|
|
Economic prospects of Kyrgyzstan from a geopolitical perspective
Loboda, Aleksandra ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
This thesis will analyze the economic and political prospects of Kyrgyzstan based on the geopolitics of the country. This thesis will provide data on Kyrgyzstan's political, economic, and diplomatic relations over the past thirty years with the following countries: Kazakhstan, Uzbekistan, China, Russia, and the United States. Imports and exports between the countries will also be provided and analyzed in the second half of the paper. Using the method of comparing qualitative and quantitative data, conclusions will be drawn as to which direction Kyrgyzstan should take as a small developing country. It is not about minute-by-minute actions, but rather long-term actions that will have a tremendous weight on the economic development of the country in the future. The paper essentially comes to the conclusion that the best development for Kyrgyzstan will be if the country manages to reduce its dependence on Russia and explore other trade routes and other trade partners.
|
|
|
Vliv brazilských prezidentů na mezinárodní vztahy v regionu po roce 1945.
Navara, Jáchym ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Obsahem této práce je deskriptivní analýza, zabývající se vlivem brazilských prezidentů na mezinárodní politiku v rámci regionu po roce 1945. Na základě dostupných zdrojů se prezentuje cíl této práce - představit to, jak se měnil vliv brazilské hlavy státu a zhodnocení závěrů hypotézy, podle které demokratizace a globalizace umožnily brazilským prezidentům výrazněji ovlivňovat region. V potaz je bráno i postavení brazilské hlavy státu vztahem k ústavě Brazílie a také další vnitropolitické faktory, které jsou představeny v rámci analýzy charakterů a přístupů k regionální politice jednotlivých prezidentů. Cílem tohoto projektu je představit souhrn role jednotlivých představitelů Brazílie v prezidentském úřadu v regionu po Druhé světové válce tak, aby mohl sloužit jako základ dalšímu detailnějšímu výzkumu a který by mohl využít psychologické postupy k přesnějšímu a detailnějšímu zhodnocení a vlivu a zformování představy o něm.
|
|
| |
|
| |
|
|
Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu
Etrych Goldscheidová, Jana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...
|
|
|
Reforma bezpečnostního sektoru se zaměřením na rozvojové státy
Petrová, Martina
Bakalářská práce Reforma bezpečnostního sektoru se zaměřením na rozvojové státy se zaobírá problematikou reformy iráckého civilního bezpečnostního sektoru v období roků 2017 – 2021. Vzhledem k složitému a nestabilnímu bezpečnostnímu prostředí, irácká vláda od roku 2017 požádala o součinnost mezinárodních partnerů v oblasti reformy. Teoretická část práce stanovuje nejproblematičtější oblasti civilního sektoru, které jsou hlavním zájmem činnosti mezinárodních partnerů. Práce má za cíl analyzovat působení a vliv konkrétních mezinárodních aktérů - OSN, NATO, Evropská unie a výsledky nimi implementovaných misí a programů.
|
|
|
Vztah Evropské unie k porušování lidských práv v Čínské lidové republice
BOBROVÁ, Linda
Práce se zabývá pohledem Evropské unie na porušování lidských práv na území Čínské lidové republiky, kde se podrobněji zaměřuje na oblast Tibetu. Zkoumá vztahy mezi Evropskou unií a Čínou, které mají vliv na celkový postoj k této problematice. Vymezuje základní pojmy a charakteristiky lidských práv a také práva státu na vlastní suverenitu. Mapuje nejvýraznější okamžiky v historii Tibetu v období vpádu osvobozenecké armády na jeho území a nelidské procesy, které v této době započaly a pokračují dodnes. Snaží se zodpovědět otázku, zda se Evropská unie problematikou Tibetu zabývá, a pokud ano, jestli je její politika efektivní v řešení tibetské otázky. Práce také naznačuje, zda má Tibet právo na sebeurčení a vlastní svobodný stát.
|
|
|
Russian Eurasianism: Geopolitical plan to conquer the world?
Rédrová, Natálie ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o Eurasii jako projektu Ruské geopolitiky. Eurasijství vzniklo před více než sto lety jako hnutí intelektuálů žijících v exilu po První Světové Válce, prvotně jako národní teorie hodnot a tradicí. V mé tezi pojednávám o této politicko-filozofické ideologii, která se po devadesátých letech opět dostává do popředí jako Neo-Eurasijské hnutí, populární v dnešním Rusku pod taktovkou V. Putina. Většina originálních textů nebyla nikdy přeložena z Ruštiny do jiných jazyků, a ty které jsou dostupné v angličtině jsou většinou kritické a často vytržené z kontextu. V mém bakalářském projektu srovnávám hlavní geopolitické práce minulého století západních autorů s texty Eurasijců. Snažím se chronologicky přiblížit historické milníky Ruska. V mé bakalářské práci zkoumám jak je Kreml svázán s touto ideologií po pádu Sovětského Svazu. Také, jak Ruská Federace inklinuje k Východu po konfliktech a nedorozumění se západními státy. Informace pramení z oficiálních dokumentů, Ruských ale i zahraničních autorů historických textů a geopolitických predikcí posledního století. Tato práce může být přínosná pro západní výzkumníky bez znalostí ruského jazyka a historie Eurasie.
|
|
|
Dynamic of Turkish-Azerbaijan relations in the 1990s
Jafarli, Faig ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Vznikem multipolarity a formováním nových entit v eurasijském prostoru po rozpadu SSSR v 90. letech 20. století, hledalo Turecko nové cesty pro ekonomické, kulturní a politické spojenectví. Turecko kvůli tomu odmítlo roli v napjaté situaci mezi Západem a Východem a bylo nuceno se obrátit na Východ. Z tohoto důvodu bylo optimálním východiskem sblížení se s Ázerbájdžánem, ať už z národního či etnického hlediska. Diplomová práce si tedy klade za cíl analyzovat turecko-ázerbájdžánské vztahy v 90. letech 20. století. Za tímto účelem byly stanoveny následující úkoly. Analyzovat trendy sbližování vztahů mezi Ázerbájdžánem a Tureckem po získání nezávislosti, udělat rozbor rolí vnitřních a vnějších faktorů v této oblasti a rovněž provést rozbor role právního rámce při budování těchto vztahů.
|
|
| |
host ::
RSS.