|
|
Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnéní (se zaměřením na rakovinu prsu)
Šreibrová, Lenka ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnění (se zaměřením na rakovinu prsu)" se zabývá nároky, které klade onkologické onemocnění konkrétně na ženy s diagnózou rakovina prsu. V teoretické části jsou přiblíženy charakteristiky nádorového onemocnění prsu včetně popisu jednotlivých stadií onemocnění a nároků, které jsou během nich na ženy kladeny. Zde jsou uvedeny i možnosti psychologické pomoci, kterou mají ženy k dispozici. Dále jsou v teoretické části rozpracovány možnosti léčby a jejich specifika vztažená na změny v životě ženy. Následně je zde rozpracováno téma copingových strategií a obranných mechanismů. V závěru teoretické části je pozornost věnována vlivům prodělaného onemocnění na osobní a rodinný život a změny v interpersonálních vztazích. V empirické části jsme si kladly za cíl zmapovat podpůrné psychologické a další faktory, které ženám během léčby pomáhaly nároky onemocnění zvládnout. Empirická část zahrnuje 11 individuálních rozhovorů se ženami, které prodělaly rakovinu prsu. Výzkumná metodologie je dále doplněna Dotazníkem životní spokojenosti. V rozhovoru jsme se také zaměřily na faktory zdravotnické péče, které ženám pomáhaly a které by naopak bylo možné vylepšit. Ve výsledcích kvalitativní mapující studie jsme určily dva nejdůležitější faktory,...
|
|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a osobní pohody a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část práce se snaží ukázat smysl pro humor jako jednu z copingových strategií. Empirická část je založena na zpracování závěrů, které přinesla kvalitativní sonda, založena na hloubkových rozhovorech na téma smyslu pro humor a jeho souvislostí. Kvalitativní rozbor slovního materiálu naznačuje jednak souvislost smyslu pro humor s osobní pohodou a jednak předkládá smysl pro humor jako jednu z copingových strategií stresu a životních krizí. Klíčová slova: humor, smysl pro humor, osobní pohoda, stres, životní události, copingové strategie
|
|
|
Nároky psychické adaptace na onkologickou diagnózu karcinom děložního hrdla: kvalita života a posttraumatický růst ve fázi remise onemocnění.
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se věnuje nárokům a specifickým faktorům, které ovlivňují psychickou adaptaci žen na onkologickou diagnózu "karcinom děložního hrdla." Podrobněji se zaměřuje na kvalitu života a posttraumatický růst pacientek ve fázi remise onemocnění. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek. Dále uvádí téma jeho zvládání ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na onkologickou diagnózu se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s ní. Poslední část tohoto oddílu uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Text se v kapitole o fázi zotavování a remise podrobněji věnuje teoretickému zázemí konceptů kvality života a posttraumatického růstu, včetně přehledu nástrojů pro jejich kvantitativní hodnocení. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Všímá si proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty...
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
| |
|
|
Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním: ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce "Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním : ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla" se věnuje nárokům psychologické adaptace na onkologické onemocnění se zaměřením na specifika diagnózy karcinomu děložního hrdla. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek a dále uvádí téma zvládání onkologického onemocnění ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na nádorové onemocnění se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s onkologickou diagnózou. Teoretickou část práce uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Rovněž si všímá i proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty podpůrné aspekty, které pacientky oceňují nebo postrádají u ošetřujícího týmu (lékaři a další zdravotnický personál). Výzkumné šetření zahrnuje 12...
|
|
|
Manželská krize u klientů manželské poradny
Rataj, Pavel ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem manželské krize. V úvodních kapitolách teoretické části jsou postupně definovány základní oblasti této práce - vztah, koncepce manželské vztahu, krize a manželská krize. Dále se práce zaměřuje na párovou terapii, její historii a vybrané přístupy. Samostatně následuje kapitola o vývojovém přístupu, který nabízí pohled na manželskou krizi jako na příležitost k sebepoznání, seberozvoji či rozvoji vztahu. Empirická část je koncipována jako kvalitativní výzkum, jehož základním cílem je zmapovat a prozkoumat manželkou krizi u klientů manželské poradny a vytvořit obecnější obraz manželské krize. Cílem je tedy odpovědět na otázku, jak manželská krize vypadá a co se v ní děje. Kromě stanovení cíle výzkumu podrobně popisuje zvolenou metodologii, výzkumný soubor, metody sběru a zpracování dat. Hlavní metodou sběru dat je zvolen polostrukturovaný rozhovor, který je doplněn pozorováním interakčních stylů a technikou sochání vztahu. Získaná data jsou pomocí metody otevřeného kódování zakotvené teorie kategorizovány, analyzovány a následně integrovány v ucelenější obraz manželské krize. V diskuzi jsou dosažené výsledky jednak podstoupeny kritickému zhodnocení samotného autora, jednak konfrontovány s jinými výzkumnými závěry či pohledy.
|
|
|
Stress and coping strategies of exposed profession
Bieliková, Liliana ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Franková, Emilie (oponent)
Cílem této práce je poukázat na stres přítomen v profesi hasiče, definovat pojem stres a přiblížit možnosti zvládání stresových a náročných situací. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je zaměřena na definici pojmů stresu, jeho druhů a projevů a možných stresorů, charakterizovaná je také post traumatická stresová porucha, syndrom vyhoření, zvládání zátěžových situací a Eysenckova typologie faktorů osobnosti. Empirická část se zaměřuje na analýzu copingových strategií, které používají hasiči na vybraném pracovišti a jejich souvislostí s temperamentovými vlastnostmi, věkem a počtem odpracovaných let. Na základě této analýzy jsou pak formulovány doporučení pro vedení HZS v Nitře.
|
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
|
Stres u uživatelů pervitinu
FILIPOVÁ, Zuzana
Diplomová práce s názvem stres u uživatelů pervitinu je zaměřena nejen na stres z obecného úhlu pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Těmto strategiím, odborně nazývaným jako copingové, je v současném bádání přisuzována značná pozornost. Podrobně se zaměřuje na vývoj drogové scény v České republice a soustředí se především na pervitin jako typickou "českou drogu". Diplomová práce charakterizuje období, ve kterých pervitin jako droga zažíval progresi a stával se symbolikou české drogové scény, až po období, kdy justice a policie začala tuto společensky neúnosnou situaci radikálně řešit s plynulým časovým přesahem do současné drogové scény. Také dále míří na rizika spojená s užíváním pervitinu a na možné podoby jeho aplikace uživateli. Logicky navazuje na možnosti závislosti, a to jak na drogách obecně, tak se zaměřením na pervitin konkrétně. Nedílnou součástí této práce je charakteristika stresu podle uznávaných odborníků na tuto problematiku, mezi které neodmyslitelně řadíme Paulíka, Bašteckou, Joshi. Z problematiky specificky definovaného a operacionalizovaného stresu svažuje k charakterizaci copingu obecně. Pojednává o prvních zmínkách o copingu a jeho výskytu. V teoretické části jsou definované copingové strategie, které jsou chápany z mnoha úhlů pohledu, ke kterým bylo dospěno opět vědeckým poznáním, zaobírá se situací kolem instrumentu SVF 78, který je dále rozebrán. Práce v teoretické části diskutuje rozdílné copingové strategie, kde identifikuje jednotlivá úskalí těchto strategií a jejich vliv na člověka z pohledu holistického modelu. Teoretická část je zakončena problematikou sociální práce s drogově závislými a jejími opěrnými pilíři. Předkládá hned několik možných modelů, díky kterým je filosofická úvaha spojena s aplikací do klinické praxe. Ve druhé kapitole jsou uvedeny cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy. Cíle pro tuto práci byly stanoveny dva, a to "Zjistit, jaké jsou copingové strategie u uživatelů pervitinu". Druhým cílem bylo "Zjistit, jak se mění charakter copingových strategií při dlouhodobém užívání pervitinu". Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky, díky kterým se podařilo začlenit čtyři hypotézy, které jsou v této kapitole operacionalizovány. Metodika práce pojednává o nástroji SVF 78, díky kterému byla získána data od drogově závislých respondentů. Data byla získána v Kontaktních centrech v Jihočeském kraji pomocí kvantitativní strategie sběru dat. Dále je zde uvedena operacionalizace škál subtestu v přehledové tabulce. V kapitole je popsán výzkumný soubor, jenž je tvořen 50 respondenty. Nedílnou součástí této kapitoly je popis statistických metod použitých pro vyhodnocení výsledků. V následující kapitole s názvem výsledky je popsán výběrový soubor z pohledu rozložení pohlaví, konkrétně se jedná o 54 % žen a 46 % mužů. Dále je zde popsán věk obou pohlaví včetně věkového průměru, mediánu a směrodatných odchylek. Nelze opomenout ani přehledně znázorněnou dobu užívání pervitinu u respondentů a nejvyšší dosažené vzdělání. V této kapitole je také konkretizován statistický test jednotlivých hypotéz včetně nejzásadnějších frekvenčních údajů pro výstup práce. Diskuze je zaměřena na získané výsledky a jejich komparaci s aktuálními výzkumy. I přes velmi zajímavé výsledky je hned v úvodu nutno konstatovat, že ani jedna s položených hypotéz nebyla statisticky verifikovaná. Při analýze obdobných studií se však často setkáváme s podobným problémem. Jako nejzajímavější se jeví zjištění Konopka a kol. (2013), která stejně tak nenašla zásadní rozdíly ve využívání jednotlivých copingových strategiích u uživatelů benzodiazepinu. I přes to lze poukázat na frekvenční rozdíly, které byly vysledovány. To především v době užívání pervitinu ve spojitosti s využíváním negativních copingových strategií, které preferují respondenti s dobou abúzu pervitinu delší jak 11 let. Dále je rozpracováno mnoho dalších zásadních zjištění. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumného šetření.
|
host ::
RSS.