|
|
Fonematické uvědomování u dětí s Downovým syndromem
Santolíková, Anna ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Foneticko-fonologická schopnost je jedna ze složek, která je při logopedické intervenci cíleně rozvíjena. Tato schopnost je velmi důležitá pro rozvoj čtení a psaní v raných stadiích osvojování gramotnosti. Zejména je pak kladen důraz na fonematické uvědomování, které souvisí s vnímáním fonémové struktury slov, hláskovou analýzou a syntézou atp. Pro cílený rozvoj fonematického uvědomování vznikla strukturovaná metodika Trénink jazykových schopností dle D. B. Elkonina. Diplomová práce zkoumá možnost rozvoje fonematického uvědomování u dětí s Downovým syndromem v případě užití Tréninku jazykových schopností dle D. B. Elkonina. V prakticky koncipované části jsou uvedeny výsledky z kvalitativního výzkumného šetření. Metodou sběru dat bylo zúčastněné pozorování a pro zhodnocení úrovně fonematického uvědomování byl využit nestandardizovaný předem vytvořený test fonematického uvědomování vycházející z testu autorek metodiky Elkonin a Diagnostiky předškolních dovedností od Bednářové a Šmardové (2015). Výzkumné šetření bylo provedeno akčním výzkumem. Do akčního výzkumu bylo zahrnuto 6 probandů v předškolním a mladším školním věku s Downovým syndromem. Na základě analýzy dostupných dat byly předem definovány změny v jednotlivých lekcích a obecné návrhy k úpravě metodiky, tak aby více vyhovovala výzkumnému...
|
|
|
Přínos Tréninku jazykových schopností dle Elkonina pro jazykové schopnosti dětí
Šišková, Dorota ; Nováková Schöffelová, Miroslava (vedoucí práce) ; Málková, Gabriela (oponent)
Fonematické povědomí je považováno za jeden z důležitých prediktorů budoucí úspěšnosti čtení a psaní, kterým se budeme v diplomové práci zabývat. V teoretické části vymezujeme základní pojmy, věnujeme se predikorům čtení a psaní a fonologickému deficitu ve vývoji dítěte. Výzkumná část je pojata jako kvaziexperiment, ve kterém sledujeme dopad Tréninku jazykových schopností podle D. B. Elkonina na jazykové schopnosti dětí předškolního věku. Naším cílem diplomové práce je zhodnotit účinek české adaptace intervenčního programu u dětí a zachytit změny v důsledku implementace tohoto intervenčního programu. Výzkumný vzorek tvoří experimentální skupina a skupina kontrolní. Před a po absolvování intervence byla u dětí testována a měřena úroveň fonematického povědomí (konkrétně test izolace první, poslední hlásky, syntézy hlásky). Děti z experimentální skupiny byly meřeny i testem na opakování vět. Výsledky výzkumného šetření prokázaly pozitivní vliv předmětné intervence v oblasti jazykového vývoje dětí. Děti, které byly před tréninkem v oblasti svého jazykového vývoje slabé, po tréninku vykazovaly signifikantně lepší výsledky v testu opakování vět, své deficity fonematického povědomí po tréninku vyrovnaly a výkony se vyrovnaly normě. V úlohách hodnocích izolaci poslední hlásky a syntézy hlásky vykazovaly...
|
|
|
Analýza Živých abeced z hlediska zastoupení rozvoje fonematického uvědomování
Al Haboubi, Lucie
Práce představuje psycholingvistický přístup ke gramotnosti a klíčové postavení fonematického uvědomování jako schopnosti předcházející čtení. Na základě RVP PV a analýzy didaktických materiálů pro počáteční týdny základního vzdělání (Živých abeced) docházíme k následujícímu zjištění: v obou oblastech vzdělávání se rozvoj této schopnosti buďto neobjevuje vůbec nebo jen velmi nesystematicky - bez ohledu na psycholingvistické charakteristiky slovního materiálu a strukturu vývoje fonematického uvědomování. Uvádíme možnosti dalšího výzkumu. Klíčová slova: fonematické uvědomování; pregramotnostní dovednosti; psycholingvistický přístup ke gramotnosti; počáteční čtení; analyticko-syntetická metoda; jazykové přípravné období; Živá abeceda
|
|
|
Pregramotnostní dovednosti socio-kulturně znevýhodněných dětí v mateřských školách
Korbelová, Karolína ; Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Předmětem této diplomové práce je mapování pregramotnostních dovedností socio-kulturně znevýhodněných dětí posledních ročníků mateřských škol, a to ve srovnání s výkony v oblasti pregamotnostních dovedností jejich vrstevníků. Práce je zpracována na podkladě empirického výzkumu v mateřských školách s dětmi (N=47) ve věku 68 až 82 měsíců a jejich rodiči (zákonnými zástupci). Cílem této výzkumné diplomové je nejen popis charakteru pregramotnostních dovedností předškoláků ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí, ale také systematický přehled poznatků o fenoménu socio-kulturního znevýhodnění ve stávající odborné psychologické literatuře a návrh konkrétního postupu pro identifikaci socio-kulturního znevýhodnění. Tento postup je v předkládané práci aplikován jako součást metodologických kroků ve výzkumné části práce. Socio-kulturní znevýhodnění je tak identifikováno na základě nejvyššího dosaženého vzdělání matky a úrovně receptivního slovníku dítěte. Statistické analýzy údajů o pregramotnostních dovednostech socio-kulturně znevýhodněných dětí a jejich vrstevníků neohrožených socio-kulturním znevýhodněním odhalují, že socio-kulturně znevýhodněné dosahují v rámci některých pregramotnostních dovedností (fonematické uvědomování, znalost písmen, počáteční psaní a čtení) statisticky významně horších...
|
|
|
Trénink rozvoje fonematického povědomí u dětí předškolního věku pomocí metody Elkonin
Tesařová, Kamila ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tématem diplomové práce je Trénink rozvoje fonematického povědomí u dětí předškolního věku pomocí metody Elkonin. Metoda slouží jako nástroj předcházení obtíží při rozvoji čtení a psaní v základní škole. Diplomová práce je zaměřena zejména na rozvoj fonematického povědomí a dále na rozvoj jazykových schopností u vybraných dětí v běžné mateřské škole. Práce je členěna na dvě části. Na část teoretickou a praktickou. Teoretická část vymezuje základní pojmy vztahující se k tématu - komunikace, jazyk a řeč, sluch. Seznamuje čtenáře vývojem řeči dítěte od období nitroděložního vývoje do věku zhruba šesti let. Vzhledem zaměření diplomové práce je zde největší důraz kladen na vývoj řeči dítěte předškolního věku. Obsahem kapitoly věnující se vývoji řeči je také vymezení jazykových rovin řeči. Teoretická část v jedné fonologické avazuje část věnující se vývoji fonologického uvědomování a jeho úrovni na začátku osvojování čtení závěru teoretické části diplomové práce je charakterizována réninku rozvoje fonematického povědomí u dětí předškolního věku pomocí metody Elkonin, její vztah k Rámcovému vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání rizikovým dětem. Praktická část je kvalitativního charakteru a popisuje provedenou případovou studii. Ukazuje možnosti využití dané metody rámci předškolního vzdělávání v běžné...
|
|
|
Možnosti systematické intervence v oblasti podpory rozvoje předpokladů počátečního čtení a psaní
Šedinová, Petra ; Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Tato práce hodnotí přínosy krátkodobého, relativně intenzivně implementovaného tréninkového programu zaměřeného na podporu rozvoje pregramotnostních, resp. pročtenářských dovedností (konkrétně fonematického uvědomování a znalosti písmen) dětí předškolním věku. Zhodnocení přínosů je provedeno ve srovnání se situací bez implementace pracovní metodiky a s užitím pracovní náplně s obsahem zaměřeným na rozvoj grafomotorických dovedností. Celkem 69 dětí ze čtyř mateřských škol bylo náhodně rozděleno do tří skupin, jedné s cílovým předčtenářským programem, jedné s kontrolní pracovní situací a jedné kontrolní bez tréninkového programu. Programy byly aplikovány po dobu deseti týdnů ve vybraných mateřských školách s frekvencí tři výukové lekce v průběhu každého týdne. Výsledky studie přinášejí zhodnocení velké variability pregramotnostních předčtenářských výkonů v běžných třídách mateřských škol a přínos hodnoceného tréninkového programu z hlediska mobilizace pregramotnostních předčtenářských dovedností před zahájením školní docházky. Tato práce mapuje současnou situaci v oblasti intervenčních / tréninkových nástrojů, jejich specifika a cílí na gramotnostní a klíčové pregramotnostní dovednosti důležité pro rozvoj dětí v předškolním období. Nedílnou součástí je představení předčtenářského tréninkového...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Využití metody fonematického uvědomování dle D.B. Elkonina u dětí s poruchou plynulosti řeči
Malínská, Valentina ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou možnosti rozvoje fonematického uvědomování dle metody D. B. Elkonina u dětí s narušenou plynulostí řeči. Teoretická část práce se zabývá vymezením komunikační schopnosti obecně a jejím vývojem od počátku života, dále se zabývá specifikami jednotlivých jazykových rovin. V této části je pozornost věnována i dětem předškolního věku a popisu jejich řečového projevu. Poslední krátká kapitola charakterizuje narušenou komunikační schopnost obecně. Teoretická část se také zaměřuje z jednotlivých narušení komunikační schopnosti podrobně na poruchy plynulosti řeči, konkrétně koktavost a breptavost, a zaobírá se jejich definicí, etiologií, diagnostikou a terapií. V závěru práce je prostor věnován fonologickým schopnostem a samotné metodice dle D. B. Elkonina, jež tyto schopnosti rozvíjí. Empirická část bakalářské práce je realizována formou kvalitativního šetření a spočívá v analýze fonematického uvědomování před a po uskutečnění tréninku u sledovaných dětí. Jsou uvedeny anamnestické údaje jednotlivých dětí a jejich přímé pozorování během realizace tréninku a následné zhodnocení. Výsledek šetření dokládá zlepšení fonematického uvědomování a také vliv Elkoninovy metody na jazykové schopnosti jednotlivých dětí. Je uvedeno doporučení k úpravám realizace tréninku pro potřeby dětí s...
|
host ::
RSS.