|
|
Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými
DUPAL, Jakub
Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými Abstrakt Naše odborná práce nese název "Práce zdravotnické záchranné služby s duševně nemocnými." Hlavním cílem bakalářské páce bylo zmapování této oblasti z hlediska využívaných postupů. Práci jsme rozdělili do jednotlivých částí. První částí je část teoretická. V teoretické části se budeme věnovat definování osobnosti zdravotnického záchranáře a kompetencemi, protože v této oblasti jsou kompetence dle našeho názoru velice důležité. Dále se budeme věnovat komunikaci, která je základem každé práce s pacientem. Poslední třetinu teoretické části věnujeme definování a seznámení s jednotlivými psychiatrickými onemocněními. Další částí naší odborné práce je část výzkumná. K adekvátnímu sestavení osnovy výzkumu jsme využili námi sestavené výzkumné otázky: VO 1: Jaké jsou postupy zdravotnického záchranáře při kontaktu s duševně nemocným? VO 2: Jaká jsou specifika práce operátora zdravotnického operačního střediska duševně nemocným? VO 3: Jaká jsou rizika pro zdravotnického záchranáře při kontaktu s duševně nemocným? Cílem naší odborné práce je zmapování postupu zdravotnických záchranářů a operátorů zdravotnického operačního střediska k pacientům, u kterých došlo ke vzniku duševního onemocnění a jejich momentální stav vyžaduje zásah zdravotnické záchranné služby. Mezi další cíle jsme zařadili zmapování rizik, která hrozí během výjezdů k psychicky nemocným pacientům. Výsledkem našeho výzkumu bylo odpovědění na stanovené výzkumné otázky. Odpověď na VO 1 zněla, že lze říci určité používané postupy u jednotlivých duševních onemocnění, ovšem nelze je paušálně využít na všechny námi popsané stavy. Odpověď na VO 2 byla obdobná odpovědi na výzkumnou otázku č.1. Operátoři zdravotnického operačního střediska využívají určité postupy, ovšem záleží to především na jejich individuálním rozhodnutí, jak přistoupí k přijímanému telefonátu. Odpovědí na VO 3 bylo zjištění, že rizikem pro zdravotnické záchranáře u duševních onemocnění je možný vznik agrese. Dalším rizikem je komunikace samotná. Zdravotničtí záchranáři musejí přesně znát možnosti, jak se v dané situaci mohou postupovat, a především zachovat se i dle zákona.
|
|
|
Peer konzultanti jako součást komunitních týmů v organizaci FOKUS Vysočina
KUČEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá přítomností peer konzultanta v komunitním týmu. Konkrétně v komunitních týmech organizace FOKUS Vysočina. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou objasněny pojmy jako: duševní zdraví či sociální práce. Dále se kapitola zabývá specifiky sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Druhá kapito-la je seznámením s organizací FOKUS Vysočina, především však s prací komunitních týmů. S cílovou skupinou, pracovním zastoupením, náplní či metodami práce. Třetí kapi-tola se zaměřuje na objasnění pojmu peer podpora a podrobně se zabývá peer konzultan-ty v organizaci FOKUS Vysočina. V závěru této kapitoly jsou konkrétní příběhy jednot-livých peer konzultantů FOKUSU Vysočina. Součástí příběhů je také osobní pohled na téma peer konzultanta a jeho možný vliv na zotavení uživatele. Z práce vychází, že přínos peer konzultanta v komunitním týmu je zjevný a velmi významný. Zpovědi jednotlivých peer konzultantů nejsou v rozporu s výsledky studií a s poznatky odborné literatury. Lze tedy říci, že peer konzultanti v organizaci FOKUS Vysočina mohou výrazně pozitivně působit na zotavení uživatelů služeb.
|
|
|
Zkušenost arteterapeuta s tvorbou klientů s duševním onemocněním
ŠVECOVÁ, Nikol
Cílem práce je v teoretické části popsat adolescenci, podstatné změny i možné potíže, které se pojí s tímto přechodným obdobím až k problémům souvisejícím s poruchami pudu sebezáchovy jako je sebepoškozování a suicidální pokusy. Dále nastínění možností podpory, léčby i diagnostiky těchto složitých stavů a představení možnosti arteterapie jako podpůrného prostředku pro adolescenty. V praktické části jsou uvedeny dvě kazuistiky klientek a vlastní arteterapeutická praxe.
|
|
|
Podpora duševního zdraví a aktivizace osob s duševním onemocněním z pohledu speciálního pedagoga
Cimbálová, Lucie ; Janyšková, Kristýna (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na formy a metody podpory jedinců s duševním onemocněním, jejichž cílem je pomoci těmto lidem k návratu do běžného života. Jednotlivé kapitoly diplomové práce se zabývají historickými mezníky vzniku psychiatrie, klasifikací duševních onemocnění a problematikou kvality života. Proto jsou v textu vymezeny nejvyužívanější terapeutické metody a strategie práce s klientem, které vedou k osvojení vhodných denních návyků, zlepšení duševního zdraví a tím i kvality života. Práce se věnuje i mezioborové spolupráci, která kromě medicíny prostupuje do dalších oborů, konkrétně do psychologie, sociální práce a speciální pedagogiky. Téma mého výzkumu je aktuální, protože stále větší množství osob s duševním onemocněním vyhledává odbornou pomoc. Proto by všichni členové týmu měli mít dostatečné znalosti o symptomatologii a charakteru jednotlivých psychiatrických diagnóz. Aby mezioborová spolupráce splňovala svůj význam, musí být jasně stanoveny kompetence jednotlivých odborníků. Díky tomu vzniká propojený komplex služeb, jehož cílem je co nejsnazší zařazení člověka do společnosti a běžného života. KLÍČOVÁ SLOVA Duševní onemocnění; podpora duševního zdraví; aktivizace; terapie; denní stacionář; stigma psychiatrie; mezioborová spolupráce
|
|
|
Nic nechutná tak dobře jako hlad (televizní dokument o mentální anorexii)
Slavíková, Kristýna ; Macková, Veronika (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Poruchy příjmu potrav (zkratka PPP) představují komplexní psychická onemocnění, která se projevují nejen na úrovni mysli, ale zásadním způsobem působí také na fyzické zdraví pacientů. Jedinci, již trpí některým z typů PPP se často potýkají s výrazně sníženou kvalitou života a také s nepochopením a s neopodstatněnými předsudky z pohledu široké veřejnosti. Zřejmě nejznámější variantu nemoci představuje mentální anorexie (anorexia nervosa), která se zároveň řadí k psychiatrickým diagnózám s nejvyšší mírou úmrtnosti. Přestože se v uplynulých letech incidence onemocnění zvýšila, k čemuž došlo například i vlivem sociálních sítí či pandemie COVID-19, audiovizuální zachycení tématu zaostává, neboť existuje jen málo novějších snímků, které by se nemocí zabývaly. Televizní dokument s názvem Nic nechutná tak dobře jako hlad se proto skrze autentický příběh devatenáctileté Terezy Putišové snaží přirozenou cestou přiblížit publiku život s anorexií a poskytuje divákům necenzurovaný náhled do mysli dívky, jež má s nemocí vlastní bohaté zkušenosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Náboženská interpretace psychotického onemocnění. Jak rozumí svému onemocnění křesťansky orientovaní pacienti?
Němeček, Filip ; Motl, Jiří (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá náboženskými interpretacemi psychotického onemocnění. V teoretické části je nejprve psychotické onemocnění stručně definováno a je zde nastíněno několik podnětných psychologických výkladů. Následuje přehled historie vztahu psychologie a náboženství. V další kapitole jsou shrnuty některé náboženské interpretace psychóz. Těžištěm práce je výzkumná část. Jde o psychologický kvalitativní výzkum, z něhož vyplývá, jak tři křesťansky orientované duševně nemocné ženy s psychotickými symptomy interpretují vlastní nemoc. Uvedené případové studie jsou pak v samostatné kapitole srovnány, čímž dochází k mírnému zobecnění výsledků. Na závěr jsou reflektovány limity výzkumu.
|
|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
|
Kauza klecových lůžek: Rozbor internetové diskuse z roku 2006 z perspektivy disability studies
Štrunc, Václav ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kocman, David (oponent)
Tato práce prezentuje výsledky analýzy internetové diskuse pod článkem ze serveru aktuálně.cz z roku 2006. Článek se zabývá zneužíváním klecových lůžek v systému sociální péče o lidi s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí v ČR. Kvalitativní výzkum byl veden metodou kódování vycházejícím z metodologického přístupu "zakotvené teorie". V teoretické části práce jsou rozebírány relevantní teoretické koncepty z oblasti disability studies a gender studies, zejména se zaměřením na kritiku konceptu liberálního občanství a teorie sociální smlouvy. Klíčovým konceptem celé práce je dichotomie soukromé a veřejné sféry. V další části práce je popsán kontext kauzy klecových lůžek v ČR a jsou vymezeny základní rysy této debaty. V empirické části je postupně popsáno pět klíčových témat, axiálních kódů, ve kterých je definována odlišnost lidí s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí. Jedná se o témata prostoru a izolace, efektivity, odpovědnosti, stigmatizace a pečovatelské práce. V rámci každého tématu je popsán způsob definování těchto odlišností a je hledána jejich příčina a původ. V následující části je naznačen způsob argumentace účastníků diskusí ve vztahu k uvedeným tématům. V poslední kapitole je uvedena centrální kategorie "veřejné soukromí" a jsou k ní vztaženy všechny axiální kódy. Klíčová slova...
|
host ::
RSS.