|
|
Ikonografické motivy v díle Františka Bílka
Matějková, Kamila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Kamila Matějková: Ikonografické motivy v díle Františka Bílka Abstrakt Bakalářská práce přibližuje dílo Františka Bílka z ikonografického hlediska. Rozděluje Bílkovu tvorbu do tematických skupin podle základních ikonografických motivů a pokouší se určit, z čeho jejich autor vycházel. Nejprve je v práci nastíněna situace českého umění kolem roku 1900 a místo, které v něm František Bílek zaujímal. Poté je věnována pozornost Bílkovu vztahu k umění a jeho osobitému spirituálnímu pojetí. Dále jsou sledovány Bílkovy výtvarné prostředky. Hlavní část práce je zaměřena na rozbor jednotlivých ikonografických námětů, které se v díle Františka Bílka vyskytují. Postupně je tak sledován motiv Krista, motiv Panny Marie, starozákonní motivy, motiv člověka, motiv stromu, dále pak národní témata (husitství, Jednota bratrská). V závěru práce je věnována pozornost tématům, která jsou ovlivněna literárním dílem Otokara Březiny.
|
|
|
Lidství a zvířeckost mezi Heideggerem a Derridou
Trnka, Jaroslav ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Michálek, Jiří (oponent) ; Chvatík, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem v souvislosti s tematikou času, jak ji zpracovává Heidegger a Derrida. Hlavním východiskem je kritika raného Heideggerova myšlení zvířete jako ochuzeného o svět, provedená jako kritika jeho myšlení času a možnosti. První dvě kapitoly se snaží ukázat, že raný Heidegger přes svůj zásadní příklon k časovosti a možnostnímu charakteru bytí člověka stále myslí možnost jako skutečnou a čas jako přítomný. Teprve na základě tohoto kroku může myslet zvíře privativně jako nesmyslné, resp. ochuzené - v nějaké podobě nepřítomnosti času. Tato kritika vede k hledání důslednějšího myšlení času a možnosti, jako prostředku ke vstřícnějšímu myšlení zvířete. Třetí kapitola se zabývá Derridovými výhradami k takovému hledání času a snaží se zmapovat úskalí, která se s Heideggerovým záměrem pojí. V dalších třech kapitolách je předložen hlavní rozbor pozdního Heideggerova myšlení času. Důraz je kladen na rozdíly tohoto pojetí oproti ranému myšlení, hledané především jako rozdíly mezi pozdní přednáškou Čas a bytí a raným Bytím a časem. Pozdní Heidegger se na rozdíl od raného ptá na jednotu trojitě dimenzionálního času a vyhýbá se tak tomu, aby ji fakticky myslel jako přítomnost. Základem jednoty času je jeho čtvrtá dimenze blížnosti, která se děje jako...
|
|
|
Význam nestátních neziskových organizací v životě člověka s roztroušenou sklerózou
Benešová, Martina ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá osobami s roztroušenou sklerózou a službami, které mohou těmto lidem do značné míry zkvalitnit život. Roztroušená skleróza je onemocnění, které postihuje nejčastěji mladé lidi a je možná i proto velmi obávanou nemocí. Hlavním cílem této práce je zjištění, jakou roli hraje nestátní nezisková organizace v životě člověka s roztroušenou sklerózou, do jaké míry o této možnosti využívání služeb pacienti vědí a zda tak činí. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. V teoretické části je nastíněna problematika z hlediska její historie, příčin, příznaků a průběhu u jednotlivých typů onemocnění. Jsou zde uvedeny dvě organizace, které se věnují právě problematice roztroušené sklerózy. Dále je zde nastíněno, v čem spočívá jejich činnost, která může mít vliv na uspokojování potřeb lidí s roztroušenou sklerózou. Součástí empirické části je dotazníkové šetření, ve kterém bylo zjištěno, do jaké míry je zkvalitněn život člověka s...
|
|
|
Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi
Kuntová, Karolína ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi" pojednává o smrti z pohledu existencialistů jako Martin Heidegger, Jean - Paul Sartre, Karl Jaspers a Albert Camus. Autoři se zaměřují na člověka a jeho bytí, které je směřováním ke smrti. Zmiňují se o pojmech, které chápání pojmu smrti ovlivňují, jako například svoboda, úzkost, strach nebo vina. Tyto pojmy mají význam pro přijmutí smrti jako součásti lidského života a pomáhají člověku formulovat správné otázky k tázání po smyslu lidské existence. Nelze opomenout ani existenci Boha, kterou autoři, s výjimkou Karla Jasperse, odmítají. Diplomová práce se dále zabývá významem smrti a tím, co smrt pro člověka znamená. Autoři se zaměřují nejen na samotný okamžik smrti a subjektivitu smrti, ale i její význam v budoucnosti.
|
|
| |
|
|
On & Off …portrét doby a člověk dneška
Pešlová, Radmila ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Pešlová, R.: OFF & ON ...PORTRÉT DOBY A ČLOVĚK DNEŠKA /Bakalářská práce/ Praha 2012, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 57 s. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat historicko-kulturní vývoj 20. - 21. století a postihnout vliv doby na zobrazení člověka ve fotografii. Fotografie je v některých vývojových etapách součástí výtvarného umění, a proto reflektuji i toto propojení. Obsahem výtvarné části je audiovizuální a fotografický projekt. V didaktické části jsem představila čtyři didaktické návrhy pro hodiny Výtvarné výchovy, které se věnují kulturně-sociálním aspektům tak, aby si žáci uvědomili různorodé možnosti výtvarného ztvárnění a vnímali je i jako zábavnou hru, ve které si mohou lépe uvědomit sami sebe, své okolí a svou rodinu. KLÍČOVÁ SLOVA vývoj, fotografie, výtvarné umění, člověk, společnost, identita, identifikace
|
|
|
Město a příroda
Tupá, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zachycením vztahu města a přírody uvnitř města, vnitřní přírody, a jeho proměnami v průběhu dějin západní kultury. K odhalování vztahu města a přírody ve své práci přistupuji z kulturologického hlediska, tedy interdisciplinárně. Tématu se věnuji zejména z hlediska oborů historické antropologie, filosofie, filosofické antropologie a do jisté míry i architektury. Město zde chápu jako jeden z nejpodstatnějších rysů lidské kultury, která tento umělý životní prostor vytvořila, a je jím dále ovlivňována. Vztah města a přírody pak chápu jako vyjadřování přírodních sil, se kterými se člověk během své existence setkával, ve formě architektury a v samotném přenášení a komponování přírody do tohoto umělého světa ve formě zahrad a parků, jako vnitřní přírodu. KLÍČOVÁ SLOVA Město Příroda Vnitřní příroda Člověk Kultura
|
|
|
Industriální krajina: Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích
Mikulková, Kristýna ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Mikulková, K.: Průmyslová krajina:- Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích. /Bakalářská práce/ Praha, 2012, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 57 s. ABSTRAKT Práce se zabývá fenoménem industriální krajiny, konkrétně Poldovky. Zaměřuje se na vztah krajiny, industriálního dědictví a člověka. Nahlíží na kladenskou krajinu z hlediska výtvarného, historického a geologického. Praktická část se snaží postihnout problém času a prostoru ve formě videa a objektem instalovaným v bývalé huti. KLÍČOVÁ SLOVA Krajina, industriální krajina, Poldi, člověk, genius loci, čas, prostor
|
|
| |
|
|
Lidské ne/výtvarné zásahy do krajiny
Černá, Tereza ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Bakalářská práce má charakter teoretické studie, se zaměřením na výtvarné aspekty tématu a jeho aplikaci v didaktické oblasti. Cílem práce bylo zaměřit se na lidské zásahy v krajině a přiblížit se pojmu "ne/výtvarnosti". Teoretické a výtvarné poznatky jsou aplikovány v návrzích jednotlivých didaktických řad, jež se zabývají především vztahem dětí ke svému prostředí. Mají podnítit vzbuzení zájmu o své okolí, všímání si detailů a změn se schopností reflexe a přiblížení svého okolí žákům způsobem, který ovlivní jejich budoucí chování nejen k němu, ale k přírodě vůbec. KLÍČOVÁ SLOVA umění, výtvarná výchova, krajina, člověk, zásah, město, příroda, fotografie
|
host ::
RSS.