Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Otázka nebezpečí a možnosti proměny vztahu k řeči: K Heideggerovu titulu "nebezpečí" (die Gefahr)
Jílek, Vlastimil ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Prázný, Aleš (oponent) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Předkládaná studie je pokusem o uvedení Heideggerova pojetí pravdy myšlené jako neskrytost bytí do souvislostí s problematikou bytnosti techniky [Ge-stell], a to s ohledem k nebezpečí [Gefahr], které se skrývá v tomto specifickém způsobu odkrývání. Pravda je u Heideggera oproti tradici myšlena jinak, totiž ve své vazbě ke svobodě zakoušené jako otevřenost vztahování. Heidegger se zde pokouší vyvést otázku po bytostném určení pravdy z oblasti obvyklého tázání vázaného a vedeného předem určitou představou pravdy. Otázka po charakteru konkrétní význačné cesty k neskrytosti bytí, umění, otevírá druhou kapitolu. Sledujeme zde, jak se otázka neskrytosti bytí rozvíjí v tázání po původu uměleckého díla. Umění se ukazuje jako jedna z bytostných cest k neskrytosti bytí. Umělecké dílo dává podobu místu, kde jsme a žijeme. V díle umění se otevírá bytostný svět. V současné epoše dějin bytí však vládne specifický způsob odkrývání, zakrývající odkrývání, v němž se svět odpírá. Čelíme zpustnutí věcí a odepření světa. Je proto třeba tázat se po způsobu odkrývání vládnoucím v bytnosti techniky, v němž se specifickým způsobem, tj. v zakrývajícím odkrývání, uděluje bytí. V tomto specifickém údělu odkrývání se plastičtěji a v konkrétních souvislostech ukazuje to, co známe jako in- sistování. Heidegger je vypracovává v...
Konečnost a počátečnost: Studie k problematice konečnosti a počátečnosti ve fundamentální ontologii Martina Heideggera a v myšlení Hannah Arendtové
Jílek, Vlastimil ; Novotný, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Záměrem této studie je znovu promýšlet problematiku konečnosti a počátečnosti ve fundamentální ontologii Martina Heideggera a v následnosti také způsob, jak oba klíčové principy pojednává z jiné myslitelské perspektivy, ale v návaznosti na Heideggera, ve svém myšlení Hannah Arendtová. Sledovat a proartikulovávat, jak se u obou autorů ukazuje základní význačnost těchto principů pro ustavování existence. U Heideggera vycházím ze základního díla jeho fundamentálně ontologického období Sein und Zeit, kratšího pojednání Vom Wesen des Grundes a přednášky Was ist Metaphysik. U Arendtové je klíčové zejména dílo Vita activa, soubor kratších textů Mezi minulostí a budoucností a také přednáška Myšlení a úvaha o morálce..

Viz též: podobná jména autorů
1 Jílek, Václav
4 Jílek, Vít
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.