|
|
Anti-establishment Parties: Threat to Democracy or Chance to its New Equilibrium?
Červinka, Lukáš Lev ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Přibáň, Jiří (oponent) ; Pin, Andrea (oponent)
(čeŚky) establishmentovf strany: Hrozba pro demokracii nebo šance na její novf equilibrium? DiŚertace Śe zaměřuje na anti teoretickf příŚtupy NiklaŚe Luhmanna Primbrním cílem prbce je prozkoumat; jakzm způŚobem může bzt eŚtabliŚhment jakožto utvbření hrají politickf Śtrany. Prbce nejprve předŚtavuje teoretickou koncepci eŚtabliŚhmentu jakožto Śtrukturblního propojení vŚtavní identity Śtbtu a lidovf identity politickfho lidu; přičemž Śtbt i lid chbpe jakožto autopoietickf organizační ŚyŚtfmy definovanf jejich vŚtavní; reŚp. lidovou imaginací jež Śe artikuluje Śkrze organizační Śtrukturu Śtbtu; reŚp. politickfho lidu; na kterfmžto míŚtě prbce adaptuje integrační teorii Rudolfa Smenda; když organizační Śtrukturu zkoumb jakožto ŚouŚtavu oŚobnoŚtních; procedurblních a hodnotovzch prvků. Śkrze jejich legiŚlativní činnoŚt užívajíc metodu holiŚtickfho zjištění míry anti eŚtabliŚhmentovoŚti jednotlivzch nbvrhů zbkonů; nbvrhy aŚpirují změnit ŚoučaŚnou vŚtavní identitu Śtbtu; a nbŚledně ke změření míry anti Jakožto případovf Śtudie; k ověření teorie eŚtabliŚhmentu předloženf v diŚertační prbci a prozkoumbní role politickzch Śtran ve změnbch vŚtavní identity Śtbtu; poŚloužilo ČeŚko a Itblie; jenž na jednf Śtraně mají doŚtatečně podobnz inŚtitucionblní rbmec vŚtavního ŚyŚtfmu a v obdobnzmi ŚpolečenŚkzmi jevy (nutnoŚt...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vina a odpovědnost v kontextu trestního práva : diskurzivní praktiky a strategie
Vávra, Martin ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Přibáň, Jiří (oponent) ; Válková, Helena (oponent)
Shrnutí Dizertace se zabývá tím, jak jsou v politickém i expertním (především právním a kriminologickém) diskurzu formulovány a reprodukovány významy, předpoklady a definice konstruující člověka jakožto subjekt trestního práva, subjekt který může být činěn odpovědným za své jednání.Práce se soustřeďuje na to, jak se v politické sféře (při soustředění na jednání Sněmovny a Senátu Parlamentu ČR) a ve vědách (zejména v právní vědě, kriminologii a psychiatrii) formují a formulují "trestněprávní" názory a jak se odrážejí ve významech uložených v samotném trestním právu. Metodologicky práce vychází z kritické diskurzivní analýzy. Diskurz je, zjednodušeně řečeno, významný tím, že na nás uplatňuje svůj utlačivý vliv, neboť vymezuje to, co je možné o světě říci, i to, jak v něm lze smysluplně jednat. Není tak (pouze) odrazem nějaké jiné, skutečnější reality, není plně redukovatelný na nějaké jiné společenské jevy a díky tomu skrze jeho zkoumání můžeme zjistit, jaké jsou předpoklady, z nichž vycházejí sociální aktéři a jaké argumentační rámce jsou v diskurzu používány. V teoretické části jsou zformulovány předpoklady pro následnou analýzu konkrétních témat spojených s formulováním "trestní" viny a odpovědnosti. Po stručném přehledu sociologických přístupů k trestnímu právu a trestání relevantních z...
|
|
|
Kulturní a historické kořeny a souvislosti stereotypů a předsudků
Kosek, Jan ; Mucha, Ivan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Přibáň, Jiří (oponent)
Disertační práce "Kulturní a historické kořeny a souvislosti předsudků a stereotypů", rozčleněná na úvod, jedenáct kapitol a závěr, se zaměřuje především na genezi některých předsudků v rámci západní kultury a civilizace. Ústřední pozornost je věnována římskému a křesťanskému antijudaismu, transformovanému v osvícenské a postosvícenské době v moderní antisemitismus. V 19. století, kdy národní partikularismy slavily vítězství nad osvícenským univerzalismem, se také zrodil sionismus. Národní předsudky a stereotypy se staly důležitou součástí kolektivního vědomí a kolektivních představ Evropanů a jednou z příčin obou světových válek a holocaustu. Idea Volksgeistu, jíž se Herder pokoušel poukázat na kulturní osobitost každého národa, se dočkala naprosto nečekaného a nezamýšleného vyústění. Varující historický vývoj však neznamená, že bychom se v životě obešli bez stereotypů i předsudků, jež nejsou ničím jiným než pevně fixovanými, rigidními postoji. A každý postoj jako součást psychické struktury osobnosti má také důležitou hodnotovou funkci. Prostřednictvím postojů vyjadřujeme sebe sama a hranice mezi postoji a předsudky bývá nezřetelná. V návaznosti na Burka, Herdera, Ortegu y Gasset a Gadamera práce přichází se zdrženlivou obhajobou stereotypů a předsudků, nahlížených jako integrální součást našeho...
|
|
|
Mezi biologií a právem
Skripnik, Ondřej ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent) ; Přibáň, Jiří (oponent)
Mezi biologií a právem. Příspěvek k antropologii institucí Cílem práce je popsat a porozumět, jakým způsobem zkoumá biologie, resp. etologie a evoluční biologie lidskou přirozenost, a zda by právě biologie mohla poskytnout právu jakýsi přirozený základ. První část práce je přehledově-teoretická. Snaží se nejprve předvést paradigma biologické, tedy porozumět tomu, jakým způsobem uvažovali a uvažují o lidské přirozenosti biologové a následně rekapitulovat, kdy a v jakém smyslu se na přirozené odvolává teorie práva. Antropologický výklad práva (Hoebel, Pospíšil, Wesel) pak zdůrazní vzájemné závazky jako kořeny práva. Uchopení práva jako institucionalizovaného závazku, sledování závislosti práva na morálce (tedy v oblasti "má být") pak naznačí kritickou perspektivu, která umožňuje hodnotit výsledky biologických výzkumů lidského chování pro právní teorii. V druhé části jsou vybrány čtyři okruhy chování - teritoriální, agresivní, usmiřující a chování mezi příbuznými, které byly a jsou intenzivně zkoumány v etologii a evoluční biologii, které však mohou být zároveň relevantní pro právní teorii, či praxi (konkrétně pro právo majetkové, trestní a rodinné). Etologické popisy teritoriality, agresivního chování a příbuzenství jsou vždy doplněny kapitolou, která zachycuje podobný jev v lidské společnosti optikou...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.