|
|
Kapitoly z budovatelské literární kultury
Šámal, Petr ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Bauer, Michal (oponent)
Dne 7. dubna 1949 byl literární vedec a estetik Jan Mukarovský uveden do funkce rektora Univerzity Karlovy. Tradice žádala, aby svuj nástup doprovodil reprezentativní prednáškou presahující hranice jednoho oboru. Slavnostní proslov vydaný pozdeji pod názvem Socialistická stranickost ve vede o umení uvádela teze, podle níž stojí pred tehdejší vedou jeden základní úkol: uvést svuj stav v soulad se zásadne zmenenými výrobními vztahy a s celkovou prestavbou spolecnosti.! Pripomínka faktu, že nekdejší zakladatel literárnevedného strukturalismu stanul v cele nejvýznamnejší soudobé kulturní instituce práve v dobe pocínajícího stalinismu a že v této chvíli manifestacne zavrhl své drívejší teorie, nestojí v úvodu predkládané práce náhodou. Budovatelská literární kultura, která je predmetem našeho zájmu a jíž rozumíme celek literárních aktivit odehrávajících se na prelomu ctyricátých a padesátých let 20. století v rámci uzavreného komunikacního prostoru vymezeného novou státní mocí, je totiž cástí soudobé ceské literární historie a historiografie vnímána jako pokus o zpretrhání veškerých dosavadních tradic a vazeb ceské kultury a o její maximální pripodobnení cizímu, totiž sovetskému vzoru (napr. BAUER 2003, KNAPÍK 2004, PEšEK 1998). A práve prípad Jana Mukarovského, vedce, jehož teorie se formovaly v tesném kontaktu...
|
|
|
České akční umění 60.-90. let. Historie a problematika dobové reflexe a interpretace
Morganová, Pavlína ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent) ; Klimešová, Marie (oponent)
Akční umění je tématem, které mě provází již od diplomové práce. V ní jsem se pokusila nastínit historii českého akčního umění z pohledu rituálnosti. Disertační práce "České akční umění 60. - 90. let" s podtitulem "Historie a problematika dobové reflexe a interpretace" rozvíjí a v mnohých aspektech doplňuje tuto práci. Páteří disertační práce je kapitola "České akční umění 60. - 90. let" čerpající z rozsáhlé heuristické práce započaté již během práce diplomové. Tato kapitola je věnována historii českého akčního umění od proto akčních projevů z první poloviny 20. století až po dění na umělecké scéně v 90. letech. Pro přehlednost jsem ji doplnila souhrnným soupisem všech akcí českého akčního umění 60. - 90. let, který má formu textové přílohy. Další kapitoly disertační práce by měly ukázat dobovou reflexi a interpretaci akčního umění. Klíčovou je kapitola mapující ohlas českého akčního umění v dobovém tisku. Přestože bylo dobové psaní o akčním umění, stejně jako celá kultura, postiženo politicko-společenskými peripetiemi minulého režimu, měla by kapitola poukázat na širší vnímání tohoto druhu umění. Zároveň by měla sloužit jako bibliografická pomůcka pro další studium akčního umění, protože jejím cílem je zmapovat dostupné tiskové (a do dohledatelné míry i samizdatové) materiály reflektující tento dobový fenomén.
|
|
|
Emil Filla, primitivismus a mimoevropské umění
Winter, Tomáš ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Uplynulo právě sto let, kdy - jak praví legenda - malíř Maurice de Vlaminck "slídil po uměleckých kuriozitách, obcházel vesnice na březích Seiny a kupoval u vetešníků sošky, masky a fetiše, které vyřezali ze dřeva negerští umělci Francouzské Afriky H. Krátce nato je údajně ukázal André Derainovi, přes nějž se s těmito předměty seznámili Henri Matisse a Pablo Picasso. 1 Ať již prvenství objevu negerské plastiky pro moderní umění po roce 1905 náleží Vlaminckovi a odehrálo se tak, jak ho líčí Guillaume Apollinaire, nebo šlo ve skutečnosti o jiný příběh,2 faktem zůstává, že se etnické obj ekty staly významným zdroj em moderního umění od fauvismu, expresionismu a kubismu, přes dadaismus a surrealismus, až k postavantgardní tvorbě 2. poloviny 20. století. Především díky práci Roberta Goldwatera Primitivism in Modern Pažnting se pro tento j ev vžil v uměleckohistorické literatuře poj em primitivismus. Goldwater tuto tendenci vůbec poprvé rozdělil do několika kategorií, přičemž si uvědomoval, že problém neleží pouze ve formálních asociacích, ale v hlubším chápání primitivnosti jako jednoho z programových směrů moderního umění.
|
|
|
Soudobé islámské myšlenkové proudy v Maghribu
Grishen, Hasan Omar ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Gombár, Eduard (oponent)
Poslední etapa vývoje dějin se vyznačovala "humanizací", která dějinám dala skutečný význam, jakožto produkt činnosti lidových mas a jakožto věda s vlastními zákony, jejichž prostřednictvím jsou události dějin vysvětlovány a analyzovány. Nejvýznamnějším průkopníkem etapy "humanizace" dějin byl Ibn Chaldún, který v dějinách spatřoval "umění" a představil je jako vědu s novým pohledem, jenž se nespokojil se studiem vnějších jevů dějin (záhir), jakožto pouhý nástin událostí a zpráv, ale jeho zájem se soustředil na jejich "vnitřní smysl- bátin", jímž je "pohled, prověření a vysvětlení příčin tvorů a jejich přesných principů a znalost podmínek událostí a jejich hlubších příčin"(al-Muqaddima, str.4 ). Jeho metoda tedy spočívá ve spojení syntézy a analýzy, aby tak dosáhl upřesnění mezi podrobným studiem a vyvozováním závěrů v sociologickém výzkumu. Tato metoda obsahuje odmítnutí jednostranného pohledu, který by při vědeckém výzkumu obecně a při studiu vnějších historických jevů zvláště uplatňoval jeden z těchto dvou způsobů. To znamená, že kterákoli z těchto dvou metod má poměrnou hodnotu, kterou je možné prokázat pouze v organickém spojení s druhou metodou, což rovněž znamená, logická syntéza s analýzou a podrobné studium s dedukcí se vzájemně doplňují. Tento pohled vede k překonání prostého výčtu historický...
|
|
|
Kavárna jako téma českého umění první poloviny 20. století
Hnilicová, Eva ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
"Stýkali se lidé na fóru, stýkali se v klášteřích, stýkali se v salónech. Dnes není ani fóra, ani klášterů s tímto významem, ani salónů s tímto ovzduším. Dnes jsou kavárny. "1 píše Milena Jesenská v roce 1920. Kavárna se stala otevřeným místem setkání městskému člověku, který bez pozvání, do ní mohl vstoupit kdykoliv, kdy potřeboval. Vznikly i takové kavárny, které se staly známé po celém městě, shromaždiště duchovního, bohémského a uměleckého jako světa. Společnosti těchto kaváren ve svých diskusích a následně svých dílech literárních, hudebních a výtvarných zhodnocují obdobnou problematiku, myšlenku, námět. Vytvářejí celistvý skupinový (mnohdy i generační) projev, který ovlivňuje dobu následující. Vzniklo by moderní umění, francouzské nebo české, bez kaváren? Bez prostředí, kde umělec bez zakázek nacházel v společných rozhovorech, ale i v uvolněné zábavě spojence proti oficiálnímu proudu nebo veřejnému mínění na cestě za vyjádřením nového, společensky či umělecky aktuálního? Ve Francii se v 70. letech 19. století schází početná společnost "malířů moderního života" v Café Guerbois a pak v Café da la Nouvelle Athénes na Montmartru. V prvním desetiletí dvacátého století žijí "kubisté" v Lapin Agile, ve dvacátých letech je centrem Montparnasse a kavárny 1a Rotonde, Le Dome, Closerie des Lila s. Literární...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.