|
|
Vliv typu matrice na stanovení autenticity potravin obsahujících ovocnou složku
Kopková, Pavlína ; Strečanská, Paulína (oponent) ; Fialová, Lenka (vedoucí práce)
Některé druhy potravin, převážně ty dražší, bývají často falšovány za účelem snížení jejich výrobní ceny. Tím se snižuje jejich kvalita a mohou mít i negativní vliv na zdraví konzumenta. Terčem podvodných výrobců jsou i dětské ovocné výrobky, kde je nejčastěji nahrazováno deklarované ovoce levnější variantou. Tato práce je zaměřená na odhalování falšovaných potravin pomocí různých analytických metod, zejména metodou PCR. Teoretická část je zaměřena na problematiku falšování potravin, na analytické metody, které jsou pro odhalování falšování používané a také na mango a banán, které jsou v této práci stanovovány [1]. Cílem práce bylo stanovit vliv typu matrice na stanovení ovocné složky v potravinách metodou PCR. Pro tento účel byly použity tři typy matrice – ovocné pyré, smoothie a tyčinky. Důležitým úkolem bylo optimalizovat izolaci DNA, aby bylo dosaženo odpovídající čistoty a koncentrace DNA. Poté byla stanovena amplifikovatelnost získané DNA. Tato DNA byla následně analyzována pomocí duplex PCR s primery specifickými pro banán a mango. Výsledky byly ověřovány agarózovou gelovou elektroforézou. Následně bylo možné určit, že nejlépe se stanovuje ovocná složka v tyčinkách a čerstvém smoothie, a naopak problematické stanovení je u pyré. Instrumentální část byla zaměřena na stanovení fenolických látek ve výrobcích metodou HPLC. Pro tento účel byla nutná optimalizace extrakce fenolických látek. Touto metodou se podařilo detekovat přítomnost manga ve všech vzorcích.
|
|
|
Biotechnologická produkce vybraných biopolymerů s využitím Haloferax mediterranei
Strečanská, Paulína ; Pernicová, Iva (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cielom práce je štúdium produkcie vybraných biopolymérov, polyhydroxyalkanoátov (PHA) a extracelulárnych polysacharidov (EPS) pomocou Haloferax mediterranei. V prvej casti sa nachádza teoretický podklad zahrnajúci vlastnosti biopolymérov, výhody a ciele ich komercnej produkcie, charakteristiku a pozitívne aspekty kultivácie extrémne halofilného archeónu Haloferax mediterranei. Experimentálna cast bola zameraná na štúdium vplyvu koncentrácie odpadných substrátov, ako je proteolytický hydrolyzát srvátky a hydrolyzát peria na produkciu PHA a EPS. Dalším študovaným vplyvom bol objem média a s ním súvisiaci prístup kyslíku. PHA, konkrétne kopolymér P(3HB-co/3HV) bol analyzovaný plynovou chromatografiou s FID detekciou. Pri použití média s obsahom 25 % proteolytického hydrolyzátu srvátky bez prídavku glukózy bol dosiahnutý obsah 3HV v PHA až 15,09 %. Ako vhodné sa osvecili aj médiá s obsahom 10 % hydrolyzátu peria a 10% hydrolyzátu s prídavkom 30 g/l glukózy v objeme média 50 ml v 250 ml Erlenmeyerovej banke. Haloferax mediterranei bol schopný produkcie biomasy a akumulácie PHA s využitím odpadného substrátu proteínového charakteru aj bez prídavku substrátu sacharidovej povahy.
|
|
|
Příprava a charakterizace nanočástic s enkapsulovanou antioxidační složkou
Dohnalová, Marie ; Strečanská, Paulína (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci částic s enkapsulovanými přírodními látkami s antioxidačními a antimikrobiálními vlastnostmi. Vybranými antioxidanty byly anthokyany, eugenol a vitamín E, jako jeden z nejsilnějších antioxidantů. Zároveň byly zvoleny antimikrobiální látky, přesněji eugenol. V teoretické části byly charakterizovány jednotlivé aktivní látky, materiály na přípravu částic, metody jejich přípravy a princip stanovení bezpečnosti všech používaných materiálů. V experimentální části byly charakterizovány vybrané aktivní látky a byla optimalizována příprava částic. Byly připraveny dva typy lipozomů, u kterých byla stanovena enkapsulační účinnost, velikost a stabilita. Také byly připraveny vodné extrakty borůvek a ostružin, u kterých byl stanoven celkový obsah anthokyanů. Extrahované látky z rostlinného materiálu byly enkapsulovány do alginátových částic. Dále bylo stanoveno postupné uvolňování aktivních látek z částic do modelových prostředí pomocí spektrofotometru. Během postupného uvolňování aktivních látek z částic byl sledován také antioxidační účinek, u kterého bylo možné pozorovat klesání s postupem času. Testován byl i antimikrobiální účinek u aktivních látek a lipozomů proti modelovým mikroorganismům Escherichia coli a Micrococcus luteus. U vybraných aktivních látek, extraktů a připravených nanočástic byly provedeny testy cytotoxicity na lidských keratinocytech, kde bylo prokázáno, že vybrané materiály jsou necytotoxické. Na závěr byl vytvořen návrh možné aplikační formy v podobě alginátového hydrogelu.
|
|
|
Vliv polysacharidové kontaminace na molekulárně-biologickou analýzu
Žylková, Kateřina ; Strečanská, Paulína (oponent) ; Fialová, Lenka (vedoucí práce)
Přítomnost polysacharidů při izolaci DNA a její následné analýze přináší často nežádoucí účinky. Polysacharidy spolu s dalšími metabolity (fenolické látky, proteiny) mohou působit jako inhibitory PCR. V této práci byl zkoumán právě vliv polysacharidové kontaminace na analyzovanou DNA. V experimentální části byly ze dvou druhů exotického ovoce (mango, banán) izolovány vzorky DNA, ze kterých byla následně stanovena koncentrace polysacharidů. Analýza prokázala, že přidáním CaCl2, byl obsah polysacharidů ve vzorcích výrazně nižší. Po ověření amplifikovatelnosti vzorků DNA s přidaným CaCl2 bylo zjištěno, že CaCl2 sám PCR inhiboval, a proto ho bylo nutné ze vzorků odstranit. Po přečištění byla znovu ověřena amplifikovatelnost DNA a bylo zjištěno, že právě DNA s CaCl2 po přečištění dosahuje nejlepších výsledků. Tyto výsledky byly dále ověřeny agarózovou gelovou elektroforézou, která potvrdila, že snížení obsahu polysacharidů ve vzorcích napomáhá amplifikaci DNA. Rovněž bylo vypozorováno, že záleží na typu polysacharidů vyskytujících se v zdrojovém rostlinném materiálu. DNA banánu vykazovala lepší amplifikační výsledky než DNA manga. Je to způsobeno jiným chemickým složením těchto druhů ovoce. Banán na rozdíl od manga, neobsahuje polysacharidy, které by výrazně kontaminovaly izolovanou DNA.
|
|
|
Vliv typu matrice na stanovení autenticity potravin obsahujících ovocnou složku
Kopková, Pavlína ; Strečanská, Paulína (oponent) ; Fialová, Lenka (vedoucí práce)
Některé druhy potravin, převážně ty dražší, bývají často falšovány za účelem snížení jejich výrobní ceny. Tím se snižuje jejich kvalita a mohou mít i negativní vliv na zdraví konzumenta. Terčem podvodných výrobců jsou i dětské ovocné výrobky, kde je nejčastěji nahrazováno deklarované ovoce levnější variantou. Tato práce je zaměřená na odhalování falšovaných potravin pomocí různých analytických metod, zejména metodou PCR. Teoretická část je zaměřena na problematiku falšování potravin, na analytické metody, které jsou pro odhalování falšování používané a také na mango a banán, které jsou v této práci stanovovány [1]. Cílem práce bylo stanovit vliv typu matrice na stanovení ovocné složky v potravinách metodou PCR. Pro tento účel byly použity tři typy matrice – ovocné pyré, smoothie a tyčinky. Důležitým úkolem bylo optimalizovat izolaci DNA, aby bylo dosaženo odpovídající čistoty a koncentrace DNA. Poté byla stanovena amplifikovatelnost získané DNA. Tato DNA byla následně analyzována pomocí duplex PCR s primery specifickými pro banán a mango. Výsledky byly ověřovány agarózovou gelovou elektroforézou. Následně bylo možné určit, že nejlépe se stanovuje ovocná složka v tyčinkách a čerstvém smoothie, a naopak problematické stanovení je u pyré. Instrumentální část byla zaměřena na stanovení fenolických látek ve výrobcích metodou HPLC. Pro tento účel byla nutná optimalizace extrakce fenolických látek. Touto metodou se podařilo detekovat přítomnost manga ve všech vzorcích.
|
|
|
Biotechnologická produkce vybraných biopolymerů s využitím Haloferax mediterranei
Strečanská, Paulína ; Pernicová, Iva (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Cielom práce je štúdium produkcie vybraných biopolymérov, polyhydroxyalkanoátov (PHA) a extracelulárnych polysacharidov (EPS) pomocou Haloferax mediterranei. V prvej casti sa nachádza teoretický podklad zahrnajúci vlastnosti biopolymérov, výhody a ciele ich komercnej produkcie, charakteristiku a pozitívne aspekty kultivácie extrémne halofilného archeónu Haloferax mediterranei. Experimentálna cast bola zameraná na štúdium vplyvu koncentrácie odpadných substrátov, ako je proteolytický hydrolyzát srvátky a hydrolyzát peria na produkciu PHA a EPS. Dalším študovaným vplyvom bol objem média a s ním súvisiaci prístup kyslíku. PHA, konkrétne kopolymér P(3HB-co/3HV) bol analyzovaný plynovou chromatografiou s FID detekciou. Pri použití média s obsahom 25 % proteolytického hydrolyzátu srvátky bez prídavku glukózy bol dosiahnutý obsah 3HV v PHA až 15,09 %. Ako vhodné sa osvecili aj médiá s obsahom 10 % hydrolyzátu peria a 10% hydrolyzátu s prídavkom 30 g/l glukózy v objeme média 50 ml v 250 ml Erlenmeyerovej banke. Haloferax mediterranei bol schopný produkcie biomasy a akumulácie PHA s využitím odpadného substrátu proteínového charakteru aj bez prídavku substrátu sacharidovej povahy.
|
host ::
RSS.