Rigorózní práce

Nejnovější přírůstky:
2019-05-16
18:19
Modely porozvodové péče o dítě: srovnání české a italské úpravy
Argalášová, Marta ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Modely porozvodové péče o dítě: srovnání české a italské úpravy Abstrakt Tématem předkládané práce je komparativní pohled na institut porozvodové péče v České republice a v Itálii. Rozhodování o rodinném uspořádání po rozvodu a rozchodu rodičů je spojeno s výběrem konkrétního modelu porozvodové péče, který jednotlivé právní řády upravují. Toto rozhodování v sobě implikuje také rozhodnutí o styku a výživném, tedy rozhodnutí o poměrech nezletilého dítěte. Úvodní část práce je věnována historickému exkursu vývoje rodinného práva v obou zemích, který umožňuje čtenáři lepší chápání současné právní úpravy a jejích východisek. Podstatná část práce je věnována také samotnému institut rozvodu, který je východiskem pro rozhodování o porozvodové péče o dítě. Právě rozdíly mezi pojetím rozvodu manželství v České republice a v Itálii jsou zcela zásadní pro následnou úpravu poměrů nezletilého dítěte po rozchodu jeho rodičů; tzv. dvoufázovost rozvodu v Itálii odlišuje zásadně proces rozhodování o porozvodové péči o dítě od české právní úpravy. Hlavní část rigorózní práce tvoří komparace úpravy porozvodové péče a představení jednotlivých modelů porozvodového uspořádání, a to nejen s přihlédnutím k vnitrostátním předpisům, ale také nadnárodní úpravě, jíž dominuje tzv. princip nejlepšího zájmu dítěte. Teoretické poznatky...

Úplný záznam
2019-05-16
18:18
Zinc-Dependent Hydrolases: Structure-Function Study of Glutamate Carboxypeptidase II and Histone Deacetylase 6
Škultétyová, Ľubica
Proteiny vázající zinek představují přibližně desetinu proteomu a významnou část z nich tvoří hydrolasy závislé na zinku. Tato disertační práce se zaměřuje na biochemickou a strukturní charakterizaci glutamátkarboxypeptidasy II (GCPII) a histondeacetylasy 6 (HDAC6), které jsou členy rodiny metalohydrolas závislých na zinku, a popisuje interakce s jejich přirozenými substráty a inhibitory. GCPII je homodimerní membránová proteasa, která v centrální a periferní nervové soustavě katalyzuje odštěpení glutamátu z neuropřenašeče N-acetyl-aspartyl glutamátu (NAAG) a v tenkém střevě z folátů přijatých v potravě. Tento enzym je spojován s několika neurologickými poruchami a představuje také ideální cíl pro diagnostiku a léčbu rakoviny prostaty. Inhibitory GCPII obvykle nesou skupinu vázající zinek a dále obsahují funkční skupinu specificky rozpoznávanou v S1' místě enzymu (tvořenou glutamátovým zbytkem nebo jeho isosterem). Tyto sloučeniny jsou přirozeně hydrofilní molekuly, což brání jejich průniku přes hematoencefalickou bariéru a znemožňuje inhibici GCPII v centrální nervové soustavě. V této disertační práci představujeme různé strategie zaměřené na záměnu tradičního P1' glutamátového zbytku nevětvenými neproteinogenními aminokyselinami a bioisostery glutamátu. Dále pak sledujeme vliv zavedení...

Úplný záznam
2019-05-16
18:18
Species diversity, distribution and interspecific and intraspecific variation in performance of dry grassland species
Husáková, Iveta
Přežití a dynamika rostlinných druhů ve fragmentované krajině je dána nejen lokálními stanovištními podmínkami, ale také strukturou krajiny, která se v průběhu času mění, a také vlastnostmi jednotlivých druhů a jejich lokální populační dynamikou. Porozumění faktorům a procesům, které určují diverzitu, rozšíření a mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu růstových a reprodukčních charakteristik druhů fragmentovaných stanovišť, je proto velmi složité a komplexní. Většina předchozích studií se zaměřila pouze na některé faktory. Studie, které zkoumaly relativní význam všech těchto faktorů pro diverzitu druhů i druhové složení, jsou však vzácné a to zejména v suchých trávnících. Studie zkoumající rozdíly v růstových a reprodukčních charakteristikách druhů ve vztahu k fragmentaci krajiny se často zabývají pouze jedním druhem a často byly provedeny v odlišných studijních systémech, což znesnadňuje zobecnění. Cílem této disertační práce bylo prozkoumat faktory, které jsou zodpovědné za diverzitu, rozšíření a mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu růstových a reprodukčních charakteristik druhů suchých trávníků (tzv. pleší) v jinak lesnaté krajině. V 1. kapitole jsem zkoumala význam současné a historické struktury krajiny a lokálních stanovištních podmínek pro druhové bohatství suchých trávníků (pleší) a...

Úplný záznam
2019-05-16
18:18
Úloha mitochondriálního genomu v kardioprotektivních mechanismech indukovaných adaptací na chronickou hypoxii
Nedvědová, Iveta
Studie kardioprotektivních intervencí jsou velmi významným tématem vzhledem k tomu, že ischemická choroba srdeční je jednou z hlavních příčin morbidity a mortality v západním světě. Kardioprotekce je v buňce zprostředkovávána řadou různých signalizačních drah a mnoho z nich přímo či nepřímo ovlivňují energetický metabolismus a mitochondrie. Mitochondrie jsou významně zasaženy při ischemicko-reperfúzním poškození srdce a stávají se tak potenciálním terapeutickým cílem. Jejich role v myokardu není jen v oblasti energetické homeostázy, ale i ve zprostředkování buněčné odpovědi na snížený přísun kyslíku a regulaci apoptózy. Tato práce si kladla za cíl přispět k poznání odpovědi hypertrofovaného srdce spontánně hypertenzního potkana (SHR) a odvozeného konplastického kmene s mitochondriálním genomem normotenzního kmene Brown Norway (SHR-mtBN ) na kardioprotektivní režim adaptace na chronickou normobarickou hypoxii (CNH, Fi 0.01). Adaptivní změny byly studovány na buněčné, proteinové i genové úrovni s použitím metod Real-time RT PCR, čipová analýza Biomark, Western blot, spektrofotometrická měření enzymatické aktivity a kvantitativní imunofluorescenční analýzy. Předložená práce vycházela z rozdílného kardioprotektivního fenotypu mezi kmeny SHR a SHR-mtBN , kdy po CNH byla u kmene SHR-mtBN pozorována...

Úplný záznam
2019-05-16
18:18
Studium vlastností protinádorových léčiv ellipticinu, etoposidu a doxorubicinu ve formě nanočástic
Lengálová, Alžběta
Možnosti protinádorové léčby, které jsou v současné době dostupné, jsou nedostačující a vyžadují zdokonalení. Jednou ze strategií pro zlepšení protinádorové terapie je použití nanočástic. Enkapsulací léčiv do nanotransportérů dojde ke zvýšení efektivity působení léčiva na nemocnou tkáň a snížení nežádoucích vedlejších účinků. Pro posouzení možného uplatnění této technologie byly v této práci studovány dvě formy nanočástic: uhlíkové nanotrubice (multi-walled carbon nanotubes, MWCNT) a apoferritin. Zjišťováno bylo, zda jsou daná cytostatika (ellipticin, etoposid a doxorubicin) na tyto nanotransportéry vázána a jak jsou z nich uvolňována, a to zejména v závislosti na pH. Vzhledem k tomu, že pH nádorových buněk je nižší než je pH buněk zdravých, bylo by výhodné, aby byla léčiva z nanočástic uvolňována při tomto nižším pH, zatímco při pH fyziologickém by k uvolnění léčiva nedocházelo. Ze získaných výsledků vyplývá, že v případě ellipticinu skutečně při pH 5.0 dochází k jeho postupnému uvolňování z nanotrubic MWCNT i apoferritinu, zatímco při pH 7.4 je jeho interakce s nanočásticemi stabilní. Ellipticin uvolněný z nanotrubic MWCNT je aktivován mikrosomálními enzymy na reaktivní metabolity (13- hydroxyellipticin a 12-hydroxyellipticin), které tvoří adukty s DNA. Získané výsledky naznačují, že obě...

Úplný záznam
2019-05-16
18:18
Targeted biocompatible nanoparticles for therapy and cancer diagnostics.
Neburková, Jitka
SOUHRN Nanočástice mají mnoho předpokladů k tomu, aby byly použity v cílené medicíně. Mohou zastávat více funkcí najednou a sloužit tak jako zobrazovací značky nebo nosiče účinných látek pro terapii. Po modifikaci vhodným cílícím ligandem mohou specificky interagovat s rakovinnými buňkami. Účinnost cílení nicméně závisí na poměru mezi specifickou a nespecifickou interakcí nanočástic s buňkami. Nespecifické interakce nanočástic s buňkami nesouvisí s cíleným receptorem a musí být odstraněny, aby bylo možné snížit pozadí zobrazování, případně snížit škodlivý efekt léků na zdravé tkáně. V této práci byly povrchové modifikace nanočástic zkoumány především na biokompatibilních uhlíkových nanočásticích nanodiamantech, které vykazují výjimečné fluorescenční vlastnosti jako je dlouhá doba života fluorescence, fluorescence bez fotodestrukce ("photobleaching"), bez blikání ("photoblinking") a citlivost fluorescence k elektromagnetickému poli. Hlavními nedostatky nanodiamantů, které jsou v této práci řešeny, jsou nízká koloidní stabilita částic v pufrech a médiích, jejich nespecifické interakce s proteiny a buňkami a omezené možnosti modifikací povrchu. Tyto nedostatky byly překonány pokrytím nanodiamantů vrstvou biokompatibilních, hydrofilních a elektroneutrálních polymerů poly(etylenglykolu) a poly[N-(2-...

Úplný záznam
2019-05-16
18:18
Interakce velkých hub a stopových prvků v půdách
Cejpková, Jaroslava
Tato disertační práce navazuje na mou diplomovou práci, ve které jsem se zaměřila především na problematiku obsahu a stanovení uranu v plodnicích velkých hub (výsledky byly publikovány, Příloha 1). Závěr práce, tedy že plodnice hub neakumulují uran, mě vedl k úvaze, že prvky jako uran mohou být akumulovány v ektomykorhizách, protože některé publikované práce naznačovaly významnou roli hub v environmentální geochemii uranu. Proto jsem se rozhodla na mou diplomovou práci navázat a zabývat se obsahem stopových prvků v ektomykorhizách obecně. Vzhledem k tomu, že jsem měla možnosti využít řadu analytických metod, podílela jsem se i na jiných studiích z oboru geomykologie. V reakci na poplašné zprávy šířící se v českých médiích jsem se zaměřila na obsah a distribuci radiocesia v plodnicích hřibu hnědého. Jak je patrné z Přílohy 2, plodnice hřibu hnědého v České republice nepředstavují pro konzumenty zdravotní riziko. Pomocí molekulárních metod (PCR se specifickými primery) jsme zkoumali distribuci mycelia saprotrofní houby pečárky Bernardovy v půdním profilu na lokalitě v Praze (Příloha 3). Naše výsledky ukázaly, že mycelium tohoto druhu zasahuje i do hloubky 30 cm a že izotopické složení olova v plodnicích tohoto druhu naznačuje transport tohoto kovu z hloubky minimálně okolo 13-17 cm. Hlavní část mé...

Úplný záznam
2019-05-16
18:18
Biologické účinky jedlých řas.
Vaňková, Kateřina
Nutriční příjem látek s antioxidačními a dalšími bioaktivními vlastnostmi, jako těch, které jsou obsaženy v jedlých řasách nebo v zelených rostlinách, by mohl mít vliv na ochranu proti vzniku nádorových onemocnění. Chlorofyly a další tetrapyrolové sloučeniny, které jsou strukturně podobné hemu a antioxidačně působícímu žlučovému pigmentu bilirubinu, patří k důležitým kandidátním molekulám, které by mohly být zodpovědné za tyto účinky. Na základě našich studií prokazujících antiproliferační účinky extraktu jedlé sinice S. platensis na experimentálním modelu lidského adenokarcinomu pankreatu jsme detailně studovali účinky chlorofylu abundantně se vyskytujícího v této sinici. Vzhledem k tomu, že existují jen omezené údaje o antiproliferačních účincích chlorofylů, bylo cílem naší studie zhodnotit tyto účinky. Studie byla provedena na experimentálních modelech lidského adenokarcinomu pankreatu a prostaty. V in vitro studiích byl prokázán inhibiční účinek chlorofylů (chlorofylu a, chlorofylu b, chlorofylinu a feofytinu a) na buněčnou proliferaci a viabilitu studovaných nádorových buněk. Chlorofyly snižovaly významně expresi mRNA i aktivitu hemoxygenázy. Chlorofyly významně ovlivňovaly redoxní prostředí nádorových buněk včetně vlivu na mitochondriální membránový potenciál, produkci reaktivních forem...

Úplný záznam
2019-05-16
18:18
Homoploid hybrid speciation in closely related taxa of wetland plants
Píšová, Soňa
7 Souhrn Mokřadní rostliny sdílí několik společných vlastností jako je klonalita, opylování větrem a samoopylování, které usnadňují hybridizaci, zvláště u komplexů blízce příbuzných taxonů. V této práci byl zkoumán komplex čtyř poddruhů Sparganium erectum a komplex 14 druhů rodu Bolboschoenus za účelem odhalení hybridizace a ověření původu předpokládaných hybridů. První část práce se zabývá všeobecným úvodem k hybridizaci, procesu s velkým evolučním dopadem, a několika jejími obecnými důsledky, které jsou zde široce diskutovány a doplněny konkrétními příklady. Zároveň jsou zde představeny studované taxony stejně jako hlavní výsledky tří článků, které jsou následně diskutovány. Druhá část práce obsahuje tři články o hybridizaci v komplexu Sparganium erectum (první článek) a v rodě Bolboschoenus (druhý článek, středoevropské druhy; třetí článek, 14 druhů z celého světa). K objasnění fylogenetických vztahů mezi taxony a ověření spolehlivosti morfologických znaků odlišujících taxony a jejich hybridy bylo použito AFLP (polymorfismus délek amplifikovaných fragmentů), sekvenování jaderné a chloroplastové DNA, analýza velikosti genomu a morfologické analýzy. Ve výsledcích bylo jasně ukázáno odlišení jednotlivých taxonů a jejich stabilních hybridů s přechodnými morfologickými znaky a sdílenou genetickou informací. U...

Úplný záznam
2019-05-16
18:18
Inhibitors of mouse serine racemase
Vorlová, Barbora
Serinracemasa je pyridoxal-5'-fosfát dependentní enzym zodpovědný za biosyntézu D-serinu v centrální nervové soustavě. D-serin je důležitý neurotrasmiter, který se podílí na aktivaci N- methyl-D-aspartátových receptorů pro glutamát. Nadměrná stimulace zmíněných receptorů může vést k různým neuropatologiím, jako je Alzheimerova choroba, amyotropní laterální skleróza, epilepsie a další. Pro zmírnění příznaků těchto onemocnění se v klinické praxi využívají přímé blokátory NMDA receptorů. Řada těchto látek ale způsobuje nežádoucí účinky a je tedy zapotřebí hledat méně škodlivé blokátory či regulátory působící na jiné cíle terapeutického zásahu, které přímo ovlivňují aktivaci NMDA receptorů. V této souvislosti se právě specifická inhibice serinracemasy zdá být slibnou strategií pro snížení nadměrné stimulace dotyčných receptorů. Myší serinracemasa sdílí 89% identitu se svým lidským ortologem, přičemž bylo prokázáno, že oba zmíněné enzymy vykazují podobné kinetické parametry a jsou inhibovány stejnými látkami s podobnou efektivitou. Pro hledání potentních inhibitorů lidské serinracemasy tedy mohou být využity myší modely. Nicméně, i přesto, že byla testována celá řada nejrůznějších látek, vysoce efektivní inhibitory serinracemasy ještě nebyly identifikovány. Tato studie měla za cíl navázat na výzkum...

Úplný záznam