|
|
Ladicí nástroj pro víceprocesorový systém na čipu
Špaček, Michal ; Křoustek, Jakub (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Projekt Lissom se zabývá metodologií hardware/software co-design. V rámci tohoto projektu bylo vyvinuto prostředí pro návrh víceprocesorových systémů na čipu. Prostředí umožnuje i návrh aplikací pro víceprocesorové systémy. Součástí prostředí je i ladicí nástroj, který umožňuje ladění aplikací pro jednoprocesorové systémy. V této práci je vývojové prostředí popsáno a je navrženo a implementováno rozšíření stávajícího ladicího nástroje o možnosti ladění víceprocesorových systémů na základě požadavků standardu Nexus
|
|
| |
|
| |
|
|
Interactive Debugger for MSIM
Martinec, Tomáš ; Děcký, Martin (vedoucí práce) ; Malohlava, Michal (oponent)
Cílem této práce je rozšíření ladících schopností MSIMu pomocí napojení na vývojové prostředí Eclipse. MSIM je simulátor počítače založený na procesoru MIPS a jednoduchém hardwarovém modelu. Je zaměřen převážně na výuku principů operačních systémů. V současné době MSIM umožňuje ladit emulovaný kód díky implementaci síťového rozhraní GNU Debuggeru (GDB) a pomocí několika interních ladících příkazů. Implementace prezentovaná v této práci spojuje MSIM a ladící prostředí Eclipse IDE pomocí GDB rozhraní. Umožňuje tak uživatelsky přívětivé ladění emulovaného kódu na úrovni zdrojových souborů i assembleru. Dále jsou v práci diskutovány pokročilé ladící techniky jako sledování userspace vláken, konstrukce call tree, zpětné krokování a další.
|
|
|
Output breakpoints for Java
Jelínek, Jakub ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Hnětynka, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo navrhnout podporu výstupních breakpointů pro jazyk Java a implementovat navržené řešení včetně integrace do prostředí Eclipse IDE. Výstupní breakpoint představuje místo na výstupním médiu (např. soubor, standardní výstup nebo socket), kde se má vykonávání programu zastavit. Místo na výstupním médiu je zobecněno jako zastavovací podmínka - může představovat např. absolutní pozici, konkrétní řádek a znak nebo výskyt textového řetezce. Navržené rešení je založeno na pozorování tříd odpovědných za výstup pomocí vstupních breakpointů na metodách, které jsou standardní součástí jazyka Java. Řešení je závislé na konkrétní verzi a implementaci JRE, neboť pozoruje také metody, které nejsou součástí veřejného Java API.
|
|
|
Podpora "Edit and Continue" v prostředí SharpDevelop
Mareš, Jan ; Ježek, Pavel (vedoucí práce) ; Pop, Tomáš (oponent)
Vývoj velkých projektů vyžaduje ladicí nástroje, které usnadní vývojáři práci při hledání chyb. Pokud vývojář odhalí chybu v kódu během jeho krokování, je nejbezpečnější chybu opravit co nejdříve. Funkcionalita Edit and Continue je rozšíření ladicího nástroje pro .NET, která umožňuje opravit chybu bez nutnosti přerušit ladění aplikace. Tato práce se zabývá implementací této funkcionality pro nekomerční vývojové prostředí SharpDevelop.
|
|
|
Retargetable Analysis of Machine Code
Křoustek, Jakub ; Janoušek, Jan (oponent) ; Návrat,, Pavol (oponent) ; Kolář, Dušan (vedoucí práce)
Program analysis is a computer-science methodology whose task is to analyse the behavior of a given program. The methods of program analysis can also be used in other methodologies such as reverse engineering, re-engineering, code migration, etc. In this thesis, we focus on program analysis of a machine-code and we address the limitations of a nowadays approaches by proposing novel methods of a fast and accurate retargetable analysis (i.e. they are designed to be independent of a particular target platform). We focus on two types of analysis - dynamic analysis (i.e. run-time analysis) and static analysis (i.e. analysing application without its execution). The contribution of this thesis within the dynamic analysis lays in the extension and enhancement of existing methods and their implementation as a retargetable debugger and two types of a retargetable translated simulator. Within the static analysis, we present a concept and implementation of a retargetable decompiler that performs a program transformation from a machine code into a human-readable form of representation. All of these tools are based on several novel methods defined by the author. According to our experimental results and users feed-back, all of the proposed tools are at least fully competitive to existing solutions, while outperforming these solutions in several ways.
|
|
|
Analýza a transformace kódů
Křoustek, Jakub ; Masařík, Karel (oponent) ; Meduna, Alexandr (vedoucí práce)
Práce popisuje metody a postupy používané k analýze a transformaci kódů. Obsahuje základní informace o vědním oboru reverzní inženýrství a jeho užití ve výpočetní technice i mimo ni. Hlavním cílem je vytvoření prostředku ke zpětnému překladu z binární formy do jazyka symbolických instrukcí. Tato činnost je silně závislá na konkrétní instrukční sadě a musí být použita pro předem známou architekturu procesorů. Uvedený problém je řešen pomocí šablon, zásuvných modulů a modulárnosti zpětného překladače. Zmíněné vlastnosti dovolí uživatelům rozšiřovat program o nové instrukční sady. Výstupem je textová reprezentace instrukcí, funkčně ekvivalentní vstupu. Práce demonstruje nejenom běžně používané postupy dekódování, ale i nové postupy navržené autorem.
|
|
|
Ochrana softwaru pro Windows proti zpětnému inženýrství
Korvas, Pavol ; Ďurfina, Lukáš (oponent) ; Hruška, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá seznámením se se zpětným inženýrstvím, způsoby jeho použití a zneužití v praxi a seznámením se s existujícími nástroji na ochranu softwaru a s nástroji projektu Lissom. Zaměřuje se také na analýzu existujících způsobů narušení ochrany a návrh ochrany pro aplikace projektu Lissom ve spolupráci s licenčním serverem pro operační systém Windows.
|
|
|
Interaktivní zpětný assembler
Mrva, Milan ; Přikryl, Zdeněk (oponent) ; Křoustek, Jakub (vedoucí práce)
V práci jsou popsané postupy a nástroje zpětného inženýrství v rámci softwaru. Uvedené jsou techniky ochrany před rozkladem či zkoumáním obsahu spustitelného souboru. Představené jsou příklady programů zabývajících se zpětným překladem. Dále se práce zaobírá architekturou procesoru s důrazem na mikroprocesory Intel a Motorola. Jsou ukázané rozdílné formáty spustitelných souborů. Byl implementovaný generický modulovatelný zpětný assembler.V tomto textu je představená jak jeho struktura, tak zásuvné moduly, které prezentují tři různé techniky disassemblovaní. Jeden z modulů používa vícevláknový parser, který je vlastním návrhem autora. Tyto přístupy jsou v závěru porovnané a je nastíněn další vývoj.
|
host ::
RSS.