|
|
Izolace alkaloidů Vinca minor a jejich biologická aktivita II.
Míšek, Vít ; Hošťálková, Anna (vedoucí práce) ; Chlebek, Jakub (oponent)
Míšek, V.: Izolace alkaloidů Vinca minor a jejich biologická aktivita II. Diplomová práce, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové, 2023 Školitel: PharmDr. Anna Hošťálková, Ph.D. Klíčová slova: sekundární metabolity, Apocynaceae, Vinca minor, cholinesterasy, cytotoxicita, alkaloidy, izolace, biologická aktivita Alzheimerova choroba (AD) je neurodegenerativní onemocnění, které je charakteristické pozvolným rozvíjením kognitivní dysfunkce, dopadem na běžné denní funkce a neuropsychiatrickými symptomy. Ve farmakoterapii AD je omezené množství použitelných látek, navíc AD nelze léčit kauzálně. Výzkum a objevování nových aktivních látek, včetně přírodních, by mohl být možností, jak potenciálně rozšířit spektrum látek využívaných v léčbě AD. Původní extrakt byl připraven extrakcí natě Vinca minor L. ethanolem a následným vytřepáváním při různém pH. Za pomocí sloupcové a preparativní tenkovrstvé chromatografie byl tento extrakt dále zpracováván pro získání čistých alkaloidů. Spektrometrickými metodami (GC/MS a NMR) byla zjištěna struktura jednotlivých alkaloidů. Po porovnání získaných struktur s odbornou literaturou byly tyto alkaloidy identifikovány jako norvinkorin a striktamin. U těchto látek byla změřena optická...
|
|
|
Cytotoxická a cholinesterasová inhibiční aktivita extraktů z vybraných druhů rodu Centaurea L.
Faschingbauer, Jakub ; Chlebek, Jakub (vedoucí práce) ; Šafratová, Marcela (oponent)
Faschingbauer J.: Cytotoxická a cholinesterasová inhibiční aktivita extraktů z vybraných druhů rodu Centaurea L.. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2019. V rámci screeningu biologicky aktivních sekundárních metabolitů rostlin, prováděné na katedře farmaceutické botaniky FAF UK, byly zkoumány vybrané taxony rodu Centaurea (Asteraceae). Tato studie se zabývá základním fytochemickým výzkumem extraktů připravených z nažek druhů Centaurea cyanus, Centaurea jacea, Centaurea scabiosa, Centaurea pseudophrygia,Centuarea stoebe, Centaurea solstitialis a Centaurea benedicta. Pro objasnění jednotlivých skupin sekundárních metabolitů byly připravené extrakty podrobené důkazovým reakcím na TLC a MS analýze (EI, ESI). Ethyl-acetátové i sumární ethanolové extrakty byly zkoumány na potenciální inhibiční aktivitu vůči lidské erytrocytární acetylcholinesterase (AChE) a plazmové butyrylcholinesterase (BChE) a cytotoxictě vůči vybraným 9 nádorovým liniím. Zajímavou cholinesterasovou aktivitu vykazoval ethyl- acetátový extrakt C. cyanus, který selektivně inhiboval BChE (IC50 BChE = 22,62 ± 3,62 µg/ml; IC50 AChE = 221,50 ± 44,56 µg/ml). Ostatní ethyl-acetátové a ethanolové extrakty dalších vybraných druhů rodu Centaurea byly vůči...
|
|
|
Studium vlivu nanočástic oxidu zinečnatého na migraci buněk
Kutějová, Monika ; Zumberg, Inna (oponent) ; Chmelíková, Larisa (vedoucí práce)
Nanočástice oxidu zinečnatého (NPs ZnO) jsou díky svým vlastnostem široce využívány v různých odvětvích, s rozvojem nanomateriálů nacházejí své uplatnění také v medicíně. Bakalářská práce se zabývá studií cytytoxických účinků těchto nanočástic na kultivovaných buněčných liniích. Jednalo se o buněčnou linii lidského osteosarkomu Saos-2 a fibroblastickou buněčnou linii NIH-3T3. Během experimentů provedených in vitro byly buňky vystaveny různým koncentracím NPs ZnO. Cytotoxicita jednotlivých koncentrací byla hodnocena použitím MTT testu, ze kterého byly získány informace o životaschopnosti buněk. Na základě výsledků MTT testu byly vybrány vhodné koncentrace NPs ZnO, se kterými byl proveden Scratch assay test. Nejvyšší testovaná koncentrace odpovídala stanovené inhibiční koncetraci pro NIH-3T3. Cytotoxické účinky byly tedy hodnoceny studováním migrace buněk. Následná statistická analýza určila míru cytotoxických účinků NPs ZnO v závislosti na koncentraci a typu buněk.
|
|
|
Interakce extraktů z kvasinek a mikrořas s buněčnými kulturami
Serikbay, Adilkhan ; Holub, Jiří (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo získávání aktivních látek z mikrobiálních zdrojů, za účelem jejich charakterizace a testování cytotoxicity na buněčné linii HaCaT. V rámci charakterizace byly extrakty analyzovány spektrofotometricky. Na konci byl vliv extraktů na buněčné linie HaCaT zkoumán pomocí MTT testu. V teoretické části byla provedena literární rešerše zaměřená na buněčné kultury, kultivaci lidských buněk a testování cytotoxicity. V praktické části byly používány metody extrakce aktivních látek z Chlorella vulgaris a Rhodotorula toruloides. Extrakty byly analyzovány vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií a na základě výsledků byly v extraktech identifikovány aktivní látky, jako jsou ubichinon, ergosterol, torularhodin, lykopen, lutein a chlorofyly. Biokompatibilita optimalizovaných extraktů vybraných kmenů byla ověřena MTT testem na buněčné linii HaCaT. Extrakty mikrořas Chlorella vulgaris nebyly pro buněčnou linii HaCaT toxické, s mírou životaschopnosti přesahující 85 %. U testování kvasinky Rhodotorula toruloides na začátku vykazovaly buňky linie HaCaT vyšší míru životaschopnosti, která však s rostoucí koncentrací extraktu z kvasinky klesala.
|
|
|
Charakterizace cytotoxického efektu kombinovaných nanomateriálů s antimikrobiálním účinkem
Kozlíčková, Hana ; Fialová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem účinků kombinovaných nanomateriálů na lidské kožní buňky. V diplomové práci byly z hlediska cytotoxicity analyzovány čisté antimikrobiální látky, dva druhy liposomů obohacené o antimikrobiální látky, nanovlákna s antimikrobiálními látkami a v neposlední řadě čtyři druhy kombinovaných nanomateriálů. Analyzovanými aktivními látkami byly eugenol, tymol, kavarkrol, kurkumin, vitamin E a antibiotika streptomycin a ampicilin. V teoretické části práce byla charakterizována buněčná linie humánních keratinocytů, použitá v experimentální části práce pro buněčné testy. Dále byly popsány jednotlivé aktivní látky s antimikrobiálním účinkem a principy jejich biologických účinků, mezi které patří účinky antimikrobiální, antioxidační, cytotoxické a synergické. Dále teoretická část charakterizovala jednotlivé nanomateriály, jejich přípravu a využití v kosmetice a medicíně. Experimentální část byla založena charakterizaci jednotlivých nanomateriálů a na testování vlivu jednotlivých antimikrobiálních látek na proliferaci a životaschopnost humánních buněk typu HaCaT. Pomocí metody DLS byla u připravených liposomů změřena velikost a byl studován vliv obsahu PHB a druhu aktivní látky na jejich velikost. K otestování cytotoxicity jednotlivých látek byly zvoleny testy MTT a LDH. Dále byl proveden „scratch test“ pro sledování vlivu zkoumaných látek na proliferaci a rychlost zacelení rány buňkami. Posledními provedenými testy byly testy imunitní odpovědi, ve kterých byly vzorky testovány z hlediska produkce humánních protizánětlivých cytokinů IL-6 a IL-8. V rámci experimentální části práce bylo zjištěno, že připravené nanovlákenné materiály jsou bezpečné pro použití ve zdravotnictví či kosmetice a do budoucna vhodné pro výrobu nanovlákenných krytů ran obohacených o antimikrobiální látky, které jim dodávají výjimečné vlastnosti.
|
|
|
Příprava a charakterizace nanočástic s enkapsulovanou antioxidační složkou
Dohnalová, Marie ; Strečanská, Paulína (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci částic s enkapsulovanými přírodními látkami s antioxidačními a antimikrobiálními vlastnostmi. Vybranými antioxidanty byly anthokyany, eugenol a vitamín E, jako jeden z nejsilnějších antioxidantů. Zároveň byly zvoleny antimikrobiální látky, přesněji eugenol. V teoretické části byly charakterizovány jednotlivé aktivní látky, materiály na přípravu částic, metody jejich přípravy a princip stanovení bezpečnosti všech používaných materiálů. V experimentální části byly charakterizovány vybrané aktivní látky a byla optimalizována příprava částic. Byly připraveny dva typy lipozomů, u kterých byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost a stabilita. Také byly připraveny vodné extrakty borůvek a ostružin, u kterých byl stanoven celkový obsah anthokyanů. Extrahované látky z rostlinného materiálu byly enkapsulovány do alginátových částic. Dále bylo stanoveno postupné uvolňování aktivních látek z částic do modelových prostředí pomocí spektrofotometru. Během postupného uvolňování aktivních látek z částic byl sledován také antioxidační účinek, u kterého bylo možné pozorovat klesání s postupem času. Testován byl i antimikrobiální účinek u aktivních látek a lipozomů proti modelovým mikroorganismům Escherichia coli a Micrococcus luteus. U vybraných aktivních látek, extraktů a připravených nanočástic byly provedeny testy cytotoxicity na lidských keratinocytech, kde bylo prokázáno, že vybrané materiály jsou necytotoxické. Na závěr byl vytvořen návrh možné aplikační formy v podobě alginátového hydrogelu.
|
|
|
Přírodní látky v léčbě rakoviny a jejich cytotoxicita
Hájková, Tereza ; Raudenská, Martina (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou přírodních látek v souvislosti s nádorovým onemocněním. Přírodní látky mají pozitivní vliv na lidský organismus a jsou schopné ovlivňovat životaschopnost a růst nádorových buněk. Hlavním mechanismem je ovlivnění mechanismů vedoucích k zahájení apoptózy nádorových buněk a zabránění další proliferace. V práci je dále rozebrána problematika využití nádorových buněčných linií ve výzkumu nádorového onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny běžně dostupné metody pro stanovení cytotoxicity přírodních látek, přičemž pro experimentální část je vybrána metoda MTT test a systém xCELLigence pro monitorování v reálném čase. V experimentální části bude sledován mechanismus působení testované látky kapsaicin v aplikaci na prostatické buněčné linie, nádorovou PC3 a nenádorovou PNT1A.
|
|
|
Nanočástice na bázi ruthenia a testování jejich protinádorové aktivity
Žáková, Eliška ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Heger,, Zbyněk (vedoucí práce)
Nádorová onemocnění zaujímají celosvětově druhé místo v nejčastějších příčinách úmrtí. K jejich léčbě se nejčastěji využívají různé kombinace chirurgického zákroku, chemoterapie, radiační terapie, hormonální terapie, imunoterapie a cílené léčby. V poslední době se do popředí dostává nanomedicína, která se uplatňuje zejména při cílené léčbě a chemoterapii, a je založená na nových typech komplexů v nanoměřítku. Tyto komplexy by měly mít vyšší účinnost vůči nádorovým buňkám, a přitom nezatěžovat a nepoškozovat organismus. V rámci práce byly syntetizovány 12–14 nm velké rutheniové částice s povrchem potaženým polyvinylpyrolidonem Následně byly modifikovány pomocí polyoxyethylen(40)stearátu pro umožnění navázání doxorubicinu. Cytotoxicita nanočástic byla testována na buňkách karcinomu prsu (buněčná linie MDA-MB-231), IC50=0,98 g/ml, karcinomu vaječníku (buněčná linie A2780), IC50=3,91 g/ml a neuroblastomu (buněčná linie UKF-NB-4), IC50=1,95 g/ml. Testování apoptózy a nekrózy prokázalo, při použití rutheniových nanočástic modifikovaných doxorubicinem ve srovnání s rutheniovými nanočásticemi, nárůst apoptózy o 60—64 %. Modifikace rutheniových nanočástic mírně zvýšila genotoxicitu částic vůči nemaligním buňkám, významně míru oxidačního stresu a výrazně zlepšila hemokompatibilitu. Testování prokázalo zvýšenou citlivost vůči nádorové tkáni a očekávanou protinádorovou aktivitu. Byla také prokázána vyšší toxicita takto modifikovaných nanočástic vůči buněčným liniím A2780, MDA-MB-231 a UKF-NB-4 než je toxicita jednoho z nejčastěji používaných cytotoxických léčiv cisplatiny (IC50=21 µg/ml pro A2780, IC50=9 µg/ml pro MDA-MB-231 a pro UKF-NB-4 IC50=4 µg/ml).
|
|
|
Využití vybraných mikrobiálních olejů v potravinářství a kosmetice
Požgayová, Viktória ; Szotkowski, Martin (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá prípravou mikrobiálnych olejov z oleogénnych kvasiniek a následnou charakterizáciou ich vlastností a biologického účinku. Práca je rozdelená na dve hlavné časti, teoretickú a experimentálnu. Teoretická časť poskytuje prehľad informácii o mikrobiálnych olejoch a ich súčasných a budúcich možnostiach využitia v potravinárstve a kozmetike. Taktiež popisuje ďalšie sledované lipofilné látky produkované kvasinkami, stručne charakterizuje používané kmene kvasiniek a využívané analytické metódy. Experimentálna časť sa zaoberá optimalizáciou extrakcie lipofilných aktívnych látok z biomasy kvasiniek, pričom najlepšou metódou na extrakciu sa ukázala kombinácia rozpúšťadiel dimethylsulfoxid, hexán a ethanol. Extrakty boli pripravené z biomasy kvasiniek Rhodotorula kratochvilovae, Rhodotorula mucilaginosa, Rhodosporidium toruloides, Cystofilobasidium macerans a Sporobolomyces pararoseus. Pripravené extrakty boli následne charakterizované na obsah lipofilných látok pomocou UV-VIS spektrofotometrie a analýzy na HPLC/PDA a GC/FID. Ďalej bola stanovená ich antioxidačná aktivita, SPF, antimikrobiálny účinok a krátkodobá stabilita. Najlepšou teplotou na uchovávanie extraktov sa ukázala teplota 7 °C. Tri z pripravených extraktov s najvyššími hodnotami SPF boli pridané do pripravenej kozmetickej emulzie, ktorá bola následne charakterizovaná a podrobená senzorickej analýze. Pre rovnaké tri extrakty a ich kombináciu boli vykonané MTT testy cytotoxicity na ľudských keratinocytoch línie HaCaT.
|
|
|
Testy ekotoxicity na úrovni buněk
Procházková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Endokrinní disruptory patří mezi významné polutanty životního prostředí. Nebezpečné jsou jak pro člověka, tak pro jiné organismy, tím, že ovlivňují jejich hormonální systém. Do prostředí se dostávají při výrobě, používání a likvidaci některých chemických látek, mohou však být i neantropogenního původu. Cílem této práce je podat stručný přehled o možných způsobech stanovení přítomnosti ekotoxických látek v životním prostředí se zaměřením na endokrinní látky, a to pomocí in vitro testů ekotoxicity. Tyto testy místo testovacích organismů využívají buněčných kultur. V práci jsou popsány principy testů ekotoxicity na buněčné úrovni, jako jsou testy buněčné viability, proliferace, metabolické aktivity buněk a také DNA microarrays. Podstatná část práce je zaměřena na možnosti stanovení přítomosti právě endokrinních disruptorů pomocí vybraných testů, a to testu vazby ligandu na receptor, testu s reportérovými geny (rekombinantní kvasinkové testy a testy s liniemi buněk získaných ze savců) a testu proliferace buněk, tzv. E-screen. Význam a opodstatnění využití testů k prokázání endokrinních aktivit environmentálních matric je uveden na příkladech studií, ve kterých byly tyto testy použity.
|
host ::
RSS.