|
|
Hoře
Měchura, Mojmír ; Cseres, Jozef (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Multimediální instalace kombinující fotografii, hudbu a ruchy, znázorňující příběh vraha a oběti, od jejich seznámení až po smrt v pěti stěžejních bodech.
|
|
|
Architektura extrému
Malásek, Petr ; Albert, Novák (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Island je z pohledu cestovatelů rájem na zemi, ale z pohledu obyvatelnosti už tomu tak není. Do hry přichází množství faktorů, jako je těžká dostupnost stavebních materiálů, malá hustota obydlení nebo nevyvážená délka dne a noci v průběhu měsíců, což má nemalé důsledky i na psychický stav obyvatel. Projekt si bere pod drobnohled právě poslední zmíněný problém. V návrhu malé jednoduché rodinné farmy se snaží objevit principy, jak s nedostatkem nebo přemírou světla bojovat a zároveň řešit otázky současné teorie architektury a zhmotňovat problém části a celku.
|
|
|
Anthology of Unspoken: Surreal Complexity of Mind
Hrádková, Jana ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Diplomová práce Anthology of Unspoken je forma osobní terapie, vyrovnávací mechanismus v podobě rozsáhlého osobního výzkumu prezentovaného formou vizuálně eklektického webu, který mapuje vnímání deprese a melancholie v rámci historického, uměleckého a částečně také vědeckého diskurzu. AoU má podobu webové stránky na pomezí archivu, a výzkumného blogu vizuálně připomínající poznámkový blok, využívající texty ve formě zápisků, “reader view” eseje a doprovodný obrazový materiál (od dobových maleb, pop kulturních referencí, emotikon atd.)Hledám tak prostředky k artikulaci a (aspoň částečnému) porozumění vlastních problémů a zároveň také odpovědi na otázky: Je deprese opravdu moderní záležitost 21. století? A proč je tak těžké o ní mluvit? Kde se vzala hanba a pocit viny, s níž je neodmyslitelně spojena? Je melancholie synonymem deprese, nebo se od sebe tyto termíny odlišují? A je deprese opravdu nemocí nebo jen mým vlastním selháním?
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů středních škol
Bukáčková, Silvie
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření u učitelů středních škol. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena do několika oblastí. Začínající kapitola teoretické části ujasňuje syndrom vyhoření a jeho diagnostiku. Dále navazuje na rozdílnost a srozumitelnost mezi depresí a stresem. Další kapitola v teoretické části se věnuje výzkumu se zaměřením na syndrom vyhoření u učitelů středních škol, kterému se věnovali odborníci Masarykovy univerzity v Brně. V závěru se teoretická část věnuje informacím a přehledu profesí, které nejvíce ohrožuje syndrom vyhoření, na které navazuje kapitola zabývající se konkrétně stresem v učitelské profesi. Praktická část se věnuje výzkumnému šetření zaměřenému na stres, vyhoření a prevenci. Cílem práce bylo porovnat zjištěné výsledky s výzkumy učitelů, které byly provedeny v České republice. Pro výzkumné kvantitativní šetření byl sestaven vlastní anonymní dotazník, který byl rozdán respondentům tedy žáků dvou středních škol v jesenickém okrese. Základní výzkumnou otázkou této práce bylo zjistit, do jaké míry jsou stresem v současné době učitelé ovlivněni a jak se jim brání. Z výzkumu plyne, že se stres a vyhoření učitelů se projevuje ve změně jejich chování. Učitelé tyto změny vnímají jako způsob podrážděnosti, nespokojenosti a agresi. Jako prevenci používají pravidelný pohyb a snaží se svůj volný čas trávit s rodinou a přáteli.
|
|
|
Změny hlubokého a povrchového čití u depresivní poruchy
Janoušková, Marie ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Změny hlubokého a povrchového čití u depresivní poruchy Cíle: Cílem teoretické části práce je shrnout problematiku týkající se depresivní poruchy a vybraných modalit čití obecně. Cílem praktické části práce je provedení experimentu týkajícího se zhodnocení změn hlubokého a povrchového čití při depresi, resp. v různých fázích tohoto psychického onemocnění u pěti pacientů. Jedná se o čití termické, taktilní, vibrační a algické. Metody: V praktické části je popsán rozbor čití u každého subjektu zvlášť. Rozdíl hlubokého a povrchového čití je porovnán ve stavu těžší a lehčí deprese. Dále je zde naznačena možnost statistického zhodnocení vzájemné závislosti tíhy deprese a zvolených modalit čití pomocí Wilcoxonova testu pro dva závislé výběry. Výsledky: U vibračního čití na levé horní končetině a algického čití na pravé horní končetině byla na zvolené hladině významnosti prokázána nulová hypotéza, že se čití se změnou tíhy deprese mění. Na pravé horní končetině u palestezie, levé horní končetině u algického čití a u ostatních modalit čití na obou horních končetinách přijímáme na zvolené hladině významnosti alternativní hypotézu, že se čití se změnou deprese nemění. Klíčová slova: hluboké čití, povrchové čití, deprese, fyzioterapie
|
|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Predikce antidepresivního účinku ketaminu na základě klinických parametrů a fenomenologie intoxikace
Andrashko, Veronika ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Juřica, Jan (oponent)
Úvod: ketamin je rychlou možností léčby deprese, avšak dosavadní výzkum neidentifikoval faktory, umožňující efektivní selekci pacientů s větší pravděpodobností profitu z jeho aplikace. Cílem dané práce byla identifikace možných přístupných prediktorů, vyplývajících z klinických charakteristik pacientů a z průběhu intoxikace ketaminem. Materiály a metody: data pocházela od 86 depresivních pacientů ze souborů A (2010-2015) a B (2018-2022). Všem byl intravenózně aplikován racemický ketamin v subanestetické dávce. Kromě demografických parametrů se před a po aplikaci hodnotila závažnost depresivních příznaků, subjektivní a objektivní míra úzkosti a míra anhedonie. Pacientům ze souboru A byl navíc snímán elektrokardiogram k hodnocení variability srdeční frekvence a pacientům ze souboru B byl v průběhu intoxikace zaznamenávat tlak, tepová frekvence a míra změněného stavu vědomí. Výsledky: analýza souboru A odhalila, že užívání vyšších dávek benzodiazepinů souviselo s horší odpovědí na ketamin 3. (p = 0,04) a 7.den (p = 0,02) po aplikaci. Respondéři na ketamin vykazovali vyšší srdeční frekvenci (p = 0,001) a lišili se od nonrespondérů ve variabilitě srdeční frekvence (p = 0,011). V souboru B se respondéři lišili od nonrespondérů v dosažených vyšších hodnotách systolického (p = 0,003) i diastolického (p =...
|
|
|
Deprese ve stáří se zaměřením na osoby s kognitivním deficitem
Věchetová, Gabriela ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Depresivní symptomatika je u seniorů s neurokognitivní poruchou velmi častým jevem. Komorbidita obou onemocnění a překrývání se jejich symptomů komplikuje správnou diagnostiku a tudíž i nasazení vhodné léčby. Diskutovanou otázkou jsou rovněž nástroje měření deprese u seniorů s těžším kognitivním deficitem. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku deprese a kognitivní poruchy ve stáří, a to se zaměřením na Alzheimerovu nemoc, která je společně s depresí nejčastější duševní poruchou u seniorů. Předmětem empirické části práce bylo na základě rozhovorů se seniory zkoumat, zda je Geriatrická škála deprese (GDS) vhodným nástrojem měření i u seniorů s kognitivním deficitem, a dále prozkoumat, jak tito senioři skutečně prožívají jednotlivé kvality nálady, které jsou předmětem položek v GDS. Na výzkumu participovalo 40 seniorů s různým stupněm kognitivního deficitu. Výsledky studie ukázaly, že dotazník je použitelný pro seniory s mírnou kognitivní poruchou a mírnou demencí. Hranici kognitivního deficitu, po kterou je vhodné používat metodu měření deprese GDS, by bylo potřeba zjišťovat na větším vzorku seniorů se středně těžkou demencí, než tomu bylo v této studii. Na základě kvalitativní analýzy rozhovorů založené na metodě zakotvené teorie došlo k určení ústředního jevu spojeného s...
|
|
|
Depresivní ruminace: ověření analyticko-ruminační hypotézy u pacientů s depresivní poruchou
Janíčková, Petra ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Na depresi je obvykle nahlíženo jako na patologii. Depresivní ruminace, jeden z klíčových symptomů deprese, je vnímána jako maladaptivní kognitivní styl přispívající k prohloubení a prodloužení depresivní epizody. Prezentuji zde alternativní přístup, tzv. analyticko-ruminační hypotézu (ARH). ARH předpokládá, že deprese je evolučně vyvinutou reakcí na komplexní analytické problémy. Ve studii jsme se snažili ověřit platnost ARH prostřednictvím sledování vlivu depresivní ruminace na náladu, kognitivní výkon a elektrofyziologické koreláty pacientů hospitalizovaných v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech s diagnózou deprese. Ruminaci jsme experimentálně navodili metodou expresivního psaní. Jako kontrolní podmínka byla využita metoda distraktivního psaní. Výsledky naznačují očekávaný vliv ruminace na náladu našich pacientů. Předpokládaný vliv na kognitivní schopnosti jsme ovšem nepozorovali. KLÍČOVÁ SLOVA Deprese, ruminace, adaptace, kognice, afektivní stav, neurální koreláty
|
|
|
Vliv experimentální střevní dysbiózy na behaviorální, neuroendokrinní a imunitní vlastnosti myší a možnost její ovlivnění podáním probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31
Avramová, Pavla ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Roubalová, Radka (oponent)
Střevní mikrobiota je klíčovým faktorem ovlivňujícím funkci mnoha orgánů v lidském těle, včetně nervového, imunitního a endokrinního systému. Tento proměnlivý ekosystém může být modulován stravou, věkem, prostředím i medikací. Rovnovážné složení mikrobioty je klíčové pro zdraví jedince a při jeho narušení dochází k dysbióze. Propojení mezi střevem a centrálním nervovým systémem zprostředkovává osa mikrobiota - střevo - mozek. Osa se skládá z několika drah, které jsou mezi sebou propojené a mohou tak vzájemně regulovat své funkce. Mezi hlavní části osy patří nervová dráha v čele s bloudivým nervem, imunitní dráha a endokrinní dráha spolu s HPA osou. Studie z posledních let naznačují, že probiotické bakterie mají schopnost dysbiózu do určité míry napravit a ulevit tak zbytku organismu od jejích následků. Tato práce se soustředí na výzkum vlivu mikrobioty gastrointestinálního traktu na chování, imunitu a neuroendokrinní aspekty myší. Zabývá se experimentálním vyvoláním dysbiózy antibiotiky a jejím následným řešením probiotickou bakterií Escherichia coli O83:K24:H31. Cílem je zjistit, zda tato probiotika mohou omezit negativní účinky dysbiózy na imunitní a neuroendokrinní systém a regulaci chování. Klíčová slova: Dysbióza, Escherichia coli O83:K24:H31, úzkost, deprese, osa střevo - mozek, HPA osa,...
|
host ::
RSS.