|
|
Interakce učitelka MŠ-dítě při řešení problémových situací
Mertinová, Aneta ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá způsoby interakce učitelek s dětmi v mateřských školách a svou pozornost zaměřuje na jejich interakci zejména při problémových situacích. K výběru právě problémových situací nás vede zájem o posilování psychické odolnosti dítěte a otázka, jaký způsob interakce k jejímu posílení může přispět. Doporučení pro interakci s dětmi předškolního věku hledáme v teoretické části skrze porozumění charakteristikám a potřebám předškolních dětí a prostřednictvím seznámení se s jednotlivými koncepcemi psychické odolnosti. Opíráme se zejména o přesvědčení Bandury a Seligmana, ale nacházíme inspiraci i v dalších pramenech. Současně sledujeme výsledky zahraničních studií, které popisují povahu interakce v jejich předškolních zařízeních. V empirické části práce se zabýváme otázkami, jaké interakce učitelka-dítě v mateřské škole se nejčastěji vyskytují při řešení problémové situace a zda mohou tyto interakce ze strany učitelky k dítěti být chápány jako podpůrné pro posilování psychické odolnosti dítěte. Náš výzkum je založený na analýze 242 událostí natočených na videozáznam při návštěvách předškolních zařízení v Praze. Naše výsledky pak také srovnáváme s německou studií Königové (2006), ze které jsme převzali kódovací systém. Klíčová slova: psychická odolnost, vnímaná osobní účinnost, zkušenost...
|
|
| |
|
|
Možnosti dynamické diagnostiky u dětí v mateřských školách-Škála využití kognitivních funkcí (ACFS)
Drápalová, Alena ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
V této práci ověřujme praktický přínos metody Škála využití kognitivních funkcí (ACFS) pro určení potenciálního kognitivního rozvoje předškolních dětí. V teoretické části se věnujeme specifikům předškolního období a vymezení pojmu dynamické diagnostiky typické svým formátem pretest-intervence-posttest. Blíže se seznamujeme s metodou ACFS a vlivem dospělého na proces zkušenosti zprostředkovaného učení, který je zásadní součástí intervenční fáze dynamické diagnostiky. V empirické části blíže popisujeme intervenční fázi využití dynamické diagnostiky a výzkumně prověřujeme možnosti metody ACFS diagnostikovat potenciál rozvoje kognitivních funkcí u předškoláků. Ze získaných výsledků vyplývá, že metoda ACFS dobře identifikuje potenciál rozvoje kognitivních funkcí testovaných dětí a poskytuje konkrétní efektivní návod pro další práci s dětmi. Klíčová slova: Předškolní období, dynamická diagnostika, zkušenost zprostředkovaného učení, metoda ACFS, kognitivní rozvoj dětí
|
|
|
Feuersteinův program instrumentálního obohacování očima učitelů prvního stupně ZŠ
Lipská, Ludmila
FEUERSTEINV PROGRAM INSTRUMENTÁLNÍHO OBOHACOVÁNÍ OIMA UITEL PRVNÍHO STUPN ZŠ Prezentovaná práce, zabývající se programem kognitivní stimulace Reuvena Feuersteina, se snaží popsat efekty, jenž tento program vyvolává u uitel. V první ásti pedstavuje Instrumentální obohacování v kontextu celého Feuersteinova díla. Detailn pibližuje jeho teoretická východiska, dává je do souvislostí s širšími pedagogicko psychologickými otázkami týkajícími se výuky dovedností myslet. Feuersteinovu teorii zkušenosti zprostedkovaného uení konfrontuje s mediativní teorií L. S. Vygotského. Na mnoha místech odkazuje též k dílu J.Piageta. Výzkumná ást práce vychází z rozhovor a malého dotazníkového šetení s uitelkami základních škol. Výzkumný vzorek tvoilo 9 respondentek ve skupin experimentální a 6 ve skupin kontrolní. Hlavním cílem projektu bylo zmapovat, jakými vlivy Instrumentální obohacování psobí na uitele. Krom toho jsme se zabývali názory na využitelnost tohoto programu v bžné základní škole. Experimentální a kontrolní skupinu jsme porovnávali v pohledu na výuku myšlení a cílený rozvoj kognitivních schopností dtí ve škole. Závrená ást práce se obrací k zahraniním evaluaním studiím Instrumentálního obohacování, aby výsledky vlastního výzkumu prezentovala v souvislostech s nimi. Otevírá též...
|
|
|
Zprostředkované učení - významný faktor pomoci sociálně znevýhodněným žákům (v procesu učení)
Škopková, Pavla ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
Diplomová práce řeší otázku rozvojetvorných možností v procesu školního učení. Tato otázka je zasazena do kontextu vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. Protože při formování učebních kompetencí není tato oblast dostatečně propracovaná a konkrétní vyučovací metody jsou poněkud rigidní, bude představena jedna z možností, jak lze učební dovednosti a schopnosti těchto žáků rozvíjet, a které se v rámci učebních kompetencí považují za klíčové. V této souvislosti bude představen stimulační a intervenční program Instrumentálního obohacení jako konkrétní forma realizace zprostředkovaného učení asoučasně jako snaha o perspektivní inovaci učebních osnov. Se záměrem poukázat na neomezené možnosti rozvoje žákova učebního potenciálu je text zaměřen na teoretická a koncepční východiska, která tvoří podstatu celého programu. Program je instrumentální sada nástrojů, které vedou k aktivaci kognitivních struktur a k jejich následnému obohacení. Proto budou kromě teoretických východisek představeny také kognitivní strategie metakognitivního nácviku, které usnadňují kognitivní modifikovatelnost a které vedou k rozvoji žákova učebního potenciálu.
|
|
|
Vliv kurzu Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina na jeho absolventy
Bublíková, Irena ; Váňová, Eva (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením kurzu Feuersteinova instrumentálního obohacování na jeho absolventy. V první části představuji autora metody a jeho přístup k vývoji kognitivních funkcí. Dále přibližuji teoretické základy metody instrumentálního obohacování. Podrobněji se zabývám především teorií strukturní kognitivní modifikovatelnosti a zkušenosti zprostředkovaného učení. V závěru první části detailně popisuji průběh kurzu Feuersteinova instrumentálního obohacování. Ve druhé části představuji vlastní výzkum, jehož cílem je popsat, jak absolventi používají metodu a zda u nich vlivem kurzu došlo k osobní proměně a ke změně ve způsobu práce. V diskuzi porovnávám výsledky výzkumu s výzkumy Ludmily Májové (Májová, 2011) a Nigela Blagga (Blagg, 1991).
|
|
|
Zprostředkované učení jako jedna z možností osobnostního rozvoje žáka
Škopková, Pavla ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na způsoby možných řešení, jak by mohl pedagog v kooperaci s žákem dospět uspokojivých školních výsledků, dosáhnout nápravy deficitních kognitivních funkcí a zároveň přispět k osobnostnímu rozvoji žáka. Řešení se zde nabízí v podobě pomoci zprostředkovaného učení, které je reprezentováno programem instrumentálního obohacování. O efektivitě teorie zprostředkovaného učení svědčí fakt, že takové učení obsahuje prvky, komponenty, které nám garantují, že je procesem rozvojetvornosti. Mezi takové prvky lze považovat intervence, diagnostika či reflexe vlastního učení. Cílem práce je upozornit na tyto prvky z hlediska psychologické účinnosti a doložit jejich funkčnost konkrétními programy a výstupy. Koncept zprostředkovaného učení díky své otevřenosti nabízí tvorbu celé řady variant instrumentů a nástrojů, a to s ohledem na specifické okolnosti dané úkolové situace. Práce je zaměřena teoreticky, vychází ovšem z doložených kvalitativních výzkumů a analýz zaměřených na testování efektivity využití Feuersteinova programu instrumentálního obohacování v praxi. Práce je koncipována tak, aby v samotném úvodu zaznělo vysvětlení podstaty teorie zprostředkovaného učení, včetně představení autora programu instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina. Následují teoretická východiska...
|
|
|
Vliv zprostředkovaného učení na rozvoj kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku
Janoušková, Lenka ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá využitím Feuersteinovy teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce první třídy základní školy. Shrnuje základní informace o Feuersteinově díle a teoriích zkušenosti zprostředkovaného učení a strukturální kognitivní modifikovatelnosti. Dále se věnuje uplatnění teorie zkušenosti zprostředkovaného učení ve výuce první třídy základní školy. V této souvislosti charakterizuje období mladšího školního věku a roli učitele. Ústřední téma práce, teorie zkušenosti zprostředkovaného učení, představuje přístup zaměřený na proces a strukturu myšlení. Aplikace této teorie je zacílená na celkový kognitivní rozvoj jedince, především na rozvoj myšlení. Hlavním cílem této práce je představit možnosti využití teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce a přispět tak k šíření této u nás nově vznikající metodiky, kterou pokládám z hlediska pedagogické psychologie za obohacující a smysluplné rozšíření způsobu výuky významně podporující kognitivní vývoj dětí.
|
|
| |
|
|
Rozvoj kognitivních funkcí u žáků na prvním stupni základní školy
ŠVECOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje rozvoji kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsán kognitivní vývoj jedince, jsou zde představeny různé teorie kognitivního vývoje a bližší charakteristika mladšího školního věku. Dále je představena teorie Reuvena Feuersteina, jeho program instrumentálního obohacení, kognitivní modifikovatelnost a zkušenost zprostředkovaného učení. Poslední kapitola teoretické části ukazuje praktickou aplikaci metod pro rozvoj kognitivních funkcí a v závěru této kapitoly jsou představeny další možnosti rozvoje kognitivních funkcí. Empirická část práce si klade za cíl diagnostikovat rozvoj kognitivní funkce výběru důležitých informaci u dětí druhého ročníku ZŠ a druhým cílem je zaměřit se na možnosti rozvoje pedagoga při práci metodou zprostředkovaného učení. Těchto cílů bylo dosaženo pomocí kvalitativní studie metodou zúčastněného pozorování.
|
host ::
RSS.