|
|
Akademický vývoj studentů se specifickou poruchou učení na Přírodovědecké fakultě JU
BOHÁČOVÁ, Lucie
Tématem této diplomové práce je Akademický vývoj studentů se specifickou poruchou učení na Přírodovědecké fakultě (PřF) Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Práce je zaměřena především na rozbor jednotlivých studijních bakalářských oborů, kde sledujeme studijní zátěž a požadavky na studenta. Zjištěné výsledky budou dále využity v rámci širšího výzkumného projektu GA JU. Teoretické poznatky o specifických poruchách učení (SPU), jejich rozdělení, symptomy, diagnostika a reedukace jsou podrobně rozepsány v první části této práce. Pozornost věnuji jejich projevům a diagnostice nejen v dětství, ale také ve středoškolském a vysokoškolském prostředí a v období dospělosti. V souvislosti s touto problematikou jsou popsány i poruchy chování ADHD, opět včetně projevů v dospělosti. Dále se zabývám vysokoškolským vzděláváním v České republice, kde se zaměřuji na Jihočeskou univerzitu (JU), její historii a dílčí fakulty. V praktické části práce se věnuji analýze studijních oborů prezenčního bakalářského studia, které svým studentům nabízí Přírodovědecká fakulta JU. Předmětem analýzy jsou povinné a povinně volitelné předměty, které jsou zahrnuté v jednotlivých učebních oborech. V přiložených tabulkách uvádím počty zápočtů, zkoušek a Zk+ (zápočet i zkouška) a požadavky nutné ke splnění předmětu v jednotlivých semestrech a ročnících. Právě tyto požadavky jsou analyzovány a je z nich vyvozována studijní zátěž, která je následně porovnána s teoretickými poznatky a potřebami studenta, mající nějakou specifickou poruchu učení, která ho ovlivňuje při vysokoškolském studiu.
|
|
| |
|
|
Prožívání vztahů mezi partnery v rodinách s dítětem s poruchou pozornosti
VACKOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je mapování rodinné situace a prožívání vztahů mezi partnery v rodinách s dítětem s poruchou pozornosti. Bakalářská práce se zaměřuje především na to, jak do rodiny "vstupuje" porucha pozornosti dítěte, jak ji prožívají rodiče dítěte z pohledu matky. Cílem je rovněž sledovat, jak matka vnímá vliv poruchy pozornosti dítěte na vlastní partnerský život a jaké má s partnerem strategie ke zvládání rodinné situace. Data jsou sbírána za pomoci hloubkového polostrukturovaného rozhovoru s matkou dítěte a vyhodnocena kvalitativní cestou. Praktická část obsahuje tři případové studie, které se zaměřují na náhled matky na vlastní partnerský vztah, popis změn v souvislosti s proměnou partnerského vztahu po narození dítěte s poruchou pozornosti a způsob, jakým matka vnímá a prožívá to, co dítě s poruchou pozornosti přináší do partnerského vztahu
|
|
|
Žák s ADHD na druhém stupni ZŠ z pohledu učitele
Vaněčková, Adéla ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Švamberk Šauerová, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělávání žáka s ADHD z pohledu učitele, který má s výukou tohoto žáka zkušenosti. Orientuje se přitom na druhý stupeň základní školy, kde je vzhledem k žákovi s ADHD riziko, že od něho bude mít učitel mylná očekávání, která nejsou v souladu s jeho poruchou. Z toho důvodu je pro zpracování tohoto tématu kladen důraz především na perspektivu učitele, který je v životě žáka významnou postavou, mající velký vliv nejen na jeho školní úspěšnost. Cílem práce je proto porozumět vzájemnému vztahu mezi pedagogem a žákem s ADHD a také popsat jevy, které mají na jeho budování negativní či pozitivní vliv. K prohloubení poznatků je práce obohacena perspektivou školních psychologů, kteří mimo jiné přispěli k porozumění problematiky vzdělávání dětí, které se odlišují. V teoretické části jsou nejdříve zmíněny základní informace o poruše ADHD, včetně její diagnostiky a etiologie, ale také doplňující informace o mozku lidí s ADHD či o pozitivních aspektech ADHD. Následující kapitola seznamuje čtenáře s aspekty týkající se vzdělávání žáka s ADHD, jako je legislativní rámec vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami nebo vliv poruchy ADHD na projevy žáka ve škole. Poslední kapitola se věnuje činitelům, které mohou pedagogickou interakci mezi učitelem a...
|
|
|
Lukostřelba jako prostředek ke zlepšení pozornosti u dětí mladšího školního věku
Chrzová, Kateřina ; Pokorný, Ladislav (vedoucí práce) ; Chvostek, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se snaží přispět k řešení nápravy poruch pozornosti u dětí mladšího školního věku. Cílem je zhodnotit dopady lukostřelby na pozornost dětí i v běžném životě. Zabývá se historií lukostřelby, lukostřelbou v dnešní době a propojením problematiky pozornosti u dětí mladšího školního věku. Jakými poruchami děti v tomto věku trpí a zda může lukostřelba pomoci dětem s problémy pozornosti. Pomocí dotazníkového šetření o povědomí široké veřejnosti o lukostřelbě a experimentu založeném na pozorování dětských lukostřelců jsem došla k závěrům této práce.
|
|
|
Využití hiporehabilitace u dětí s poruchami chování a ADHD
Lukáš, Martin ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Hiporehabilitace se stává stále více oblíbenou terapeutickou metodou a nejrozšířenější formou animoterapie. Pojem hiporehabilitace je široký a zahrnuje v sobě čtyři základní podobory. Nejčastěji využívaným avšak nejméně popsaným je obor, který se do roku 2011 nazýval léčebné pedagogicko-psychologické ježdění a nyní je rozdělen na dva obory s názvy psychoterapie pomocí koní (PPK) a aktivity s využitím koní (AVK), které se však stále mísí a jsou realizovány souběžně. PPK a AVK se v případě dětí školního věku využívá především u poruch chování a ADHD. Diplomová práce má za cíl zhodnotit míru efektivity hiporehabilitačního programu u dětí s těmito diagnózami. Výzkum byl realizován ve Středisku hiporehabilitace Pirueta, které působí v rámci Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod. Hlavní metodou výzkumu bylo pozorování pěti probandů v rámci jednoho uceleného hiporehabilitačního programu. Na začátku a na konci programu byla zadána vyučujícím pěti probandů posuzovací škála, která byla doplňující technikou výzkumu poskytující vstupní a výstupní diagnostiku z pohledu třídního učitele. Data z vlastního pozorování se přibližně z 90% shodovaly s výsledky, které poskytlo srovnání vstupních a výstupních posuzovacích škál. V průběhu programu všichni klienti dosáhli zlepšení v oblasti sebejistoty, dodržování...
|
|
|
Antropologický profil dětí s diagnózou ADHD (attention deficit hyperactivity disorder).
Uhlířová, Jaromíra ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá antropologickým profilem dětí s ADHD (attention deficit hyperactivity disorder), jež je jednou z nejčastějších psychiatrických diagnóz dětského věku. Řada studií prokázala vztah ADHD k odlišnostem v tělesném růstu, nejčastěji ve smyslu růstové retardace a nižších hmotnostních parametrů. Často jsou však tyto odlišnosti dávány do souvislosti s farmakologickou terapií syndromu. Někteří autoři také poukazují na možnost vlivu samotné poruchy ADHD. V této práci porovnáváme antropometrické parametry 40 chlapců s ADHD ve věku 6,00-10,99 let, kteří nejsou léčeni pomocí farmak (methylfenidátu), a 172 chlapců kontrolního souboru, jehož sestavení pro využití v klinickém výzkumu poruchy ADHD bylo jedním z cílů diplomové práce. Porovnány byly také anamnestické údaje získané pomocí dotazníků a poskytující informace např. o porodních parametrech, délce kojení, stravovacích návycích, o množství času stráveném fyzickou aktivitou nebo u televize. Kontrolní soubor zdravých jedinců byl sestaven z toho důvodu, aby lépe odrážel somatický profil dnešní dětské populace a poskytl také srovnávací údaje anamnestické. Vůči aktuálně užívaným růstovým standardům vykazoval kontrolní soubor některé významné rozdíly, svědčící o působení sekulárních trendů zvláště v tělesné výšce a tělesné hmotnosti a...
|
|
|
Žák s SPU na 1. stupni ZŠ
Šustrová, Eliška ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Křivánek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou specifických poruch učení na 1.stupni ZŠ. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů, etiologii vzniku SPU a klasifikaci jejich projevů. Vymezuje možnosti diagnostiky a následné reedukační péče. Popisuje možnosti vzdělávání žáků s poruchami v běžných školách či individuálně. Praktická část je zaměřená na prozkoumání problematiky specifických poruch učení na 1.stupni ZŠ, konkrétně ve třetí a čtvrté třídě, a kasuistice 3 žáků, jejichž výsledky testů nejvíce poukazovaly na nějaký problém.
|
|
|
Integrované vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - kazuistika
Andersová, Věra ; Mrkosová, Eva (vedoucí práce) ; Ptáčková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou integrovaného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Teoretická východiska práce tvoří kapitoly mentální retardace, ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou a vzdělávání žáků se speciálními potřebami. Případová studie/kazuistika 13letého chlapce s mentálním postižením, ADHD a poruchou chování demonstruje vlastní problematiku integrovaného vzdělávání v podmínkách běžné školy, resp. možnosti a meze integrovaného vzdělávání. Analýza konkrétního případu ukazuje, že integrace žáka se speciálními potřebami přímo závisí na odborných a lidských předpokladech pedagogů dané školy.
|
|
| |
host ::
RSS.