|
|
Mozek a událost
Malečková, Dita ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Záměrem této práce bylo nastínit vztah vidění a myšlení a prostoru, ve kterém se pohybují. V první části jsem upřesnila, že vidění není bezproblémovým automatickým dějem. Popsala jsem, co mají vidění a myšlení společné, v čem se tyto dvě oblasti lidského poznání liší a čím se inspirují, což mě přivedlo k otázce vztahu k pohybu a tělesnu. V druhé části jsem dospěla k tématu prostoru - prostoru vidění a prostoru myšlení ve formě "vnitřní krajiny" a také proměnám podoby prostoru ve vědě - viz studie topologického prostoru, či kyberprostoru. Ve třetí části jsem se věnovala tématu chaosu a jeho vztahu k vidění a myšlení a také vztahu chaosu a kreativity ve třech oblastech lidského poznání - filosofii, umění a vědě - který jsem se pokusila specifikovat na konkrétních příkladech filosofa (Deleuze), umělce (Boudník) a vědce (Mandelbrot). Ve čtvrté závěrečné části jsem se zabývala vztahem chaosu a "mozku", neboli aktuálního stavu lidského poznání a vztahu myšlení ke svému vnějšku; mozku k události. Práci jsem uzavřela vysvětlením pojetí noosféry. V celé práci jsem využívala především děl francouzských filosofů Henri Bergsona, Gillesa Deleuze, Michela Foucaulta, Maurice Merleau-Pontyho, Teilharda de Chardin a částečně také Jean-Francoise Lyotarda, či Paula Virilia. Z českých autorů to byly texty Michala Ajvaze, či...
|
|
|
Ontologie a hra u Ladislava Klímy
Schmoranz, Michal ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
V této práci se nejprve pokusíme prozkoumat podstatu Klímova egosolismu a přibližně definovat Klímou nejčastěji používané pojmy. Klíma s mnoha důležitými pojmy a termíny pracuje velmi nejednoznačně. I proto není pokus o jejich přesnější vymezení jednoduchou záležitostí. Pokud to však bude možné, vyjasníme si tyto pojmy natolik, abychom s nimi mohli pracovat při hledání základních principů egosolismu a egodeismu a při zkoumání slabých míst Klímovy filosofie. Ve všech třech hlavních kapitolách naší práce (egosolismus - nástin pojmů, problém poznání, myšlení egodeisty a analogie hry) se totiž budeme s takovými místy setkávat, budeme se pokoušet najít jejich příčiny a také, rozvedením Klímovy filosofie, jejich možná řešení. Poté se budeme věnovat sporným bodům v Klímově filosofii hlediskem postoje odmítajícího solipsismus. V této druhé části naší úvahy nad Klímovou filosofií budeme zkoumat paralelu mezi myšlením egodeisty, pohybujícím se ovšem ve světě nesolipsistické reality, a pojetím hry, jak nám je nabízí analýza pojmu "hra" Johana Huizingy. Ve třetí části naší práce se pokusíme o spojení výsledků dosažených naším bádáním, s koncepcí "hry" Hanse-Georga Gadamera a antického filosofa Herakleita. Pokusíme se dospět k tezi o smysluplnosti egodeistického postoje ke světu a k životu a analyzovat zvláštní fenomén...
|
|
|
Filosofie jazyka Waltera Benjamina
Ritter, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent) ; Stromšík, Jiří (oponent)
Gershom Scholem věnoval svou v lecčems průkopnickou knihu o židovské mystice Walteru Benjaminovi jako "příteli, v jehož géniu se setkala hloubka metafysika, pronikavost kritika a vědění učence". 1 Četba takového autora nepochybně žádá od čtenáře mnoho: především z toho důvodu, že Benjamin není ochoten to, co jako učenec vkládá do svých metafyzických rozvrhů- jež jsou oporou kritiky, ale často i jádrem kritiky samépředložit jednoduše čitelným, a tudíž i podobně jednoduše kritizovatelným způsobem.2 Sám Gershom Scholem ovšem stojí se svou interpretace Benjamina takříkajíc na jedné straně barikády, jejíž druhou stranu zastupuje především jméno Theodor W. Adomo. Pokud tato jména převedeme na pojmové konfigurace, pak tu jde o protiklad mezi zdůrazněním na jedné straně teologických, na straně druhé materialistických motivů Benjaminova myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fenomén fikce
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Předmětem předkládané práce je problém fikčnosti literárního díla. Text je rozdělen do tří částí. V první části je východiskem úvaha o povaze básnického jazyka. Ústřední tezí je, že literatura nemůže být pojímána jako soubor objektivních vlastností dané výpovědi, ale jako způsob, jakým se řeč dotýká čtenáře či posluchače, tj. jako fenomén. Toto tvrzení je základem pro předběžné vymezení fikčnosti literárního díla jako fenoménu, resp. jako aspektu fenoménu literatury. Druhá část představuje kritiku tzv. teorie fikčních světů. Předmětem výtek je především výklad fenoménu světa jako agregátu předmětů, postav a událostí, vztah prostředkující reprezentace mezi texturou a fikčním světem, pojetí literární tvorby jako překladu extensionální roviny do intensionální a pojetí recepce literární výpovědi jako rekonstrukce fikčních objektů. Třetí část naznačuje řešení problému fikčnosti. V návaznosti na výklad Patočkovy studie Učení o minulém rázu umění je fenomén literatury vymezen jako vplývání předmětné komponenty zkušenosti do komponenty objektivně nevykazatelné. Fikční předmět je v této souvislosti pojat jako předmět mizící, resp. jako stávající se ne-předmětem.
|
|
|
Dělník, nadčlověk, smrtelník. Tři podoby lidství člověka ve filosofické antropologii
Novák, Aleš ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Ajvaz, Michail (oponent)
Pojetí lidskosti člověka ve 20. století zdůrazňují význam motivů práce, moci, války. Prací determinovanou antropologii nejpregnatněji zformuloval Ernst Jünger. Jeho pozice však vychází z metafysiky Friedricha Nietzscheho, a to především z motivu vůle k moci. Práce je instrumentem k akumulaci a gradaci moci, jejímž nositelem je člověk definovaný jakožto figura dělníka. Jeho nejefektivnějším prostředkem pro dosahování moci je technika. Proti tomu vystupuje alternativní pozice Martina Heideggera s jeho kritikou techniky a novým pojetím lidskosti jakožto smrtelnosti.
|
|
|
Mnohost bytí: Ontologie Alaina Badioua
Pivoda, Tomáš ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Tomáš Pivoda, Mnohost bytí: ontologie Alaina Badioua Disertační práce Abstrakt Práce představuje poprvé v českém prostředí ontologii francouzského filosofa Alaina Badioua, jak ji podal ve svém základním díle Bytí a událost (L'être et l'événement, 1988). Nejprve ukazuje východiska Badiouvy filosofie a důvody, proč Badiou identifikuje ontologii s teorií množin, a poukazuje na jeho význam pro současnou filosofii, obzvláště proud tzv. spekulativního realismu, zformovaný kolem Quentina Meillassouxe. Hlavní osu práce tvoří výklad čtyř základních Badiouvých "Idejí": mnohosti, události, pravd a subjektu, v jejichž rámci se postupně ukazuje, jak Alain Badiou buduje svůj pojmový aparát na základě jednotlivých axiomů teorie množin, vycházeje přitom ze základního formálního vymezení množiny pomocí operátoru . V rámci Ideje mnohosti∈ práce s odkazem k M. Heideggerovi a Platónovi vykládá Badiouvu transpozici pojmové dvojice jedno/mnohé na dvojici jsoucno/bytí a definuje základní pojmy Badiouvy ontologie jako situaci, prezentaci, reprezentaci a prázdno, s jejichž pomocí ilustruje Badiouvo pojetí přírody. V souvislosti s událostí se práce dále věnuje tzv. historickým situacím, jež vycházejí z intervenčního pojmenování lokálně situované události. Z pojmu "věrnosti události" pak vyvozuje Badiouvo pojetí tzv. generických...
|
|
|
Thomas Bernhard: To think
Foltinová, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá filozofickým aspektom románov Thomasa Bernharda, sústrediac sa na problém myslenia. Interpretácia, ktorú získavame skrze podrobnú analýzu románov Chůze, Mýcení a Staří mistři ukazuje, že hoci u Bernharda nenájdeme jasnú argumentačnú líniu, sú v jeho románoch rozvinuté originálne filozofické myšlienky. Práca sa zaoberá troma interpretáciami myslenia. V prvej sa nám myslenie ukazuje ako "stav chaosu", ktorý sa odohráva v mysli pomätenca. Druhá interpretácia, ako výsledok opätovného posúdenia prvej interpretácie vedie ku konceptu reflektívneho myslenia pozorovateľa. V prvej a druhej interpretácii sa stretávame len s negatívnym spôsobom vyjadrenia myslenia ako nemyslenia. Až v tretej interpretácii sa stretávame so "skutočným mysliteľom", rozprávačom príbehu, ktorý nás motivuje uvažovať o myslení ako o činnosti, ktorá v sebe nevyhnutne musí obsahovať to, že je odohrávajúca sa, ak má byť považovaná za skutočné myslenie. To vedie k hľadaniu myslenia v literárnej forme Bernhardovych románov.
|
|
|
Pojem mýtu u Clauda Lévi-Strausse
Borovanská, Johana ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Tato práce je věnovaná rozboru pojetí mýtu Clauda Lévi-Strausse. Mýtus má v rámci jeho myšlení výsadní postavení, neboť v mýtickém systému se nám vyjevuje struktura myšlení. Mýtus zprostředkovává rozpory, protiklady, což je zásadní funkcí lidské mysli, resp. jejího univerzálního, nevědomého základu, z nějž mýty vyvěrají. Právě proto, že je mysl v Lévi-Straussově pojetí univerzální a mýty jsou jejím produktem, umožňuje mu to provádět analýzy mýtů napříč kulturami a pokládat je za varianty téhož mýtu. Chceme-li nahlédnout univerzální strukturu lidské mysli, je zkoumání mýtů, v nichž se zračí principy jejího fungování, jednou z nejlepších cest. Proto bude v této práci největší prostor věnován Lévi-Straussovu postupu analýzy mýtu a jeho charakteristice (ve vztahu k jazyku a hudbě). Tento krok je nezbytný, chceme-li nahlédnout zmíněný vztah mýtu a lidské mysli. Zvolený postup této práce je tedy následující: na samém počátku je poměrně dostatek prostoru věnován rozboru některých zásadních témat z lingvistiky Ferdinanda de Saussura (s přihlédnutím k Romanu Jakobsonovi v otázce fonému). Tento průzkum v oblasti lingvistiky je nezbytný, neboť lingvistika je jednou z hlavních oblastí, jíž se Lévi-Strauss ve své analýze mýtů inspiruje. Pokusím se poukázat na shodné momenty, ale zejména také na sporné body v...
|
|
|
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
|
|
|
Pojem "diskurz" ve Foucaultově díle
Vácha, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Pojem 'diskurs' ve Foucaultově díle" je vypracování základních otázek spojených s Foucaultovou teorií diskursu. Táže se, zda projekt není sebe- vyvracející a jaké jsou hlavní cíle projektu. Analýza textu R.Rortyho "Foucault and epistemology" uvádí tázání po vztahu mezi klasickou epistemologickou tradicí a Foucaultovou archeologií. Pro vypracování této otázky práce analyzuje Foucaultův text nazvaný "Řád diskurzu", a především Foucaultovu Archeologii vědění. Závěrem je, že Foucaultova teorie ve svých základech umožňuje užívat pojmu "diskurs" v natolik širokém smyslu, že Foucault může pojmu využít pro založení úzkého propojení epistemologie a politické filosofie.
|
host ::
RSS.