|
|
Rudolf Daniel: Housle a kůň. Historická analýza rukopisu se zřetelem k autorovu společenskému působeni v poválečném romském etnoemancipačním hnutí v Československu
Závodská, Milada ; Červenka, Jan (vedoucí práce) ; Mann, Arne (oponent) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá rukopisem Housle a kůň, k němuž přistupuje z hlediska romistiky a zároveň metodami historické vědy. Cílem je ověřit historické reálie, které rukopis obsahuje. Hlavní hypotézou práce je atribuce textu Rudolfu Danielovi - ověřovány jsou autobiografické údaje a jejich kulturně společenský kontext. Práce se systematicky soustředí na osobnost Rudolfa Daniela (nar. 1911, Oslavany - zemř. 1978, Brno) a poznání jeho biografie (doposud neznámé) je jedním z cílů. Kontextem vzniku rukopisu Housle a kůň je poválečné romské etnoemancipační hnutí, a Rudolf Daniel je nově odhalenou historickou osobností jeho dějin. Klíčová slova: Romové, koňské handlířství, holocaust, etnoemancipační hnutí, dějiny Romů,
|
|
|
Na rozhlasových vlnách druhé republiky. Vysílání Radiojournalu mezi Mnichovem a Protektorátem
Šebek, Adam ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato bakalářská se práce zabývá rozhlasem a rozhlasovým vysíláním během období druhé republiky. Pro tuto dobu je typický narůstající český nacionalismus, radikalizace společnosti a specifická "budovatelská" atmosféra, což se nepochybně promítalo do tehdejšího mediálního klimatu, jehož součástí byl i rozhlas. Rozhlas, dobovým oficiálním názvem Radiojournal, československé zpravodajství radiotelefonické, společnost s.r.o., v Praze, spadal od doby první republiky pod ministerstvo pošt a telegrafů. V průběhu období druhé republiky se vliv a podíl státu v této instituci a tomto médiu výrazně zvýšil. Během této doby se také začalo v československé společnosti, kulturním prostředí, politickém spektru i mediálním klimatu hovořit o začátku nového Československa, které by se vyvarovalo chyb, jež byly způsobeny v předchozím období, kterým byla myšlena doba první republiky. Práce má tedy za cíl zkoumat, jak se fenomény, události a okolnosti této doby projevovaly v tehdejším rozhlasovém vysílání. Klíčová slova Druhá republika; Československo; Radiojournal; rozhlas; rozhlasové vysílání
|
|
|
Reakce na hrozbu demolice obce: Horní Jiřetín a Nové Heřminovy
Vitíková, Jana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent) ; Spurný, Matěj (oponent)
Disertační práce se zabývá reakcí obyvatel obcí, jimž hrozí demolice, v souvislosti s modelem ohrožení prezentovaného Dennisem Smithem. K výzkumu byly vybrány dvě obce - Horní Jiřetín a Nové Heřminovy. V Horním Jiřetíně se o demolice obce hovoří v souvislosti s rozšiřováním těžby hnědého uhlí a především postupováním těžby na lomu Československé armády. V Nových Heřminovech je plánováno postavit přehradu, která by měla do budoucna zabránit potopám v regionu a zároveň se stala zásobníkem vody pro období sucha. První část práce se věnuje modelu ohrožení, který představil v roce 2018 Dennis Smith ve své knize Civilized Rebels: An Inside Story of the West's Retreat from Global Power. V této části práce je tento model popsán a uveden do kontextu sociologických teorií konfliktu. Druhá část práce se věnuje analýze kvalitativního výzkumu, který byl proveden v obou obcích pomocí rozhovorů s jejich obyvateli. V rámci analýzy byly reakce obyvatel popsány z hlediska strategií vyrovnávání se se situací a obav do budoucna. V každé obci jsou pak tyto reakce rozděleny do skupin. Tyto skupiny jsou nakonec ve třetí části nahlíženy a zařazovány z pohledu modelu ohrožení Dennise Smithe. Výsledkem výzkumu je tedy analýza reakcí obyvatel obcí, kterým hrozí demolice, a jejich vysvětlení pomocí modelu ohrožení. Klíčová...
|
|
|
Ferdinand Čatloš - personality and beliefs
Bobrovský, Max ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá osobnosťou a myslením Ferdinanda Čatloša, slovenského generála v ére tzv. Slovenského štátu. Ferdinand Čatloš je rozporuplná osobnosť moderných slovenských dejín. Bol vybraný preto, lebo jeho pamäte sú často preberané nekriticky a nesprávne. Súčasťou práce je biografická štúdia Ferdinanda Čatloša, analýza klérofašizmu ako historického fenoménu, analýza Čatlošových spomienok a porovnanie Ferdinanda Čatloša s Jozefom Tisom.
|
|
|
Zakládání vojenského prostoru Ralsko (1945-1952)
Vobořil, Šimon ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce pojednává o "zakládacím období" vojenského prostoru Ralsko v severních Čechách. Jejím cílem je popsat vzorce chování a strategie aktérů, kteří do zakládání tohoto vojenského prostoru promlouvali. Poukazuje jak na záměry státu a jednotlivých složek státní moci, tak na možnosti a limity vystěhovávaných obyvatel a jejich zástupců na lokální úrovni. Práce je založena především na archiváliích dostupných v archivech na místní i centrální úrovni. Výsledky archivního bádání jsou interpretovány a zařazeny do kontextu vznikajícího lidově-demokratického státního zřízení v Československu, budování nové poválečné společnosti a role dříve německojazyčného pohraničí. Klíčová slova Ralsko, vojenský prostor, nucená migrace, pohraničí, Českolipsko, poválečné Československo
|
|
|
Nucená práce na území okupovaného Norska za druhé světové války - životní a pracovní podmínky Čechů v rámci totálního nasazení v oblastech výstavby Severní a Polární železnice v letech 1942-1945
Králová, Gabriela ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem nuceně nasazených Čechů v Norsku za druhé světové války, čímž navazuje na bakalářskou práci, která tuto téměř neznámou kapitolu česko-norských dějin obecně představila v rámci širšího kontextu nucené práce na norském území. Předložená práce se již nicméně zaměřuje na konkrétní oblasti nasazení, a to na pozadí projektu výstavby Polární železnice na severu země, který měl v nacistických plánech nejvyšší prioritu. Cílem je podat hlubší analýzu nashromážděných pramenů, především deníků, a na jejím základě zmapovat celkové pracovně-životní podmínky českých dělníků na jednotlivých úsecích výstavby. Práce přitom bere v potaz i perspektivu ostatních zainteresovaných stran, mimo jiné norských obyvatel, kteří se pro Čechy, jak výzkum ukazuje, stali významnou součástí jejich působení v Norsku. Zároveň je pak v této souvislosti pojednáno o životě v táboře a mimo něj, přičemž práce porovnává poměry v těchto dvou navzájem se prolínajících "světech". Závěrečná část se poté zaměruje na poválečnou situaci a snaží se nastínit, jakým způsobem tato zkušenost Čechy ovlivnila a jak je na ni nahlíženo v rámci výzkumu na české a norské straně.
|
|
|
Socialistická zákonnost a československá prokuratura v 70. letech
Lustig, Hubert ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Předmětem práce je zkoumat chápání a funkci pojmu socialistická zákonnost v 70. letech 20. století v Československé socialistické republice. Práce se v první části zaměřuje na obecnější pohled spíše právních vědců a jejich konstrukci pojmu socialistická zákonnost a jeho dobových funkcí. Ve druhé části je prováděn výzkum Generální prokuratury ČSSR jako konkrétní instituce, která měla socialistickou zákonnost střežit, s přihlédnutím k závěrům první části a porovnání teoretické vědecké debaty a postupů konkrétního státního orgánu. U této instituce je kladen akcent také na postoj vůči aktivitám, které byly vnímány jakožto nonkonformní z hlediska tehdejšího politického systému. V kontextu postoje zastánců těchto, z hlediska režimu, nonkonformních postojů tedy půjde o přezkoumání hranic socialistické zákonnosti a v obecnější rovině o její reálné funkce, které vládnoucí garnitura sledovala její častou akcentací.
|
|
|
Ukrajinská komunita v Praze a středních Čechách po roce 1991
Trávníčková, Klára ; Kopeček Šustrová, Radka (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na formování a organizování komunitního života, neinstitucionální aktivity a identitu ukrajinské menšiny v Praze a středních Čechách v období od 90. let (1991) do roku 2004. Vybrané časové pole vymezuje vznik samostatné Ukrajiny, a s ním spojenou mnohem větší svobodu cestovat do jiných evropských zemí za prací, a Oranžovou revoluci, tedy první zásadní polarizační politický konflikt Ukrajinské republiky. Ten mohl mít dopad i na komunitu v Čechách a zaměření její činnosti. Autorka si klade si klade za cíl aplikovat metodologii transnacionální migrace a diaspora studies na vybranou pramennou základnu (především z produkce spolků ukrajinské národní menšiny v ČR). Stěžejní částí práce je podrobná analýza výstupů dvou výrazných výstupů krajanských spolků - časopisu Porohy a dokumentárního filmu Easy Answer a pojmenování jejích transnacionálních a/nebo diasporních aspektů. Práce také poskytuje vhled do toho, jakou cestu ušla ukrajinská národnostní menšina aktivní v Česku od pádu státního socialismu do roku 2004.
|
|
|
Půlstoletí vynalézání hor (1960-2010)
Moravanský, Matěj ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je zachytit proces "vynalézání" hor od 60. let 20. století po nultá léta 21. století na příkladu Krkonoš. V rámci tohoto procesu se utvářel i vztah socialistické, státně-socialistické a postsocialistické společnosti k přírodě, lze tak sledovat způsob, jak se v jednotlivých obdobích propojovaly společenské a přírodní ekosystémy, jak byly devastovány nebo naopak chráněny a posilovány. Ambicí práce je tak nejen popsat snahy o ochranu přírody, ale především zachytit stýkání a potýkání jednotlivých aktérů, ať lidských či ne-lidských. V první části práce se diskutují konkrétní plány, vize a koncepční dokumenty, které měly definovat podobu organizování přírody v horách. Druhá část představuje některé zásadní kauzy týkající se tématu rozvoje kapacit turistického ruchu a ochrany přírody. Poslední, třetí část, je věnována obecnějším závěrům: aplikace post-koloniální teorie, propojení s konceptem "kapitalistické ekologie" Jasona W. Moora, souvislost stavu přírody s krizí legitimity státního socialismu, neoliberální obrat v 90. letech 20. století. Pozornost práce je upřena především na Krkonoše jako hory, ve kterých byla založením národního parku nastolena řada obecnějších a pro následný vývoj charakteristických trendů.
|
|
|
Jitex a "tovární město" Písek v letech 1949-1989
Peleška, Ondřej ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Bernášek, Bohumír (oponent)
Předkládaná práce se v obecné rovině zabývá vztahem textilní továrny Jitex k jihočeskému městu Písek. Autor se zaměří na změny, které byly s implementací, výstavbou a provozem podniku spojeny a zásadně tak ovlivnily město Písek i samotný region. Dynamika této změny bude sledována především ve dvou rovinách, a to v rovině výstavby a v rovině sociální péče o zaměstnance. Cílem této práce bude poukázat na to, že průmyslový podnik byl kromě výroby a vlastního provozu i důležitým veřejně politickým činitelem a aktivně se tak spolupodílel na životě města.
|
host ::
RSS.