|
|
Clostridium difficile - Význam a současné možnosti laboratrní diagnostiky
Partlová, Simona ; Nyč, Otakar (vedoucí práce) ; Bártová, Markyta (oponent)
Práce se zabývá převážně problematikou diagnostiky kmenů Clostridium difficile. V úvodu je tato bakterie stručně charakterizována a v dalším textu jsou pak uvedené její obecné vlastnosti, příčiny a projevy onemocnění, které způsobuje a současné možnosti laboratorní diagnostiky v lékařské mikrobiologii. Praktická část se zabývá vyšetřením průkazu toxinů C.difficile ve stolici, které bylo v případě pozitivního výsledku doplněno kultivací. Kultivace a následné stanovení citlivosti na antibiotika není prováděna rutinně v každé laboratoři. Relativně novou metodou, dostupnou zatím jen na některých pracovištích, se stala PCR ribotypizace kmenů. Celkem bylo v laboratoři Ústavu lékařské mikrobiologie FN Motol vyšetřeno 195 pacientů s cílem prokázat přítomnost toxinů C.difficile ve stolici. Z tohoto počtu bylo 30 vzorků stanoveno jako pozitivní na přítomnost těchto toxinů. Vzorky s pozitivním nálezem byly následně kultivovány na speciálních půdách určených pro kultivaci C.difficile. Po získání čisté kultury kmene byla stanovena citlivost k metronidazolu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Izolace a charakterizace biologicky aktivních látek
Kettnerová, Eliška ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Musilová, Adéla (oponent)
Cílem této bakalářské práce byla izolace a částečná identifikace biologicky aktivních látek, které jsou produkovány aktinomycetami a které jsou potenciálně využitelné v lékařství jako antibiotika. Kultivační média aktinomycet obsahující jejich metabolity byla přečištěna a prekoncentrována pomocí extrakce na tuhé fázi. Získaný extrakt byl testován na biologickou aktivitu Kirby-Bauer testem pomocí citlivého kmene Kocuria rhizophila. Biologicky aktivní metabolity byly analyzovány a izolovány pomocí ultraúčinné kapalinové chromatografie s UV detekcí (detektor diodového pole). Izolované látky byly podrobeny analýze hmotnostní spektrometrií, kterou byly získány experimentální hodnoty relativních molekulových hmotností jednotlivých neznámých látek. Tyto hodnoty byly porovnány s relativními molekulovými hmotnostmi látek uvedených v chemické databázi zahrnující přírodní látky včetně antibiotik. Bylo zjištěno, že neznámé biologicky aktivní látky neodpovídají žádným dosud objeveným antibiotikům uvedených v databázi, z čehož lze usuzovat, že se jedná o nová antibiotika. Pro určení jejich struktury je třeba provést další experimenty hmotnostní spektrometrie a nukleární magnetické rezonance. Klíčová slova: aktinomycety, antibiotika, SPE, UPLC, HPLC Předmětová hesla: analýza sekundárních metabolitů, test...
|
|
| |
|
|
Spotřeba antibiotik v dětské populaci do 14 let v mezinárodním srovnání
Laštík, Jozef ; Křížová, Eva (vedoucí práce)
Antibiotika jsou nedůležitějším prostředkem, který má společnost v boji proti bakteriálním infekcím. Objev penicilinu Sirem A.Flemingem v roku 1928, jeho izolace Chainem a Floreym v r. 1940 a následné klinické využití způsobily, že do té doby závažné či smrtelné bakteriální infekční onemocnění, jsou dnes léčitelné. V průběhu následujících let vzniklo mnoho dalších antibiotik či chemoterapeutik, které dále rozšířily možnosti léčby mikrobiálních infekcí. Vysoká popularita antibiotik v klinické praxi si v průběhu několika málo desetiletí vyžádala svou daň. Značná spotřeba antimikrobiálních látek a jejich nesprávné užívání vedla ke vzniku bakteriální rezistence, se kterou se při objevu antibiotik nepočítalo. Nežádoucím důsledkem je snížená možnost ve výběru antibiotika při kauzální terapii infekcí. To představuje obrovské riziko pro současnou populaci, ale zejména pro příští generace. Může dokonce dojít až k tomu, že antibiotika dnes používaná ztratí v důsledku bakteriální rezistence účinnost, a nebudeme umět vůbec proti bakteriím bojovat. Jedním z medicínských oborů, kde existuje trvale zvýšená spotřeba antibiotik, je pediatrie. Děti mají omezené imunitní mechanizmy, a proto tvoří populaci, která je vnímavější k infekcím. Nejčastěji trpí dětští pacienti komunitními respiračními infekcemi. Přestože jsou tyto...
|
|
|
Infekce močových cest vyvolané Staphylococcus saprophyticus
FORMÁNEK, Karel
V bakalářské práci se zabývám infekcemi močových cest vyvolané Staphylococcus saprophyticus. S. saprophyticus patří mezi koaguláza negativní stafylokoky. Je původce nekomplikovaných infekcí močových cest. V teoretické části jsem se zaměřil na rod Staphylococcus, který patří mezi odolné mikroby, přestože netvoří spory. Jeho taxonomie se za poslední čtyři dekády rozvinula, dnes je známo 54 druhů stafylokoků. S. saprophyticus patří mezi koaguláza negativní stafylokoky, je rezistentní k novobiocinu a je producentem enzymu ureázy. Lékem první volby u akutní cystitidy je nitrofurantoin. Praktickou část jsem prováděl v Laboratoři lékařské mikrobiologie, Pracovišti bakteriologie Nemocnice České Budějovice, a.s. pod odborným dohledem. Vzorky moče jsem zpracovával v automatickém systému HB&L UROQUATTRO. Nejčastěji používanou metodou pro identifikaci S. saprophyticus je hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF. U každého kmene S. saprophyticus jsem zhotovil citlivost k antibiotikům. Statistickým zpracováním výsledků jsem došel k závěru, že záchyt S. saprophyticus jako původce infekce močových cest dle pohlaví za rok 2013 se vyskytoval z 94,7 % u žen a 5,3 % u mužů, za rok 2014 byly výsledky obdobné. Věková distribuce největšího záchytu u pacientek se pohybovala mezi 20-40 lety.
|
|
|
Využití kapalinové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv
Dvořáková, Petra ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá problematikou výskytu reziduí léčiv v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimální metody pro stanovení vybraných léčiv ze vzorků odebraných z vodního ekosystému a kalů z čistíren odpadních vod. Ze skupiny léčiv byla vybrána antibiotika, která patří mezi nejčastěji užívaná léčiva. Antibiotika přítomná ve složkách životního prostředí mají jako ostatní léčiva toxický vliv na organismy v něm žijící. V případě antibiotik však dochází navíc ke vzniku rezistence. Pro studii byla konkrétně zvolena sulfonamidová antibiotika, která se používají jak v humánní tak i ve veterinární medicíně. Byly vypracovány celkem tři optimalizované postupy pro stanovení vybraných analytů ve vzorcích povrchové vody, sedimentu a kalu. V rámci optimalizace byly zkoušeny čtyři typy extrakce, a to extrakce na tuhou fázi, extrakce pomocí zvýšeného tlaku, mikrovlnná extrakce a ultrazvuková extrakce. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s dvěma detektory - detektorem diodového pole a hmotnostním spektrometrem. Optimalizované metody byly aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány na dvou řekách (Svratka a Svitava), a to celkem na 31 odběrových místech. Kal byl odebírán na čistírně odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice po dobu osmi dnů. Pro vypracování ucelené studie byla přítomnost analytů sledována rovněž ve vzorcích rybí svaloviny. Vzorky ryb pocházely z řeky Svratky (před a za ČOV). Výskyt sulfonamidových antibiotik byl potvrzen ve vzorcích povrchové vody z řeky Svratky (ug.l-1), v sedimentu z obou sledovaných řek (ug.kg-1) a v kalu z ČOV (ug.kg-1). Ve vzorcích povrchové vody z řeky Svitavy a ve vzorcích ryb nebyla léčiva detekována, případně se jejich koncentrace nacházela pod limitem detekce.
|
|
|
Využití separačních metod pro stanovení vybraných léčiv ve vodách
Burešová, Jitka ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Antibiotika patří mezi široce používaná léčiva v humánní i veterinární medicíně. Tyto látky jsou biologicky aktivní, snižují účinnost biologických procesů v čistírnách odpadních vod. Dochází tak k jejich nedostatečnému odstranění a průniku do vyčištěné vody. Existuje několik separačních metod, kterými mohou být antibiotika v odpadních vodách stanovena. Jsou to především kapalinová chromatografie, plynová chromatografie a kapilární elektroforéza. Cílem této diplomové práce bylo vypracovat vhodnou izolační techniku a analytický postup pro identifikaci a stanovení penicilinových antibiotik v odpadní vodě. Pro stanovení byly ze širokého spektra penicilinových antibiotik vybrány amoxicilin, ampicilin a benzylpenicilin (penicilin G). Vybraná antibiotika patří mezi často aplikovaná v praxi. Pomocí optimalizované metody pak byly tyto látky stanoveny v reálných vzorcích z čistírny odpadních vod v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a velkokapacitní čistírny odpadních vod v Brně-Modřicích. Reálné vzorky odpadních vod byly přečištěny a zakoncentrovány pomocí SPE extrakce (extrakce pevnou fází). Vlastní stanovení penicilinových antibiotik bylo provedeno metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV-VIS detektorem typu DAD.
|
|
|
Insights into the mechanism of action of bactericidal lipophosphonoxins
Panova, Natalya ; Zborníková, Eva ; Šimák, Ondřej ; Krásný, Libor ; Kolář, M. ; Látal, T. ; Seydlová, G. ; Rejman, Dominik
The advantages offered by antibiotics in the treatment of infectious diseases are endangered due to the increase in the number of antibiotic-resistant bacterial strains. This reduces the efficiency of antibiotic treatments and poses a serious health and economical problem. Currently, the need for novel antibiotics is becoming increasingly apparent. Recently, we discovered a series of compounds termed lipophosphonoxins exhibiting selective cytotoxicity towards gram-positive bacterial cells. The attempt to elucidate the mode of action of lipophosphonoxins is presented here.
|
|
|
Vybrané parametry jakosti mléka u léčených dojnic
HRUBEŠOVÁ, Kristýna
Práce se zabývá sledováním vybraných ukazatelů kvality mléka včetně reziduí inhibičních látek (RIL) v mléce dojnic léčených vybranými skupinami antibiotik. Součástí práce je analýza vybraných faktorů, které na tyto ukazatele působí. Teoretická část práce pojednává o inhibičních látkách, jejich účincích na lidský organismus i na technologii zpracování. V práci jsou popsány aplikace antibiotik k léčbě mastitid a k zaprahování dojnic, včetně faktorů, které ovlivňují vylučování antibiotik mlékem. Součástí teoretické části jsou také legislativní nařízení vztahující se k této problematice. Praktická část byla rozdělena do tří částí. První část byla zaměřena na charakteristiku sledovaných léčených dojnic ve vybraných podnicích a farmách. Druhá část práce se soustředila na posouzení jakostních parametrů sledovaných vzorků (obsah tuku, bílkovin a počet somatických buněk) a třetí část se věnovala faktorům, které ovlivnily přítomnost RIL ve vzorcích mléka. Při stanovování jakostních ukazatelů mléka sledovaných léčených dojnic bylo potvrzeno, že obsah bílkovin i počet somatických buněk (PSB) jsou u těchto dojnic v důsledku onemocnění zvýšené a zjištěná průměrná hodnota PSB ani neodpovídala limitu danému legislativními předpisy. Při sledování faktorů, ovlivňujících přítomnost RIL, bylo zjištěno, že způsob aplikace léčiva a skupina použitého antibiotika měly vliv na přítomnost RIL po skončení ochranné lhůty.
|
|
|
Sezónní vývoj koncentrací antibiotik v odpadní vodě ČOV České Budějovice
JANOŠÍK, David
V rámci této práce byl sledován sezónní výskyt 7 antibiotik norfloxacinu, levofloxacinu, ciprofloxacinu, azithromycinu, erythromycinu, trimethoprimu a sulfamethoxazolu v nátoku odpadních a odtoku (vyčištěných) vod na ČOV České Budějovice. Vzorky odpadní vody byly odebírány každý měsíc od března roku 2011 do února 2012 formou časově proporcionálních denních slévaných vzorků z nátoku a výtoku. Koncentrace cílových antibiotik byla stanovena pomocí in line SPE/LC-MS/MS analýzy. Nejvyšší celosezónní průměrná koncentrace antibiotik na přítoku byla zjištěna u norfloxacinu (0,563 mikrogramů/l) a ciprofloxacinu (0,406 mikrogramů/l). Nejvyšší celosezónní průměrné koncentrace na odtoku byly zjištěny u trimethoprimu (0,255 mikrogramů/l) a erythromycinu (0,117 mikrogramů/l). Vyšší koncentrace sledovaných antibiotik byly naměřeny v chladnějších obdobích roku, což souviselo s intenzivnějším užíváním antibiotik a s nižší účinností čištění odpadní vody v tomto období. Nejvyšší efektivita čištění byla zjišťována u norfloxacinu a ciprofloxacinu, nejnižší pak u erythromycinu. Byl prokázán i vliv ročního období na účinnost eliminace antibiotik (zejména azithromycinu, trimethoprimu a sulfamethoxazolu) v průběhu čistírenského procesu.
|
host ::
RSS.