|
|
Pohostinství ve stínu viru: Koronavirová pandemie a její dopad na osoby pohybující se v gastronomickém sektoru služeb
Kopčiková, Dominika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na dvouleté trvání pandemie virové choroby COVID-19 a s využitím metody orální historie pojednává o jejím vlivu na osoby, které se v této době pohybovaly v gastronomickém sektoru služeb v České republice. Text diplomové práce je rozdělen na teoreticko-metodologickou a empirickou část. Teoreticko-metodologická část přináší vhled do problematiky praxe orální historie v době celosvětové pandemie a referuje o studiích, které se tomuto tématu věnují. Současně podrobně popisuje nejen zvolenou metodologii, ale i výzvy vzniklé během terénního výzkumu, jejichž příčinou byla omezení, která tato specifická doba přinesla. Hlavním záměrem empirické části textu je v chronologické posloupnosti vyobrazit, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňovaly jednotlivé fáze pandemie koronaviru SARS-CoV-2 profesní i osobní život narátorů. Na základě devíti orálně- historických rozhovorů s pěti narátory, které byly pořízené během terénního výzkumu prováděného na jaře roku 2021 a v zimě roku 2022, je o této problematice pojednáno z časosběrné perspektivy. Prostřednictvím interpretací pořízených svědectví, rešerší dobového tisku a reflexí vládních nařízení jsou tak životní příběhy narátorů zasazené do kontextu pandemické doby. Klíčová slova: pandemie, COVID-19, pohostinství, orální historie, časosběrný...
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika péče o děti v domácím prostředí v nouzovém stavu
CVRČKOVÁ, Zlata
Bakalářská práce se zabývá problematikou péčí o děti v domácím prostředí v nouzovém stavu. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak uzavření škol z důvodu nouzového stavu ovlivnilo rodiče v pracovní sféře a ve společnosti. V teoretické části se nacházejí čtyři kapitoly, které vymezují období mladšího školního věku, onemocnění Covid-19, nouzový stav a distanční výuku. Praktická část je vypracována za pomocí kvantitativní výzkumné strategie využívající metodu dotazníkového šetření. Respondenty se stali rodiče dětí, které byly ve školním roce 2020/2021 ve věku 6 až 12 let a účastnily se distanční výuky v období uzavření škol z důvodu rozšiřujícího se onemocnění Covid-19. Celkem se výzkumu zúčastnilo 77 respondentů. Data, která byla získaná pomocí dotazníkového šetření byla následně zpracována a analyzována v programu Microsoft Excel. Výsledky výzkumu ukázaly, že rodiče, kteří neměli možnost a jejich zaměstnání neumožňovalo práci z domova za dob pandemie stěží zvládali spojení péče o děti a pracovních povinností a museli využívat pomoci ostatních členů rodiny a přátel. Naopak u rodičů, kteří tuto možnost měli, bylo spojení práce a péče o dítě o něco snazší. Bakalářská práce může sloužit jako zpětná vazba pro sociální pracovníky s rodinou s dětmi, ale i pro učitelé o tom, jak domácí výuka a péče o dítě ovlivnila rodiče za dob nouzového stavu.
|
|
|
Analýza a možnosti podpory pracovníků ve zdravotnictví během aktuální krizové situace s COVID-19
MRÁZKOVÁ, Vendula
Koronavirové onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru SARS-CoV-2. Česká republika se k datu 1. 12. 2021 nacházela v 5. stupni pohotovosti, neboli v kritickém stavu protiepidemického systému. Kritický stav znamená, že kapacita systému nemocniční lůžkové a intenzivní péče se začíná blížit svému limitu, počet nakažených v populaci je vysoký a probíhá komunitní šíření nákazy. K datu 8. 12. 2021 ukazovala statistika v České republice 19 482 nových případů nákazy COVID-19, celkem 2 282 212 potvrzených případů nákazy, 6 670 hospitalizovaných, 1 963 455 vyléčených obyvatel, 14 031 605 vykázaných očkování a 34 034 úmrtí. WHO k datu 20. 1. 2023 publikovalo celkový počet 663 640 386 potvrzených případů s COVID-19 a 6 713 093 úmrtí ve světě v časovém úseku od 31. 12. 2019 -16. 1. 2023. Současné koronavirové onemocnění má celosvětový dopad, ovšem pracovníci ve zdravotnictví hrají zásadní roli a jsou jednou z nejvíce exponovaných skupin. Stres v ošetřovatelství v oblasti duševního zdraví je již dlouho uznáván jako vliv na výkon jednotlivce, nemoc a udržení zaměstnání. Od začátku pandemie se zdravotničtí pracovníci potýkají s vyšším pracovním nasazením, jsou vystaveni riziku přenosu infekce na sebe a své blízké, proto často bývají od nich odloučeni. Zažívají diskomfort způsobený používáním většího množství ochranných pomůcek. Dále jsou vystaveni zátěžovým situacím, kdy umírá velké množství mladých i starších lidí s ohledem na nedostatečnou kapacitu lůžek a ventilátorů, rozhodují o lidských životech, a komu bude přednostně poskytnuta péče. Proto je přirozené, že se zaměstnanci dostávají do deprese, mají strach, stavy úzkosti, jsou podrážděni, trpí poruchou spánku nebo se objevují případy, kdy situaci řeší alkoholem.
|
|
|
Problematika poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19
TURKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování ošetřovatelské péče na akutních psychiatrických odděleních v souvislosti s nákazou Covid-19. Teoretická část práce začíná přehledem organizace psychiatrické péče v České republice. Dále se zaměřuje na vybrané akutní stavy pacientů, kteří jsou přijímáni na akutní oddělení psychiatrie, včetně schizofrenie, neurotických, stresových a somatoformních poruch, poruch duševního zdraví způsobených užíváním alkoholu a psychoaktivních látek. Zvláštní pozornost je věnována onemocnění Covid-19 a jeho dopadu na akutní psychiatrická oddělení. Teorie se dále zabývá problematikou poskytování ošetřovatelské péče během pandemie covidu-19, včetně hygienických opatření. Empirická část práce je zpracována pomocí kvalitativního šetření s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Pomocí otevřeného kódování byla data rozdělena do tří kategorií a šesti podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo 10 informantů. Byly to sestry z různých zařízení, jež pracují na akutních psychiatrických odděleních a které pracovaly na tomto oddělení za doby pandemie covidu-19. Jejich praxe ve zdravotnictví se pohybuje od čtyř do 49 let. Soubor byl vybrán účelovou metodou. Výsledná část práce je zaměřena na dopady pandemie covidu-19 na akutní psychiatrická oddělení a ošetřovatelskou péči. Výsledky analýzy dat poskytují cenné poznatky o této problematice. Jednou z klíčových zkoumaných oblastí byly změny v provozu psychiatrických oddělení z důvodu pandemie. Některá oddělení byla přeorganizována na specializované covidové oddělení, zatímco jiná byla rozdělena na sekce pro pacienty s onemocněním a bez něj. S tímto opatřením souviselo intenzivní školení personálu pro práci v infekčním prostředí a zvýšené sledování pacientů s ohledem na možnou nákazu.
|
|
|
Pandemie jako prověrka skautských hodnot
KODETOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá skautskými hodnotami a jejich projevením v době pandemie COVID-19. Během této doby se občané museli řídit novými pravidly, která měla za úkol občany chránit před nákazou. Cílem práce je zjistit jaké hodnoty vedly jedince k pomoci během koronavirové pandemie a jestli dané hodnoty nabyli skautskou výchovou. V teoretické části je popsán vznik, vývoj a historie skautingu ve světě i u nás, jeho principy, slib a zákony. Následně jsou definovány hodnoty a přiblížena jejich klasifikace. V posledním bodu teoretické části jsou vysvětleny pojmy pandemie a COVID-19. V praktické části je představena metodologie, výzkumný problém, cíl šetření a výzkumné otázky. Na závěr je v práci uvedeno vyhodnocení dotazníkového šetření a rozhovorů a diskuze.
|
|
|
Kvalitativní analýza prožívání Covid-19 u studentů
SUCHAN, Vít
Bakalářská práce se věnuje tématu prožívání vysokoškolských studentů během pandemie covid-19. Teoretická část práce nejdříve popisuje pandemickou situaci v České republice, následně se věnuje dopadům na psychiku populace a poté blíže popisuje rizikové skupiny a copingové strategie vysokoškolských studentů. Nakonec prezentuje výsledky studií uskutečněných v českém prostředí. Empirická část práce prezentuje výpovědi z rozsáhlého psychologického výzkumu Jupsycor, realizovaného oddělením psychologie, katedry pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
|
Digitální propast a šíření dezinformací v období pandemie COVID-19
Misík, Dominik ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku digitální propasti a šíření dezinformací v období pandemie COVID-19. Teoretická část se věnuje prvním zmínkám o digitální propasti a představuje některé z osobností, které se touto oblastí zabývaly. Jsou zde vysvětleny měřící metody a pro lepší pochopení jsou také uvedena data spojená s digitální propastí v roce 2021. V další části jsou uvedeny základní pojmy z oblasti dezinformací, které jsou zasazeny nejen do historického kontextu, ale i do současnosti. Příkladem mohou být fake news, které se objevily během pandemie COVID-19. Další kapitola se zabývá obrannými technikami proti dezinformacím, a to jak z tuzemského, tak mezinárodního hlediska. V závěru teoretické části jsou představeny výsledky celosvětové studie Světové zdravotnické organizace, která zkoumala způsoby získávání a práci s informací o pandemii COVID-19. V praktické části byly poznatky z této studie zasazeny do České republiky, a to za pomoci kvantitativní metody formou dotazníkového šetření u více než tři sta respondentů. Získaná data jsou pak následně částečně porovnána s výsledky z mezinárodní studie WHO. Cílem je získat základní porovnání mezi vzorkem české a zahraniční populace a potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy.
|
|
|
Komparace způsobu komunikace protipandemických vládních opatření v ČT a deníku Blesk
Dušková, Lucie ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
This thesis analyses the communication of two major Czech media during the health crisis - the covid-19 pandemic. The thesis focuses on the first wave of the pandemic and through a comparative analysis examines the content of the public television broadcaster- Czech Television and the tabloid Blesk. The aim of the thesis is to find out how these two different media outlets presented key messages concerning anti-pandemic measures, and especially how they framed the messages. The theoretical part draws on the literature on media communication and briefly defines related concepts such as media function, construction of reality in the media, agenda setting and framing, then describes the differences between tabloid and news coverage and introduces the media studied. The thematic focus of the research follows the communication of the media in an unprecedented situation; therefore, the thesis further focuses on the role of the media in times of crisis, focusing on the extraordinary situation of the covid- 19 pandemic. The thesis then describes the research methodology in which I will present the methods used and the aim of the research. The methodology is followed by the analytical part, which is based on a content analysis of media messages related to anti-pandemic measures. The thesis then tries to...
|
host ::
RSS.