|
|
"A nejhorší na tom je, že je to povinný..." Romové ve vzdělávacím systému České Republiky
Levínská, Markéta ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
NÁZEV: "A nejhorší na tom je, že je to povinný…" Romové ve vzdělávacím systému České Republiky AUTOR: Mgr. Markéta Levínská, Ph.D. KATEDRA: Psychologie ŠKOLITEL: doc. PhDr. Miloš Kučera, CSc. ABSTRAKT: Disertační práce prezentuje výsledky etnografických výzkumů, které probíhaly od roku 2005 do roku 2012. V teoretické části se věnuje analýze kognitivního procesu a hledá příčiny předsudečného myšlení. V praktické části jsou představeny dílčí tematické články, jejichž cílem je nahlédnout problematiku vzdělávání Romů v České republice z různých úhlů pohledu. První článek seznamuje s legislativní stránkou a postojem České vlády. Dále se praktická část dělí na dvě oblasti, v první jsou dva výstupy z výzkumů v městské romské komunitě. První text Eliška je zaměřen na analýzu identity představitelky místní komunity; druhý text Romanka zachycuje přestup romské dívky ze základní školy na školu praktickou. Druhá oblast obsahuje kapitoly z terénního výzkumu venkovských vyloučených lokalit. V kapitole Všední den v Alfě je zachycena problematika vzniku vyloučených lokalit a vztahu majority a minority. Kapitola Funkce kulturních modelů ve vzdělávání představuje emický pohled na vzdělávání. Metodologicky se práce hlásí ke kvalitativnímu typu výzkumu, který je inspirován především etnografií; data jsou sbírána zúčastněným...
|
|
|
Migranti v neoprávněném postavení - Česko jako cílová země
Medová, Lenka ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Toušek, Václav (oponent)
V souvislosti s rozpadem komunistického bloku zaznamenala Evropa v 90. letech minulého století nárůst neoprávněné migrace. Jen v EU je nyní odhadováno, že žije mezi 2 až 4 mil. migrantů v neoprávněném postavení, zejména zapojených do místních neformálních ekonomik. Kromě tradičních imigračních zemí západní Evropy jsou cílovými destinacemi také jihoevropské země a v posledních letech i některé post-komunistické země, zejména Česko. Tato disertační práce se zaměřuje na fenomén neoprávněné migrace v Česku a studuje především neoprávněně pracující migranty v době před ekonomickou krizí. Vzhledem k doposud omezeným znalostem těchto migračních aspektů v české realitě přináší tato práce vstupní empirický materiál - představuje zejména hlavní formy a podmíněnosti neoprávněné migrace, strukturu, objem a strategie populace neoprávněně pracujících migrantů. Disertace se v terminologické rovině dále snaží přenést přes nastíněná omezení české odborné literatury a představit návrh vlastních terminologických označení studovaných procesů a jejich aktérů. V neposlední řadě disertace aspiruje na obohacení teoreticko-metodologického rámce studia neoprávněné migrace - ať už širokou diskusí teoretických přístupů a jejich vztahu k neoprávněné migraci, tak zejména aplikací nových metod - tzv. Delfy metody a výzkumné...
|
|
|
Reflexe přechodové zkušenosti první české přistěhovalecké generace v USA se zvláštním zaměřením na jazyk
Kubáčková, Patricie ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eckertová, Eva (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Patricie Kubáčková Abstrakt Reflexe přechodové zkušenosti první české přistěhovalecké generace v USA se zvláštním zaměřením na jazyk V disertační práci se zaměřuji na to, jak příslušníci první generace českých přistěhovalců do USA reflektovali v autobiografických narativních rozhovorech svou životní zkušenost emigrace a snahy o adaptaci v nové zemi, v níž se usadili a kde začali nový život. V reflexi emigrace nezohledňovali pouze svoji situaci, nýbrž přihlíželi také k budoucnosti svých potomků. Scelujícím tématem se ukázal motiv cizince, který v nové zemi začíná nový život, přičemž jeho původ zůstane znatelný i po dlouhé době. Sociální čitelnost původu je analyzována na cizím přízvuku a na různých asimilačních strategiích, které se týkají jmen přistěhovalců. První přistěhovaleckou generaci chápu jako generaci přechodovou. Zaměřuji se na to, jak příslušníci této generace reflektovali ve vyprávění svou jazykovou odlišnost, zda ji pociťovali jako diskreditující nebo stigmatizující a za jakých okolností atp. Ve shromážděném a analyzovaném materiálu jsem navíc sledovala postoj respondentů k uchování mateřského jazyka a k jeho předávání potomkům. V práci se zabývám také tím, jak respondenti reflektovali svou bilingvní situaci. Na konkrétních promluvách ukazuji, jak byl mateřský jazyk respondentů ovlivněn...
|
|
|
Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba: Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému
Klípa, Ondřej ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Zahradníček, Tomáš (oponent)
Disertační práce Název Polští pracovníci v ČSSR: nevítaná družba Specifika dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému Autor Ondřej Klípa Shrnutí Tématem disertační práce jsou polští pracovníci v Československu, kteří byli zaměstnání na bázi mezivládních dohod. Většinu z nich tvořily ženy. Proces zaměstnávání těchto pracovníků se vyznačoval dvěma specifiky. Prvním je vysoký stupeň regulace ze strany orgánů obou států. Druhým je intenzivní snaha o kontrolu pracovníků, zejména s cílem zamezit jejich kontaktu s místním obyvatelstvem, a kontrola veřejného diskurzu o této pracovní migraci. Hlavní tezí této práce je, že obě specifika vyplývají ze základních charakteristik socialistických systémů, kterými jsou "ekonomika nedostatku" a totalitarismus. V identifikaci těchto charakteristik vycházím z prací Jánose Kornaie. Totalitarismus však pojímám jen jako soubor praktik, které se projevují v různých situacích s různou intenzitou. V práci dokazuji příčinné souvislosti mezi těmito systémovými charakteristikami (nezávislé proměnné) a regulací a kontrolou (závislé proměnné). Vybraný případ proto studuji jako samostatný model dočasné zahraniční pracovní migrace v socialistickém systému. Případ je zasazen také do širšího kontextu blízkých typů pracovních migrací v ČSSR, v ostatních socialistických zemí...
|
|
|
Integrace imigrantů v České republice: s pomocí a bez pomoci nestátních neziskových organizací - srovnávací studie
Suchánková, Pavla ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kumsa, Alemayehu (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou integrace imigrantů v České republice. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký vliv mají nestátní neziskové organizace, v tomto případě Poradna pro integraci, na proces integrace imigrantů. Stanovený cíl je ověřován na základě srovnání míry integrace klientů Poradny pro integraci a zaměstnanců firmy Globus ČR, k.s. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Úvodní kapitola představuje téma, cíle a strukturu práce. Druhá kapitola se věnuje zhodnocení prostudovaných pramenů a literatury. Teoretická část práce definuje pojmy, které bezprostředně souvisejí s danou problematikou, popisuje proces integrace imigrantů v ČR, zabývá se integrační politikou a nestátními neziskovými organizacemi v ČR. Empirické šetření obsahuje některé důležité údaje o Poradně pro integraci a vyhodnocení získaných informací na základě provedení dotazníkového šetření, zúčastněného pozorování a nestrukturovaných a neformálních rozhovorů. Závěrečná kapitola shrnuje získané poznatky a zhodnocení dosažených cílů.
|
|
|
Srovnání kulturních hodnot vysokoškolských studentů na základě Hofstedeho dimenzí ve vybraných zemích (Česku, Slovensku a Rakousku)
Morávková, Hana ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce aplikuje Hofstedeho interkulturní výzkum v oblasti Česka, Slovenska a Rakouska, konkrétně v Bratislavě, Praze a Vídni, na studentech druhých ročníků geografických oborů. Cílem práce je ověřit platnost Hofstedeho výsledků, diskutovat metodologické slabiny výzkumu a najít využití v oboru sociální geografie. Vzorek 160 studentů vykázal homogenitu a tedy vhodnost pro interkulturní výzkum. I když rakouský školní systém umožňuje vstup na vysoké školy již v 18 letech, tedy o rok dříve než v Česku a na Slovensku, zkoumaní studenti geografie byli stejného stáří. Výsledky hodnot kulturních dimenzí se v některých ohledech lišily od výsledů Hofstedeho s největší pravděpodobností vlivem působení univerzitního prostředí. Na základě zjištěných hodnot těchto dimenzí je možné lépe pochopit a vysvětlit mnohé důvody demografických či geografických trendů v Evropě. Základní problém interkulturních výzkumů je srovnatelnost vzorků, jejichž dosažitelnost je obecně velmi těžká. Od aplikace Hofstedeho verze dotazníku VSM-94 se interkulturní výzkum posunul dál, kultury jsou dnes porovnávány na základě grafů shluků hodnot. Sociální geografie by neměla opomíjet výsledky interkulturních studií, naopak ty by mohly dobře posloužit k vysvětlení některých sociálně-geografických jevů. Klíčová slova: kultura,...
|
|
|
Dobrovolnictví v odlišné kultuře: kulturologická reflexe zkušenosti z ukrajinského sirotčince)
Douděrová, Kateřina ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato práce je kulturologickou reflexí vlastní zkušenosti dobrovolníka na zakarpatské Ukrajině. Snaží se přiblížit praktické uplatnění kulturologických a antropologických poznatků při takové práci, jako je dobrovolnická či humanitární činnost v odlišné kultuře. Jako příklad navrhuje užití fotografie jako způsobu poznání daného prostředí a zavádí metodu auto- fotografie, která je možnou alternativou ke klasickému vizuálně antropologickému výzkumu. Práce představuje dva soubory fotografií pořízené během dvou projektů dětmi z místního sirotčince, které jsou fotografickým záznamem jejich možných světů. Klíčová slova: dobrovolnictví, auto-fotografie, vizuální antropologie, kvalitativní výzkum, možné světy
|
|
|
Představy migrantů z bývalé Jugoslávie v západní Evropĕ (Francie a Rakousko)
Daniel, Ondřej ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Mayer, Francoise (oponent)
Tato dizertační práce se zaměřuje na představy migrantů z bývalé Jugoslávie kontextualizované v jejich vztahu k historii, prostoru a kultuře. Z velké části je práce založena na empirických datech vycházejících ze současných dějin migrací z prostoru bývalé Jugoslávie. Její první část se zabývá představením metodologických a teoretických konceptů, které jsou relevantní pro případové studie i konstrukci dějinného příběhu migrací z bývalé Jugoslávie. Ten pak tvoří páteř třetího oddílu této práce. Pod vlivem dosud vydané literatury, která se tématem migrací z bývalé Jugoslávie zabývá, rozděluje autor v této práci migrační pohyby na politickou emigraci, ekonomickou migraci a migraci související s rozpadem komunistické federace a následnými válkami. I v této nejvíce historické části jsou jako jeden z pramenů analýzy používány výpovědi, které autor sesbíral při svém terénním výzkumu ve dvou hostitelských zemích, ve Francii a v Rakousku, i v kyberprostoru. Nejrozsáhlejší kapitolu této práce představují případové studie věnované postupně vztahu migrantů k historii, žitému prostoru a populární kultuře.
|
|
|
Kulturní a historické kořeny a souvislosti stereotypů a předsudků
Kosek, Jan ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Přibáň, Jiří (oponent)
Disertační práce "Kulturní a historické kořeny a souvislosti předsudků a stereotypů", rozčleněná na úvod, jedenáct kapitol a závěr, se zaměřuje především na genezi některých předsudků v rámci západní kultury a civilizace. Ústřední pozornost je věnována římskému a křesťanskému antijudaismu, transformovanému v osvícenské a postosvícenské době v moderní antisemitismus. V 19. století, kdy národní partikularismy slavily vítězství nad osvícenským univerzalismem, se také zrodil sionismus. Národní předsudky a stereotypy se staly důležitou součástí kolektivního vědomí a kolektivních představ Evropanů a jednou z příčin obou světových válek a holocaustu. Idea Volksgeistu, jíž se Herder pokoušel poukázat na kulturní osobitost každého národa, se dočkala naprosto nečekaného a nezamýšleného vyústění. Varující historický vývoj však neznamená, že bychom se v životě obešli bez stereotypů i předsudků, jež nejsou ničím jiným než pevně fixovanými, rigidními postoji. A každý postoj jako součást psychické struktury osobnosti má také důležitou hodnotovou funkci. Prostřednictvím postojů vyjadřujeme sebe sama a hranice mezi postoji a předsudky bývá nezřetelná. V návaznosti na Burka, Herdera, Ortegu y Gasset a Gadamera práce přichází se zdrženlivou obhajobou stereotypů a předsudků, nahlížených jako integrální součást našeho...
|
|
|
Ztráty a nálezy transnacionálního mateřství
Ezzeddine, Petra ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
Klíčové slova: migrace, gender, transnacionální mateřství, péče, reprodukční remitence, ukrajinské migrantky v České Republice Abstrakt: Cílem mé disertační práce je analyzovat, jakým způsobem gender operuje v transnacionálních prostorech, a jaké to má dopady na prožívání mateřství a formování nových genderových identit. Pokusím se popsat, jakým způsobem ukrajinské transnacionální matky narativně konstruují a zvýznamňují své zkušenosti s transnacionálním mateřstvím. Svou pozornost zaměřím také na sociální praktiky transnacionální péče o děti a sociální podmínky ženské pečující migrace v České republice.
|
host ::
RSS.