|
|
Problematika postavení německého etnika v prvorepublikovém Československu na příkladu nejdeckého okresu
Andrš, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Předmětem této disertační práce je zkoumání problematiky postavení německého etnika v prvorepublikovém Československu na příkladu nejdeckého politického okresu s důrazem na hlavní a rozhodující aspekty společenského dění - politiku, hospodářské a sociální záležitosti s tím, že pomocnými a podpůrnými prvky jsou: demografie, hraniční záležitosti, přítomnost českého etnika, náhled na vlastní (německé) dějiny a vývoj církví a náboženství. Nejdecký politický okres je zde zasazen do rámce regionálních dějin s ohledem na historický kontext vývoje Československa či v některých případech i světa. Zde představené regionální dějiny formou sondy z pohledu velkých dějin a zčásti i pomocí mikrohistorie si kladou za cíl vycházet ze široce pojaté pramenné základny a zachytit vlivy a dopady celostátní politiky na utváření podoby regionu Nejdecka a jeho obyvatel. V některých ohledech, pokud to samozřejmě jde, jsou aplikovány výzkumné metody. Celkově má práce zaplnit tak zvaná bílá místa v regionální historiografii, neboť doposud vycházející knihy či studie se zaměřují jen na dílčí úzce regionálně vymezená témata a teprve ucelená zpracovanost, o níž se autor této práce pokouší, by tak mohla posunout regionální bádání o další krok dopředu. Vzhledem ke specifikům pohraničních oblastí a jejich pozdějšímu vývoji, mnohdy...
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
|
Vývoj české religiozity od 19. století ve světle sociologických průzkumů
Trusinová, Alžběta ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Tato práce zkoumá rysy české religiozity od 19. století do současnosti na základě sociologických výzkumů. První kapitola shrnuje přístupy a teorie ohledně role náboženství ve společnosti. Následující kapitoly popisují vývoj u čtyř určených rysů české religiozity: nízké důvěry v náboženské instituce, nízké náboženské sebedeklarace, nízké náboženské aktivity (posuzované podle návštěvnosti bohoslužeb) a nakonec nedůležitosti náboženství. Tyto rysy jsou zkoumány v devatenáctém a dvacátém století v době habsburské monarchie, dále v období první republiky, během protektorátu a v poválečných letech, v období komunismu a v porevolučním období až do současnosti. Práce je založena zejména na dílech českých sociologů náboženství (Nešpor, Václavík, Hamplová), kteří sociologické výzkumy zpracovali a popsali českou náboženskou situaci a její vývoj. Česká religiozita a její rysy jsou zde zkoumány od počátku českého národnostního hnutí do 21. století. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ateismus a víra v České republice na příkladě náboženského života města Kladna
Lapková, Eliška ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Náboženství je z kulturologického hlediska velkým kulturním fenoménem, který ani v české, převážně ateistické společnosti zcela nevymizel. Otázku ateismu si práce klade ve smyslu, nakolik je tradiční institucionální forma náboženství dnes přitažlivá, nakolik je živá a do jaké míry můžeme pokračující sekularismus české společnosti chápat jako skutečný odklon individua od duchovních náboženských hodnot a od potřeby transcendentních vztahů. Aktuálním tématem, dramatizujícím vztah ateismu a náboženství v české společnosti, jsou pak církevní restituce. Cílem práce je analýza způsobu udržování víry uvnitř jádra věřících, způsobu její expanze do veřejnosti a reakcí ateistické veřejnosti, to vše na empirickém příkladě města Kladna. Hypotézy práce se týkají způsobu předávání víry, nenáboženských veřejných aktivit církví, reakcí veřejnosti na tyto aktivity a schopnosti církví a náboženských skupin podílet se na vlastním mediálním obraze. Ateismem a vírou se práce zabývá na čtyřech úrovních: první úroveň je teoretické vymezení pojmů, sumarizace autorů, kteří se tématem v české společnosti zabývali, historické uvedení do situace a představení města Kladna, ve kterém probíhal empirický výzkum. Druhou úrovní je přehled jednotlivých náboženských skupin, které v době výzkumu sídlily v Kladně, jejich historické a...
|
|
|
Pohled církví a náboženských společností na morálně právní status nenarozeného lidského života
Vopálková, Jaroslava ; Milfait, René (vedoucí práce) ; Kříž, Bořivoj (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pohledem církví a náboženských společností na morálně právní status nenarozeného lidského jedince. Je napsána z pohledu jedné z oblastí teologické etiky, a sice biomedicínské etiky. Předkládá dle vlastního výzkumu stanoviska církví a náboženských společností v ČR a srovnává je s různými teoriemi, které se týkají morálně právního statusu nenarozeného lidského života, s lidosprávními standardy a s právní legislativou v ČR. Lidská důstojnost je pro ni základem a cílem lidských práv a kořen lidské důstojnosti spatřuje již v biblickém pojetí člověka. Výsledky svého bádání a vyhodnocení nabízí sociálním a pastoračním pracovníkům i široké veřejnosti.
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Křesťansko-muslimský dialog v Evropě
Děkanovská, Kateřina ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent) ; Štampach, Ivan (oponent)
Práce se zabývá tématem křesťansko-muslimského dialogu v některých evropských zemích. První část poskytuje teoretické rozumění křesťanskému postoji k jinověrcům a dialogu s nimi. Autorka uvádí některé teologické otázky i praktická témata křesťansko-muslimského dialogu, protože ta mohou být rozhodující, zda křesťanská komunita (církev) dialog přijme či odmítne. První část uvádí také do procesu imigrace obyvatel z muslimských zemí do Evropy a prezentuje výsledky soudobých sociologických výzkumů v oblasti jejich integrace a tvorby identit a výzkumů proměn muslimské religiozity v evropském prostředí s cílem ukázat variabilitu muslimské přítomnosti v Evropě a její vnitřní složitost. Přehled spolupráce muslimů s evropskými i mezinárodními sekulárními institucemi ve druhé části dokazuje, že události od roku 2001 zásadně proměnily jejich politickou vůli k dialogu s Muslimy. Přehledem spolupráce muslimských skupin s evropskými ekumenickými organizacemi a římskokatolickou církví ukazuje rámcovou vyspělost dialogu, ale zároveň jeho omezenost strukturami organizací a nízkým dopadem na běžné věřící. Práce zde rovněž shrnuje současné životní podmínky muslimů v Evropě a přináší aktuální přehled spolupráce křesťanů a muslimů ve většině evropských zemí - od komunitních po studijní projekty. Je zcela zřetelné, že některé...
|
|
|
Sonda do náboženského života v České republice (Na příkladě města Kladna)
Lapková, Eliška ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Sonda do náboženského života v České republice by jistě byla přínosem pro českou sociologii i religionistiku, její zpracování by se však nutně muselo opírat o několikaletou výzkumnou činnost. Vzhledem k typu práce jsem se proto rozhodla soustředit se na vybrané české město, jehož náboženský život by mohl přinést reprezentativní výsledky. Úkol to byl nesnadný. Základním kamenem úrazu se jevila časová náročnost a množství dat nutných ke zpracování. Celá sonda se opírá o sociologicko-antropologický empirický výzkum, jehož cílem není přinést teologické ani religionistické poznatky, ačkoli je zřejmé, že se jim práce nevyhýbá. V kulturologickém kontextu je ohniskem sondy zájem o církve a náboženské spolky jako subkultury, jejich vnitřní i vnější život, formy komunikace s městskou komunitou a vymezování se vůči ní i vůči jiným náboženským skupinám. V takovém rámci je věnována pozornost také otázce, jak jsou jednotlivé náboženské skupiny vnímány svým převážně ateistickým prostředím. Zpracované výsledky by měly přinést jak syntetické hodnocení náboženského života zvoleného města, tak obecnější závěry o významu a možnostech života v současné české společnosti a v neposlední řadě také závěry o vztahu mezi náboženstvím a kulturou.
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Protináboženské procesy v ČSSR v 80. letech 20. století
Zrcek, Kryštof ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Tato práce je členěna do čtyř kapitol. Cílem této práce je poukázat na praktiky komunistického režimu především v poslední dekádě jeho existence. Je zřejmé, že bez zasazení do historického kontextu nelze takové téma poctivě studovat. Vývoji vztahu mezi komunistickým režimem a církvemi od poválečného období do roku 1989, s akcentem právě na období let 80., se věnuje první kapitola. V kapitole druhé jsem považoval za účelné podrobit zkoumání politicko-filozofická východiska, z nichž komunistický režim vycházel. Jedná se především o snahu poukázat na přímé či nepřímé motivy (či snad záminky) perzekucí. Ve třetí kapitole se věnuji aspektům čistě právním, snažil jsem se z hlediska právní teorie definovat a popsat způsob aplikace relevantních právních předpisů, též shrnuji vývoj zásadních právních předpisů týkajících se problematiky této práce. Čtvrtá kapitola je věnována konkrétním případům perzekuovaných jedinců, jsou zde citovány a komentovány právní dokumenty v nejširším slova smyslu, zejména pak obžaloby, rozsudky, záznamy výpovědí účastníků trestních procesů. Zároveň jsem se v této poslední části nepřímo snažil o demonstraci závěrů plynoucích z předchozích kapitol. Studium citovaných obžalob a rozsudků tak lze konfrontovat s historickými reáliemi, pohledem na fungování komunistické justice a někdy...
|
host ::
RSS.