|
|
Zjednodušená četba ve výuce cizího jazyka
JANOVSKÁ, Martina
Tato diplomová práce je zaměřená na literaturu a práci s ní ve výuce především cizího jazyka. Zabývá se výukou českého jazyka a literatury, rozvojem čtenářské gramotnosti a také výukou cizího jazyka, a to jak prvního, tak i druhého. Současně se věnuje využití literárního textu ve výuce i cizích jazyků, výhodami a nevýhodami autentických textů a zjednodušených cizojazyčných textů a také možnostmi využití těchto textů v praxi. Dále se tato práce věnuje Montessori pedagogice a jejím základním pojmům a přístupům a také přístupem této pedagogiky k výuce anglického jazyka. V praktické části se tato diplomová práce blíže zaměřuje na zjednodušenou cizojazyčnou literaturu, zabývá se výzkumem oblíbených knih z této kategorie. Tyto knihy následně analyzuje. Dále praktická část zkoumá mezi žáky druhého stupně, co skutečně rádi čtou a jak cizojazyčný text ve výuce vnímá učitelka angličtiny. Posledním bodem praktické části je zpracování vlastního příběhu na základě výsledků výzkumu.
|
|
|
Diferencovaná výuka v hodinách cizího jazyka
DRAHOTOVÁ, Michaela
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou diferencovaného vyučování. Práce je rozdělena na teoretickou a aplikační část. V teoretické části jsou shrnuta odborná a teoretická východiska týkající se otázky diferenciaci ve výuce. Aplikační část je věnována implementaci diferenciačních strategií do výuky. Na základě poznatků představených v teoretické části jsou zde představeny návrhy konkrétních aktivit v hodinách španělského jazyka. Součástí práce je zhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na zkušenost s diferencovanou výuku na českých středních školách a gymnáziích.
|
|
| |
|
|
Vývoj metod ve výuce cizích jazyků od poloviny 19. století do současnosti
Hrušovská, Tereza ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem metod ve výuce jazyků od 19. století až po současnost. V jejím úvodu jsou stanoveny hlavní a okrajové hypotézy, které souvisí s tím, kam se dostala metodologie v dnešní době. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy z metodologie, rozdíl mezi metodami a didaktickými principy apod. Shrnuta je též historie vývoje metod od starověku a vliv vědeckých směrů z oblasti psychologie a lingvistiky. Nejrozsáhlejší část je věnována vývoji metod právě od 19. století. Jedná se zejména o vysvětlení vyučovacích postupů a technik, ale zároveň je v kapitolách vysvětleno v čem se od sebe metody liší, případně v čem spočívá jejich progres oproti starším metodám. Výzkumná část shromažďuje data z odpovědí učitelů na dotazník. Data ukazují, zda-li jsou hypotézy ohledně např. vlivu věku žáků a učitelů na výběr metod, pravdivé. Hlavním předpokladem je převažující eklektická a hned po ní následující komunikativní metoda ve výuce cizího jazyka. Výsledky na základě vyjádření učitelů jsou následně zahrnuty do sestavení ideálního učebního plánu, přesněji do jednotlivých aktivit. Tyto aktivity byly použity během vyučování na základní škole, konkrétně ve druhém a devátém ročníku. Reflexe žáků následně ukazuje, jestli se výsledky výzkumu shodují se skutečností. Jinými slovy praktická...
|
|
| |
|
|
Výuka angličtiny u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Kociánová, Janka ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
NÁZEV: Výuka angličtiny u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami AUTOR: Janka Kociánová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá výukou angličtiny u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, se zaměřením na žáky se specifickými poruchami učení (dále SPU). V teoretické části je popsána problematika žáků s SPU a didaktika anglického jazyka. Cílem praktické části bylo zjistit, jakým způsobem probíhá výuka angličtiny u žáků s SPU na základních školách, byly zjišťovány využívané formy výuky, nejčastěji využívané pomůcky (učebnice, materiály apod.) a postupy při výuce. Pro výzkum byly zvoleny kvantitativní i kvalitativní metody - dotazníkové šetření (dotazník pro učitele), analýza pomůcek a materiálů, rozhovory s vyučujícími a kazuistiky. Na základě získaných údajů je vyhodnocena efektivita různých aktivit a je uveden výčet doporučených učebních pomůcek, materiálů a zdrojů. KLÍČOVÁ SLOVA: Angličtina, cizí jazyk, dyslexie, speciální vzdělávací potřeby, specifické poruchy učení
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv cílené podpory zřizovatele na koncepční změny v jazykovém vzdělávání základních škol
Čermák, Karel ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Vliv cílené podpory zřizovatele na koncepční změny v jazykovém vzdělávání základních škol Tato závěrečná bakalářská práce se zabývá posouzením vlivu cílené podpory zřizovatele v oblasti jazykového vzdělávání v základních školách na základě posouzení kvalitativních hodnot výsledků vzdělávání, na základě realizace koncepčních změn v oblasti jazykového vzdělávání, zařazených do školních vzdělávacích programů, na základě rozšiřovaní rozsahu cizojazyčného vzdělávání a na základě rozsahu oblastí komunikativního přístupu využívaných při výuce cizích jazyků. Tato práce vychází ze základních forem financování školství, z teorie přímých metod výuky jazyků a z aktuálních poznatků v oblasti jazykového vzdělávání. Výzkumné části předchází zhodnocení výchozích podmínek před zahájením systémové podpory rozvoje jazykového vzdělávání. Stěžejními podklady jsou statistické údaje, evaluační materiály a výsledky dotazníkového šetření ze všech patnácti základních škol, jejichž zřizovatelem je Městská část Praha 6. Všechny výše zmíněné poznatky jsou zpracovány formou srovnávacího výzkumu se zaměřením na výši finanční podpory, kvantitativní ukazatele rozvoje jazykového vzdělávání a hodnocení kvalitativní úrovně výuky cizích jazyků z pravidelného testování anglického jazyka.
|
|
|
Specifika češtiny ruských studentů (se zaměřením na vybrané fonetické a morfosyntaktické jevy)
Ramasheuskaya, Katsiaryna ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Bednaříková, Božena (oponent) ; Giger, Markus (oponent)
Jazyková adaptace cizinců je vždy provázena řadou problémů spojených s akvizicí a užíváním druhého jazyka, který se pro ně stává základním komunikačním prostředkem v novém prostředí. Ignorování a podceňování těchto problémů, typických pro určitou jazykovou komunitu, může vést k situaci, kdy cizinec nezvládne cílový jazyk a poté nebude schopen se úspěšně integrovat do nové společnosti. Předkládaná práce se zaměřuje na vybrané specifické problémy v oblasti morfosyntaxe a fonetiky typické pro ruskojazyčné studenty češtiny. Zároveň upozorňuje na nebezpečí přeceňování pozitivního transferu z ruštiny a zdůrazňuje nutnost využití speciálního didaktického přístupu ve výuce této skupiny jinojazyčných mluvčích. Analýza vybraných jazykových jevů je založena na datech z Fonetické databáze mluvených projevů cizinců s ruštinou jako prvním jazykem a Databáze jazykových chyb v češtině mluvčích s prvním jazykem slovanským, které byly vytvořeny mimo jiné pro účely této práce. Pozornost je zaměřena konkrétně na užívání reflexivního se/si, tvarů pomocného slovesa být v minulém čase, krátkých tvarů osobních zájmen v mluvených a psaných projevech rusky mluvících studentů a rovněž na realizaci kvantity.
|
host ::
RSS.