|
| |
|
|
Roman Lamps From Cemeteries in Gerulata (Rusoviec)
Frecer, Robert ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Táto práca pozostáva z katalógu rímskych lámp z pohrebísk Gerulaty (dnešných Rusoviec). Tvorí ju 16 obrazových lámp, 89 firemných, a jeden špeciálny tvar. Lampy sa vyskytovali hlavne na dvoch veľkých žiarových a kostrových pohrebiskách, od posledných dekád 1. storočia po Kr. až po začiatok 3. storočia. Zastúpené sú lampy s hranatými volutovými horákmi (Loeschcke typ I) a jeden fragment okrúhlej lampy so zaobleným horákom (Loeschcke typ VIII). Z firemných lámp sú zastúpené lampy oboch typov Loeschcke IX a X, pričom typ X a jeho variácie bol najčastejší (67 lámp). Rozbor ikonografie dokladá mytologické aj profánne námety. Z reliéfnych kolkov sa vyskytuje 20 rôznych značiek, dve bez paralel; najčastejšou je Fortis. Opisuje sa výroba, distribúcia a kopírovanie firemných lámp; výsledné snahy určovať pôvod lámp sú vyhodnotené ako nespoľahlivé bez chemickej analýzy. Je hodnotený pomer lámp k ostatnej hrobovej výbave a ich funkcia hrobovom inventári; v 2. storočí boli v Gerulate lampy dostupným luxusom vhodným pre romanizovanú spoločnosť. Väčšina lámp má ošúchané dná, niektoré aj obhoretý otvor na knôt; väčšina je prepálená z kremačnej hranice. Dokladom osobného vlastníctva lámp sú rôzne ryhy do nich vyryté, jeden inkúzny nápis, a jedinečná reliéfna dekorácia.
|
|
| |
|
|
Postava novináře v britském románu 20. století
Horáčková, Ludmila ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce Postava novináře v britském románu 20. století si klade za cíl zmapovat prostor věnovaný postavám novinářů v literatuře, konkrétně v britské románové tvorbě 20. století. Zobrazování postav novinářů a novinářek je zkoumáno na patnácti vybraných dílech v rámci tří románových typů - románu humoristickém, detektivním a sociálně kritickém. Pomocí podrobné analýzy komplexu naratologických i mimoliterárních prvků práce porovnává jednotlivé konkrétní literární postavy novinářů a novinářek, které se ve vybraných knihách objevují, zkoumá rozdíly v jejich zobrazování v rámci jednotlivých románových typů a pokouší se vysledovat určité podobnosti a opakující se tendence v zobrazování postav žurnalistů v literatuře. Výsledkem práce je shrnutí jak shodných tak odlišných způsobů prezentace novinářů v britském románu 20. století.
|
|
| |
|
|
Pojetí románu u Milana Kundery
Čápová, Markéta ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
R E S U M É Tato bakalářská práce na téma Pojetí románu u Milana Kundery sestává ze dvou částí. První z nich přibližuje román jako literární žánr, seznamuje s Kunderovým názorem na román a objasňuje termín "kýč" v literatuře. Druhá část práce se zaměřuje na konkrétní Kunderovy romány. Odhaluje jejich témata a motivy, které se často objevují ve více románech: dopisy, nedokonalost mezilidské komunikace, krize lidské identity apod. Kunderovy romány se vracejí k minulosti, důležitou roli hraje však i přítomnost. Každá doba má svá pozitiva a negativa a Kundera prostřednictvím jednání postav ukazuje oba póly. Bakalářská práce se zabývá nejen česky psanými romány, ale i Kunderovými romány psanými francouzsky.
|
|
|
Práce s autentickou korespondencí v románech Františka Kožíka o Zdence Braunerové
Braunová, Linda ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé BRAUNOVÁ, L.: Práce s autentickou korespondencí v románech Františka Kožíka o Zdence Braunerové /závěrečná práce bakalářského studia/ Praha 2011, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra české literatury. Bakalářská práce na téma Práce s autentickou korespondencí v románech Františka Kožíka o Zdence Braunerové hledá způsoby užití dochované korespondence osobností vystupujících v obou románech (Na křídle větrného mlýna, Neklidné babí léto) a významové posuny, ke kterým dochází.
|
|
|
Kronika jako literární žánr
Pašková, Jitka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování vývoje žánru románové kroniky, který vznikl koncem 19. století na průsečíku staré podoby kroniky a románu. Východiskem k charakteristice žánru a k zmapování jeho vývoje se staly "nová kronika" Aloise Jiráska U nás, "kronika moravské dědiny" bratří Mrštíků Rok na vsi a generační kronika Rozkvět, jejímž autorem je František Xaver Svoboda. Tyto tři románové kroniky jsou si blízké dobou vzniku a mají několik společných rysů, jež jsou spjaty zejména s jejich žánrovým určením (dominace času a prostoru nad postavami a dějem, zpomalování dynamiky času, uzavřenost prostoru, důraz na poetiku konkrétního). Jejich autoři však materiálově čerpali z různých regionů (severovýchodní Čechy, střední Čechy, pomezí Slovácka a Hané) a zobrazili rozdílná sociální prostředí. Kroniky se zároveň liší i časem, kdy se odehrávají, a způsobem zpracování výchozí látky. Všechny patří k dílům realistickým, každá však z hlediska tematického i z hlediska místa děje reprezentuje jiný typ realismu (historický, městský, venkovský). Jako základní a výchozí metody byly zvoleny analýza textů a jejich následná interpretace, jádro práce pak tvoří komparace děl.
|
|
|
Analýza tvorby Romaina Garyho z perspektivy filosofie dialogu
Dědinová, Lenka ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Anotační list Název diplomové práce: Analýza tvorby Romaina Garyho z perspektivy filosofie dialogu Klíčová slova: dialog, motiv setkání, etičnost vztahu, identita, krize identity, odcizení, symbolika, dualismus, l'indicible (nemožnost vyslovení zkušenosti mající intimní nebo extrémní charakter), román, postava "třetího", židovství Abstrakt: Hlavním cílem této diplomové práce je představit ideovou souvislost myšlenek Romaina Garyho, francouzského spisovatele ruského původu, a filosofie dialogu, jejímž zakladatelem byl Martin Buber a kterou dále rozvedl Emmanuel Lévinas. Tohoto cíle se snažíme dosáhnout na jedné straně pomocí interpretace a konfrontace jednotlivých filosofických myšlenek a na druhé straně pomocí analýzy románové tvorby. Práce je rozložena do čtyř hlavních kapitol. V první části se snažíme přiblížit dopad hospodářského rozvoje a celospolečenských proměn, kterými Francie prošla na přelomu a zejména po první světové válce, na kulturu a zejména filosofické klima. V druhé části chceme vymezit základní teze filosofie dialogu. Třetí část je věnována seznámení s osobností a tvorbou Romaina Garyho. A závěrečná část patří analýze románové tvorby jmenovaného spisovatele, kterou zamýšlíme doložit onu ideovou souvislost s filosofií dialogu.
|
|
|
Critical analysis of the Czech translations of Lewis': The Chronicles of Narnia: The Lion, the Witch and the Wardrobe
Bryndová, Barbora ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Matuchová, Klára (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá porovnáním dvou překladů románu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň od C. S. Lewise. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První část se soustředí na životopis spisovatelův a obou překladatelek stejně jako vykreslení pozadí vzniku knihy i jejích překladů. Jedna část se také zaobírá zfilmováním románu. Dále je jsou popsány jednotlivé techniky a metody překladu i analýzy překladu. Druhá část se zabývá analýzou samotného překladu. Podrobně jsou analyzovány jména užitá v knize, názvy kapitol, vybrané pasáže i překladatelské oříšky. Práce pojednává o rozdílných přístupech obou překladatelek a zkoumá vybraná slova, větné struktury a styl textu, které užily. Práce se snaží porovnat a analyzovat všechny tři texty a ospravedlnit nebo vyvrátit užití výrazů zvolených překladatelkami. Klíčová slova Román, překlad, překladatel, spisovatel, analýza, porovnání, užití slov, větné struktury, styl textu, překladatelské metody, ospravedlnění, vyvrácení.
|
host ::
RSS.