|
|
Klima škol v sociálně vyloučených a nevyloučených lokalitách
Kafková, Barbora ; Tirpák, Jan (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou klimatu škol v sociálně vyloučených a nevyloučených lokalitách. Toto téma je aktuální, je proto důležité se jím dále zaobírat V teoretické části jsou vymezeny základní okruhy sledované problematiky a to s akcentem na klima školní třídy a jednotlivé vybrané aktéry tohoto školního života. V praktické části je zkoumáno klima škol z vyloučených a nevyloučených lokalit. Výzkum je proveden na základě souboru dotazníků Klima školy (Grecmanová a kol., 2012) pro učitele a žáky. Respondenty jsou žáci základních škol, konkrétně druhého stupně základní školy. Cílem práce je zjistit, analyzovat a porovnat rozdíly v hodnocení vybraných oblastí klimatu škol v těchto lokalitách žáky a učiteli. Celkový počet žáků jednotlivých škol je 592, kdy z vyloučených lokalit je 273 žáků a z nevyloučených 319 žáků. Výsledky zjištěné v dotazníku pro žáky jsou následně porovnány s hodnocením průnikových položek dotazníku pro učitele. KLÍČOVÁ SLOVA Klima školy, vyloučené lokality, dotazník, starší školní věk, učitelé, žáci
|
|
|
Využívání nástrojů umělé inteligence ve vzdělávání
Budský, Dominik ; Leipert, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím umělé inteligence, zejména generativních prediktivních modelů textu, jako je například model GPT, ve vzdělávacím procesu. Cílem práce je poskytnout učitelům, studentům a žákům komplexního průvodce, jak tyto nástroje efektivně využívat k obohacení výukového procesu, podpoře kreativity a efektivnější přípravě. Práce podrobně popisuje aplikaci umělé inteligence ve školství, včetně přípravy na hodiny, organizace a inspirace pro pedagogy, ale také přínosy pro žáky a studenty při učení a práci s informacemi. Praktické aplikace a prompty pro chatboty jsou demonstrovány s cílem ukázat, jak mohou pedagogové, studenti a žáci tyto nástroje využívat ve svůj prospěch. Práce zdůrazňuje, že integrace umělé inteligence do pedagogické praxe nabízí řadu výhod, od personalizace učení po zlepšení dostupnosti vzdělání a zdůrazňuje potenciál umělé inteligence pro transformaci tradičních vzdělávacích metod, a to s důrazem na přístupnost pro všechny pedagogy, studenty a žáky.
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u pedagogů v předškolním vzdělávání
Kratochvílová, Lenka ; Švamberk Šauerová, Markéta (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Cílem bakalářské práce na téma Syndrom vyhoření u pedagogů v předškolním vzdělávání je zjistit, jaká je míra výskytu syndromu vyhoření u učitelů v předškolním vzdělávání. Dalším cílem je zjistit, jaké formy prevence syndromu vyhoření oslovení učitelé využívají. Práce se skládá z části teoretické a z části empirické. Hlavním záměrem teoretické části je seznámit čtenáře s problematikou stresu a syndromu vyhoření v souvislosti s profesí učitele v předškolním vzděláváním. Teoretická část je rozdělena na šest hlavních kapitol, které se přímo týkají zvoleného tématu. V praktické části práce jsou poznatky z části teoretické ověřeny kvantitativní metodou, formou dotazníkového šetření a zároveň metodou kvalitativní, formou osobních rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 234 respondentů, učitelek a učitelů z mateřských škol po celé České republice. V rámci dotazníkového šetření byl využit standardizovaný dotazník MBI a dotazník vlastní konstrukce. Dotazník MBI zkoumá syndrom vyhoření ve třech dimenzích - emocionální vyčerpání, depersonalizace a osobní uspokojení. Výsledky šetření ukázaly, že si respondenti nejlépe vedli v oblasti depersonalizace, přičemž 72 % z nich uvedlo nízkou úroveň depersonalizace. Oproti tomu v oblasti osobního uspokojení celkem 113 respondentů vykazuje nízké osobní...
|
|
|
Úloha občanské a osobnostně rozvojové výchovy v době experimentování s osobní a sexuální identitou
Honzáková, Lucie ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou sexuální a genderové identity dětí a dospívajících. Zkoumá výchovu dětí a dospívajících s odlišnou genderovou identitou z pohledu filozofického, psychologického a sociologického a dále úlohu učitelů, rodičů a celé společnosti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje kapitoly věnující se vzdělávání, výchově dětí, dospívajících s odlišnou genderovou identitou, novému pohledu na genderovou identitu a podpoře individuálního trans. Praktická část se zaměřuje na studii, která zkoumá postoj především učitelů, rodičů a žáků na transgenderovou problematiku. Cílem praktické části je zmapování úrovně respektu k odlišnostem z pohledu učitelů, rodičů a žáků na jedné střední odborné škole v okresním městě ve Středočeském kraji a dále zmapovat pohledy ze zahraničí tří středních odborných škol. Výzkumné šetření je koncipováno jako kvantitativně- kvalitativní dotazníkové šetření na jedné střední odborné škole a jako polostrukturované rozhovory s učitelem, rodičem a žákem. Na zjištění pohledů ze zahraničí byly poslány jednotné otázky elektronickou poštou třem středním odborným školám. Výsledky této práce přinášejí informace o současné situaci s experimentováním s osobní a sexuální identitou. Závěry výzkumného šetření identifikují...
|
|
|
Historie školy ve Stachách v letech 1939-1989
HEIDENREICHOVÁ, Katarína
Diplomová práce se věnuje historii školy ve Stachách v daném období. První část práce je věnována popisu a historii obce, ve které se škola nachází. Poté následuje stručný průřez vývojem vzdělávání od dob habsburské monarchie po vznik republiky. Další kapitoly jsou rozdělené na období, v kterých je popsán stručně přehled dějinných událostí. A poté jsou zpracované historické události, které se ve škole udály, a mohly tak ovlivňovat hod-noty učitelů, a dění ve škole. Podkladem pro zpracování těchto událostí byly dochované Kroniky školy, které se nacházejí v archivu Prachatice, Kronika stašské školy, zápisy z pedagogických rad a vyprávění pamětníků
|
|
| |
|
| |
|
|
Postoje učitelů k používání názvu Česko
Lambert, Filip ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postoji učitelů na základních a středních školách, zda znají rozdíl mezi geografickým a politickým názvem země. Hlavním cílem práce je zjistit, jestli učitelé geografické názvy Česko / Czechia ve výuce používají, případně z jakých důvodů upřednostňují politický název, a zda jsou tyto důvody relevantní. Práce se dále zabývá historickými souvislostmi názvů za posledních sto let s náhledem do začátků používání geografických názvů. Práce zároveň zkoumá především aktuální dění v médiích a na politické scéně. Výzkum byl proveden s pomocí dotazníkového šetření, na které reagovalo 124 respondentů. Bylo zjištěno, že většinově učitelé geografie ve výuce používají geografického názvy, u učitelů jiných aprobací byly výsledky spíše vyrovnané. Dále bylo zjištěno, že respondenti odmítající krátké názvy nemají žádné relevantní důvody, proč je nepoužívat, nýbrž se omezují na dichotomii subjektivních pocitů, zda se jim název líbí, nebo ne.
|
|
|
Styly řešení konfliktů u učitelů v kontextu rysové úzkostnosti a sebehodnocení
ĎURICOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou stylů řešení konfliktů v kontextu rysové úzkostnosti a sebehodnocení u učitelů. Styly řešení konfliktů lze označit za reakce na určité situace nebo specifické vzorce chování v konfliktních situacích. Rysová úzkostnost se v literatuře definuje jako rys osobnosti s tendencí k pocitům obav a tísně a větší tendencí k úzkostným reakcím. Na sebehodnocení většina autorů nahlíží jako na představu emočního vztahu k sobě. Teoretická část práce se věnuje obsahům zmíněných konstruktů. Praktická část popisuje styly řešení konfliktů u učitelů směrem k žákům, rodičům žáků a kolegům. Dále zjišťuje, zda má pohlaví, délka praxe, rysová úzkostnost a sebehodnocení vliv na výběr stylů řešení konfliktů. Výzkumu se účastnilo 147 učitelů, vybraných prostým náhodným výběrem, kterým byla v online podobě administrována baterie sebeposuzujících dotazníků ROCI-II, STAI X-2 a RSES. Výsledky výzkumu ukazují, že učitelé volí nejčastěji integrující a kompromisní styl při řešení konfliktů se žáky, rodiči žáků a kolegy. Nejméně užívají vyhýbavý a dominantní styl. Pohlaví, ani délka praxe nemají vliv na výběr stylů řešení konfliktů. Mezi rysovou úzkostností a vyhýbavým stylem při řešení konfliktů je pozitivní vztah r = 0,280. Kombinace nízkého sebehodnocení a vysoké úzkostnosti zvyšuje pravděpodobnost preference vyhýbavého stylu při řešení konfliktů. Statisticky významně se jeví právě sebehodnocení, nikoli však samotná úzkostnost, při predikci vyhýbavého stylu v konfliktních situacích.
|
host ::
RSS.