|
|
Činnost nevládních neziskových organizací v oblasti předškolního vzdělávání pro sociálně znevýhodněné a jejich role v inkluzi romských dětí
Kozáková, Aneta ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
V diplomové práci spojuji téma vzdělávacího systému v České republice s tématem sociálního vyloučení, jež je jedním z faktorů, který se podílí na tendenci ke vzniku segregovaných škol a v němž se u nás často nacházejí Romové, s tématem občanské společnosti a to jak z hlediska její organizované formy - neziskových organizací, tak z hlediska její subjektivně vnímané složky tzv. civility neboli občanskosti. V teoretické části uvádím poznatky z těchto oblastí potřebné k porozumění problematice a k zasazení výzkumné části do kontextu. V metodologické části práce sleduji činnosti nevládních neziskových organizací věnujících se předškolní přípravě dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, jejich vztahů a spolupráce se státními institucemi, jejich roli ve vzdělávacím procesu a faktorů, jež přispívají k tomu, že děti ze sociálně znevýhodněného prostředí jsou ve velké míře v předškolní přípravě vzdělávány organizacemi občanského sektoru. Jedna z výzkumných otázek se týká role těchto neziskových organizací v inkluzi romských dětí do systému základního škol.
|
|
| |
|
| |
|
|
Přístupy ke vzdělávání romských žáků
Vernerová, Jitka ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Tato diplomová práce na téma "Přístupy ke vzdělávání romských žáků" se zabývá vzděláváním Romů jako nástroj prevence kriminality tohoto etnika. Cílem diplomové práce je na základě osobních zkušeností zhodnotit praktické uplatnění státních strategií projektu Prevence kriminality. Na konkrétním příkladu ve vybrané lokalitě je ukázáno, jakým způsobem je možné s těmito projekty pracovat. Práce je členěna na dvě části. První část se věnuje historii Romů na území českých zemích a vztahem tohoto etnika ke kriminalitě. Druhá část se zabývá projektem Prevence kriminality, který je nejprve teoreticky vysvětlen. Následuje praktická část, ve které je ukázáno, jak je tento program pojat ve vybrané lokalitě.
|
|
|
Bitky romských teenagerů Kulturní modely násilí
Trachtová, Zuzana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Ve své práci se zabývám významem násilí v rámci skupin romské mládeže. Co pro ně násilí znamená, jak ho verbalizují a jakým způsobem o něm vlastně uvažují. Odpovědi na tyto otázky jsem získávala dlouhodobou komunikací s kolektivem romských teenagerů, kteří docházeli do nízkoprahového klubu, kde jsem pracovala. Později se výzkum přesunul i mimo klub, do jejich soukromých prostorů a také do boxerského klubu. Skupina romských teenagerů tvořila pevnou partu identifikující se s jednou konkrétní pražskou čtvrtí. Z rozhovorů s nimi se začalo vynořovat zajímavé téma "bitek" mezi romskými partami s lokální příslušností k různým pražským čtvrtím. Snažila jsem se odpovědět na otázky, co vlastně teenageři říkají, když mluví o tom, že se mezi sebou "bitkují", jak toto jednání hodnotí a jaké významy mu přikládají. V teoretické části jsem se nejprve zabývala definičními rámci pojmu násilí a pak konkrétně fyzickým násilím v rámci různých sociovědních kontextů. V literatuře je násilí často tematizováno v souvislosti s mládeží, genderem, maskulinitou, ale i sociálním vyloučením či ctí. Také jsem se věnovala vymezení romské menšiny a přiblížení její situace v Praze a celkově v České republice. Jako teoreticko-metodologický rámec, který užívám k analýze svých dat, jsem zvolila teorii kulturních modelů. Tato metoda mi...
|
|
|
Přístupy ke vzdělávání sociálně znevýhodněných v České republice a na Slovensku
Pekárková, Hana ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá vzděláváním sociálně znevýhodněných v prostředí České republiky a Slovenska. Představuje přístupy a podpůrná opatření obou zemí. Pozornost věnuje současné situaci ve vzdělávání sociálně znevýhodněných na různých stupních škol. Popisuje afirmativní akce, ke kterým v České republice patří např. přípravné třídy a asistenti pedagoga, na Slovensku nulté ročníky, asistenti učitele a celodenní výchovný systém. Práce se také zabývá několika projekty zaměřenými na sociálně znevýhodněné, jedním projektem na podporu romských dětí realizovaným v České Republice a třemi projekty zaměřenými na vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí, podporu jejich rodičů a pedagogů, které se realizovaly na středním Slovensku v letech 2011-2015. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávání, sociální znevýhodnění, Romové, afirmativní akce, přípravná třída, asistent pedagoga, celodenní výchovný systém
|
|
|
Rasové předsudky u studujících pražských gymnázií
Kratochvílová, Kristýna ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Běhalová, Andrea (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá výzkumem rasových předsudků žáků pražských gymnázií. V teoretické části práce je nejprve analyzována adolescence jako specifické vývojové období, dále je popsán profil žáka gymnázia na základě rozboru Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia ve vztahu k formování a upevňování světového názoru, postojů a hodnotové orientace žáků. V rámci teoretické části je také zkoumána oblast předsudků a předsudečného myšlení. Empirická část práce se věnuje vlastnímu výzkumu předsudečného myšlení žáků dvou pražských gymnázií, metodologii šetření a vyhodnocení výsledků.
|
|
|
Rom, který si splnil svůj sen
Štěpánek, Roman ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Richard Sivák se ve svém vzdělání dostal až na vysokou školu, kde prozatím přerušil své vzdělávání. Stále ale přemýšlí o tom, že bude ve vzdělávání pokračovat. Učitele vždy hodnotil podle toho, jak dokážou podat výklad, podle toho, jakým způsobem hodnotí žáka a jejich přísnost chápe jako nedílnou součást vzdělávání, jejíž smysl je žáka přimět, aby se víc snažil a naučil. V každé třídě vždy zažíval přijetí a navazoval přátelské vztahy s ostatními žáky a učiteli a nikdy se nesetkal s žádným projevem rasové nesnášenlivosti. Učení mu šlo, aniž by se musel více učit. Vzdělání vnímá jako způsob osobní seberealizace a zároveň jako cestu, k lepšímu uplatnění na trhu práce. Jeho socializace probíhala v majoritním prostředí a díky tomu získal potřebné kompetence k tomu, aby se dokázal v majoritní společnosti uplatnit a cítit dobře. V současné době se ve volném čase učí švédsky, neboť má ve Švédsku příbuzné. Print to PDF without this message by purchasing novaPDF (http://www.novapdf.com/)
|
|
|
Vliv majoritní společnosti na romskou populaci v minulosti a dnes
MÁLKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce se zabývá vlivem většinové společnosti na romskou populaci v minulosti a dnes. Cílem práce je poukázat na vliv, který měla většinová společnost na romskou menšinu při proměně romského způsobu života v posledních 70ti letech. Tento cíl byl realizován pomocí studia odborné literatury, a to především v oblasti životního způsobu Romů za posledních sedmdesát let. V bakalářské práci se nachází celkem 4 kapitoly. První kapitola charakterizuje romskou menšinu, pojednává o mentalitě a hodnotách Romů. Kapitola druhá se zabývá tradičním způsobem života Romů, se zaměřením na oblast bydlení, zaměstnání a rodiny. Kapitola třetí, která je zároveň kapitolou hlavní, se zaměřuje na řešení sociální situace Romů v letech 1945-1989 a na proměnu tradičního způsobu života Romů v tomto období. Čtvrtá kapitola se zabývá současným způsobem života romské minority.
|
|
|
Vnímání etnicity v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež
KAŇKOVÁ, Tereza
Každý člověk si do svého života nese určité předpoklady (faktory), které nemůže ovlivnit. Mezi tyto faktory patří například barva pleti, genetické dispozice nebo etnicita. Některé tyto odlišnosti jsou viditelné na první pohled a jiné vyplouvají na povrch průběhu života jednice. V souvislosti s tím, jak jsme vnímáni druhými lidmi, je velice důležité, jak my vnímáme sami sebe. Na základě určitých znaků cíleně kategorizujeme lidi podle zažitých a strereotypně užívaných fyziognomických znaků. Přitom definice identity daného člověka může být v jeho pojetí úplně jiná, než ji vnímají druzí lidé. Etnicita je jedním ze znaků, které si přinášíme do života od prvopočátku naší existence. Koncept etnicity koresponduje s pojmem rasa, ale jeho přidružené významy spadají do oblasti kultury. Etnicita je soustředěna kolem shodných kulturních přesvědčení a praktik. Formování "etnických skupin" spočívá ve sdílení kulturních označení, která se vyvinula ve specifických historických, sociálních a politických kontextech a podporují pocit sounáležitosti. Význam etnicity částečně plyne ze společného mytologického původu. Etnicita se tedy formuje na základě toho, jak vyjadřujeme kulturní identity nebo identitu s pomocí znaků a jazyka. Etnicita je proto relativní a souvisí s kategoriemi sebepojetí a sociálního nabytí statusu. Diplomová práce vnímání Etnicity v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež se zabývá pohledem sociálních pracovníků na sociální práci s etnicitou uživatelů NZDM. Na základě zjištěné etnicity uživatelů, Nízkoprahové kluby uvádějí, že jejich nejčastější cílovou skupinou jsou Romové. V diplomové práci se zabývám otázkou, zda při práci s Romy ovlivňuje sociální pracovníky jejich etnicita. Zda sociální pracovníci musejí při přímé interakci s Romy volit specifických přístupů s ohledem na jejich etnicitu. V Nízkoprahovém zařízení se sociální pracovnice setkávají především s dětmi a mládeží, které jsou nějakým způsobem znevýhodněni. Často se jedná o děti a mládež, která se ve svém volném čase bezprizorně potuluje po ulici. V mnoha případech pocházejí tito jedinci ze sociálně slabých rodin a žijí v sociálně vyloučených lokalitách, kde nemají dostatečnou podporu pro kvalitní osobnostní rozvoj. Kvalita života těchto dětí je velice nízká, ať se jedná o materiální stránku nebo o jejich rodinné zázemí. V teoretické části se věnuji vymezení pojmu etnicita a etnická menšina. Jak jsou svou vlastní etnicitou ovlivněni Romové a jakým způsobem života Romové v České republice žijí. Dále se v teoretické práci zabývám významem Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a teoriím a metodám sociální práce. V empirické části jsem se rozhodla pro strategii kvalitativního výzkumu, kdy jsem použila metodu dotazování, techniku polostandardizovaného rozhovoru. Tuto techniku jsem zvolila z toho důvodu, že ji podle situace lze v průběhu analýzy a sběru dat různě modifikovat a měnit. Kvalitní data, která jsem z interview získala, jsem poté zpracovala pomocí kódování. Základní výzkumný soubor pro sběr dat tvořily sociální pracovnice Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež V.I.P. Komunikační partnerky byly vybrány na základě jejich přímé práce s uživateli služeb NZDM V.I.P. Cílem mé diplomové práce bylo identifikovat, jakým způsobem ovlivňuje etnicita uživatelů NZDM práci sociálních pracovnic v zařízení. Z výsledků práce vyplývá, že sociální pracovnice Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež nepovažují etnicitu svých uživatelů za podstatnou. Podle jejich výpovědí etnicitu u uživatelů NZDM vnímají, ale při přímé interakci s uživateli připisují důležitost jiným charakteristikám, které mají uživatelé společné. Významný atribut, který ovlivňuje jejich práci je prostředí, ze kterého uživatelé pocházejí. Další faktorem, který ovlivňuje práci sociálních pracovnic je výchova. Respektive způsob, jakým jsou romské děti vychovávány. V této souvislosti sociální pracovnice uvedli určitý pocit marnosti.
|
host ::
RSS.