|
|
Klasické koncepty stratifikace a jejich srovnání se situací v soudobé společnosti. Subjektivní a objektivní pozice ve společenské struktuře
Rádl, Michael ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Jirkovská, Blanka (oponent)
Tématem práce je současná konceptualizace společenských tříd a problematika stratifikace v České republice v období po roce 1989. V první části vzájemně porovnávám klíčové teze klasických stratifikačních konceptů a jejich proměny v historii zkoumání společenské struktury. Ve druhé části se pomocí sekundární analýzy kvantitativních dat snažím najít klíčové faktory sebe-zařazování do společenské struktury a určit, jak toto subjektivní sebe-zařazení koreluje s objektivním (sociologickým) zařazením. Součástí analýzy je také otázka do jaké míry a v jakém smyslu vnímají respondenti soudobou českou společnost jako sociálně stratifikovanou. V závěru práce se na základě výsledků analýzy pokouším navrhnout, který z klasických stratifikačních konceptů nejlépe odpovídá situaci v soudobé české společnosti. Klíčová slova: subjektivní a objektivní pozice, stratifikace, třída, vrstva, status, společnost, společenská struktura
|
|
|
Pracovní podmínky a podpora zdraví pracovníků v oblasti péče o seniory
Jirkovská, Blanka ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Disertační práce přináší sociologický a sociálně psychologický pohled na pracovní podmínky a podporu zdraví pracovníků působících v oblasti dlouhodobé péče a zkoumá vliv těchto podmínek na jejich osobní pohodu. Jejím obecným cílem je zmapovat současné pracovní podmínky a pracovní situaci této profesní skupiny v České republice a upozornit tak na oblast, která není dostatečně reflektována. Specifickým cílem je pak verifikace platnosti modelu Effort Reward Imbalance a konceptu well-being na zkoumané populaci. Mezi vedlejší efekty této práce patří i možnost využití výsledků realizovaného aplikovaného výzkumu managementem zúčastněných organizací pro praktické účely. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou nejprve vymezeny a charakterizovány základní pojmy, jako je podpora zdraví a dlouhodobá péče. Následuje podrobný popis dvou ústředních teoreticko metodologických východisek využitých v aplikovaném výzkumu. Jedná se o sociologicko psychologický koncept well-beingu (osobní pohody) a o model Effort Reward Imbalance (ERI), který představuje klíčový nástroj mapování stresu na pracovišti, vytvořený a validizovaný soudobým německým sociologem J. Siegristem. Empirická část práce popisuje výzkum, který proběhl ve dvou fázích mezi lety 2012- 2014. V první z nich jsme...
|
|
|
Péče o seniory v denním stacionáři
Špetlíková, Barbora ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Jirkovská, Blanka (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zabývá péčí o seniory v denních stacionářích. Jejím cílem je odpovědět na otázku, jak je v prostředí denních stacionářů pro seniory definována péče z pohledu různých zainteresovaných aktérů; čím je jejich fungování specifické oproti jiným sociálním službám, a jaké případné problémy a překážky se v jejich provozu vyskytují. Teoretická část přibližuje současnou situaci péče o seniory a pojednává o demografickém vývoji v České republice, mediálním obrazu seniorů, vývojových trendech v oblasti péče, konceptu aktivního stárnutí a zákonu o sociálních službách. Empirická část analyzuje chod dvou denních stacionářů z pohledu zainteresovaných aktérů. Výzkum je realizován kvalitativními metodami - polostrukturovaným rozhovorem, analýzou dokumentů a dotazníkovým šetřením. Výsledkem jsou dvě případové studie a jejich komparace. Z analýzy dat vyplývá, že denní stacionáře fungují především jako odlehčovací služba pro rodiny, jež se starají o nemohoucího seniora. Výrazným rysem je vymezení se vůči ostatním sociálním službám pro seniory, především pobytovým. I z tohoto důvodu je v nich kladen velký důraz na individuální péči v malém prostředí a na mezigenerační setkávání. Z analýzy dále vyplývá, že prostředí denních stacionářů je převážně ženské. Ženy převládají jak mezi pečujícími - neformálními i...
|
|
|
Umírání v nemocničních zařízeních od r. 1945 do současnosti: postoj ke smrti a změna péče o umírající
Urbanová, Stanislava ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Jirkovská, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem přístupu a péče o umírající osoby v nemocničních zařízeních od roku 1945 do současnosti. Problematika zkoumá lidský přístup zdravotnického personálu k osobám v terminálním stadiu života a zaměřuje se na jeho proměny v rámci časového vývoje. Ohnisko zkoumání je zaměřeno na paliativní péči v nemocnicích, na povědomí o paliativní péči a na vzdělávání zdravotnického personálu v tomto odvětví zdravotnického oboru. Vzhledem k minimální existenci informací z poválečné doby je součástí práce vlastní empirické zkoumání. Diplomová práce se zabývá smrtí jako novodobým tabu moderní společnosti a aspekty spojenými s prožitky pacientů v poslední fázi života. V době poválečného období byl kladen důraz na spiritualitu, avšak byla horší kvalita ubytování a péče v nemocnici. Po roce 1948 v době reálného socialismu je zaznamenán nedostatek psychologické a spirituální podpory, méně času zdravotnického personálu na péči a větší podpora rodiny. V současnosti dochází k postupnému zlepšování, je kladen větší důraz na odbornost, ale menší rodinná soudržnost, a méně prostoru na péči rodiny. Dochází k větší byrokratizaci zdravotní péče, obecně se pečuje o těžší případy a práce se stává náročnější.
|
|
|
Klasické koncepty stratifikace a jejich srovnání se situací v soudobé společnosti. Subjektivní a objektivní pozice ve společenské struktuře
Rádl, Michael ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Jirkovská, Blanka (oponent)
Tématem práce je současná konceptualizace společenských tříd a problematika stratifikace v České republice v období po roce 1989. V první části vzájemně porovnávám klíčové teze klasických stratifikačních konceptů a jejich proměny v historii zkoumání společenské struktury. Ve druhé části se pomocí sekundární analýzy kvantitativních dat snažím najít klíčové faktory sebe-zařazování do společenské struktury a určit, jak toto subjektivní sebe-zařazení koreluje s objektivním (sociologickým) zařazením. Součástí analýzy je také otázka do jaké míry a v jakém smyslu vnímají respondenti soudobou českou společnost jako sociálně stratifikovanou. V závěru práce se na základě výsledků analýzy pokouším navrhnout, který z klasických stratifikačních konceptů nejlépe odpovídá situaci v soudobé české společnosti. Klíčová slova: subjektivní a objektivní pozice, stratifikace, třída, vrstva, status, společnost, společenská struktura
|
|
|
Pracovní podmínky a podpora zdraví pracovníků v oblasti péče o seniory
Jirkovská, Blanka ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Disertační práce přináší sociologický a sociálně psychologický pohled na pracovní podmínky a podporu zdraví pracovníků působících v oblasti dlouhodobé péče a zkoumá vliv těchto podmínek na jejich osobní pohodu. Jejím obecným cílem je zmapovat současné pracovní podmínky a pracovní situaci této profesní skupiny v České republice a upozornit tak na oblast, která není dostatečně reflektována. Specifickým cílem je pak verifikace platnosti modelu Effort Reward Imbalance a konceptu well-being na zkoumané populaci. Mezi vedlejší efekty této práce patří i možnost využití výsledků realizovaného aplikovaného výzkumu managementem zúčastněných organizací pro praktické účely. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou nejprve vymezeny a charakterizovány základní pojmy, jako je podpora zdraví a dlouhodobá péče. Následuje podrobný popis dvou ústředních teoreticko metodologických východisek využitých v aplikovaném výzkumu. Jedná se o sociologicko psychologický koncept well-beingu (osobní pohody) a o model Effort Reward Imbalance (ERI), který představuje klíčový nástroj mapování stresu na pracovišti, vytvořený a validizovaný soudobým německým sociologem J. Siegristem. Empirická část práce popisuje výzkum, který proběhl ve dvou fázích mezi lety 2012- 2014. V první z nich jsme...
|
|
|
Výzkum motivačních faktorů a ovlivnění pracovního výkonu nelékařských zdravotnických pracovníků v oblastní středočeské nemocnici.
Jirkovská, Blanka ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Předmětem rigorózní práce je aplikovaný výzkum motivačních faktorů provedený u nelékařského zdravotnického personálu v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov v roce 2010. Cílem bylo zkoumání několika dimenzí pracovní motivace se zvláštním důrazem na motivační faktory a motivační potenciál práce. Smysl projektu rovněž představovalo sestavení poradenských doporučení vyplývajících z výsledků a jejich poskytnutí zaměstnancům nemocnice. Tato doporučení by měla ve zkoumané nemocnici přispět k efektivnější aplikaci cílené motivace nelékařského zdravotnického personálu jejich vedoucími pracovníky. Projekt byl zakončen formou workshopu. Zjistili jsme, že mezi nejsilněji motivující faktory u respondentů patří spokojenost pacientů, dobré mezilidské vztahy na pracovišti, projevy uznání a úspěšné plnění úkolů. Zároveň se ukázalo, že příslušníci nelékařského zdravotnického personálu vidí nejvyšší motivační potenciál práce v důležitosti prováděných úkolů, tedy v možnosti podílet se aktivně na ovlivňování zdraví lidí. Klíčová slova Pracovní motivace, motivační faktory, motivační potenciál práce
|
|
|
Výzkum motivačních faktorů a ovlivnění pracovního výkonu středního zdravotnického personálu v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.
Jirkovská, Blanka ; Mudd, Dana (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je aplikovaný výzkum motivačních faktorů provedený u středního zdravotnického personálu v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov v roce 2010. Cílem bylo zkoumání několika dimenzí pracovní motivace se zvláštním důrazem na motivační faktory a motivační potenciál práce. Smysl projektu rovněž představovalo sestavení poradenských doporučení vyplývajících z výsledků a jejich poskytnutí zaměstnancům nemocnice. Tato doporučení by měla ve zkoumané nemocnici přispět k efektivnější aplikaci cílené motivace středního zdravotnického personálu jejich vedoucími pracovníky. Zjistili jsme, že mezi nejsilněji motivující faktory u respondentů patří spokojenost pacientů, dobré mezilidské vztahy na pracovišti, projevy uznání a úspěšné plnění úkolů. Zároveň se ukázalo, že příslušníci středního zdravotnického personálu vidí nejvyšší motivační potenciál práce v důležitosti prováděných úkolů, tedy v možnosti podílet se aktivně na ovlivňování zdraví lidí. Klíčová slova Pracovní motivace, motivační faktory, motivační potenciál práce
|
host ::
RSS.