Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nucená práce na území okupovaného Norska za druhé světové války - životní a pracovní podmínky Čechů v rámci totálního nasazení v oblastech výstavby Severní a Polární železnice v letech 1942-1945
Králová, Gabriela ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem nuceně nasazených Čechů v Norsku za druhé světové války, čímž navazuje na bakalářskou práci, která tuto téměř neznámou kapitolu česko-norských dějin obecně představila v rámci širšího kontextu nucené práce na norském území. Předložená práce se již nicméně zaměřuje na konkrétní oblasti nasazení, a to na pozadí projektu výstavby Polární železnice na severu země, který měl v nacistických plánech nejvyšší prioritu. Cílem je podat hlubší analýzu nashromážděných pramenů, především deníků, a na jejím základě zmapovat celkové pracovně-životní podmínky českých dělníků na jednotlivých úsecích výstavby. Práce přitom bere v potaz i perspektivu ostatních zainteresovaných stran, mimo jiné norských obyvatel, kteří se pro Čechy, jak výzkum ukazuje, stali významnou součástí jejich působení v Norsku. Zároveň je pak v této souvislosti pojednáno o životě v táboře a mimo něj, přičemž práce porovnává poměry v těchto dvou navzájem se prolínajících "světech". Závěrečná část se poté zaměruje na poválečnou situaci a snaží se nastínit, jakým způsobem tato zkušenost Čechy ovlivnila a jak je na ni nahlíženo v rámci výzkumu na české a norské straně.
Češi totálně nasazení na nucené práce v okupovaném Norsku za druhé světové války
Králová, Gabriela ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Maršálek, Zdenko (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem českých dělníků, kteří byli během druhé světové války nuceně nasazeni nacistickým aparátem Třetí říše na práce v okupovaném Norsku. Cílem je tuto méně známou oblast výzkumu zasadit do širšího historického kontextu a na základě archiválií a dostupných a nově objevených pramenů pak analyzovat životní a pracovní podmínky těchto nedobrovolně pracujících Čechů. První část práce podává komplexní obraz předválečného a nacisty okupovaného Norska a uvádí základní terminologii fenoménu nucené práce. Druhý úsek v krátkosti mapuje situaci v Německu a nastiňuje organizaci nuceného nasazení, přičemž se zaměřuje na všeobecné životní a pracovní podmínky dělníků. Ve třetí části je s ohledem na klíčové prameny podrobně analyzována otázka české pracovní síly na norském území. V rámci závěrečného úseku práce jsou pak představeny statistické údaje a současný pohled obou zainteresovaných zemí (Německo, Norsko) na problematiku nucené práce.
Role sestry ve výchově k dárcovství
KRÁLOVÁ, Gabriela
Krevní transfuze je i přes velký rozvoj léčebných metod stále nezastupitelná. Krev je nenahraditelná tekutina, kterou nelze vyrobit a je možné ji získat pouze odběry krve dobrovolníkům. Prvním a velmi důležitým krokem transfuzního lékařství je získání dostatečného počtu vhodných dárců krve, kteří darují svou krev opakovaně. Jejich hledání je stále těžší. V této oblasti mohou mít velmi důležité poslání sestry, protože jednou z jejich hlavních rolí je výchova. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dárcovství krve. Teoretická část práce se věnuje historii, současností dárcovství krve, kritériím dárcovství krve, oceňování dárců krve, odběrem krve, dále pak rolí sestry a edukací sestrou. Praktická část zahrnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během výzkumného šetření. Na začátku byly stanoveny dva cíle. První cíl byl zaměřen na zmapování možností a způsobů, které sestry využívají při získávání nových dárců. Stanoveny byly dvě výzkumné otázky. Jaké sestry používají k motivaci k dárcovství prostředky a formy? Motivují sestry spoluobčany k dárcovství krve? K naplnění tohoto cíle byl využit kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Z výsledků vztahujících se k prvnímu cíli vyplynulo, že sestry k motivaci používají individuální rozhovor a letáky. Ukázalo se ale, že sestry z jiných oddělení než transfuzních, se na motivaci nových dárců nepodílejí, a to hlavně z důvodu neznalosti kritérií dárcovství krve a částečně také z nedostatku zájmu veřejnosti. Druhý cíl práce měl zjistit hlavní motivaci k dárcovství krve, nedostatky informovanosti v dané problematice u dárců krve, a zda sestry edukují potencionální dárce krve. Byly stanoveny 3 hypotézy. Sestry edukují potencionální dárce krve. Dárci krve mají dostatek informací o dané problematice. Hlavní důvody k dárcovství krve jsou altruistické. K naplnění tohoto cíle byl použit kvantitativní výzkum. Zde byla použita technika dotazníku. Výsledky této oblasti poukázaly na to, že i když mají dárci krve různé důvody pro darování krve a využívají i výhody, které jim dárcovství krve přináší, jejich hlavní důvody jsou altruistické. Z analýzy odpovědí dále vyplynulo, že dárci krve mají dostatek informací o dané problematice, neboť správně odpovědělo na otázky prověřující znalosti dárců, 87% respondentů. Z šetření v poslední oblasti je zřejmé, že sestry potencionální dárce dostatečně needukují, neboť pouze 5% respondentů uvedlo, že informace, na základě kterých se rozhodli krev darovat, získaly od sester. Zde se nabízí cesta k dalšímu zkvalitnění procesu získávání nových dárců sestrami. Obecně by měly být sestry lépe informovány o kritériích dárcovství a případné zájemce umět lépe vytypovat a motivovat.

Viz též: podobná jména autorů
3 KRÁLOVÁ, Gabriela
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.