|
|
Nietzscheho vůle k moci
Štolc, Jaroslav ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na potenciální vztahy mezi filosofií Friedricha Nietzscheho a ideologií nacismu. S přístupem, který zdůrazňuje komplexnost a široký rozměr tohoto problému, se práce snaží analyzovat Nietzscheho texty a interpretovat je v kontextu nacistické ideologie. Práce je strukturována do čtyř kapitol, které se zaměřují na Nietzscheho filosofické koncepty, etiku, kritické pohledy na jeho filosofii od jiných autorů a politické aspekty jeho etiky. Klíčovým bodem je Nietzscheho etika a její potenciální souvislosti s nacismem. Tato práce se pokouší poskytnout hlubší a objektivnější pohled na Nietzscheho filosofii, a tím přispět k lepšímu chápání jeho díla a možných souvislostí s nacistickou ideologií.
|
|
| |
|
|
Péče o duši a problém výchovy
Novák, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Péče o duši a problém výchovy Na základě Patočkova pochopení evropských dějin jako "péče o duši" se snaží tato práce přispět k současné diskusi o výchově. Ukazuje, že výchova může být pochopena v pojmech vycházejících z "koncepce uzavřené duše" nebo optikou "koncepce otevřené duše". Tato myšlenková schémata mají přitom, ačkoli se to nezdá, obrovský vliv na celkové pojetí výchovy i vychovávání. Práce začíná zamyšlením nad cíli vychovávání a pochopením výchovy jako "edukačního procesu". Ukazuje se, že ona procesualita výchovy je základním kamenem dnešního pochopení výchovy. Prostřednictvím poukazu na Platónovo pojetí duše se dostává k samotnému tématu "otevřené duše" a "uzavřené duše". Rozborem současných kurikulárních dokumentů ukazuje, jakým způsobem jednotlivé koncepce prostupují současné uvažování o výchově. Zamyšlení nad situovaností člověka přechází k ideálu celostní výchovy. Práci završuje pojetí výchovy jako životního či existenčního pohybu, které se má stát vrcholem výchovy pojaté na základě "koncepce otevřené duše". Tato práce se snaží nahlédnout problematiku výchovy jinak, než je většinou chápána v současných diskusích. Vzhledem k tomu, že k řešenému tématu vedla cesta zejména skrze texty fenomenologicky orientovaných autorů, pokouší se také ukázat životaschopnost fenomenologického...
|
|
|
Člověk ve světle vědy
Houdek, Tomáš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Práce se věnuje pojetí vědy ve vrcholném a pozdním myšlení Friedricha Nietzscheho v kontextu jeho chápání člověka, lidského světa a možnosti jejich vědeckého poznání. Problematiku vědy a obecně poznání klade do souvislosti s významnými motivy Nietzschova myšlení: problémy morálky, přehodnocení všech hodnot, pozice "mimo dobro a zlo", lidské svobody, tělesnosti, motivem nadčlověka, asketickým ideálem a mnohými dalšími. Zvláštní pozornost je věnována problematice pravdivosti v kontextu Nietzschova postoje k idealismu. Klíčová slova Člověk; věda; nadčlověk; Nietzsche; morálka; poznání; pravda; omyl; intelekt; tělo; vůle k moci; pud a instinkt; vývoj; idealismus; nihilismus; amor fati; mimo dobro a zlo; svoboda; asketický ideál.
|
|
|
Hledání významu krásy ve vztahu k pravdivosti a svobodě na půdě výtvarného umění a pedagogiky
Klimešová, Petra ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Prázný, Aleš (oponent)
Ve výzkumu Hledání významu krásy ve vztahu k pravdivosti a svobodě na půdě výtvarného umění a pedagogiky se zabývám tématem, jak je krása vnímána ve výtvarné výchově a současném umění. Konkrétně se zaměřuji na otázku, jaká je zkušenost umělců a studentů s vnímáním krásy? Současně se zabývám studiem Hegelovy Estetiky, ve které je Hegelem popsáno umění a krása jako nástroj, skrze který poznáváme/odkrýváme sami sebe a přibližujeme se absolutnímu duchu. Toto odkrytí nebo také neskrytost je rovněž termínem pro pravdu (alétheia), která je klíčovým prvkem filosofie Jana Patočky a Anny Hogenové. Patočka a následně po něm Hogenová ve svém filosofickém díle usilují o to, aby se člověk navrátil ke svému původnímu pramenu prostřednictvím sebepoznání (gnothi seauton) a touto myšlenkou je celá práce inspirovaná, jako hledání významu. Práce je rozdělena do třech oblastí. První část se zabývá teoretickým úvodem do celé problematiky výzkumu, tedy je zde řešen pojem samotné krásy, problém objektivity a subjektivity poznání, estetická východiska současného umění a také Hegelovo pojetí estetiky a problematika vnímání. Druhá část reflektuje výpovědi jednotlivých respondentů. V reakci na výpovědi bylo vytvořeno deset oblastí, které se nějakým způsobem vztahují ke kráse: 1. Jak vnímáme krásu. 2. Krása a umění. 3. Krása...
|
|
|
Otázka nebezpečí a možnosti proměny vztahu k řeči: K Heideggerovu titulu "nebezpečí" (die Gefahr)
Jílek, Vlastimil ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Předkládaná studie je pokusem o uvedení Heideggerova pojetí pravdy myšlené jako neskrytost bytí do souvislostí s problematikou bytnosti techniky [Ge-stell], a to s ohledem k nebezpečí [Gefahr], které se skrývá v tomto specifickém způsobu odkrývání. Pravda je u Heideggera oproti tradici myšlena jinak, totiž ve své vazbě ke svobodě zakoušené jako otevřenost vztahování. Heidegger se zde pokouší vyvést otázku po bytostném určení pravdy z oblasti obvyklého tázání vázaného a vedeného předem určitou představou pravdy. Otázka po charakteru konkrétní význačné cesty k neskrytosti bytí, umění, otevírá druhou kapitolu. Sledujeme zde, jak se otázka neskrytosti bytí rozvíjí v tázání po původu uměleckého díla. Umění se ukazuje jako jedna z bytostných cest k neskrytosti bytí. Umělecké dílo dává podobu místu, kde jsme a žijeme. V díle umění se otevírá bytostný svět. V současné epoše dějin bytí však vládne specifický způsob odkrývání, zakrývající odkrývání, v němž se svět odpírá. Čelíme zpustnutí věcí a odepření světa. Je proto třeba tázat se po způsobu odkrývání vládnoucím v bytnosti techniky, v němž se specifickým způsobem, tj. v zakrývajícím odkrývání, uděluje bytí. V tomto specifickém údělu odkrývání se plastičtěji a v konkrétních souvislostech ukazuje to, co známe jako in- sistování. Heidegger je vypracovává v...
|
|
|
Péče o duši a problém výchovy
Novák, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Péče o duši a problém výchovy Na základě Patočkova pochopení evropských dějin jako "péče o duši" se snaží tato práce přispět k současné diskusi o výchově. Ukazuje, že výchova může být pochopena v pojmech vycházejících z "koncepce uzavřené duše" nebo optikou "koncepce otevřené duše". Tato myšlenková schémata mají přitom, ačkoli se to nezdá, obrovský vliv na celkové pojetí výchovy i vychovávání. Práce začíná zamyšlením nad cíli vychovávání a pochopením výchovy jako "edukačního procesu". Ukazuje se, že ona procesualita výchovy je základním kamenem dnešního pochopení výchovy. Prostřednictvím poukazu na Platónovo pojetí duše se dostává k samotnému tématu "otevřené duše" a "uzavřené duše". Rozborem současných kurikulárních dokumentů ukazuje, jakým způsobem jednotlivé koncepce prostupují současné uvažování o výchově. Zamyšlení nad situovaností člověka přechází k ideálu celostní výchovy. Práci završuje pojetí výchovy jako životního či existenčního pohybu, které se má stát vrcholem výchovy pojaté na základě "koncepce otevřené duše". Tato práce se snaží nahlédnout problematiku výchovy jinak, než je většinou chápána v současných diskusích. Vzhledem k tomu, že k řešenému tématu vedla cesta zejména skrze texty fenomenologicky orientovaných autorů, pokouší se také ukázat životaschopnost fenomenologického...
|
|
|
Péče o duši
Horáková, Hana ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá tématem péče o duši jako úkolem a možností pro člověka, jež se snaží nejen kultivovat a vzdělávat sám sebe, ale zároveň být dobrým - jak dobrým a spravedlivým občanem, přispívajícím k dobrému životu i všech lidí okolo sebe prostřednictvím vzájemnosti a odpovědnosti lidských duší, tak především být dobrým člověkem, který směřuje k pravým idejím a snaží se o jejich nahlédnutí, snaží se o autentický život vystupňovaného bytí v pravdě, spravedlnosti a především dobru. Každý člověk drží ve svých rukou tuto úžasnou možnost a je jen na něm, jak si se sebou počne a jakou cestou se vydá.
|
|
|
Srovnání filosofických a etických motivů v literárním díle Alberta Camuse a Jean-Paul Sartra
Bečvářová, Lenka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent)
ZÁVĚR Má diplomové měla za cíl komparaci názorů Jean-Paul Sartra a Alberta Camuse na téma existenciálních a filosofických motivů v jejich literárním díle. Pokusila jsem se na základě vybraných filosofických a literárních děl porovnat výskyt jednotlivých existenciálních kategorií u obou autorů, kteří jsou řazeni do francouzské větve ateistického existencialismu. Má práce se v první kapitole zabývala základní charakteristikou existenciální filosofie a jejími proměnami mezi dvěma válkami a následným šířením filosofického směru do poválečné Evropy, kde zaznamenal velký úspěch v několika různých odvětvích. Větší prostor v této kapitole dostal právě existencialismus francouzský, jehož cílem bylo zkoumat a následně popisovat konkrétní existenci, přičemž lidská existence je zde ztotožňována se svobodou. Francouzský existencialismus se stal především zásluhou Jean-Paul Sartra tím nejvýznamnějším. Následující dvě kapitoly stručně zmapovaly životní osudy Sartra a Camuse, protože život autorů filosofických a literárních děl se vždy s vlastním dílem pojí. Součástí druhé a třetí kapitoly je rozbor vybraných děl obou autorů, přičemž jsem neopomenula jejich tvorbu filosofickou a literární, jejíž součástí je také tvorba dramatická, pomocí které jsem prezentovala především myšlenky Jean-Paul Sartra. Kapitolu a tvorbě obou...
|
|
| |
host ::
RSS.