|
|
ODA jako aktér formování pravice a českého konzervatismu
Brožová, Karolina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaobírá formováním české konzervativní pravice s Občanskou demokratickou aliancí v hlavní roli. Popisuje, jak se strana podílela na transformaci politického systému a líčí její nejvýznamnější momenty. Protože zárodky pravicového myšlení lze nalézt už v komunistickém prostředí, zachycuje práce i rizika, které to s sebou v danou dobu neslo. Cílem je zachytit i profilování strany na politické půdě, proto budou vylíčena její základní politická témata a volební programy, které leckdy bylo v politické praxi náročné uchopit. Zaměřuje se proto nejen na úspěchy stranyv poměrně krátkém časovém intervalu, ale i na aféry, které měly dopad na její působení. Od prvního do druhého bloku práce pojednává o teorii politických stran, stranických rodinách a dvou podrobněji rozebraných stěžejních ideologií, kterými se zakladatelé Občanské demokratické aliance inspirovali. Teoretický rámec tak napomáhá pochopit, na jakém principu strana fungovala a z jakých programových hodnot čerpala. Od třetího bloku práce podrobně analyzuje Občanskou demokratickou alianci. Závěrem odpovídá na hlavní cíle konzervatismu a na to, jak se tato ideologie formovala. Zároveň hodnotí roli Občanské demokratické aliance na české politické scéně, zachycuje její úspěchy, které se zapsaly do českých dějin, stranu vyzdvihly a naopak...
|
|
|
Konzervatismus jako politická ideologie v českých levicových stranách
Novotný, Jáchym ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje konzervatismu jako politické ideologii v českých levicových stranách. Cílem práce je odpovědět na několik výzkumných otázek. Tou nejdůležitější je, zda se v programech a dalších materiálech vybraných českých levicových politických stran objevují prvky konzervativní ideologie. Další otázky pak navazují na tu první a jejich cílem je zjistit, v jakých obdobích se konzervatismus v programech a dalších materiálech zkoumaných stran objevuje a zda se tyto strany cíleně snaží překonat rozdíly mezi konzervatismem a socialismem nebo zda pouze přijímají takové prvky konzervatismu, které nejsou s levicovými ideologiemi v rozporu. Na tyto otázky práce odpovídá za pomoci obsahové analýzy programů a dalších materiálů tří politických stran, jimiž jsou Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) a Levice. Kromě samotné analýzy programů a dalších materiálů práce obsahuje rovněž teoreticky zaměřenou kapitolu, která se zabývá jednotlivými zkoumanými politickými ideologiemi a jejich směry či odnožemi. Závěrem této práce je konstatování, že prvky konzervatismu se objevují v programech všech tři analyzovaných stran, přičemž jednoznačně nejméně jich lze identifikovat v programech a dalších materiálech Levice a jejích předchůdců. Prvky konzervatismu se...
|
|
|
ODA jako aktér formování pravice a českého konzervatismu
Brožová, Karolina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této diplomové práce bude charakterizovat formování českého konzervativního a pravicového smýšlení v politické praxi, jenž se tehdy v komunistickém prostředí zdálo být něco naprosto nepředstavitelného. Kořeny anglosaského konzervatismu sice sahají již po 18. století, ale těžko ho v tuto dobu jako moderní ideologii definovat. Jeho význam se vyvíjel a měnil časem, nicméně v určitých směrech by se dalo říci, že základní principy konzervatismu se zachovaly dodnes. V této práci se budu odrážet především z hodnot, jako je svoboda, rovnost, vlastnictví, tradice a morálka, protože právě z těchto hodnot ODA, jakožto hlavní aktér, kterým se práce primárně zaobírá, a který ve společnosti formované komunismem a vidinou socialismu jakožto jediné možné cesty vzniku pravicové politiky, čerpal.
|
|
|
Současní myslitelé evropské krajní pravice: komparativní analýza
Olšáková, Martina ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickým myšlením současných intelektuálních představitelů krajní pravice a také mysliteli, kteří postavili ideologické základy pro moderní krajní pravici. V první části práce jsou představeny základní pojmy, se kterými krajně pravicová scéna pracuje a také způsoby její organizace. Dále se práce zaměřuje na významné zakladatele krajně pravicového myšlení Julia Evolu, Oswalda Spenglera, Carla Schmitta a Ernsta Jüngera. Další část práce je věnována charakteristice současné krajní pravice, představení ideologických pilířů, představení francouzské Nové pravice a identitárního hnutí. V poslední části práce jsou zkoumány a komparovány názory na vybraná témata hlavních představitelů intelektuální krajně pravicové scény současnosti Alaina de Benoista, Guillaume Fayeho, Renauda Camuse, Dominiqua Vennera, Götze Kubitscheka, Markuse Willingera, Armina Mohlera, Alexandra Dugina, Franca Fredy a Tomislava Suniće. Práce si především klade za cíl popsat, jak se intelektuální krajně pravicová scéna snažila adaptovat a přizpůsobit své ideologické a politické myšlení tak, aby se stalo přijatelným ve společnosti a politickém prostředí po druhé světové válce a dále jaké jsou společné a rozdílné znaky vybraných autorů na téma liberalismu, multikulturalismu a identity.
|
|
|
Contemporary American Conservatism in Historical Perspective: A Comparative Analysis of the Conservative Political Discourse in 1960-1980 and 2011-2020
Sedláčková, Jolana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce zkoumá ukazatele konzervativního odporu v diskurzu prezidentských kampaní tím, že kontrastuje současnou konzervativní rétoriku let 1960-1980 s tou od roku 2011-2020. Tato práce, ukotvená v teoretickém rámci tzv. "Backlash politics" (Reakční politiky) zkoumá vzestup konzervatismu v 60. a 70. letech 20. století a jeho obnovení ve 21. století optikou kritické analýzy diskurzu. Analýzou veřejných prohlášení konzervativních prezidentských kandidátů v období 1960-1980 a 2011-2020 zkoumá tato práce obnovu amerického konzervatismu identifikací trvalých témat v konzervativním diskurzu. Dominantní témata v konzervativním diskurzu, jako jsou individuální svobody, omezená federální vláda, principy volného trhu, tradiční rodinné hodnoty a obavy o národní bezpečnost, jsou zkoumána za účelem identifikace podobností a rozdílů mezi diskurzem 20. a 21. století. Tato práce odhaluje použité faktory reakční politiky prostřednictvím analýzy tiskových zpráv a prohlášení vydaných během prezidentské kampaně pěti konzervativních prezidentských kandidátů z každého období. Konzervativní politický diskurz v letech 1960-1980 toužil po návratu k zakladatelským principům a volal po institucionální přestavbě, aby zabránil autoritativní formě vlády. Konzervativní prezidentští kandidáti v letech 2011-2020 kladli výrazný...
|
|
|
Český novodobý konzervatismus ve světle koalice SPOLU
Rumiantceva, Iuliia ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá současný český konzervatismus v kontextu koalice SPOLU, kterou v současnosti tvoří tři politické strany (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Hlavním cílem práce je analyzovat různé přístupy ke konzervatismu v rámci koalice. Práce se skládá z teoretické a analytické části, zaměřené na vývoj konzervatismu jako ideologie a jednotlivých stranických rodin, jakož i na současnou politickou situaci v Evropě a konzervativní frakci EU. Tato práce nejprve se zabývá pojmem konzervatismu, jeho vznikem a definici pojmu. Analytická část práce se zaměřuje na analýzu konzervatismu jednotlivých stran koalice SPOLU, včetně jejich postoje k tradičním rodinným hodnotám, národní identitě a kultuře, sociální a hospodářské politice a dalším aspektům, které jsou pro konzervatismus zásadní. Následně se práce zabývá ideologickou pozici jednotlivých politických stran a poté provádí jejich analýzu. Na základě analýzy se definuje, zda jsou strany skutečně konzervativní. Práce bude také zkoumat, zda by se strany koalice mohly sloučit a vytvořit novou politickou stranu. Výzkumné otázky zní, zda lze koalici SPOLU považovat za konzervativní a zda se ustavující strany se můžou spojit do jednoho celku.
|
|
|
Politické myšlení Armina Mohlera v jeho díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932
Kloučková, Klára ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Halamka, Tomáš (oponent)
Problematika konzervativní revoluce a německé Nové pravice je v českém akademickém prostředí jedním z méně probádaných témat. Osobnost Armina Mohlera, jenž je jedním z duchovních otců německé Nové pravice, přitom nabízí prostor pro nalezení a pochopení podstatných myšlenek, které ovlivňují Novou pravici dodnes. Cílem této práce je proto popsat klíčové pojmy Mohlerova myšlení v jeho prvním a velmi vlivném díle Konservative Revolution in Deutschland 1918-1932. Zároveň se práce snaží ukázat momenty, v nichž se Mohler dostává na pomezí mezi konzervatismem a pravicovým extremismem. Analýza tohoto pomezí se opírá o klíčové pojmy konzervatismu a pravicového extremismu, které jsou popsány v první části. Druhá část se již konkrétně věnuje klíčovým pojmům Mohlerovy práce. Jednak je vysvětleno Mohlerovo chápání toho, co konzervativní revoluce vůbec je, přičemž už na tomto místě lze sledovat zkoumané pomezí. Dále práce identifikuje pojmy jako národ, rasa, říše, věnuje se také militarismu a militantnímu myšlení konzervativní revoluce a spolkům, které reprezentují nezanedbatelnou součást konzervativní revoluce. U všech těchto aspektů je popsáno, v jakých ohledech se blíží spíše konzervatismu a kde se již dostávají do oblasti pravicového extremismu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.
|
host ::
RSS.