|
| |
|
|
Autorita učitele u žáků s lehkým mentálním postižením
Koželuhová, Aneta ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu autority učitele, konkrétně u žáků s lehkým mentálním postižením. Autorita je velmi mnohoznačný pojem, proto její význam nelze omezovat pouze na jednu definici, ale je na ni nutno nahlížet jako na proces, který se utváří a je utvářen v dlouhodobé interakci, v této práci, konkrétně mezi učiteli a žáky. V teoretické části se věnuji pojmu Autorita z historického i novodobého hlediska, také souvislostem autority s fenomény jakými jsou například média nebo kázeň. Krátce zmiňuji osobnost žáků s LMP a osobnost učitele. Pozornost je věnována také komunikaci s žáky, řešení problémů ve škole a vztahu učitel - žák. V praktické části za pomoci kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů mapuji tento jev. Aby bylo možné objektivně posoudit vnímání autority u žáků s LMP je nutností srovnání výsledků s žáky bez LMP se kterými jsou taktéž vedeny rozhovory. Praktické části předchází předvýzkum. Cílem práce je zjistit, které aspekty ovlivňují autoritu učitele u žáků s LMP a jak se autorita utváří. Konkrétně, čím si ji učitelé získávají. Výsledky výzkumného šetření mohou napomoci učitelům lépe se orientovat v problematice vnímání autority žáky s LMP a tedy jim poskytnout více informací o tom, jak k takovým dětem přistupovat, aby bylo zajištěno vyšší, kvalitnější a cílené...
|
|
|
Vztah školní nekázně k vybraným charakteristikám žáků
Remešová, Jana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Papajoanu, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou chování a kázně žáků na základních školách. Skládá se z teoretické a empirické části. Teoretická část se zabývá základními pojmy a všeobecnou problematikou kázně a nekázně z dostupné literatury. Empirická část je zaměřena na kvantitativní výzkum četnosti jednotlivých projevů školní nekázně, je zjišťováno, zda je školní nekázeň asociovaná s některou z vybraných charakteristik žáka, jako jsou typ školy, pohlaví, socioekonomická situace rodiny a vývoj četnosti projevů školní nekázně v jednotlivých třídách od šestého do devátého ročníku. Cílem práce je zjištění rozsahu nežádoucího chování ve vybraných školách. Jako výzkumná metoda je použita statistická analýza dat, technikou sběru jsou dotazníky. Výsledkem je souhrn nejčastěji se vyskytujícího neukázněného chování na druhém stupni sledovaných škol a jeho vyhodnocení v rámci vybraných charakteristik z pohledu sebehodnocení žáků. Sebehodnocení je porovnáno s hodnocením neukázněného chování z pohledu třídního kolektivu a posouzením návrhu chování hypotetické osoby. Klíčová slova Kázeň, školní kázeň, školní nekázeň, výzkum školní nekázně, sebehodnocení, ověřovací metody sebehodnocení.
|
|
|
Vybraný žák se specifickou poruchou chování ve vzdělávacím procesu
Solničková, Marie ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku specifických poruch chování. V teoretické části autorka vymezuje pojem poruchy chování, klasifikuje poruchy chování a detailněji popisuje jednotlivé poruchy chování tak, jak je definuje Mezinárodní klasifikace nemocí. Dále se autorka práce snaží obsáhnout možné příčiny a faktory, které se podílejí na vzniku nebo rozvoji poruch chování. Závěr teoretické části je věnován specifice vzdělávání dětí s poruchami chování a průběhu socializace u takových jedinců. Praktická část je vypracována na základě kazuistiky vybraného žáka a strukturovaného pozorování. Tato část se snaží, na základě dlouhodobějšího pozorování, popsat vybrané aspekty, na které může mít specifická porucha chování značný vliv. Jedná se o vliv na třídní kolektiv a samotný průběh vyučování. Praktická část je realizována formou dlouhodobého zúčastněného pozorování a analýzy dostupných dokumentů vztahujících se k diagnóze žáka. Informace jsou získány i formou rozhovoru s vyučujícím žáka a s asistentem pedagoga. Praktickou částí autorka práce poskytuje přehled konkrétních projevů specifické poruchy chování u vybraného žáka v různých situacích vyučovacího procesu s důrazem na příčiny těchto projevů a následnými opatřeními. Za účelem získání ucelenějšího pohledu na chování žáka, srovnává...
|
|
|
Začínající učitel - analýza jeho osobnosti, působení a nejčastějších problémů v jeho práci
Nikodem, Michal ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Vincejová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Začínající učitel - analýza jeho osobnosti, působení a nejčastějších problémů v jeho práci" pojednává o osobnosti začínajícího učitele, uvádí nejčastější problémy v jeho práci a snaží se nalézt podněty pro zlepšení jeho situace. Analyzuje přitom vybrané složky jeho osobnosti, kterým nebývá, především v rámci přípravy budoucích pedagogů, věnována dostatečná pozornost a u kterých nebývají nastíněny důležité souvislosti. Zaměřuje se především na profesní kompetence učitele, ve vztahu ke klíčovým kompetencím žáka i v jiných kontextech. Zabývá se také rolí začínajícího učitele v kontextu transformace českého školství a v souvislosti s Lisabonským procesem. Probíhá zde i analýza klíčových dokumentů. Velká pozornost je věnována i zamyšlení nad jednotlivými problematickými oblastmi v práci začínajícího učitele. V této souvislosti se autor blíže zaměřil na oblast autority a stylů výchovy. Velká pozornost je v této práci také věnována specifické a nelehké situaci začínajícího učitele na prvním stupni základní školy. Autor práce čerpal poznatky a podněty kromě odborné literatury také z výzkumné sondy, která měla formu rozhovorů, dotazníků a pozorování. V závěru jsou zformulována doporučení pro zlepšení situace začínajících pedagogů i s ohledem na analýzu současné vysokoškolské přípravy budoucích...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kázeň ve waldorfské škole z pohledu učitele
Mackenzie, Karolína ; Simonová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato práce pojednává o problematice kázně ve waldorfských školách. Rozšiřuje obzory o fungování waldorfské školy, její filosofii a práci učitelů. Kvalitativní výzkum je zaměřen na čtyři kázeňské problémy, a to odbývání a neplnění úkolů, nepozornost při hodině, používání vulgárních slov a používání mobilních telefonů v době, kdy jsou zakázané. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů zjišťuje, jak učitelé udržují kázeň, či řeší nekázeň ve třídách a nabízí přehled používaných strategií. Výsledné strategie jsou porovnány se současnými trendy v řízení třídy. Výsledky výzkumu slouží jako inspirace nejen pro waldorfské učitele v oblasti řešení nekázně ve své třídě. Klíčová slova: kázeň, waldorfská škola, kvalitativní výzkum
|
host ::
RSS.