|
|
Komparace přístupu G. W. Bushe a B. Obamy k protiteroristické strategii v Afghánistánu
Mikšovská, Kristýna ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce si jako svůj cíl stanovuje srovnání protiteroristické strategie prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Text se primárně zaměřuje na období let 2001 - 2015. Začátek období je stanoven především z důvodu události největších teroristických útoků v USA 11. 9. 2001, které formovaly nové koncepty, strategie a legislativu v boji proti terorismu. K těmto útokům se přihlásila extremistická skupina Al-Káida, která operuje zejména na území Afghánistánu, z tohoto důvodu se práce zaměří právě na tuto organizaci, daný stát a přilehlou oblast. Příklady protiteroristické strategie jsou studovány na Al-Káidě také proto, že organizace byla bezpečnostní hrozbou pro obě administrativy po celé zkoumané období. V závěru se práce snaží objasnit rozdíly protiteroristických strategií a potvrdit, či vyvrátit hypotézu stanovenou v úvodu. Klíčová slova protiteroristická strategie, prezident, Bush, Obama, Afghánistán, bezpečnost, hrozba, Al-Káida
|
|
|
Analýza: Byl Barrack H. Obama větší mírotvorce než George W. Bush?
Kučera, Pavel ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Ve svojí práci se věnuji analýze teze, zda se Barrack H. Obama, mimo jiné držitel Nobelovy ceny za mír z roku 2009, během svého působení ve funkci amerického prezidenta více zasadil o mírovější politiku na Středním a Blízkém východě, než jeho předchůdce George W. Bush. Již ve svých předvolebních projevech se totiž Obama zavázal ukončit dlouhotrvající války v Afghánistánu či Iráku, rozpoutané právě za Bushe, a prosazovat mírovější politiku v tomto regionu. Ve svojí práci pak z dostupných zdrojů, ať už se jedná o odbornou literaturu či denní tisk, rozebírám, jak a v čem se lišila jejich zahraniční politika v daném regionu. Věnuji se též analýze toho, jak se oba prezidenti snažili vypořádat s hrozbou mezinárodního terorismu, zejména s ohledem na organizace jako Talibán, Al-Káida či Islámský stát, a jaké prostředky volili k jeho potírání či omezení jeho vlivu na území států jako jsou Irák, Afghánistán, Somálsko, Jemen či Pákistán. V samotném závěru práce se věnuji také srovnání toho, kolik si vojenské operace, vedené oběma prezidenty v tomto regionu, vyžádaly obětí mezi samotnými příslušníky amerických ozbrojených sil, jaké byly finanční náklady na tyto operace, ke kolika bombovým útoků drony došlo během prezidentství Bushe i Obamy, či kolik teroristů bylo během jejich funkčního období zabito. Klíčová...
|
|
|
Afghanistan as an insulator of regional complexes? Sectoral analysis of Afghan security
Haringová, Ingrida ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Cieľom diplomovej práce Afganistan ako izolátor regionálnych komplexov? Sektorová analýza afganskej bezpečnosti bolo sektorovo analyzovať afganskú bezpečnosť z pohľadu teórie regionálnych bezpečnostných komplexov vyvinutej Barry Buzanom a Ole Wæverom. Úlohou tejto práce bolo zrevidovať platnosť zaradenia Afganistanu do kategórie izolátora a identifikovať faktory, ktoré môžu jeho pozíciu izolátora narúšať. Afganistan je jedinečne situovaný medzi tri regionálne komplexy: Strednú Áziu, Blízky Východ a Južnú Áziu. Sektorová analýza prebehla kombináciou troch častí: a) diškurzu - prejavov a vyhlásení prezidenta Ashraf Ghaniho a CEO Abdullah Abdullaha (2014 -) doplnená informáciami z Ministerstva zahraničných vecí a b) materiálnych vzťahov v regióne a za c) histórii Afganistanu. Sektorovo je práca zameraná na vojenský, politický a ekonomický sektor. V diškurzívnej analýze je dôraz venovaný na to, ako je Afganistan prezentovaný jednotlivými aktérmi kombináciou inštitucionálneho diškurzu a širšej debaty v anglicky hovoriacich afganských médiách.
|
|
|
Vojenská logistika v Afghánistánu
Slatinská, Sabina ; Mervart, Michal (vedoucí práce) ; Vaněček, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou logistiky a jejím uplatněním v armádě, a to především při zabezpečování vojenských jednotek v Afghánistánu. Jsou zde zmíněny jednotlivé oblasti využití vojenské logistiky. Dále jsou popsány možnosti realizace strategického přesunu v Afghánistánu a následně je provedena jejich analýza.
|
|
|
Role zahraničních aktérů ve vzniku hnutí Tálibán mezi lety 1992 - 1996
Misík, Václav ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Zukerstein, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zapojení zahraničních aktérů do situace v Afghánistánu během občanské války mezi lety 1992 a 1996 a jejich vlivem na vznik hnutí Tálibán. Toto téma nelze vyjmout z historického kontextu a zpracovat ho samostatně jako ohraničený historický úsek. Provázanost událostí od začátku sovětské invaze v roce 1979 je tak vysoká, že nemůže být opomenut ani sovětsko-afghánský konflikt, ani následná etapa vlády prezidenta Nadžíbulláha. Zapojení zahraničních aktéru se v čase vyvíjelo a nezačalo přesně v roce 1992, stejně jako neskončilo přesně v roce 1996. Z toho důvodu je období jak sovětské okupace, tak Nadžíbulláhovy vlády do práce také zahrnuto, a to s akcentem na míru a podobu zapojení zahraničních aktérů. Hlavní část práce zkoumá deset klíčových států, které se do afghánské situace zapojily - Pákistán, Írán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Čínu, Spojené státy americké, Ruskou federaci, Saúdskou Arábii a Indii. Metodologicky je práce pojata jako analýza sekundární literatury s cílem zodpovědět výzkumnou otázku "Kteří vnější aktéři hráli roli ve vzniku hnutí Tálibán mezi lety 1992 a 1996, jak a proč?". Kromě toho je zpracována i vedlejší výzkumná otázka zabývající se interpretací Tálibánu z různých mezinárodních hledisek, na jejímž základě je provedena...
|
|
|
The Role of the US in NATO: How Did It Change after 9/11 under Bush Administration
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat zahraniční politiku prezidenta G.W. Bushe po 11. září 2001 a její dopady pro Severoatlantickou alianci. Spojené státy po teroristických útocích prošly šokem, který způsobil přijetí tzv. "válečné mentality", jež se projevovala tlakem veřejnosti a médií na to, aby vláda rychle podnikla razantní kroky. To mělo za následek řadu ad hoc rozhodnutí přijatých bez řádné analýzy a zvážení následků. Bushova vláda používala po 11. září černobílou rétoriku a zjednodušovala válku proti terorismu na válku dobra proti zlu. Spojené státy za Bushovy vlády nepovažovaly mezinárodní instituce za důležité a místo nich preferovaly bilaterální spolupráci. Opomíjením Aliance ovšem Washington NATO podkopával. Evropa se Spojenými státy soucítila a od prvního dne USA podporovala, avšak evropští členové NATO a Washington vnímali hrozbu ze strany Iráku odlišně, a proto se nemohli shodnout na společném řešení. Kroky, které Američané podnikli v Afghánistánu a Iráku, v kombinaci se zdrženlivostí Evropy plně podpořit válku proti terorismu, měly za následek vyhrocení vztahů mezi členy Aliance. Čím více se Spojené státy blížily vojenskému zásahu v Iráku a tudíž vedení dvou velkých válek, tím více začaly oceňovat roli, kterou může NATO hrát. Evropané na druhou stranu nikdy nezapomněli na to, že...
|
|
|
Operace států NATO v Mali, Somálsku a Afghánistánu proti násilným nestátním aktérům
Müller, Vojtěch ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tématem práce je analýza vybraných vojenských operací zemí NATO v Somálsku, Afghánistánu a Mali proti nestátním násilným aktérům, kteří vedli protivládní a protistátní povstání v těchto zemích. Na základě rozborů jednotlivých zásahů dále provedu jejich vzájemnou komparaci, podle jejíhož výsledku se budu snažit zachytit vývoj vojenských strategií, které země v rámci protipovstaleckých operací využívaly. Jelikož začátky intervencí v Somálsku a Mali dělí více jak 20 let, je na základě časovému odstupu možné případný vývoj dobře zachytit. Dále díky analýzám jednotlivých vojenských zásahů budu moci určit důvody jejich úspěchů, případně neúspěchů.
|
|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
|
|
Geografické aspekty bezpečnosti aktivit provinčních rekonstrukčních týmů ISAF v Afghánistánu
Jelínek, Jan ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Diplomová práce je orientována na aktivity provinčních rekonstrukčních týmů ISAF v Afghánistánu. Výzkumné zaměření studie spočívá v analýze specifických geografických faktorů souvisejících s polohou vybraných rekonstrukčních týmů v afghánských provinciích. Geografické faktory ovlivňující bezpečnost představují ozbrojené skupiny, warlordi, etno-kulturní struktura obyvatelstva a terénní klasifikace zkoumaných oblastí. V souvislosti s vybranými týmy se práce soustředí na jejich strukturu, investice, převládající priority a na vliv lokalit na jejich působení. Cílem studie je zjistit, zdali týmy dokázaly splnit prioritní cíl stabilizace svěřených provincií a jaké geografické faktory ovlivnily bezpečnost jejich aktivit.
|
|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
host ::
RSS.