|
|
Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích
Trunečková, Daniela ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích představuje obsahovou analýzu seriózních českých deníků, konkrétně Hospodářských novin, Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Prostřednictvím zvolené metody zjišťuje, jakým způsobem byla prezentována debata o globálních změnách klimatu na stránkách zvolených periodik v letech 2013-2014. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy a definicemi a uvádí je do zkoumané problematiky. Empirická část přináší odpověď na otázku, zda je mediální pokrytí globálních změn klimatu v českém seriózním tisku v souladu s vědeckými poznatky mezinárodního klimatického diskursu, reprezentovaného Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), nebo zda se opírá stejnou měrou o výpovědi malé skupiny tzv. klimaskeptiků, která zpochybňuje všeobecně uznávaný konsensus ohledně příčin a důsledků klimatických změn či potřebě přijetí adekvátních opatření. Výsledky šetření poukázaly na skutečnost, že většina analyzovaných článků poskytovala informace o klimatických změnách ve shodě s hlavním klimatologickým výzkumem. Největší počet skeptických článků se objevil v deníku Lidové noviny. Značné množství příspěvků se k původu klimatických změn, jejich závažnosti či potřebě zahájení účinných strategií k jejich zmírňování...
|
|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
|
|
Zdroje a příčiny šíření nově zavlečených rostlinných druhů
Schmiedlová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je psaná formou literární rešerše a zabývá se faktory, které mají vliv na aktuální globální šíření rostlin do nových oblastí, a jejich případnou invazností v nových oblastech. Cílem je ověřit hypotézu, že jednou z hlavních příčin šíření nových rostlinných druhů (posledních cca 50 let) do nových oblastí by mohla být klimatická změna. V úvodní části práce jsou vysvětleny a přiblíženy základní pojmy (původní versus nepůvodní druh, invazní druh, přechodně zavlečený druh atd.) a uvedeny hlavní faktory, které mají vliv na globální šíření nepůvodních rostlinných druhů. Následuje popis problematiky současných globálních změn, se zaměřením na především klimatickou změnu a na to jaký může mít dopad na šíření rostlinných druhů. Poslední část práce se zaměřuje na nově zavlečené nepůvodní rostlinné druhy a na faktory nejvíce ovlivňující jejich globální šíření, v porovnání s rostlinnými druhy zavlečenými před delší dobou (více než 50 let). Bylo zjištěno, že klimatická změna má vskutku významný vliv na posun areálu rozšíření nově zavlečených rostlinných druhů, a to zejména do extrémních oblastí (vyšší nadmořská výška atd.). Jako ilustrace slouží několik vybraných nepůvodních rostlinných druhů, u kterých byl pozorován posun rozsahu areálů šíření v důsledku klimatické změny. Avšak na globální...
|
|
|
Vliv koronavirové krize na mediální pokrytí tématu klimatických změn v deníku Mladá fronta Dnes
Hlinka, Ivan ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Zunová, Anna (oponent)
Koronavirová krize ovlivnila způsob života na celé planetě. Kvůli rychlosti a intenzitě, s kterou se šířila, si vysloužila velkou mediální pozornost. Tento prostor jí byl věnován na úkor jiných, méně atraktivních témat. Bakalářská práce se zaměřuje na vliv, který měla pandemie onemocnění COVID-19 na mediální pokrytí tématu klimatických změn. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly zkoumány relevantní texty z let 2019 a 2020. První kapitoly představují teoretický základ a vhled do problematiky. Věnují se klimatickým změnám a klimatickým extrémům, koronavirové krizi, včetně jejího průběhu v České republice a popisují základní koncepty mediální teorie, které jsou nutné pro správné uchopení tématu práce. V kapitole metodologie jsou stanoveny cíle práce, výzkumné otázky a pracovní postup. Poslední dvě kapitoly prezentují získaná data a odpovědi na položené otázky. Výsledkem práce bylo zjištění, že koronavirová krize negativně ovlivnila obsahy s tematikou klimatických změn. V absolutních číslech došlo v téměř všech kategoriích k poklesu. Výjimkou byla jenom průměrná délka textů, která se zvýšila o 7.8 %. V roce 2020 se meziročně snížil počet publikovaných relevantních textů o 41,5 %. Snížil se i podíl domácího zpravodajství a nejfrekventovanějším hlavním tématem byly klimatické extrémy. Snížilo se...
|
|
|
Ekologické trendy v produkci xylému dřevin
Tichý, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Schnablová, Renata (oponent)
Xylogeneze (formování dřeva) je jedním z nejdůležitějších biologických procesů na Zemi. Dřeviny během tohoto procesu ukládají atmosférický uhlík, a jsou tak zásadním aktérem v koloběhu uhlíku, potažmo i v interakcích biosféry a klimatického systému Země. Na průběh xylogeneze má vliv mnoho faktorů, mezi hlavní patří fotoperioda, teplota a dostupnost vody. Význam a dopad jednotlivých faktorů na xylogenezi se mění s časem a místem na Zemi. Kambium, které svým dělením tvoří dřevo, vstupuje během roku do dormantní a aktivní fáze. V rámci změn aktivity kambia se tvoří letokruhy, ze kterých je možné vyčíst, v jakých podmínkách se strom nacházel při tvorbě daného letokruhu. Tato charakteristická vlastnost dřeva je předmětem mnohých studií a můžeme ji využít při zkoumání dopadů klimatické změny na xylogenezi.
|
|
|
Dopad letectví na globální oteplování
Štarha, Adam ; Juračka, Jaroslav (oponent) ; Zikmund, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou neustále rostoucích emisí letecké dopravy. Je zde popsáno, kde se skleníkové plyny objevují a co jejich nadměrné množství způsobuje. Dále se tato práce věnuje srovnání emisí jednotlivých druhů dopravy a srovnání zvýhodňování jednotlivých druhů dopravy, zejména letecké dopravy, pomocí dotací a daňových úlev v EU.
|
|
|
The Effect of Scientific Argumentation on Climate Activism on Twitter
Bicanová, Jana ; Urban, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Cílem této práce je na datech z Twitteru otestovat hlavní princip Gateway Belief Model (GBM) tak, jak navrhli a experimentálně ověřili již jiní autoři. van der Linden a kol. (2015 a 2019). GBM předpokládá, že vnímání vědeckého konsensu o antropogenní změně klimatu zvyšuje pravděpodobnost veřejného zájmu a akce proti nebo ve prospěch zmírněného tématu změny klimatu. V této práci analyzuji náhodný vzorek 115 940 434 tweetů stažených v průběhu prvních šesti měsíců roku 2020. Tato data jsou předběžně zpracována typem strojového učení bez učitele (Latent Dirichlet Allocation) a následně strojovým učením s učitelem (Naïve Bayes Classifier) tak, aby byla vygenerována klíčová slova pro získání pouze klimaticky tematizovaných tweetů ze všech vytěžených dat. A dále aby bylo možné klasifikovat buď přítomnost, nebo nepřítomnost klimatického aktivismu. V rámci datového souboru bylo zjištěno 5 857 ekologicky tematických tweetů, z nichž pouze 94 bylo explicitně spojeno s myšlenkou vědeckého konsensu o antropogenní změně klimatu. Získaný datový soubor se tedy ukázal jako nevhodný pro testování GBM, a to nejen kvůli malému počtu tweetů obsahujících zprávu o tom, že 97 % klimatologů dosáhlo konsensu, ale také proto, že většina tweetů obsahujících tuto zprávu konsenzus zpochybňuje. A proto nepředstavují nezávisle...
|
|
|
Stanovení uhlíkové stopy ve vazbě na produkční jednotku rozpočtového ukazatele
Šebestová, Michaela ; Kocourková, Gabriela (oponent) ; Krejza, Zdeněk (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce analyzuje možnosti stanovení uhlíkové stopy ve vazbě na produkční jednotku rozpočtového ukazatele. V teoretické části práce jsou popsány základní pojmy spojené s uhlíkovou stopou a z oblasti stavebnictví. Cílem této práce je kvantifikace uhlíkové stopy stavební produkce převážně ve výrobní fázi a porovnání uhlíkové stopy objektů odlišné výrobní technologie. Hlavním výstupem je určení průměrné velikosti uhlíkové stopy, která je přepočítána na jednotku rozpočtového ukazatele.
|
|
|
Způsoby zachytávání CO2 z ovzduší, způsoby jeho využití a možnosti dlouhodobého uskladnění
Kober, Ondřej ; Baláš, Marek (oponent) ; Škorpík, Jiří (vedoucí práce)
Spalováním fosilních paliv vznikají emise skleníkových plynů, jež způsobují globální oteplování. Nejvýznamnějším z těchto plynů je oxid uhličitý. Ten se v atmosféře sice vyskytuje přirozeně, lidské emise však narušují rovnováhu některých přírodních procesů. Cílem předložené bakalářské práce je provést rešerši v oblasti zachytávání, uskladnění a využití oxidu uhličitého. Pozornost je také věnována roli oxidu uhličitého v atmosféře, jeho koloběhu a vlivu člověka na jeho koncentraci.
|
|
|
Fossil Fuels Lobby and Climate Change: Influencing the Discourse in Politics and Media
Balková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Popírání klimatických změn se ve Spojených státech stalo rozšířeným fenoménem, který v posledních několika desítkách let zásadně ovlivnil postoj americké vlády k rostoucím environmentálním problémům. Tato práce se zabývá rolí lobby fosilních společností v dané problematice, která byla hlavní silou za jejím vznikem. Hlavním cílem práce je dokázat, že úspěch protiklimatického hnutí vedeného fosilním průmyslem byl umožněn jeho politickými vazbami a profesionálně vedenou kampaní, jež z dříve uznávaného a vědou podloženého faktu vytvořila problém, který se stal otázkou diskuse, názoru, politiky, ideologie a identity. Práce se nejprve věnuje historickému vývoji klimatické debaty ve Spojených státech. Postupně se zaměřuje na jednotlivé milníky politického přístupu k problémům spojeným s životním prostředím a na vznik samotného popírání klimatických změn. Práce dále analyzuje vztahy a vazby mezi americkou politickou reprezentací, zájmovými skupinami a klimatickou vědou od 70. let 20. století do konce vlády prezidenta George W. Bushe. V další části jsou představeny jednotlivé strategie a metody často používané protiklimatickým hnutím. Práce zde také zkoumá řadu aspektů, které tomuto hnutí umožnily vzestup, zejména roli médií, polarizaci americké veřejnosti a již existující politické faktory, které rozhodly...
|
host ::
RSS.