective accounts provided by survivors.
|
|
|
Rezidenční suburbanizace v okrese Kladno: proměna sociálního prostředí
Slavíček, Martin ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Od druhé poloviny 90. let 20. století dochází v Česku k procesu rezidenční suburbanizace, v rámci kterého se obyvatelé stěhují z měst do obcí nacházejících se v jejich zázemí. Obecným cílem práce je zhodnotit sociální prostředí v okrese Kladno, které se proměňuje právě v důsledku procesu rezidenční suburbanizace. V rámci obecného cíle si práce stanovuje tři dílčí cíle: Charakterizovat proces rezidenční suburbanizace v okrese Kladno, zhodnotit proměny sociálně prostorové struktury okresu Kladno s hlavním zaměřením na suburbánní obce, a zhodnotit sociální prostředí ve vybrané suburbánní obci okresu Kladno. V práci jsou použity kvantitativní metody. K naplnění prvního a druhého dílčího cíle je použita analýza statistických dat z Českého statistického úřadu. K naplnění třetího dílčího cíle je použito dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjišťováno, jaké mají respondenti vzájemné vztahy s původními a novými obyvateli, a jak se zapojují do společenského a politického života v Buštěhradu. Práce vychází z konceptů sociálního prostředí a community question. Klíčová slova: rezidenční suburbanizace, sociálně prostorová struktura, sociální struktura, sociální klima, sociální prostředí, okres Kladno, Buštěhrad
|
|
| |
|
|
Klasické koncepty stratifikace a jejich srovnání se situací v soudobé společnosti. Subjektivní a objektivní pozice ve společenské struktuře
Rádl, Michael ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Jirkovská, Blanka (oponent)
Tématem práce je současná konceptualizace společenských tříd a problematika stratifikace v České republice v období po roce 1989. V první části vzájemně porovnávám klíčové teze klasických stratifikačních konceptů a jejich proměny v historii zkoumání společenské struktury. Ve druhé části se pomocí sekundární analýzy kvantitativních dat snažím najít klíčové faktory sebe-zařazování do společenské struktury a určit, jak toto subjektivní sebe-zařazení koreluje s objektivním (sociologickým) zařazením. Součástí analýzy je také otázka do jaké míry a v jakém smyslu vnímají respondenti soudobou českou společnost jako sociálně stratifikovanou. V závěru práce se na základě výsledků analýzy pokouším navrhnout, který z klasických stratifikačních konceptů nejlépe odpovídá situaci v soudobé české společnosti. Klíčová slova: subjektivní a objektivní pozice, stratifikace, třída, vrstva, status, společnost, společenská struktura
|
|
|
Výroční trhy
Strašilová, Eva ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Čepelák, Václav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce jsou výroční trhy v České republice se zaměřením na prodejce na řemeslných výročních trzích. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a analytickou. V první části se věnuji charakteristice výročních trhů ve spojitosti s výzkumy realizovanými na toto téma a charakterizuji stručný historický kontext výročních trhů. Dále je popsána metodologie výzkumu. Pro výzkum jsem zvolila metodu analýzy dokumentů, polostrukturované rozhovory s prodejci na výročních řemeslných trzích a neformální rozhovory. Celkem jsem analyzovala 12 internetových stránek výročních trhů a provedla rozhovor se třinácti respondenty. Druhá část práce se věnuje analýze dokumentů a analýze rozhovorů s respondenty. Na základě analýzy dat jsem charakterizovala výroční trhy na základě jejich tradice, doby pořádání, dostupnosti na internetu a typu organizátora. V následující části jsem se věnovala charakteristice výročních trhů z pohledu prodejců. Zjišťovala jsem, jak si trhy vybírají, jak se o nich dozvídají, jaká je komunikace mezi prodejci a organizátory, kdo je konkurence, jaký význam má rodina a kdy je sezóna prodeje ne výročních trzích.
|
|
|
Elita raného středověku a její projevy v archeologickém materiálu
Plevová, Anna ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
(česky) Předkládaná práce se zabývá rozborem a hodnocením tří raně středověkých pohřebišť z území Čech: pohřebištěm v Lumbeho zahradě, na Staré Kouřimi a dosud známými hroby z pohřebišť Kanín II a III s ohledem na definici elitních hrobů a sociální strukturu. U všech pohřebišť je proveden rozbor demografický a jsou vytvořeny majetkové kategorie hrobů. Z nich jsou vyčleněny elitní hroby (výjimečné výbavou a většinou i úpravou hrobové jámy). Výjimečné hroby a pohřebiště jsou porovnané mezi sebou a s dalšími výjimečnými hroby z Čech. Jako příklad pohřebiště, na kterém je patrné ukládání členů jedné populace podle jejich postavení na odlišné hřbitovy, je představena lokalita Saint-Estève le Pont ve Francii.
|
|
|
Trendové věci v dospívání aneb materializace prestiže?
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá možným vlivem trendových věcí na prestiž, a to v deváté třídě jedné běžné základní školy ve velkém městě. Cílem diplomové práce je na základě vlastního výzkumu identifikovat sociální strukturu uvedené školní třídy, zmapovat hodnotovou orientaci jejích žáků, určit trendové věci, které se k této třídě váží, a všechna tato zjištění provázat. Práce se snaží najít odpověď na otázku, jaký vliv mají trendové věci na prestiž ve zkoumané třídě a zda v této skupině žáků dochází k materializaci prestiže. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu trendových věcí, dospívání, materializmu a prestiže. Témata jsou rozebírána v kontextu společenskovědních disciplín, a to zejména psychologie, s přihlédnutím k poznatkům antropologie, sociologie a pedagogiky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu, jenž nachází oporu i v několika kvantitativních metodách. Nejprve v ní popisuji sociální hierarchii žáků, a to z hlediska míry jejich vlivu, oblíbenosti a prestiže, a identifikuji jejich podskupiny (od ostatních zde odlišuji zejména skupinu populárních). Následně se snažím zjistit převažující hodnotovou orientaci...
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Uplatnitelnost absolventů škol ve společnosti vědění
Úlovec, Martin ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá nezáměrnými důsledky akcentace vzdělávání v současné společnosti a jejich dopady na uplatnitelnost absolventů škol na trhu práce a na saturaci potřeb zaměstnavatelů z hlediska obsazování pracovních míst v souvislosti s demografickým stárnutím populace. Tato diplomová práce si zároveň klade otázku, zda má vzdělání v souvislosti s vývojem trhu práce adekvátní vliv na sociální mobilitu jako tomu bylo ještě v poměrně nedávné minulosti. Autor se v souvislosti s touto problematikou zároveň pokouší navrhnout možná řešení nastalé situace na pracovním trhu z hlediska pociťovaného nedostatku kvalifikované pracovní síly s nižší úrovní vzdělání, zejména v sekundárním sektoru. Možnosti řešení vidí v důsledném uplatňování konceptu celoživotního učení, zvýšení relevance obsahu vzdělávání měnícím se požadavkům kvalifikací cestou rozšíření kooperace škol se zaměstnavateli a v neposlední řadě také upozorňuje na potřebu dostupnosti relevantních informací o vývoji trhu práce a šancích absolventů škol získat pracovní uplatnění ve zvoleném oboru.
|
|
|
Lomnička yesterday and today : Transformations of social structure in the village and their reflection in the lived world of Roma children
Schurdaková, Petra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Diplomová práca "Lomnička včera a dnes: Premeny sociálnej štruktúry v dedine a ich reflexia v žitom svete rómskych detí" rekonštruuje život v Lomničke spolu so zachytením zmeny v sociálnej štruktúre obyvateľstva a to vytvorením minulého a súčasného obrazu dediny. Výsledkom rekonštrukcie je prostredie, ktoré vykazuje znaky kultúry chudoby. Toto prostredie predstavuje základ životného priestoru detí v dedine. V stručnosti popisuje problematiku priestoru ako aj charakter rómskej rodiny (viera, zvyky, sociálna organizácia, vzťah k prírode) a samotné detstvo. Cieľom je zistiť, ako deti v Lomničke vo svojom žitom svete reflektujú súčasné prostredie, v ktorom žijú. Pomocou mentálnych máp popisuje žitý svet detí, v ktorom sa spája prostredie vytvárané rodinou s prostredím vytváraným cirkvou. Toto sa v žitom svete detí nakoniec odráža v kladnom zobrazovaní ich prostredia a najmä premene ich návykov.
|
host ::
RSS.